Přeskočit na hlavní obsah

Vyplatí se šetřit?

 Od malička jsem byla rodiči vedena ke skromnosti. Nebyli jsme nikdy vyloženě chudí, ale ani bohatí. Řekla bych, že jsme byli průměrná rodina.

Nepamatuji si ale, že bych měla někdy pocit, že mi něco chybí, nebo že bych zažila nějaký pocit méněcennosti. Rodiče mi platili jeden dosti drahý kroužek - výtvarku, a to mi úplně stačilo. Byla jsem na všech školních výletech, akcích, dostávala jsem s sebou kapesné na útratu, nebylo sice vždycky tak velké, jako měli ostatní spolužáci, ale na nakoupení maličkostí to úplně stačilo.

Spousta hadříků z mé skříně byla poděděná po sestřenicích a různých rodinných známých. Přišlo mi to normální, běžné - byly to hezké věci, a proč bych je neměla chtít nosit? Jen proto, že už je měl někdo přede mnou? To by mě nikdy nenapadlo. Samozřejmě, že jsem také dostávala nové oblečení, ale o to více to pro bylo sváteční, a také jsem si toho vážila.

S jídlem se u nás doma zacházelo vždycky opatrně. Jídla bylo dost, to ano, ale máma vždycky dávala velký pozor, aby se vše spotřebovalo. Když jsem byla hodně malá, měla jsem jednu dobu z jídla takový psychický blok - málo jsem jedla, a vracela jsem do kuchyně skoro celý talíř. Máma se na mě za to dost zlobila, zbytky od oběda jsem tedy dostala k večeři, nebo je dojedl někdo jiný z rodiny. Bohužel jsem byla totiž velmi vybíravý strávník, v tomto ohledu to se mnou bylo opravdu těžké.



Postupem věku se u mě vyvinul dost velký cit pro hospodárnost. Snad je to i tím, že jsem narozena ve znamení Panny, které mají šetrnost k penězům v povaze.

V patnácti jsem si ušetřila peníze na první notebook. Do velké krabice jsem si odkládala drobné, co mi zbyly ze svačin, nebo z autobusu. Za více než rok jsem našetřila několik tisíc - byly v tom peníze k narozeninám a svátkům od babiček, případně i k Vánocům. Vydržela jsem na ty peníze nesáhnout, a co mi chybělo ke konečné částce, tak mi přispěl táta. Nedovedete si představit, jak jsem byla hrdá, že jsem zvládla ušetřit tolik peněz, v podstatě z ničeho.

A spoustu návyků k šetrnosti, a ne přílišné rozhazovačnosti jsem si s sebou přinesla i do dospělosti. Ale nejsem zase úplný škrt - jen se nesnažím kupovat zbytečnosti a nesmysly. Vlastně mám pocit, že toho zase tolik nepotřebuji. Nač mít byt přeplácaný kýčovitými dekoracemi? Mám ráda otevřené prostory, máme menší obývák, ale díky tomu, že v něm není mnoho nábytku, působí větší, než je ve skutečnosti.

Ráda nakupuji v second handech. Proč by ne? Nekoupila bych si tam samozřejmě boty - za ty si ráda připlatím, protože i z nákupu bot ve vietnamských tržnicích nemám moc dobré zkušenosti Tady upřednostňuji dražší značkové boty. 

Ale jinak, v sekáčích se dají nalézt opravdu pěkné věci za pár kaček. Stačí tam jen strávit trochu času, pořádně se prohrabat ramínky s vystavenými kusy. Nakoupila jsem si tam spoustu věcí do práce, pěkné svetry na zimu, a také spoustu triček, některá mám na spaní, ale to vůbec nevadí. 

Na čem ale naopak nešetřím a ani nechci, je jídlo. Koupím si to, na co mám chuť. Mám ráda kvalitní, mletou kávu, alespoň dvakrát týdně k obědu uvařím nějaké dobré maso, a protože miluji sladké, často mi v košíku skončí i nějaká dražší cukrovinka. Důležité je ale i jídlem neplýtvat. Samozřejmě že se někdy stane, že se něco zkazí, nebo si všimnu pozdě, a potravina je prošlá. Ale snažím se tomu předcházet. 

