Už několikrát jsem se zde na blogu věnovala tomu, proč je důležité číst. Pro mě je čtení celoživotní láska a snažím se každý den přečíst alespoň pár stránek, i když na mateřské to není mnohdy úplně jednoduché. A číst si je důležité jak pro děti, tak i pro dospělé. Ale ještě nikdy jsem zde nepsala o tom, proč je důležité číst dětem pohádky. Spousta rodičů totiž dětem vůbec nečte, a to je moc velká chyba! Já jsem byla velký čtenář už od útlého věku. Uměla jsem plynule číst už ve školce, slabikář v první třídě a písmenka pro mě byla hračka. Ale nevybavuji si, že by mi někdy máma četla před spaním knížku, nebo pohádky, to si nepamatuji. Zato mám vzpomínku na to, jak u nás jednou byl někdo na návštěvu přes noc. Už fakt nevím, kdo to byl, snad nějaká teta. A ta mi právě četla asi dvě noci před spaním pohádku. Bylo to pro mě kouzelné, pamatuji si, jak jsem ležela v posteli v ložnici u rodičů a s napětím poslouchala příběh. Nevím, proč mi máma nikdy před spaním nečetla pohádky, ale ...
Duben se brzy přehoupne do své druhé poloviny, a počasí vskutku odpovídá tomu, že se jedná o aprílový měsíc. Ale jsem ráda, že u nás nepadá sníh, protože letošní i loňskou zimu sněhové pokrývky opravdu stačilo. Ráno se někdy ale ještě přihlásí o slovo mrazíky. dnes bylo zrovna nad nulou, a teploty se podle teploměru pohybují kolem čtrnácti stupňů. Je tepleji, ale obloha dnes zůstává zatažená, sluníčku se zatím moc vykukovat nechce. V minulém deníčkovém článku jsem psala o strejdovi s autismem, který skončil na Velikonoční pondělí v nemocnici. Srazilo jej auto, má zlomenou nohu, měl otřes mozku a byl potlučený. V pátek jsem tam byla na návštěvě - využila jsem toho, že byl přítel ještě doma a mohl pohlídat Julinku. Švagrová pracuje v nemocnici, sice na jiném oddělení, ale tak jsme si psali ohledně strejdy. V pátek byl právě ještě na CT hlavy, a moc se to nelepšilo. Strejda má cukrovku, tak jsem mu koupila aspoň diabetické oplatky - původně jsem chtěla koupit banány, ale ...