zomablog

Páteční večer je ideální příležitostí pro nějaký pěkný film. A včera se to tak hezky sešlo, že jsme si s přítelem mohli užít filmový večer. Julinka utahaná z procházek a návštěvy usnula neobvykle brzy, a tak jsme se rozhodli pro film Pomocnice. Název mi byl povědomý, a já zjistila, že se jedná o filmové zpracování stejnojmenné knihy od Freidy McFadden. Knihu jsem nečetla, ale na svých oblíbených knižních blozích jsem četla několik recenzí. Byla jsem opravdu velmi zvědavá, jak se mi bude film líbit.  Millie Callowayová startuje novou životní etapu, a chce dát svůj život konečně do pořádku, začít takříkajíc s čistým štítem. První podmínkou je nová práce. Jenže nemá žádnou pořádnou praxi, a musí vzít zavděk opravdu čímkoliv, co se jí naskytne. Jednoho deštivého dne navštíví dům Winchesterových. Manželé Andrew a Nina jsou dokonalý prototyp slova americký sen.  Jejich dům je naprosto úžasný. Hotové sídlo vybavené luxusním nábytkem, Nina i Andrew chodí dokonale oblékáni, stejně jako...

Už několikrát jsem se zde na blogu věnovala tomu, proč je důležité číst. Pro mě je čtení celoživotní láska a snažím se každý den přečíst alespoň pár stránek, i když na mateřské to není mnohdy úplně jednoduché. A číst si je důležité jak pro děti, tak i pro dospělé. Ale ještě nikdy jsem zde nepsala o tom, proč je důležité číst dětem pohádky. Spousta rodičů totiž dětem vůbec nečte, a to je moc velká chyba!  Já jsem byla velký čtenář už od útlého věku. Uměla jsem plynule číst už ve školce, slabikář v první třídě a písmenka pro mě byla hračka. Ale nevybavuji si, že by mi někdy máma četla před spaním knížku, nebo pohádky, to si nepamatuji. Zato mám vzpomínku na to, jak u nás jednou byl někdo na návštěvu přes noc. Už fakt nevím, kdo to byl, snad nějaká teta. A ta mi právě četla asi dvě noci před spaním pohádku. Bylo to pro mě kouzelné, pamatuji si, jak jsem ležela v posteli v ložnici u rodičů a s napětím poslouchala příběh.  Nevím, proč mi máma nikdy před spaním nečetla pohádky, ale ...

 Duben se brzy přehoupne do své druhé poloviny, a počasí vskutku odpovídá tomu, že se jedná o aprílový měsíc. Ale jsem ráda, že u nás nepadá sníh, protože letošní i loňskou zimu sněhové pokrývky opravdu stačilo. Ráno se někdy ale ještě přihlásí o slovo mrazíky. dnes bylo zrovna nad nulou, a teploty se podle teploměru pohybují kolem čtrnácti stupňů. Je tepleji, ale obloha dnes zůstává zatažená, sluníčku se zatím moc vykukovat nechce.  V minulém deníčkovém článku jsem psala o strejdovi s autismem, který skončil na Velikonoční pondělí v nemocnici. Srazilo jej auto, má zlomenou nohu, měl otřes mozku a byl potlučený. V pátek jsem tam byla na návštěvě - využila jsem toho, že byl přítel ještě doma a mohl pohlídat Julinku. Švagrová pracuje v nemocnici, sice na jiném oddělení, ale tak jsme si psali ohledně strejdy. V pátek byl právě ještě na CT hlavy, a moc se to nelepšilo.  Strejda má cukrovku, tak jsem mu koupila aspoň diabetické oplatky - původně jsem chtěla koupit banány, ale ...

  Autor: David Duchovny  Žánr: Satira, Humoristický  Mé hodnocení: 50%  Obsah: Elsie Bovaryová žije spokojený život šťastné, mladé krávy. Na malé farmě v New Yorku žije od nepaměti celý klan Bovaryových - Elsina matka, babička, a další praprapředci. Elsie má nejlepší kamarádku Mallory, se kterou si svěřují nejrůznější tajemství. Elsie má ráda zaběhnutý řád na farmě - ranní dojení, vypuštění na pastvu, kde je se svými kamarádkami až do večera, a pak další dojení, a jde se spát. A ráno zase nanovo, zaběhnutá rutina a řád.  Někdy se ale Elsie chce trošku vyprovokovat farmářova nejmladšího syna, který si při dojení počíná velmi neohrabaně. A je velká zábava do něj kopnout tak, až mu telefon spadne přímo do kravince! Co Elsie ale trochu kazí její bezstarostnost je máma. Před lety náhle zmizela, bez vysvětlení, rozloučení, a Elsie tohle vrtá hlavou. A traduje se, že tohle se děje po generace - jenže není to jen povídačka...?  Pak ale dojde k Události, a tohle vše...