Za ty roky soužití s přítelem jsem se naučila nakupovat tak, aby to vystačilo, a nemuselo se vyhazovat. Ale problém máme s pečivem. Přítel má často v obchodě "velké oči," a osm rohlíků na večer mu přijde tak akorát. Jenže já pečivo skoro nejím, takže za dva dny můžu dávat tak pět rohlíků sušit.

Usušené, ztvrdlé a nepotřebné pečivo dáváme sousedům, kteří mají slepičky. Co nesnědí slepičky, to nám hodná paní sousedka v mlýnku namele na domácí strouhanku. A ještě od ní dostaneme návdavkem pár domácích vajíček.



Oba jsme s přítelem Panny - takže naše soužití, nakládání s penězi a šetření je opravdu úsporné. Ale nepřeháníme to - nesedíme večer při svíčkách, ani nemrzneme pod peřinou tři dny bez topení. Je ale fakt, že jsme úplně vyrušili plynový kotel, topíme jen v kamnech, dřevo také něco stojí, ale pořád nám to vyjde myslím do levněji, než kdyby tu měl v největších mrazech hučet plynový kotel. 

Energetická krize je v plném proudu, proto jsme překopali některé zvyky. I taková zdánlivá hloupost, jako je zastavení kohoutku s vodou u čištění zubů - nač by měla voda téct naprázdno - nebo vypínání veškerých elektrických spotřebičů za zásuvek před odchodem do práce, to vše může pomoci ušetřit pár korun.

I přesto jsem se děsila letošního vyúčtování. To za plyn dopadlo dobře - díky tomu, že na něm jen vaříme, jsme skončili s přeplatkem 7 542 korun. To nám přišlo už v srpnu, a tak nějak jsem to čekala, ačkoliv ve mě hlodal lehký červíček pochybností. Díky velkým otazníkům, jak to vlastně bude s cenami elektriky, přišlo vyúčtování letos opravdu pozdě.

Jindy chodilo v půlce září - to si pamatuji, protože vždycky chodilo kolem mých narozenin - a letos stále nic. Když jsem se dívala do uživatelské sekce ČEZ, kde máme účet, kde je vše pěkně přehledné, stále mi to psalo oznámení v tom smyslu, že na konečné vyúčtování musíme počkat i z důvodu zaúčtování státního příspěvku.

Dnes jsem se náhodou podívala, jestli už něco nepřišlo. A čekal mě šok - vyúčtování elektriky skončilo přeplatkem 7 037 korun! A to měsíční zálohy platíme ve výší 1 900 korun, což na třípokojový byt není zase tak málo. Navíc jsme tak trochu maniaci, co se týče počítačů, já hraju i hodně her na mobilu, což žere hodně baterie, a telefon tak častěji dobíjím.

Já vím, že je v tom započítán i ten státní příspěvek. Musím ještě pořádně prozkoumat to vyúčtování, zjistit, kolik jsme vlastně od státu dostali, ale i tak je to opravdu příjemný šok, a nějak tomu nerozumím. To tolik pomohlo to vypínání hlavního jističe, nebo je v tom něco jiného? Všude ze svého okolí totiž slýchám o nedoplatcích na vyúčtování, a zvýšení záloh. 

Příští zálohy na elektriku budeme platit až v dubnu 2023... Tak alespoň něco mi udělalo radost! Ušetřené peníze totiž budeme moci investovat do nákupu dřeva - velkou hromadu už máme ve sklepě, ale proč ještě nepřikoupit, takto budeme mít v zimě krásné teplo, které by nám topení plynem nikdy nepřivodilo. 

Tak se mi při deštivém úterku opravdu zlepšila nálada.

