Autor: Tadeusz Konwicki Žánr: Román, Romantický, Mysteriózní, Historický Mé hodnocení: 90% Obsah: Březen roku 1939 neměl být v polském městečku Vilna ničím výjimečný. Snad jen občasná přítomnost vojáků, kteří zde prováděli svá četná cvičení, s sebou nesla předzvěst něčeho temného. Ale tohle devatenáctiletý Vít zrovna moc neprožíval. Za pár týdnů jej čeká maturita, a jelikož je Vítek vzorným studentem, nečeká se, že by u maturity propadl. Touží stát se doktorem - respektive je to velké přání jeho matky. Vítek totiž pochází z neúplné rodiny, a jeho poměry jsou více než skromné. Bydlí se stařičkým dědečkem, který je velice starý a prakticky nevstává z postele, jen co chvíli dýchavičně zakašle. A co je horší, tak Vítkův otec před několika lety spáchal sebevraždu, oběsil se na stromě, a chlapec tak s sebou nosí cejch, že je "synem sebevraha." Příběh začíná vcelku nenápadně. Vítek jede vlakem zpět do městečka, s partou kamarádů se byli jen tak projet a lelkovat ...
Na víkend jsem nijaké zvláštní plány neměla, takovou tu naši klasiku. Zajet si do města, s přítelem něco dobrého uvařit, a pak jít s Julinkou do parku. Ale hned včera ráno se plány úplně změnily. A přitom den předtím tomu nic nenasvědčovalo... Po probuzení mě jaksi bolela noha. Respektive tedy - palec na pravé noze. A bolest to byla opravdu nepříjemná. Nemohla jsem na nohu vůbec došlápnout. V palci nepříjemně píchalo, táhlo to. Říkala jsem si, co je? Vždyť jsem na nic špatného nešlápla, ani jsem si ten palec neskopla, což se mi stalo naposledy někdy vloni. Ale tak nějak jsem se cítila divně, ani jsem neměla chuť k jídlu. Dala jsem si jen kafe, a pak v koupelně koukám, že mi ten palec navíc ještě nepříjemně napuchá. Měla jsem papuče s otevřenou špičkou, tak jsem mohla pěkně tvary obou palců porovnat. Vzdala jsem nějaké navlékání ponožek, a pozorněji jsem ten pravý palec prozkoumala. A hned mě napadlo, že to bude zarůstající nehet. Jasně to tak vypadalo, protože na pravé noze ...