Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Knižní recenze 422 Lovec duchů

  Autor: James Herbert  Žánr: Horor Mé hodnocení: 90% Obsah: David Ash nedávno oslavil třicáté narozeniny, a v pracovním životě se mu opravdu daří. Pracuje v Institutu pro výzkum paranormálních jevů jakožto profesionální lovec duchů. Firma, kde pracuje, čítá i s ním tři zaměstnance - ještě jsou tu dvě "média," Davidova nadřízená Kate Marshallová a šedesátnice Edith Phippsová. Obě ženy mají dar určitého smyslu "třetího oka" - chodí k nim vize, většinou ty, co se odehrály v nedávné minulosti.  David je, navzdory svému povolání, zapřísáhlý nepřítel podvodníčků a různých "ezo" šmejdů, a za celou svou kariéru se v podstatě nesetkal s ničím, co by jej přimělo doopravdy věřit na věci mezi nebem a zemí. Díky své racionalitě a moderní technice se mu zatím vždy podařilo prokázat, že "tajemné" jevy byly vždy jen dobře provedeným podvodem.  Teď je zrovna David pozván na odlehlé venkovské sídlo Edbrook. To sídlí stranou od vesničky Ravenmoor, na samotě. David...
Nejnovější příspěvky

Když je to tak trochu na draka

 V minulém článku jsem psala o svém neutuchajícím kašli. Nakonec na něj pomohly kapky, které jsem si koupila, musím říct, že jsou hotový zázrak, ani jsem nedoufala, že to bude takto rychlé! Vůbec mi není líto těch dvou stovek, už po třech dnech jsem byla bez kašle, takže Levopront kapky rozhodně můžu doporučit.  A když už jsem se tedy vyléčila, tak jsme v pátek zašly s Julinkou do místního zábavního centra. Hned vedle je knihovna, takže jsem spojila příjemné s užitečným.  Jak je Julinka čím dál větší, tak si už více vyhraje se zařízením herny. Mají tu různé trenažery a cvičiště pro větší děti, tohle je vyloženě pro malé, školkové děti. A tak se Juli tentokrát líbila i prolézačka, kterou se dostane až ke klouzačce - párkrát jsem ji s pomocí sklouzla, to se jí moc líbilo. Bazenék s balonky ji moc nebaví, ten jsme měli doma, a taky si v něm moc nehrála, tohle ji nebere. Sice jsem ji do balonků dala, vzala do ruky tři míčky, které vyhodila ven, a to bylo všechno.  A tyto...

Virtuální terapeut?

 Dnes se budu v článku věnovat tématu umělé inteligence, a abych se nemusela pořád rozepisovat, zjednodušeně použiji zkratku AI, která se myslím již víceméně ujala všude. V posledním roce AI zažila docela raketový vzestup, je součástí snad každého moderního telefonu, stává se nepostradatelným pomocníkem v lékařství nebo školství. Zrovna nedávno jsem v televizi viděla reportáž, jak AI pomáhá vyhodnocovat snímky z rentgenů a magnetické rezonance, a tím takto šetří čas lékařů.  A ve školství může pomoci učitelům efektivněji zorganizovat výuku, či vytvořit osobní vzdělávací plán pro každého studenta. To je určitě fajn. Podle posledního průzkumu používá AI dvaasedmdesát procent českých studentů. Méně příznivé jsou statistiky o tom, že s ní třetina podvádí u domácích úkolů. Tak co si budeme nalhávat, podvádění u domácích úkolů tu bylo vždy, a nejspíš nikdy nezmizí. Kdo si neopsal rychle o přestávce úkol od kamaráda, a k tomu se ještě třeba nesnažil zfalšovat podpis od rodičů?  ...

Knižní recenze 421 Podíl viny

  Autor: Veronika Martínková Žánr: Detektivní Mé hodnocení: 60% Obsah: Dvacátého srpna pozdě v nočních hodinách se dvaadvacetileté studentce farmacie Anetě Valové navždy změnil život. A přitom to měl být víkend jako každý jiný - tedy až na to, že Aneta jej trávila sama, v rozlehlé vile rodičů, kteří odjeli do hotelu na wellness pobyt. Jenže v deset v noci došlo k tragédii. Aneta dole v domě slyšela nějaký hluk, kroky, šramot, takže rychle utíkala do otcova trezoru pro zbraň, kterou tam vždy měl.  A pak - dle svých slov nešťastnou náhodou - zastřelí kluka, který bydlel v sousedství, jen o tři roky staršího Michala Soukupa. Ihned po činu Aneta zavolá policii a záchranku, ale mladíkovi již není pomoci. Rána, kterou dostal přímo doprostřed čela, byla fatální. Na místo činu přijíždí kapitánka Hana Vítková z místního kriminálního oddělení se svým kolegou Danem.  Aneta je hned po činu v šoku, starají se o ni záchranáři. Je ale schopná vypovídat. Michala zastřelila, dle svých slo...

Zamračený únor

 Musím říct, že letošní zima mi dává docela zabrat. Ať už fyzicky, nebo psychicky, není to zrovna optimální. Už druhý týden se mě nechce pustit to hnusné nachlazení, viróza, nebo já nevím co to vlastně je. Teploty už nemám, ale rýmu, kašel, to ano. A nejhorší je ten kašel - cítím pořád v krku knedlík, a taky pořádně zahlenění. Pořád ten pocit, že tam něco mám, ale nechce se tomu ven. Tak jsem si doma vařila pořád Paralen Grip Horký nápoj, ale to tedy moc nezabíralo, prvně na tu horečku jo, ale teď už je to k ničemu.  A dneska jsem potkala ve městě známou, a ta mi doporučila na kašel Levopront kapky. Prý na kašel jí nic jiného nezabírá. Hned jsem zaběhla do lékárny, u nás na poliklinice. Je fakt, že lahvička stojí dvě stovky, ta chuť těch kapek taky nic moc, ale můžu říct, že už je to o kousek lepší, kašel se uklidňuje. Mám si kapat třikrát denně, tak ještě před spaním.  A krom toho jsem si ještě doma minulý týden na kašel vzala Septabene, pastilky na bolest v krku s eukal...