Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Ten čas tak letí...

 Tak si říkám, kam se podělo to malé miminko, co jsem si teprve nedávno přinesla domů z porodnice... Daří se nám dobře, Julinka je moc hodné miminko, ale jak je velký jedlík, tak se v noci moc nevyspím. Ale přítel je teď doma a moc mi s péčí o miminko pomáhá, dokonce i přebaluje, což bych vůbec nečekala. Moc mě těší vidět miminkovské pokroky, Julinka už je vnímavější, taková čilejší, už se pěkně dívá na kolotoč, co má nad postýlkou, když byla ještě úplně malinká tak ji to moc nezajímalo. A už jsem si všimla, že když chystám deku, kterou používám na kojení, tak se celá rozzáří, radostně dupe nožičkama protože ví, že bude dobrůtka. Akorát menší problém mám s kojením, a sice že se mi dělá asi moc mléka, předevčírem se mi udělala v prsu taková boule, ale po kojení to zmizelo. Moje švagrová dělá laktační poradkyni, tak mi poradila, že pomůže teplý zábal či tvaroh, pokud ale není prso vyloženě horké a moc bolavé, tak o zánět by se jednat nemělo.  Ale třeba už dneska je zase po problému, vůbe
Nejnovější příspěvky

Konec září

 Dny mi teď vyloženě splývají, pomalu už ani nevím, co je za den. Julča je hrozně hodné miminko, občas si trochu popláče, ale třeba v noci, když má hlad, tak jenom tak "mrčí," vyloženě nepláče hlady, ale mě to samozřejmě vždycky vzbudí.  Opravdu hezky přibírá na váze, ty nejmenší oblečky jsem už musela vyřadit, a tak si říkám, jak se moje malé miminko, co jsem si minulý měsíc přivezla z porodnice, stihlo tak proměnit! Pořád kojím, máme doma ve špajzu příkrm Beba, a už podvakrát jsme ho zkusili Julince dát. No vypila celou dávku, mlíčko jí chutnalo, ale mléka mám zatím dost, takže není potřeba.  Kojení je takový fajn výměnný obchod - Julinka se nají, a mě tím pomůže od bolesti, myslím, že mám mléka až moc, protože občas cítím nepříjemné tvrdnutí v prsu, a už dvakrát jsem se vzbudila s mokrým flekem na pyžamu od mléka.  Situace kolem povodní se už pomalu stabilizuje, jsem hrozně ráda za to, že máme teplou vodu a elektriku, a nepřestává mě dojímat, jak se lidé dokáží v takto těž

Konec léta je tu

 Našim krásným podhůřím se přehnala povodeň, ale my, jakožto tvrdí horalové, se přeci nenecháme ničím zlomit. Kolem už se všude opravuje, cesty, domy, zahrady, a máme tu opravdu velkou spoustu dobrovolníků a hasičů, kteří přijeli i z opravdu vzdálených míst. Mámě se třeba nabídla skupinka dobrovolníků a dali jí do pořádku celou zahradu, kterou měla kompletně zanesenou bahnem.  Bohužel nám stále nejede plyn, což tedy nám osobně nevadí, protože topíme v kamnech, a troubu máme na elektriku, takže na oběd vždycky něco připravím, dnes byly například zapečené těstoviny. Ale jsou lidé, co jsou na plynu závislí, hlavně kvůli teplu, a oprava prý potrvá několik měsíců - ovšem může to být jenom výmysl, který koluje mezi lidmi, protože plynárny zatím nic oficiálně nevydali. Ovšem větší problém je s vodou, která prostě pořád neteče. S malým miminkem je to opravdu nepříjemné, máme tu kousek sice cisternu, na splachování si bereme vodu z potoka, ale když se Julinka zrovna pokaká na přebalovacím pultě

Tak jsme si užili...

Velká voda bohužel dorazila i k nám do hor. Naši vesničku zasáhla docela dost, my bydlíme kus od potoka, takže jsme měli jen vodu ve sklepě a na schodech bytovky. Ale sousedka měla vytopenou zahradu, a nejhůře to odnesli domácnosti přímo u potoka. Takovou hrůzu, kdy kolem valí velká voda, v noci slyšíte burácení potoka, který se šílenou rychlostí vylévá z břehů a přemýšlíte, jestli se to nemůže dostat i k nám, a přemýšlíte nad těmi lidmi, co přijdou o střechu nad hlavou, to je opravdová hrůza. Místa, kudy jsem chodila do práce, už prakticky neexistují, byl smeten i sběrný dvůr odpadů, bylo zničeno několik vodních elektráren, výrobních závodů, voda smetla i dětské hřiště s autobusovou zastávkou. Dnes jsme jeli s přítelem a s Julčou do města k doktorovi, a to co jsem viděla, to byla totální zkáza. Rozbořené domy, všude bahno, nepořádek, fakt se mi chtělo až brečet a děkuji Bohu, že nás to nezasáhlo nijak citelněji. Ano, nejede nám voda ani plyn, pro pitnou musíme k cisterně, narychlo se

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova