zomablog

 Duben se definitivně nachýlil ke konci, ale počasí je pořád takové podivné. Jednak je tedy hrozné sucho - u nás se hrozně práší - a i když neprší, jarní to ještě úplně není. Včera i dnes u nás opět lehce mrzlo - na horách bohužel ještě normální jev, a sousedka si ráno stěžovala, že jí pomrzly papriky ve skleníku, i když je měla přikryté. Obávám se že i sadaři spláčou, jak už je všechno v plném květu a přejde to mrazem, je to neštěstí.  A s tím jak všechno tak nádherně kvete, se o slovo velice intenzivně hlásí moje pylová alergie. Méně větrám, pořád vysávám, vytírám, ale je to skoro zbytečné. Pyl se mi krásně usazuje na sklech brýlí, nosím si ho domů ve vlasech, a když suším peřiny venku, tak opravdu, škoda slov. Teď v týdnu mě to potrápilo hodně. Budím se pravidelně kolem třetí ráno s plným nosem, na chvíli pomohou kapky do nosu, ale je to boj s větrnými mlýny.  Předevčírem jsem musela doslova utéct domů, když jsem ráno venčila Žofku, protože mě tak pálily oči, že jsem s...

 Snad každý z nás má doma v lékárničce nějaké ty tabletky proti nevolnosti typu Paralen či Brufen, případně Acylpyrin proti horečce. Já osobně trpívám na migrény, alespoň tak jednou měsíčně mě potrápí šílená bolest hlavy, a to pak pomůže jedině nějaká ta tabletka. Nejsem příznivcem braní tabletek jen tak, a prášek proti bolesti si lupnu, když už je opravdu ouvej a bolest je nesnesitelná. Ale jsou období, kdy se nedoporučuje brát léky na bolest vůbec, případně jen ve velmi omezeném množství a po konzultaci s lékařem.  V těhotenství se obecně doporučuje velká opatrnost s jakýmkoliv druhem léků. Mně tenkrát sestřička říkala, že si mám raději zavolat, pokud bych chtěla brát nějaké léky - a to hlavně v prvním trimestru a na konci těhotenství. A na ranní nevolnosti jsem si koupila vitamíny skupiny B spolu s velkým podílem kyseliny listové. Brala jsem je třikrát denně a opravdu to záhy zabralo - zvracela jsem jen na začátku těhotenství, asi týden, a pak už vůbec. Sice jsem nemohla ce...

 Dnešní téma už zde na blogu bylo v několika různých obměnách, ale tak si říkám, proč to zase neotevřít? Pět až sedm let je podle odborníků nejvíce ideální věkový rozdíl ve vztahu mezi partnery. Dvojice sdílí stejné zájmy, generační zážitky a kulturní kontext. Ale setkala jsem se ve svém okolí i s názory, že pro partnerský soulad je pro ně důležitý menší věkový rozdíl - několik spolužaček si hledalo partnery ideálně ve svém věku, maximálně tedy s dvouletým rozdílem. Takže třeba takový spolužák ze školy, ideální varianta.  Jenže ono to není vždycky takto jednoduché. Já jsem se také na základce několikrát "zamilovala" do spolužáka, dokonce jsem s jedním na prvním stupni i chodila. Byla to vlastně už taková školková láska, dávali jsme si pusinky, hráli jsme si na svatbu, Honzík si dokonce kvůli mě otrhal z čepice svoji bambuli, protože se mi hrozně moc líbila, a taky za to doma dostal pořádný výprask. Honzík byl o celých šest měsíců mladší než já, takže do toho optimálního věkov...

  Autor: Jozef Karika Žánr: Horor, Thriller, Mysteriózní  Mé hodnocení: 60% Obsah: Březen 2020. Čerství snoubenci Anna a Richard se narychlo vrací z Edinburghu do Bratislavy. Zprávy, týkající se pandemie covid-19, se zdály být opravdu čím dál horší, a tak se partneři raději rozhodli vrátit se co nejdříve domů. A podařilo se jim stihnout repatriační let, jeden z posledních, které slovenská vláda pro své občany zajistila.  Jenže Anně jsou zprávy ze světa tak nějak aktuálně celkem fuk. Vznáší se na svém obláčku štěstí. Richardova žádost o ruku nemohla být romantičtější. Artušovo sedlo je překrásná hora nad městem, kde se nabízejí opravdu úchvatné výhledy. A právě tady Richard před svou milovanou poklekl a požádal ji o ruku. Dojatá a šokovaná Anna souhlasila, a ještě teď obdivuje nádherný prsten s diamantem, který jí trůní na prsteníku.  Co víc si může ke štěstí přát? Vznáší se na svém obláčku zamilovanosti a jen trochu ji kazí fakt, že museli odletět neplánovaně o pár d...

 Včera i předevčírem u nás na horách konečně trochu popršelo. Letos je zatím hrozné sucho, těch srážek moc není, ale jarní počasí je jako na houpačce. Dnes zase svítí sluníčko, ale fouká studený vítr, a tak toho tepla zase tolik není. Ale už to venku začíná všechno pěkně kvést a zelenat se, což je na jednu stranu fajn, na druhou se mi zase zhoršuje pylová alergie. Předevčírem jsem se zase vzbudila v noci s hroznou rýmou, a musela jsem jít na chvíli ven, o půl třetí ráno jsem seděla na lavičce před bytovkou a smrkala. Jediné pozitivní je, že mě netrápí dušnost a kašel, ovšem ta rýma je taky dost nepříjemná.  Používám kapky do nosu, ale ty taky zaberou jak kdy, no.  V neděli odjížděl přítel do práce, takže v sobotu jsem mu chystala řízky, a v neděli ráno jezdívám na nákup. Krom řízků mu s sebou přibalím vždycky co nejvíc jídla - udělám bagety s nějakou domácí pomazánkou, a k tomu ještě nějaké sušenky, oplatky a tak. A bylo hrozně fajn, tak jsem i s Julinkou poseděla na námě...