A co Vy? Také už jste dostali vyúčtování za energie? Byli jste překvapeni příjemně, či nikoliv? Snažíte se s energiemi šetřit? Jaké máte tipy na šetření energií? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. My dáváme pečivo, rohlíky a chleba na mrazák. A nakupujeme jenom občas, takže nemusím chodit každý den do obchodu jenom kvůli pečivo. Takže jednou za čas koupím 10 rohlíků a pak vyndám k večeři jenom to, co sníme

    OdpovědětVymazat
  2. Mám to podobně , když jsem byla malá bylo nás sice doma 5, ale nikdy se neplýtvalo - možná právě proto . Oblečení mě vždycky vydrželo hodně dlouho . A v podstatě to mám tak dodnes - ne, že bych si občas nedopřála něco pěknýho a třeba značkovýho , ale obecně nepotřebuju k životu drahý věci . A co se týče energií se snažim šetřit i když není krize. Odjakživa nemám ráda, když třeba někdo nechá jen tak svítit světlo , takže ho klidně zhasnu sama , ale jsou věci , který bejt zaplý prostě musí - například lednice .

    OdpovědětVymazat
  3. Já to mám taky tak. Od dětství dojídám, nevadí mi šetřit na něco, co má pro mě smysl. Myslím, že bych nevydržela s někým, kdo by rád utrácel. Máte dobré, že jste se tak shodli.

    OdpovědětVymazat
  4. Na mne při vyúčtování čekalo taky příjemné překvapení - doma jsme měli přeplatek asi pětistovku, na chalupě asi tři tisíce. Na chalupě to má asi nejvíc na svědomí výměna hodně obstarožní lednice za novou a asi taky to, že jsme víc řezali dříví motorovkou a méně cirkulárkou. Doma bych řekla, že je to tím, že jsem letos strávila méně času na HO než loni...

    OdpovědětVymazat
  5. taky tak :) boty dokud se nerozpadnou, oblečení také moc nepotřebuji :D já ráda utrácím na dárcích pro ostatní, ale pro sebe nic moc nepotřebuji :)

    OdpovědětVymazat
  6. Šetřit jsem musela celý život a nemám s tím problémy. Naše generace zažila doby, kdy spousta věcí nebylo k dostání a muselo se využívat vše, co bylo dostupné. Co mi strašně vadí, je velké množství vytvářeného odpadu, kdy se malý sáček sušenek ještě zabalí do veliké krabice, aby to vypadalo, že je toho hodně. To je také plýtvání a umělé vytváření odpadu, ale to by byla jiná kapitola. To, že máte možnost topit dřevem, je výhoda. My jsme v bytovém domě a topí si každý byt plynem a nelze dát vedle komínu na spaliny plynového kotle, komín na spaliny z pevných paliv, zvláště pokud se může stát, že se tam dostanou jiskry. To by mohl být pěkný průšvih. Topení jsme letos vyřešili výměnou kotle za kondenzační. Víc pro to udělat nejde. Ovšem sedět doma při 18 °C to opravdu nelze. Pokud se něco dělám, tak to nevadí, ale jakmile se usadíme k televizi nebo k počítači, tak 18°C je opravdu málo. Na vyúčtování teprve čekáme. Chodí nám v prosinci za elektřinu a v dubnu za plyn. Měj se pěkně.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Eliss, my jsme ještě žádné nové vyúčtování ani ceníky nedostali. U plynu a elektřiny máme fixaci ještě na rok, pak se asi budeme divit... Bydlíme v domě, teď jsme zakoupili krbová kachlová kamna a dřevo, plyn bychom chtěli využívat minimálně a v příštím roce se ho zbavit úplně. V celém domě jsme vyměnili žárovky za ledky. Nic jiného mě nenapadá - vodou ani energiemi jsme se snažili neplýtvat nikdy. Posílám pozdrav, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Také jsem šetřílek. Na školních výletech jsem si nikdy nekupovala žádné zbytečnosti, byla jsem v tomhle ohledu divná. Nekupovala jsem si slizy, pendreky apod. :D Šetřím doteď. Znám spoustu lidí, kteří jdou výplatu hned utratit. To já nejsem. Sice nevím, na co si šetřím, ale určitě se to bude v budoucnu hodit. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Mám dilema jestli jíst zdravě nebo šetřit na kvalitě.

    OdpovědětVymazat
  10. My jsme zatím vyúčtování nedostali. Manželka má nervy.
    A mají ještě v second handech svetry?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js