zomablog

 Měsíc je bezesporu fascinující zářivé těleso na noční obloze, které zásadním způsobem ovlivňuje život na Zemi, a to i třeba co se týče přílivu a odlivu. Na rozdíl od Slunce můžeme Měsíc pozorovat přímo, beze strachu o svůj zrak. Když občas pozdě v noci venčím Žofku a je zrovna úplněk, nebo i ve fázi dorůstajícího srpku, je to rozhodně moc pěkná podívaná. Léto, jasná noc, úplněk, do toho cvrkají cvrčci, a kolem to tak zvláštně voní...  Úplněk byl v historii lidstva mnohdy velmi důležitou událostí, a u některých národů je tomu tak dodnes. Zrovna minule jsem psala recenzi na indiánskou knížku, ve které Čerokíové zasévali svou úrodu právě podle fází měsíce, a tímto se striktně řídili. "Babička Luna" pro ně představuje důležitou posvátnou sílu, která řídí příliv a odliv. Úplňky jim slouží jako důležité ukazatele času. Různé kmeny dokonce pojmenovávají úplňky podle specifických událostí nebo ročních období. Například ten v červenci byl označován jako jelení, a to díky začátků růst

  Autor: Forrest Carter  Žánr: Román, Dobrodružný, Historický Mé hodnocení: 80% Obsah: Když pětiletému chlapci brzy po sobě zemřou oba rodiče, ujmou se jej i přes nevoli ostatních příbuzných babička s dědou. Babička byla plnokrevná Indiánka, a dědeček poloviční Čerokí. Prarodiče žijí vysoko v horách, ve srubu, tak trochu po svém, a hlavně v souladu s přírodou. Chlapce překřtí na Malého stroma, a ten už si brzy ani nevzpomene na to, že by se jmenoval nějak jinak. Život s prarodiči plyne tak trochu jinak, v noci se svítí petrolejkou, a babička ještě před usnutím předčítá z některé knihy, kterou dědeček pravidelně nosí z knihovny, ačkoliv on sám psanému slovu nikdy neporozuměl. Malý strom se také brzy naučí číst, a začne proto studovat slova z velkého slovníku, který dědeček střeží jako oko v hlavě.  Mezi další členy rodiny patří tři psí společníci, kteří jsou nepostradatelní při lovu. Jak se ale brzy ukáže, dědeček je zběhlý v lovení veškeré zvěře, ale jeho zásada je ta, brát si jen toli

 Ta nejhorší vlna veder konečně polevila - otázkou ale je, na jak dlouho. Nejhorší byly ty tropické noci, to se mi tak špatně spalo a usínalo, pořád jsem se převalovala, no prostě děs. Včera i dnes se teploty pohybovaly kolem třiadvaceti stupňů, na zítřek jsou avizované i bouřky, tak jsem zvědavá. Poslední týden se mě zmocnil jakýsi neklid, pořád mám tendence něco dělat.  Takže pořád vytírám, něco utírám, případně hodně chodím na procházky, ať už se Žofkou, nebo sama. Na začátku jsem si myslela, jak celé těhotenství strávím v posteli, a přitom mám už za dva měsíce rodit, a jsem pořád dost aktivní. Samozřejmě, někdy na mě ta únava přijde, hlavně když jsem v noci málo spala, schrupla jsem si na hodinku či dvě i přes den.  Určitě mi hodně pomohly i tabletky železa na předpis, které pravidelně užívám, nakonec byl dobrý ten pobyt v nemocnici v tom, že doktoři zjistili, co mi chybí. Hodně teď uklízím, o víkendu si vždycky něco dobrého uvařím, dnes bude květákový mozeček, a v neděli asi udělá

 Včera mě na blogerské platformě Seznam Médium zaujal článek s názvem Příliš dlouhá mateřská dovolená. Už brzy se začne tato "dovolená" týkat i mě, takže jsem si článek se zájmem přečetla. Podle statistik si rodičovskou volenou nejčastěji maminky berou na tři roky, ale lze to prodloužit až na čtyři. Ovšem pokud jsem to správně pochopila, tak finanční příspěvek lze brát pouhé tři roky, a ten jeden rok navíc se tedy zůstává s dítětem defacto doma zadarmo.  A autorka článku zde podrobně rozebírá to, že prý matky, které jsou doma třebas tři roky s miminkem, podléhají často frustraci díky tomu, že vypadly z pracovního procesu, v důsledku čehož často sahají po alkoholu. Je tedy opravdu na místě zřídit více dětských skupin, případně obnovit jesle, kde budeme moct dávat dítě už od jednoho roku věku? Babička často vzpomíná na to, jak v šedesátých letech byla doma s mým tátou jen tři měsíce, a pak se vrátila do práce, což jí umožnily právě jesle. No, tři měsíce se mi tedy zdá opravdu j