Přeskočit na hlavní obsah

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu.

K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět.

V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. Lidi nemůžou do restaurací, do kina, nebo do divadla, tak vyrazí ven, protože to jim ještě zbylo.

Premiér a ministr zdravotnictví apelovali zejména i tím, že nemocnice jsou přeplněné, umírají lidé, nejsou lůžka. A včera jeden ředitel nemocnice odmítl tvrzení ministra zdravotnictví o tom, že lidé leží na chodbách nemocnic. Proč pan ministr takto lže a vykládá bludy? Já věřím, že nemocnice jsou přeplněné, personál unavený, všichni toho mají plné zuby. Spásou měla být nejprve zima, kdy měl vir zmrznout a umřít, teď to je očkování. Jenže očkování dost vázne. Nejprve nebyly vakcíny, pak zase jehly. Vláda objednala jehly z Číny, jenže ty se bohužel ukázaly k očkování zcela nevhodné. 

Takže co teď. Lidé jsou už z celé této dlouhé situace unavení, naštvaní, frustrovaní. Někteří i načerno provozují svoje podniky. Nálada ve společnosti je rozporuplná. Někdo by otevřel všechno a to okamžitě, jiný by zase byl nejraději, kdyby všechno zůstalo zavřené nejlépe snad už napořád, aby se vir podle nich nešířil. Jenže on se šíří, a to jako lavina. Nezastavitelná lavina.

Nejsem sice žádný expert, jenom laik. Ale proč by se nemohly otevřít malé obchůdky, s oblečením, s elektronikou, nebo obchod s nábytkem? Vláda v počátečním zmatku zakázala i prodej kojeneckého zboží a oblečení pro nejmenší. Je tedy lepší, když se desítky lidí mačkají v přeplněném Kauflandu, než kdybych si šla koupit boty do malého krámku.



Celá tato doba začíná být frustrující. Živnostníci nemůžou provozovat svoje podnikání, sahají si mnohdy až na dno nebo prostě zkrachují. Děti nemůžou jít do školy, setkávat se s kamarády a učiteli. Místo toho musí být většina z nich doma, kde se učí s rodiči, popřípadě ty starší samy. 

Všichni jsme z této situace unavení, a pořád dokola slyšíme, že ještě musíme vydržet. Jenže do kdy? Vláda umí poslední dobou lidi jen zastrašovat, vyhrožovat restrikcemi a plísnit nás za nedodržování pravidel. A divíte se? Když se každou chvíli objeví zpráva, že nějaký vládní činitel či vysoce postavený úředník byl na nějaké party, kam si samozřejmě vyrazil bez roušky? Tito lidé nám něco nařizují, a pak to vypadá, že z vlastních nařízení mají legraci.

Opozice se ke skončení nouzového stavu vyjádřila i takto: "Armagedon nebude, nouzový stav nemůže být fetiš." Přiznám se, že jsem moc nepochopila, k čemu vláda ten nouzový stav pořád potřebuje. Jo, pomoc armády a rychlejší dodávky zdravotnického materiálu. Jenže vládu přeci můžou do nemocnic poslat i na základě jiného nařízení či zákona. Vím, že je spousta lidí s covidem v nemocnicích ve vážném stavu. Jenže co my ostatní? Já nechci být sobecká, ale máme mít stále nouzový stav proto, že nemocnice jsou přeplněné? 

Vláda tápe. Nikdo nemohl být na tuto situaci připraven, ale tím že budou lidem vše zakazovat, hrozit pokutami a jinými postihy se nic nevyřeší. Někdy mám pocit, že nás mají naši vládci za nějaké nesvéprávné blbečky. Vážně.

Je to všechno jen o lidech. Pokud budeme mít důvěru ve vládu, bude dělat rozumná rozhodnutí a bude s lidmi komunikovat lépe a "lidsky," třeba by to nebylo tak hrozné. Jenže zákazy, strašení mrazáky plnými mrtvol v ulicích a pokuty za nedodržování opatření to ještě zhorší, protože někteří lidé jsou takoví, že jdou rádi proti systému. 

Kapitolou samou pro sebe jsou ale zase ti, co za každou cenu budou "prášit" a práskat. Zrovna minulý týden bylo v televizi, že nějaký pán posílal policii anonymní udání na lidi, co chodili na ulici bez roušky. Nepsal jména lidí, protože je asi vůbec neznal. Napsal čas, místo, a samozřejmě i to, že nemají ochranné pomůcky. Tato doba odhaluje charaktery a hlavně závist. Lidé jsou bohužel někdy zlí. Nenapadlo by mě psát anonymní udání na lidi, které vůbec neznám, ani na ty, která znám. Hanbou bych se propadla. Každý ať jedná dle svého přesvědčení.

A nehledě na to, že někdy fakt nepomůže ani ta ouška a dezinfekce, abychom se nenakazili. Jeden můj kamarád měl koronavirus úplně bez příznaků, zjistil to až při hraniční kontrole, když jel do Německa do práce. Neměl žádné příznaky, ale musel otočit auto, na další test a do karantény na dva týdny. Kolik nás už je promořeno, když nemoc může u někoho proběhnout i bez příznaků, nebo jen s těmi mírnými?



Nejsem žádný odpírač nemoci. Roušku nosím na nákupy a do autobusů. Dezinfekci si nedávám, protože nosím rukavice, ale když přijdu domů, automaticky si vždy umyju ruce mýdlem a vodou. Beru vitaminy B a D, denně piju šumivé nápoje s vápníkem a hořčíkem. Snažím se dbát na životní styl, chodím pravidelně na procházky do přírody, a hlavně se snažím nebát se.

Nebát se apokalyptických předpovědí z médií, protože nevěřím, že covid bude znamenat konec lidstva. Strach nás oslabuje, a má také velký vliv na imunitu. Některé webové servery se ale bohužel předhánějí s děsivými zprávami. 

Co si o tomto myslíte Vy? Měl by být ještě nouzový stav? Souhlasíte s tím, aby hejtmani požádali vládu o další nouzový stav? Změní se něco s nouzovým stavem, nebo to bude pořád stejné? A máte ještě důvěru v naši vládu? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak když je nouzový stav, je taky jednodušší řešit kompenzace, podpory a všechno to, co se na něj váže. Ale jistě vím jen jedno - pokud už nebude, lidi udělají búú a vyhrnou se jak stádo do všech dostupných provozoven, protože rozumná je prostě jen část a protože s tím se dá počítat. A pak se budou divit, že se do šíří zase, když se přece jenom hromadí. Tohle není politika, to je virus. Je úplně jedno, co udělá vláda, blbci se nebudou snažit být zodpovědní nikdy.
    Mně osobně to nevadí, protože nejsem v omezeném odvětví a můj život nevypadá vůbec jinak než předloni, ani normálně nikam nechodím, tak je mi to všechno celkem jedno. Chápu, že jiní mají ekonomické problémy a mají to úplně jinak než já, ale že je to virus, kterej nezajímá, že někdo chce žít tak, jak byl zvyklej, ani vláda, je zkrátka fakt.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mě žábou na prameni je Hamáček. Už dávno měl být vyhlášen vyjímečný stav a zákaz vycházení. Na ulicích vojáci a kdo vystrčí nos, tak mu ho ustřelit. Jako za války, protože to válka je!

      Vymazat
  2. Důvěru v tuto vládu jsem neměl ani před covidem, natož teď. Pánové a dámy tam nahoře tak dlouho v účinné spolupráci s médii rozdmychávali boje a nenávist všech proti všem podle klasické poučky "rozděl a panuj" a teď sklízejí plody nesmiřitelného rozdělení společnosti, které se projevuje prakticky ve všech důležitých politických i praktických otázkách. Když velcí šéfové nejsou schopni přesvědčit ani sami sebe navzájem, že je třeba dodržovat přijatá opatření, těžko lze očekávat, že přesvědčí všechny ostatní. Potvrdilo se mi, že premiér je hyperaktivní chaotik, který je schopný se podepsat pod každý sebemenší náznak úspěchu, ale své vlastní politické nezdary je připraven zbaběle hodit na kohokoli jiného, než je on sám: Na ošklivou opozici, která mu hází klacky pod nohy, na ošklivé občany, kteří nedodržují jeho správná nařízení, na ošklivá média, na své neschopné podřízené; je to smutné, jak se tentýž vzorec jednání stále opakuje. Jeho pozici mu nezávidím, zlomila by vaz i větším osobnostem, u něj je to kvůli jeho osobnostním limitům jen líp vidět. Jen se obávám, že covid nakonec může být právě kvůli tomu, jak k němu vláda v průběhu času přistupovala a do jakého stavu to dovedla, spouštěčem procesů, které budou v důsledku daleko nebezpečnější než sama virová epidemie se všemi jejími oběťmi. Ani nevíš, jak rád bych se pletl.