  Autor: Petr Eidler Žánr: Detektivní Mé hodnocení: 40%  Obsah: Honza Peterka pracuje v malé pražské firmě jako soukromé očko, a zároveň je majitelem oné detektivní agentury Man in Service , a je ve své podstatě jejím jediným zaměstnancem - pracuje sám na sebe. Příležitostným pomocníkem a parťákem je pro něj pan "Lála," tak trochu podivín s lehce buranským chováním, zato dokáže rychle zjistit v terénu vše, co je třeba.  A jelikož je teď aktuálně doba hospodářské krize a té práce kolem zase tolik není, bere Honza zavděk úplně vším. Jeho žena Kateřina se musela teď kvůli mateřské dovolené vzdát celkem obstojného platu policejní mluvčí, a teď se stará o půlročního Honzíčka. Takže na Honzovi je téměř veškerá starost o finanční blaho rodiny. A když konečně přijde ten pořádky kšeft, který Honzovi přihraje pan Lála, tak vše začalo kupodivu jako naprostá prkotina.  Honza spolu s panem Lálou byli pozváni na aukci galerie Rubín. Zde měli oba muži dělat ochranku Robertu Márovi,...

Páteční večer je ideální příležitostí pro nějaký pěkný film. A včera se to tak hezky sešlo, že jsme si s přítelem mohli užít filmový večer. Julinka utahaná z procházek a návštěvy usnula neobvykle brzy, a tak jsme se rozhodli pro film Pomocnice. Název mi byl povědomý, a já zjistila, že se jedná o filmové zpracování stejnojmenné knihy od Freidy McFadden. Knihu jsem nečetla, ale na svých oblíbených knižních blozích jsem četla několik recenzí. Byla jsem opravdu velmi zvědavá, jak se mi bude film líbit.  Millie Callowayová startuje novou životní etapu, a chce dát svůj život konečně do pořádku, začít takříkajíc s čistým štítem. První podmínkou je nová práce. Jenže nemá žádnou pořádnou praxi, a musí vzít zavděk opravdu čímkoliv, co se jí naskytne. Jednoho deštivého dne navštíví dům Winchesterových. Manželé Andrew a Nina jsou dokonalý prototyp slova americký sen.  Jejich dům je naprosto úžasný. Hotové sídlo vybavené luxusním nábytkem, Nina i Andrew chodí dokonale oblékáni, stejně jako...

Už několikrát jsem se zde na blogu věnovala tomu, proč je důležité číst. Pro mě je čtení celoživotní láska a snažím se každý den přečíst alespoň pár stránek, i když na mateřské to není mnohdy úplně jednoduché. A číst si je důležité jak pro děti, tak i pro dospělé. Ale ještě nikdy jsem zde nepsala o tom, proč je důležité číst dětem pohádky. Spousta rodičů totiž dětem vůbec nečte, a to je moc velká chyba!  Já jsem byla velký čtenář už od útlého věku. Uměla jsem plynule číst už ve školce, slabikář v první třídě a písmenka pro mě byla hračka. Ale nevybavuji si, že by mi někdy máma četla před spaním knížku, nebo pohádky, to si nepamatuji. Zato mám vzpomínku na to, jak u nás jednou byl někdo na návštěvu přes noc. Už fakt nevím, kdo to byl, snad nějaká teta. A ta mi právě četla asi dvě noci před spaním pohádku. Bylo to pro mě kouzelné, pamatuji si, jak jsem ležela v posteli v ložnici u rodičů a s napětím poslouchala příběh.  Nevím, proč mi máma nikdy před spaním nečetla pohádky, ale ...

 Duben se brzy přehoupne do své druhé poloviny, a počasí vskutku odpovídá tomu, že se jedná o aprílový měsíc. Ale jsem ráda, že u nás nepadá sníh, protože letošní i loňskou zimu sněhové pokrývky opravdu stačilo. Ráno se někdy ale ještě přihlásí o slovo mrazíky. dnes bylo zrovna nad nulou, a teploty se podle teploměru pohybují kolem čtrnácti stupňů. Je tepleji, ale obloha dnes zůstává zatažená, sluníčku se zatím moc vykukovat nechce.  V minulém deníčkovém článku jsem psala o strejdovi s autismem, který skončil na Velikonoční pondělí v nemocnici. Srazilo jej auto, má zlomenou nohu, měl otřes mozku a byl potlučený. V pátek jsem tam byla na návštěvě - využila jsem toho, že byl přítel ještě doma a mohl pohlídat Julinku. Švagrová pracuje v nemocnici, sice na jiném oddělení, ale tak jsme si psali ohledně strejdy. V pátek byl právě ještě na CT hlavy, a moc se to nelepšilo.  Strejda má cukrovku, tak jsem mu koupila aspoň diabetické oplatky - původně jsem chtěla koupit banány, ale ...