Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Vitamíny a doplňky stravy

 V běžné kamenné lékárně či na internetu si můžeme vybrat z velké spousty doplňků stravy. Jsou tací, co si nikdy žádné nekoupí, protože věří, že jde o "marketingový podvod," a že naše tělo žádné doplňky stravy ani vitamíny nepotřebuje, protože si je zvládne vyrobit samo. Ale to nemusí být ve spoustě případů pravda, a třeba zrovna takový odběr krve u lékaře odhalí, co nám vlastně chybí.  Už jako dítě školou povinné jsem brala doplněk stravy pro děti. Klasiku - Marťánky. Samozřejmě mě nalákala reklama v televizi, a také občasné návštěvy lékárny s rodiči, když jsem byla třeba nemocná, a šli jsme vyzvednout léky na horečku nebo kašel. Lékárna mi hrozně pěkně voněla, to prostředí mi vždycky připadalo jako dítěti velmi zajímavé, a také tak trochu tajemné. A protože jsem si Marťánky hrozně moc přála, většinou jsem je dostala k Ježíškovi. Co se mi ale líbilo nejvíc, tak v maxi balení byl ještě dárek. Jednou MP3 přehrávač, podruhé zase hodinky. Jednou denně jeden bonbon, navíc mi hroz...
Nejnovější příspěvky

Knižní recenze 454 Turnus

  Autor: Hugh Howey Žánr: Sci-fi, Fantasy, Postapokalyptický Mé hodnocení: 60% Obsah: V létě roku 2049 se ve Washinghtonu D. C. začaly odehrávat velké věci. Ale vše probíhalo plíživě, nenápadně... Jednatřicetiletý kongresman Donald Keene je náhle po svém jmenování do funkce předvolán k senátorovi Paulu Thurmanovi. A jak se ukáže, není to jen tak ledajaká návštěva. Thurman má pro Donalda speciální úkol. Potřebuje vybudovat zbrusu nové úložiště jaderného odpadu, a k tomu se perfektně hodí starý architektonický výkres, který Donald kdysi projektoval na vysoké.  Podmínkou je, že nová budova musí být celá v podzemí. Takový "únikový východ." Pro případ, že by došlo k nějaké globální katastrofě. Zároveň tu musí být ubytovací komplex, sklady munice a potravin, zóna, kde se bude dát pěstovat zelenina - zkrátka takové podzemní město, které bude ale jen pro "vyvolené." Donald se rozhodne zakázku vzít, je nadstandardně finančně ohodnocena. A také je Donald z nedávné minulosti s...

Události posledních dní

 Další deníčkový článek je tu o něco dřív, a to proto, že poslední dny byly opravdu nabité všemi možnými událostmi. Takže popořádku.  V neděli, po vysazení antibiotik, ze kterých jsem měla neskutečné žaludeční problémy, to nebylo nijak lepší. Pojídala jsem brusinky, prolévala jsem se urologickým čajem a D-manosou, a už jsem fakt nevěděla co dělat. Bolest se z močového měchýře přesunula do ledvin, tupá, hnusná bolest, jako bych tam měla kámen nebo co. Málo jsem jedla, pořád jsem se jen prolévala střídavě urologickým čajem, vodou a D-manosou.  Teplotu jsem měla mírně zvýšenou, a v noci mi nešlo usnout. V pondělí jsem se vzbudila totálně zpocená, pyžamo letělo okamžitě do pračky. Fakt to bylo hnusný. Jak to šlo tak jsem ležela, bohužel s malým dítětem to povalování moc nejde. Julinka co chvíli pro mě chodila do postele, s "mama" mě chtěla táhnout k sobě, že mám jít do obýváku, a když jsem ji měla vzít do náruče při přenášení do koupelny, fakt to bolelo.  Ta největší leg...

Luxusní plodiny

 Když se řekne "luxusní plodiny," tak se každému asi vybaví šafrán, který je opravdovým luxusem pro bohaté. Ale co kdyby došlo k situaci, že káva, čaj a čokoláda, tedy pochutiny, bez kterých si mnozí z nás neumí představit svůj den, by byly také dostupné jen pro ty "vyvolené?" Bohužel ta doba je možná mnohem blíže, než si myslíme. Klimatická změna totiž likviduje ideální pěstební zóny, produkce těch plodin se omezuje, a jejich cena neúměrně roste...  Kávovník, kakaovník a čajovník vyžadují velmi specifické podmínky pro své pěstování a zdravý růst. Jedná se o nadmořskou výšku, teplotu, nebo typ půdy, což omezuje oblasti, ve kterých se jim může dařit. To je také jeden z důvodů, proč jsou vnímány jako "luxusní." A právě klimatická změna ohrožuje budoucnost těchto plodin, bez kterých si mnohdy nedovedeme představit svůj den. S rostoucími globálními teplotami se tyto podmínky mění, a bohužel také často úplně zmizí.  Například káva Arabica je extrémně citlivá na...

Náročnější týden

 Tento týden patří bezesporu mezi ty, na které bych raději pozapomněla. Ale začnu popořádku. Pondělí bylo ještě v pohodě. Počasí bylo pořád hezké, tak jsme si s Julinkou udělaly pěkný den. Prakticky celý jsme ho strávily venku, hodně jsme se procházely, dlouho jsme si hrály v lesoparku na posilovacích strojích, a tak bylo dobře.  V úterý už to bylo o trochu horší. Ráno jsme jely do města, jako ostatně skoro každý den, nakoupit, projít se po obchodech. A když jsme čekaly na autobus na nádraží, najednou Julinka "au, au." Julinka je poměrně lítostivá, co se týče i starých zranění - s oblibou ukazuje lidem v autobuse staré odřeniny co má po svých pádech, a doprovází to "au au, boli to." Prve jsem tomu tedy nevěnovala zase tolik pozornosti. Ale přeci jen mi něco zablikalo v hlavě, když se mi zdálo, že to Juli říká s jakousi větší razancí.  Ukazovala mi ruku, konkrétně zápěstí. A teď vidím, že tam má jakousi červenou tečku. No jistě, štípla ji vosa! Zrovna měla totiž v ko...