    OdpovědětVymazat
  3. Jaro nechci komentovat, nikdo nic nevěděl, byla nová neznámá situace. Ale potom někde soudruzi udělali chybu a táhne se to už hodně dlouho, je to takový tunel, jen to světlo je pořád dost daleko.

    OdpovědětVymazat
  4. Osobně si myslím, že hned v pondělí naběhnou na vládu hejtmani, zažádají o nouzový stav a ten se zase obratem schválí. Když ten tyjátr vidím, tak si říkám, proč jsem se nenarodila radši o pár desítek kilometrů západněji v Německu - a jak je možné, že jsme tak neschopní. Myslím, že Čerf to shrnul moc přesně. Je to smutné, ale souhlasím prakticky se vším, co napsal.

    OdpovědětVymazat
  5. V rodině už covid řádí i když dodržovali všechna pravidla, stejně si nákazu přinesli domů a to z práce. Než vyšly najevo první příznaky, byla nakažená celá rodina. Je to hrozný virus a je dost nebezpečné ho podcenit.

    OdpovědětVymazat
  6. Ellis, já jsem z celé situace unavená a smutná. Snažím se to moc nesledovat, ale stejně se to k člověku dostane. A taky zmatená - jak píšeš, např. v Kauflandu hlava na hlavě nevadí, a malý obchůdek, kde by si majitel spíš hlídal pravidla - je zavřený ? Papírnictví otevřené, a obchůdek vedle zavřený, proč ? Školství kapitola sama pro sebe, jak se to projeví na vzdělání dětí ? Často na to myslím a lituju učitele, rodiče a nejvíc děti. Mám v sobě plno otazníků - jak to bude dál, co to udělá s ekonomikou, se zdravotnictvím, s lidskými vztahy ?

    OdpovědětVymazat
  7. Jsem smutná a víš proč,chování našich představitelů,to jejich věčné handrkování, špinění jeden druhého mě připadají někteří,že jsou na úrovni pavlačových drben. Na druhé straně naší spoluobčané zrovna tak. Jsme národ podivný,umíme se stmelit , táhnout za jeden provaz,ale ne na dlouho. Pak začne pracovat závist jak nahoře,tak dole. Do toho pár chytrolinu a vše to dobré jde do háje.
    Nyní je to politice a ne o zdraví nás všech. Moc nedoufam, v nějaké lepší řešení,jde jen o to,abych byl slyšet a dostal hlas ve volbách.
    Jinak bych byla ráda dál se spřízněným opatřením. Ty,kdo říkají chripecka,měli by si tím projít a možná by nebylo od věci,aby nebo pro ně nebylo volné místo ve špitále. To bych na druhou stranu zas nechtěla být tak krutá. Tak ano, nouzový stav a dodržení vyhlášených pravidel. Fukčarinka ��


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Oprava: Hele jen ať si projdou, ona ani lehčí verze není nic moc. Skoro 14 dní jsem kašlala jak blázen, ale měla jsem to za mé typické nachlazení, protože ten kašel tomu odpovídal. Jenže když to po týdnu nepřecházelo a přidala se k tomu únava, brutální bolest kloubů jak kdybych měla dnu, bolest očí, únava taková, že jsem prospala i dva dny a nakonec pětidenní vyrážka, kdy už mi chtěli píchat něco na akutní alergii, jenže to nebyla alergie, protože se to bez jakéhokoli alergenu věčně vytrácelo a vracelo, bylo taky dostatečně mizerný. A jelikož letos mé jediné cesty zatím vedou pouze dvakrát týdně autobusem do obchodu a obhlídnout poštovní schránku u kanclu, chytla jsem to v autobuse nebo v krámě, v místech, kterým se nikdo nevyhne.

      Vymazat
  8. Zatím pořád není rozhodnuto,co bude,pořád se dohadují.Mladí mají restauraci,ale o těch se řeklo hned,že se i po skončení nouzového stavu neotevřou.Mým vnoučatům se online nauka zamlouvá,jejich psychika tím netrpí.Hlavně,aby neutrpěly jejich vědomosti.
    Mám obavy,že naše republika se v tom bude plácat pořád.Lidí jsou plní nenávisti ke všemu a všem.Už jsem si řekla,že to nebudu číst,ale nedá mi to a pořád se ujišťuji,že jsme hrozný národ.Nikdo nic nedodržuje a každý jenom řve,že chce žít.Já tím tolik netrpím,krámy mě vymetat nebaví,do hospody nechodím.Hodně mě vadí,že se bojíme setkávat s rodinou i když jsme covid prodělali,ale už asi nemáme protilátky.Ač já bezpříznaková bych nikdy netvrdila,že je to chřipečka,protože jsem viděla,jak těžko s ním bojuje manžel.Některá opatření moc nechápu,nejsou pro mě logická.
    Uvidíme,co pro nás vláda a hejtmani připraví.

