Počasí se definitivně přepnulo do aprílového módu. Víkend se nesl ve znamení deště, sněhu, větru, stejně tak to pokračovalo i v pondělí. Takže jsem zase oprášila Julinčinu zimní kombinézu a další doplňky. Pondělí asi bylo do počasí co nejhorší. Ráno jsme jely sice na ranní nákup do města, ale bylo to dost složité. Největším protivníkem je pláštěnka na kočárek. Julinka ten "návlek" nenávidí, řve, bouchá do pláštěnky, a chce ji za každou cenu sundat. A dalším problémem je čepice, Julča si hrozně oblíbila si ji každou chvíli sundávat. Minulý týden, právě jak tak foukalo, jsem si byla v kavárně pro kafčo s sebou, na Julču jsem koukala ze dveří, v jednu chvilku čepici měla, v druhé chvíli si ji zase servala, hodila na zem. Jenže jak foukalo, čepice skončila bůhvíkde, než jsem vyšla ven. Jasně, čepiček mám dost, ale mrzí mě, že jsme ztratily zrovna tu s prasátkem Peppou. Velikonoční břízka na náměstí, kterou ozdobily děti z místních mateřských školek. Je to pěkné, opravdu le...
Přetáčení hodinek buď dopředu nebo dozadu dvakrát do roka je ve společnosti už dlouhé roky hojně diskutovaným tématem. Když jsem byla ještě ve studentských letech, nijak extra mi tyto změny nevadily. Doma se u nás akorát přetočily hodiny, hlavně jsem vždycky myslela na to, aby mi šel správně stolní budíček, který mě budil do školy. A samozřejmě ještě staré modely telefonů se musely také přetáčet ručně, dnes už je to všechno automaticky - čas se správně našteluje na hodinách, na televizi i na telefonu. Což je fajn, odpadá s tím práce, ale přiznám se, že jsem ještě raději kontrolovala na internetu, zda je opravdu správně... V noci ze soboty na neděli se čas přesunul z 2:00 na 3:00. Noc se tedy zkrátila o jednu hodinu. A jak jsem jela v neděli do města na nákup, hodiny na nádraží šly špatně, tedy o hodinu méně. Většina z nás nosí buď náramkové hodinky nebo se mrkne kolik je hodin na mobil, ale někoho to asi zmást může. A přiznám se, jak jsem starší, už po té třicítce už t...