zomablog

Konec října a začátek listopadu se nese v duchu hned dvou svátků a tradic. Tím u nás více zažitějším a zabydlenějším je určitě Památka zesnulých, která připadá na pondělí druhého listopadu. V tento den proudí na hřbitovy davy lidí, aby zapálili svým milovaným, kteří tu již s námi bohužel nejsou, svíčku nebo donesou nějaký pěkný věneček nebo smuteční kytici.

Dušičky se historicky odvíjí od svátku Všech svatých. Tento svátek má svůj prapůvod již u starých Keltů, kteří takto slavili konec svého roku. Tento den byl vnímán jako magické datum i proto, že se měla prolomit hranice mezi mrtvým a živým světem, a duše mrtvých mohou navštěvovat své blízké. Keltové přišli i se zapalováním svíček a ohňů - věřili, že oheň očišťuje a pomáhá chránit před zlými duchy.
Svátek Všech svatých a Dušičky se začaly naplno dodržovat až s plným nástupem křesťanství.
Naproti tomu Halloween má svůj původ, možná nečekaně, v Irsku. Původně se opíral o židovské tradice, a teprve vystěhovalci přenesli až v devatenáctém …

Autor: Virginia C. Andrewsová Žánr: Román pro ženy, PentalogieMé hodnocení: 80%Obsah: Ve třetím pokračování rodinné ságy Loganových se znovu setkáváme s mladou dívkou Melody. Ta právě odlétá do Los Angeles, protože se díky módnímu časopisu, který jí z rodného městečka Sewellu poslala nejlepší kamarádka Alice dozvěděla, že její matka nezemřela, ale žije právě ve městě andělů.Melody se honí hlavou spousta myšlenek. Co když to není její matka ale jen někdo, kdo je jí velice podobný? A pokud je to její matka, je možné, že při autonehodě utrpěla amnézii a teď si vůbec nepamatuje, že má dceru? Melody se ubytuje u sestry své známé, astroložky Holly. Dorothy je ale úplný opak své sestry, ale Melody vítá s otevřenou náručí. S pomocí Dorothy a jejích přátel získá Melody adresu, kde by její matka Haille bydlet. Haille vždy snila o kariéře modelky a herečky, a zdá se, že se jí to povedlo. Když ale konečně dojde k setkání, do něhož dívka věnovala veškerou svou energii a touhu, výsledkem je obrovsk…

Na dvacátého října připadá každoročně takový pěkný významný den, a sice Mezinárodní den kuchařů. Obvykle se dnes konají různé akce spojené s vařením a pečením otevřené veřejnosti, bohužel letos to kvůli bezpečnostním opatřením spojeným s pandemií nebude úplně možné. Výtěžky z těchto akcí bývají většinou věnovány různým charitám a dobročinným spolkům. Jedná se o celkem "mladý" svátek, slavíme jej teprve od roku 2005. Vařit v nějakém velkém podniku nebo restauraci pro hladové strávníky není vůbec snadné, a i v malém podniku dá práce kuchaře pěkně zabrat. Moje máma pár měsíců pomáhala v kuchyni, a já jsem tam byla pár dní na brigádě dělat pomocné práce jako je mytí nádobí a škrábání brambor, a nebyla to žádná legrace. Byly dny, kdy nebylo moc co dělat, ale z toho zase přišlo období, kdy pánve a hrnce nestíhaly nápor zákazníků.No a pak jsem si praxi kuchaře vyzkoušela na učňáku. Šla jsem na obor kuchař číšník, sice jsem absolvovala jen první ročník, protože pak jsem přestoupila…

Včera u mě byla na návštěvě kamarádka a nějak jsme během hovoru přišly na téma bezdomovectví. Toto téma je bohužel stále aktuální, jen u nás ve městě vidím v parku často lidi bez domova v zuboženém stavu, často jsou opilí a dělají hluk - neříkám že všichni, rozhodně nechci házet všechny do jednoho pytle, jsou mezi nimi i ti normální - a park často navštěvuje městská policie.Bohužel policie s nimi nic moc nezmůže, maximálně je snad někdy z parku vykážou, ale policie odjede, a oni tam jsou za chvíli znovu, a tento bludný kruh se točí pořád dokola...No a kamarádka mi doporučila dokument, který kdysi viděla na ČT. Jmenuje se Láska v hrobě. A dnes jsem se na dokument podívala, byl natočen v letech 2008 až 2012, režíroval jej David Vondráček, který se specializuje na reálné dokumenty. Na začátku dokumentu se seznamuje se dvěma lidmi bez domova, Janou a Honzou. I přes nepřízeň osudu a bídnou sociální situaci oba spojuje to nejcennější - láska. Žijí spolu ve staré hrobce na hřbitově. Vybíraj…