    OdpovědětVymazat
  9. Upřímně, zprávy sice sleduji, ale moc tomu všemu nerozumím. Beru si roušku do obchodu, autobusu a k doktorovi, desinfikuju si ruce, ale jinak je mi to všechno tak trochu jedno. Taky si nemyslím, že covid znamená konec lidstva :D Myslím si, že to chce jen čas a opatření nějaká rozumná.. a situace se zase zlepší... Zatím je to takové celé zmatené mi přijde.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jinak jak píše paní Jitka, taky mi teda vadí, že se bojíme setkávat s rodinou. To jsem zapomněla napsat. Taky mi chybí kavárny a je mi líto těch, kteří třeba krachují, ale jinak do hospody apod. teda moc nechodím. Na distanční výuce je dobré to, že brácha nemusí být v Praze, studuje z domova, takže se s ním častěji vidím. Jinak se mi po něm stýská.

      Vymazat
  10. Dodelržuju 3R, ale stejně já i přítel chodíme do práce. Nikdy nevíš, kde to chytneš. Občas se vídám s blízkými, protože z délky situace a toho chaosu v republice by mně brzy hráblo. Snažím se dodržovat, co se má a jinak žít "normálně".
    Myslím si, že zítra vyhlásí hejtmani nový nouzový stav a vlastně pojedem furt ve stejných kolejích. Je to smutné.

    OdpovědětVymazat
  11. Místo toho abychom se snažili žít v souladu s přírodou, tak nad ní chceme zvítězit.

    OdpovědětVymazat
  12. Myslím, že se ještě budeme divit, co celá tahle situace přinese. Každý už je na nervy a x lidí se hroutí, aby ne, covidová "válka" trvá téměř rok. Tím, že prodloužení nouzového stavu neprošlo, se podle mě ještě všechno zhorší. Co se za celou tu dobu, co se tady s tím virem potýkáme změnilo??....ve finále se brodíme a že to musím říct naplno, v ještě větších sračkách.
    Vláda absolutně ztratila respekt a autoritu, uzavřené okresy nepřinesly nic pozitivního - když lidé nemohou do Trutnova autem, jedou vlakem. Skulinky se vždycky najdou. Nevěříme v nebezpečnost nové mutace (a měli bychom? já už sama nevím, čemu vlastně věřit), chceme žít a chceme svobodu - co když se ale opravdu vším tím nedodržováním všechno potáhne o to déle?....měli bychom se nad sebou zamyslet, to rozhodně - ale domluvte naštvaným a zklamaným občanům, že vzepřít se taky může znamenat krok zpět.

