Jsou filmy a dokumenty, které by měl vidět každý. A po zhlédnutí dokumentu Seaspiracy: Pravá tvář udržitelného rybolovu si dovolím říci, že tento se řadí k nim. Jsme zvyklí se o spoustu nepěkných věcí nezajímat, dělat, že se nás to netýká, případně nad tím mávneme rukou. Na dokumentární snímek Seaspiracy jsem narazila na Seznam zprávách. Byl tam o něm článek. Ani jsem si ho pořádně nepřečetla, ale tak nějak jsem si z toho vyvodila, že to bude o plastech v oceánech. Tím se přeci ničí moře a oceány nejvíce, ne? No, nakonec to bylo trochu o něčem jiném. Vznik celého dokumentu inicioval mladík Ali Tabrizi, který jej sám zrežíroval a pomocí přátel se mu jej podařilo dostat mezi širší veřejnost. Přiznám se, že jsem dokument neviděla až do konce. Bylo mi totiž zle z toho, co jsem tam viděla, byla jsem zhnusená a chvílemi jsem nemohla zadržet slzy. Většina lidí má za to, že největší problém oceánů a moří je znečištění plasty. Z čistých moří a průzračných oceánů jsme si udělali obří skládky.
Předevčírem mě hodně zaujalo video na YouTube, konkrétně video od Kluků z Prahy s názvem Jak fungují podvody na Barrandově v televizních hrách. Myslím, že snad každý soudný a ne úplně naivní člověk musí vědět, že v těchto rychlých hrách, kde si můžete jediným zavoláním a uhádnutím zvířete či města v obálce, musí být zákonitě něco špatně. Selský rozum totiž říká, že peníze zadarmo vám přeci nikdy nikdo jen tak nedá, a pokud ano, je to hlupák. Když jsem byla před více než měsícem nemocná a v karanténě, koukala jsem na televizi často i přes den. Teď chodím do práce, vracím se domů kolem poledne, a než člověk udělá něco doma, nakoupí, uvaří, zařídí, co je potřeba, tak k televizi sednu až večer, většinou se dívám na Simpsonovi nebo případně na nějaký večerní film. Kanál TV Barrandov (v tomto případě je slovo kanál přesně vystihující to, jakou stokou tato stanice a její ostatní sesterské pořady jsou) je takový zajímavý bizár. Úplně z toho čiší, že majitel, pan Soukup, nemá pořádné peníze