Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Polovina prázdnin

 Letní prázdniny se přehouply do své druhé poloviny a zdá se, že do extrémního počasí se srpen vyrovná červenci. Taková velká vedra co jsou letos opravdu nepamatuji, a i když nejsem zdaleka ještě ve středním věku, nedělají mi ty vysoké teploty vůbec dobře. Aby v šest hodin ráno bylo vedro jako v pravé poledne, to je opravdu pěkně nepříjemné!  A tak větráme nejvíce v noci, přes den nechávám otevřené okno v koupelně, kde ho přes jaro a léto prakticky nezavírám. Ale někdy ta okna otevřu i přes den - rychle všude vyměnit starý vzduch za čerstvý, ale problém je, že se to zase hned oteplí...  První fotka je chvíli po bouřce, a ta druhá za jasného, pěkného večera. Miluju ty výhledy z okna ložnice, ptáky, kteří každé ráno ve stromě vesele zpívají, a hlavně je strom i zdrojem vítaného stínku a chládku. Včera jsem měla návštěvu, přijela sestřenice s pětiletým Tobiáškem, letos nás navštívila už podruhé, tak to bylo pěkné setkání.  Ale přišli zrovna v tom největším vedru, kousek...
Nejnovější příspěvky

Knižní recenze 447 Dotek chladu

  Autor: Tamina Berger  Žánr: Young Adults, Detektivní, Thriller, Romantický  Mé hodnocení: 70%  Obsah: Sedmnáctiletá Theresa nemá v životě zrovna na růžích ustláno. S mámou a mladší sestrou, čtrnáctiletou Corinnou, žije v malém činžovním bytě. Máma sice chodí do práce, je moc šikovná zahradnice a aranžérka rostlin, jenže v osobním životě je to horší. Theresa ani Corinna nepoznaly svého otce, odešel od nich, když byla matka těhotná s Corinnou. A tak teď matka utápí svůj smutek v alkoholu a navazováním pochybných známostí, z nichž žádná nevydrží déle než pár týdnů.  A jelikož bývá máma často opilá a vrací se domů běžně až pozdě v noci, veškerá péče o domácnost i mladší sestru je právě na Therese. Takže se teď zrovna nehodí, že onemocněla chřipkou. Navzdory tomu, že je už začátek března, zima se ani v nejmenším nechce vzdát své nadvlády, a malá vesnička Kleinhardstetten se octla v sevření mrazu...  Takže plán na dva je jasný - potit se s horečkou v posteli, a...

(Ne)těšení se do školy

 Nedávno jsem na jednom internetovém portálu četla článek s poměrně zajímavým názvem. Těšit se do školy by mělo být normální. Nejednalo se o těšení do školy obecně, ale o takové to těšení po velkých prázdninách. Protože to není úplně samozřejmost, a návrat do školy, nájezd na starý režim a hromady domácích úkolů, s tímto spousta žáků po škole bojuje.  Možná to celé vypadá jako banalita nebo legrace, ale "poprázdninové" blues se týká mnohem více žáků, a já jej v minulosti zažívala také.  Velké prázdniny pro mě byly vždycky něco naprosto úžasného. Doma čerstvě vytisknuté vysvědčení, přichystané nové učebnice a seznam sešitů na příští rok k tomu. A teď nicnedělání. A to doslova. Máma mě nikdy pořádně nevedla k domácím pracím nebo pomáhání. Všechno si chtěla dělat sama, od všeho mě odháněla, nenechala mě ani vynést odpadky. Vrcholem bylo to, když mě táta ve dvanácti letech naučil, jak balit řízky v trojobalu.  Takže jsem buď byla venku, hrála hry na počítači, četla knížk...

Alkohol je zlý pán

 Vyrůstala jsem v prostředí, kde bylo pití alkoholu bráno jako norma. Táta večer svoje pivo k televizi, máma se většinou připojila se skleničkou vína. To všechno pro "lepší náladu." Ovšem mnohem větší problém byl alkohol, když jsme byli někde ve společnosti. Táta byl fajn, když měl svoji hladinku, tak byl veselý a družný, nikdy se nestalo, že by byl zlý nebo konfliktní, neopil se nikdy přes míru, to si moc dobře pamatuji.  Ale s mámou to bylo horší. Jak se takzvaně přepila, bylo opravdu zle. Z hodné maminky se rázem stala vzteklá fúrie, která se absolutně neovládá. A tohle se pravidelně dělo, když byla nějaká vesnická akce. Dožínky, dětský den, vesnický fotbal. Tady se máma obvykle úplně utrhla z řetězu, začala popíjet s kamarádkami, pak ji pozval na panáka nějaký známý, a to byl konec.  Najednou bylo mámě hrozně proti srsti, že má s sebou malé dítě - když jsem byla menší, mohlo mi být tak devět, možná osm, když se toto dělo. A samozřejmě mě měla už dávno odvést domů a ul...

Knižní recenze 446 Hra na schovávanou

  Autor: Kateřina Janouchová  Žánr: Román, Rodinný, Thriller  Mé hodnocení: 50% Obsah: Cecilie Lundová má právě dost velké rodinné starosti. Velmi ji zaměstnává péče o pět dětí - nejstaršímu Simonovi je devatenáct, nejmenší Ellen teprve dva měsíce, a pak je tu také John. Manžel, se kterým ji více než dvacet let pojí pouto lásky a slibu u oltáře, ten se stal hlavní příčinou jejích starostí. Ellen neměla ještě ani měsíc, když John svou ženu podvedl.  Se svou mladičkou asistentkou a sekretářkou Nike. Ta aféra, k tomu vyčerpání, kdy Cecilie byla skoro pořád sama doma, na starost pět dětí, do toho ještě potřeba neklidnou Ellen neustále kojit - vaření, praní, úklid... A tak když jednoho rána vyjela Cecilie ven s Ellen na procházku, zcela nečekaně ji postihlo srdeční selhání. Náhodný kolemjdoucí jí dal masáž srdce a přivolal sanitku. Cecilie skončila na kardiologickém oddělení.  Nebyla nutná žádná operace ani podobný zákrok, přesto Cecilie zůstala na několik dní v nemo...