Dnešní článek bude povídka, zase po delší době. Nepůjde o žádné strašidelné čtení, ale o příběh ze života, který se může stát každému z nás, a tak vlastně svým způsobem obsahuje tak trochu děs, ale tak trochu jinak. Doufám, že se Vám povídka bude líbit a přeji příjemné počtení! Po dlouhé době jsem si dopřála dovolenou u moře. Nedávno jsem oslavila osmačtyřicáté narozeniny, šedivých vlasů mám mnohem víc, než si sama přiznávám, trápí mě křečové žíly a životní elán je tak trochu fuč. S manželem jsme se před deseti lety rozešli, děti odrostly a vylétly z rodného hnízda, a tak se jim snažím moc nemluvit do života, ačkoliv bych se ráda dočkala vnoučat. Mou největší náplní je práce, doufám, že v ní vydržím až do důchodu, ráda čtu, a sleduju nekonečně seriály v televizi. Tahle dovolená je pro mě po delší době opravdový balzám pro duši. Sice je to pro jednoho člověka drahé, každý hotel si účtuje i prázdné lůžko, ale tak co už. Dcera Andrejka se nabízela, že pojede se mnou, ale...
Začátek října, a pořád tu máme krásné babí léto. Rána a noci jsou ale už studené, takže už pravidelně každý den kolem čtvrté či páté hodiny večerní přitápím v kamnech. Letos jsme to s objednávkou dřeva mírně přepískli, něco máme už suché, vhodné na zátop, něco je čerstvé, a to necháváme venku pod okny. Ale ještě jsme to s přítelem úplně všechno neodvozili, a počítám, že to dřevo vyjde i do příští zimy, protože máme plný sklep, a ještě venku je toho taky mnohem víc, než jsme zvyklí. Co se nám před lety rozbil plynový kotel, přešli jsme na tuhá paliva a tak je to fajn, ano, s dřevem je práce, ale líbí se mi, že už to máme zaplacené a do kamen si můžeme dát tolik, kolik tepla je nám zrovna vhod. Docela zábavné bylo mít při sklízení dřeva za pomocníka Julinku. Tak se zájmem sledovala, jak skládáme dřevo do koleček a pak jej skládáme o kus dál na hromadu. A tak jí asi nešlo na rozum, proč to děláme tak divně. To naskládané dřevo nám začala brát a dávat zpět do koleček. Většina so...