Je to už více než sedm let, co jsem byla poprvé na vyšetření na alergologii. Předcházely tomu menší, jakoby astmatické záchvaty. To jsem se v noci zničehonic vzbudila, nemohla jsem pořádně dýchat, z nosu mi teklo tak, že se to nedalo zastavit. Po patnácti minutách tento záchvat odezněl. Ale musela jsem sedět u otevřeného okna, zhluboka dýchat, a přešlo to. Jen jsem se po těchto záchvatech cítila hrozně unavená. Praktická doktorka mi tenkrát předepsala inhalátor Ventolin, a tabletky Flonidan. A k tomu jsem dostala žádanku právě na alergologii. Tenkrát mi tuším na zápěstí nakapali ty vzorky alergenů, nicméně to nic neprokázalo. Bez reakce. Ale doktorka mi později řekla, že těch alergií je tolik, že to běžné vyšetření to ani ukázat nemusí. Takže alergii na něco ve vzduchu mám, to je mi jasné. Pravidelně a pečlivě uklízím, prach, vysávám podlahu - koberce nemáme žádné, kvůli Julči, a musím říct, že jak jsme je dali tenkrát pryč, tak se mi také ulevilo a hned se mi o něco líp dýc...
Velikonoce už jsou definitivně za námi, a já jsem tomu letos opravdu ráda. Stalo se toho totiž docela dost, a rozhodně nemůžu říct, že by to byly jedny z nejvydařenějších svátků jara, co jsem kdy zažila. Ale pěkně popořádku. Na Velký pátek, který je už nějaký rok i státním svátkem, jsme se s Julinkou vydaly na trhy. Bylo opravdu nádherné počasí, teplo, sluníčko, takže jsem si nebrala ani lehkou bundičku, ale jen vestu. Dvě pěkné má i Julinka, takže jsme se pěkně sladily, sice ne barevně, ale vesty jsme měly obě. Na první letošní trhy u nás ve městě jsem se moc těšila. Konečně jsme mohli doma doplnit zásobu medu, a taky koupit nějaké drobnosti pro radost. Pán u stánku si mě pamatoval z loňska, vzala jsem rovnou dvě skleničky, a jak nám doma ten med rychle ubývá, měla jsem vzít asi rovnou víc. Další trhy jsou až za měsíc, a přítel med miluje. Dává si jej do čaje i kávy, a Julinka teď začala nějak moc vyžadovat čaj - od té doby, co jí tam dávám med, nemůže se toho nabažit...