Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Podzimní zastavení

 Po horkém a dusném létě už je podzim opravdu definitivně tady, a dle počasí se co nevidět přetaví do zimy.  S nostalgií vzpomínám na to, jak jsem jako dítě podzim milovala. Spadené listí, pouštění draka, vyrábění zvířátek z kaštanů, vůně listí a studený, ostrý vzduch... Předně pro mě ale podzim byl časem tajemna. Brzké stmívání, dlouhé noci, Dušičky, Halloween, to vše s sebou nese právě podzim. A na mě kdysi hrozně zapůsobilo vydání časopisu Witch, který mi kupoval táta, a tam byl právě halloweenský speciál. Čarodějky, dýně, kouzla, moje devítiletá dušička byla na vrcholu blaha, protože odmala mě přitahovalo všechno tajemné, mystické a místo pohádek jsem se raději dívala na horory.  Od té doby se pro mě podzim stal kouzelným obdobím, čas tajemna.  Na přelom října a listopadu připadají hned dva svátky - právě Halloween - pro mnohé svátek dýní převzatý z USA, a Památka zesnulých. Často slýchám argument, že Halloween nee, protože je to svátek převzatý z ciziny, a my má...
Nejnovější příspěvky

Knižní recenze 460 Mámina lež

  Autor: Viktória Dominová  Žánr: Román, Mysteriózní, Thriller, Horor Mé hodnocení: 70%  Obsah: Neboj se, maminka je u tebe... Natálie nedávno oslavila jednatřicáté narozeniny, je čerstvě zasnoubená se svým dlouholetým přítelem Rosťou, a před pár dny se dozvěděla, že čeká miminko. V jednom módním časopise píše pravidelnou rubriku, a už se těší, až nastoupí na mateřskou dovolenou. Největší radost jí ale teď dělá příprava na svatbu a postupné nakupování výbavičky pro miminko. Jenže vše zhatí jedna zdánlivě nevinně pronesená věta.  Rosťa se totiž rozhodl na svatbu pozvat Natáliinu matku Renátu. A jelikož Natálie již několik let s matkou nemluví, protože dívčino dětství nebylo po boku matky zrovna šťastné, Natálie dostane šílený hysterický záchvat. Nechápe, jak ji Rosťa mohl tak zradit, o matce vždy mluvila vyhýbavě a sama řekla, že si na svatbu nepřeje pozvat nikoho z rodinného kruhu. A jak Natálie v amoku vyběhne ven z bytu na ulici, v zimě, téměř neoblečená, na autobu...

Konec října

 Podzim už definitivně převzal vládu a zdá se, že teplejším dnům odzvonilo. Minulý týden konečně trochu více popršelo, u nás pršelo i předevčírem, ale pořád má země málo vláhy. Sucho je opravdu úmorné a díky tomu také letos hrozně brzy padá listí. Konec října, a všude už jsou hromádky listí. U nás v lesoparku chodila minulý týden skupinka pracovníků obce, kteří měli fukar na listí a takto to bylo uklizené, jenže za dva dny to tam bylo napadané zpátky.  Ale mně se to líbí, miluju krásně zbarvené stromy, listí, v kamnech hoří oheň a doma je hrozně fajn. Fajn je i Julince, ale teď se jí moc nechce ven. Pokud je doma přítel, tak třeba celý den prolenoší u knížky a u hraček, teď ji hrozně baví stavět věž z kostek. Po snídani a po obědě na chvíli pustím pohádky, jinak televizi buď vypnu nebo si tam pustím něco svého, když je tam třeba dokument o zvířatech, to se Juli taky líbí.  Už si tak nějak zvykla, že musí mít ponožky a bundu, dokonce si nechá i šálu, ovšem čepice, to je po...

Knižní recenze 459 Adam a jeho Evy

  Autor: Ruth Rendellová  Žánr: Román, Detektivní, Psychologický  Mé hodnocení: 60% Obsah: Kolik životů má na svědomí muž s monogramem J. L.?  Minty Knoxová vyrostla v chudší londýnské čtvrti, ale tohle jí nikdy velkou hlavu nedělalo. Od dvou let, kdy ji matka nechala u sousedky "na půl hodinku pohlídat," již svou matku nikdy neviděla a vychovala ji sousedka, které neřekla nikdy jinak než "tetička Winnie." Tetička byla trochu svérázná, co se týče výchovy, hlavně byla chorobně posedlá čistotou jak domova, tak i tělesné schránky, takže Minty si tohle vše odnesla s sebou do dospělosti.  Našla si práci v prádelně, kde denně žehlí košile, a tato práce jí vzhledem ke svému zaměření maximálně vyhovuje. Trpí totiž jistou formou obsedantně-kompulzivní poruchy. Několikrát denně pere, koupe se minimálně pětkrát za den, a nikdy by nesnědla žádné jídlo, kde je vepřové maso. Taková ideální svačina je pro Minty sendvič s hlávkovým salátem a suchým, nekořeněným kuřecím masem. B...

Sephora Kids

 Asi je do jisté míry normální, že se dívky i předpubertálního věku zajímají o kosmetiku a líčení. Já sama jsem jako malá pokukovala po mámině poličce v koupelně. Máma se moc nelíčila, výjimečně, když šli s tátou na zábavu nebo třeba na rodinnou či sousedskou oslavu. Ale nepamatuji si, že by používala make-up nebo to s líčením nějak přeháněla.  A mě bavilo sedět na prádelním koši a pozorovat mámu, jak se krášlí. Řasenka, stíny, lesk na rty a bylo to. Hrozně mě ta mámina kosmetika lákala, samozřejmě. Máma mi vysvětlovala, že holčičky se nemalují, že je to jen pro dospělé paní, a až budu větší, bude se mi to třeba líbit. A když někdy máma nebyla doma, prohlížela jsem si řasenky a stíny a opatrně jsem si trochu dala na pleť, jen pro ten pocit. Ale nikdy jsem se vyloženě nenalíčila.  Líbilo se mi, jak kosmetika voněla, a když mi bylo tak jedenáct a nikdo nebyl večer doma, rozhodla jsem si "vyčistit pleť." Neměla jsem vůbec žádné zkušenosti s ničím. A jak jsem tehdy nevěděla, ...