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj Eliss,
    musím říci, že to co momentálně předvádějí všichni politici, je k pláči. Vláda a ani opozice nemají žádné pořádné plány, žádná konkrétní řešení. Myslím si, že měl zůstat nouzový stav do konce února, aby se všichni připravili na rozvolnění a abychom viděli, jestli se to díky britské mutaci a jarním prázdninám nebude zase zhoršovat. mě se samozřejmě týká otázka škol, mám dvě maturitní třídy na češtinu (a ještě jednu na historický seminář, což není maturitní předmět). V tu chvíli, kdy pošlou do škol maturitní ročníky a neupraví se rozvrhy, začnu šidit ostatní žáky, protože nejsem schopná za pětiminutovou přestávku přejít ze školy domů, abych mohla zbytek žáků učit distančně (nebo naopak, z domova dorazit do školy). Učím pak ze sborovny, kde se mohu napojit na pevný internet. Ve třídách máme wifi, ale je tak slabá, že by mi neutáhla aplikaci teams. Učit ze sborovny není žádný med, nejsem tam sama, sedí tam další kolegové a stejně jako já učí, což je prostě neštěstí. Kromě toho není vůbec vyřešeno to, že naši žáci jsou v různých zdravotnických zařízeních, která si je vyžádala, aby jim pomáhali. Mají být tedy ve škole, nebo v nemocnici? Z hlediska účinnosti výuky bych chtěla, aby se vrátili všichni žáci, nebo nikdo.
    Ještě bych nařídila nějaké kvóty pro distanční výuku. Já mám úvazek 24 hodin týdně, odučím min. 20 hodin, což je podle mě v pořádku, čeština je prostě maturitní předmět. Zjistila jsem ale, že na jiné škole u nás ve městě má maturitní třída jen cca 5 hodin týdně dohromady ze všech předmětů. To je teda tristní. Nechápu, proč MŠMT, které nám remcá do známek a do všeho možného, nemůže nařídit, že se online musí odučit minimálně 50% hodin, u maturitních předmětů aspoň 75%.
    Otázka testování a očkování je úplně směšná. Když vynechám fakt, že ne každý se chce nechat očkovat nebo testovat (žáci i zaměstnanci), tak mi přijde, že si to vláda představuje jako v koucourkově - děti si ráno udělají nějaký test, ten se nechá vyhodnotit, oni mezitím půjdou do školy, kde se budou učit. Učí se samozřejmě v rouškách, ale děti pijí, svačí, smrkají apod. takže si dávají roušky dolů. Nikdo neví, jestli jsou zdravé, výsledky přijdou až druhý den... Kromě toho si nejsem jistá, kdo se o celé testování u školy bude starat, kdo to bude platit, kdo to bude vozit do laboratoří... Přijde mi, že to vláda vůbec nedomyslela, samozřejmě žádné testy nejsou ještě ani objednané. Také mě zarazilo, že testovat se budeme jednou týdně max. takže v pondělí se otestuji, v úterý přijde výsledek, že jsem ok, v úterý odpoledne pojedu domů a někde se nakazím, ve středu pojedu zase do školy a šťastně budu šířit covid po celé budově, abych po týdnu zjistila, že jsem nakažená? Přišlo by mi logické, abychom byli testováni každý den, kdy máme být ve škole.
    No, zase jsem se tady rozčílila...
    Měj se krásně a přeji pevné nervy,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  14. You're right. This is all frustrating.

    OdpovědětVymazat
  15. Kdysi dávno lidé museli chodit daleko pro vodu, protože u řek nebydleli.
    Kdysi dávno se běžně lidé v noci budili, protože neměli pocit bezpečí jako mi v bytech a domech dnes. Chodili zkontrolovat statek a pozdravit sousedy.
    Kdysi dávno neměli doba elektrický proud, který by jim usnaďnoval práci a zajištoval zábavu a pomáhal zprostředkovávat informace.
    ...

    Já nevím všechno. Jako my všichni nevím, jestli jsou moje názory správně, ale vím jedno. Až to budu vyprávět vnoučatům, chci abych mohl s pravdou říct, že mě zlá doba nedonutila k zoufalým řešením. Nejen pro nás všechny co tu žijeme, ale i pro další generaci, která taky bude mít svoje jiné problémy.

    OdpovědětVymazat
  16. A zase nic. Vláda co si dělá co chce, neříkám mít omezení, ale měli dost času přijít s krizovým zákonem a ne neustále dokola žádat o nouzový stav.

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  17. Upřímně a z celého srdce si přeji, aby si vláda tu kaši, co tu už rok vaří, vylízala až do dna a aby jí to lidé dali náležitě v letošních volbách jaksepatří vyžrat.

    OdpovědětVymazat
  18. Na jednu stranu jsem ráda že to takhle je. Měli ale tohle navrhnout hned a neměli z toho dělat takový rozruch. U nás už od čtvrtka se v prodejne chystalo na oteviračku a v neděli se muselo zase vše zapaskovat. Nikdo neví co bude.

    OdpovědětVymazat
  19. Já bych byla za to, aby se obchody otevřely, samozřejmě s určitými podmínkami. Třeba přítel potřebuje nový boty, ale ty se nemůžou objednat, jelikož si je musí nejdříve vyzkoušet, jelikož lítá mezi čísly a než se trefí, tak to dá pěkně zabrat.

    OdpovědětVymazat
  20. Dnes je pondělí 15.2.2021 a vláda předvedla, jak dokonale pošlapat zákony i ústavu. Nechci se k tomu ani vyjadřovat, bylo mi jasný, že obchody jen tak neotevřou, děti jen tak nepošlou do školy, jak se patří, ale že vyvolají nouzák navzdory ústavě, to jsem přece jen nečekala.
    Konec demokracie, v této zemi. Dokonce už není ani ta kosmetická.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula