zomablog

 Zítra nás čeká první jarní den. Vcelku neobvykle, ale opravdu to připadá na dvacátého března. A to z toho důvodu, že Slunce v tento den protne nebeský rovník. To je pro nás skvělá zpráva, jelikož se začnou znatelně prodlužovat dny. Více slunce, více hřejivých paprsků, a určitě taky hned lepší nálada. U nás na horách bývají noci a rána ještě chladivé, a přes den dnes bylo kolem jedenácti stupňů, zítra má být přes den devět, a v noci zase mrazík.  Ale už je toho sluníčka víc, dneska bylo tak polojasno, takže pokud to jde, jsem hodně s Julinkou venku. Včera zase pršelo, ale tak vláha pro půdu je taky důležitá.  Na pondělí jsem měla domluvenou návštěvu u babičky. Nebyla jsem u ní od Vánoc, protože jsme na střídačku byli všichni nemocní, pak byla babička nějakou dobu v nemocnici kvůli zádům, a tak jsem babičce v sobotu volala a domlouvala se s ní na návštěvu. Babička má už nějakou dobu Alzheimerovu chorobu, ale jinak je na tom zdravotně, myslím tedy fyzicky, na svůj věk dobře...

 Předevčírem jsem na jednom internetovém portálu tištěného týdeníku narazila na zajímavý článek, který se týká i rezistence antibiotik a řešení, které právě bakteriofágy nabízí. Bakteriofág, tohle slovo mi bylo matně povědomé, a já jsem si při pročítání dalších informací uvědomila, že si jej pamatuji ze základky, V hodině přírodopisu jsme si bakteriofágy stoprocentně kreslili do sešitu, protože si vybavuji, že mi připomínal nějakého příšeráka či něco takového.  Budu zde v článku používat vžitou zkratku fág - jednak je to kratší, a jak jsem zmínila, i ve spoustě článků se pojem vyskytuje pod touto zkratkou. Fágy jsou ve své podstatě viry, specializující se na bakterie. Jedná se o nejpočetnější biologickou entitu na této planetě - je jich tedy mnohem více než bakterií, a vyskytují se všude kolem nás.  A to, že se specializují na bakterie, je velmi důležité. Až v devadesátých letech minulého století si lékaři a vědci začali všímat, že je bakteriální rezistence vůči antibioti...

  Autor: Arthur C. Clarke  Žánr: Sci-fi, Futuristický  Mé hodnocení: 50%  Obsah: V daleké budoucnosti, v roce 2077, lidstvo udělalo ve výzkumu vesmíru a planet zásadní průlomy. Tím největším úspěchem se bezpochyby stalo kolonizování sousedních planet Marsu, Venuše, ale Měsíce, a těžba nových surovin. Jenže spolu s dobýváním vesmíru se zákonitě objevily první problémy a také ukázky, jak moc může být to, co přiletí z cizích končin, nebezpečné.  V roce 2077 byl zřízen program Vesmírné obrany. A to jako reakce na předešlé události, kdy obrovský asteroid zničil velkou část Itálie, když tisíc tun skály a kovu rozpadající se za letu vyvolala tak silnou tlakovou vlnu, že města Padova a Verona byly doslova smeteny z povrchu zemského. A díky tomu také spousta lidí nenávratně přišla o sluch. V několika žhnoucích okamžicích byla zničená celá staletí úsilí a pokroku...  Vesmírná obrana si kladla za cíl s velkým předstihem informovat o potencionálním nebezpečí, a díky sy...

 Minulý týden v neděli jsem konečně dobrala antibiotika, a cítila jsem se o hodně líp. Akorát ještě v sobotu mi nebylo chvilkově dobře, naštěstí to ale bylo jen přechodné. Najednou taková velká bolest v uchu, dost mi v něm šumělo, ale myslím, že se asi tělo ještě vypořádávalo se zbytky toho špatného. A úplná lahoda pro mě byla, že jsem si konečně pořádně umyla hlavu. Nechtěla jsem to riskovat, takže jsem si raději myla jen konečky, ale předevčírem už jsem si normálně vlasy umyla celé nad vanou. Paráda, neskutečně příjemný pocit, a úplně mi to připomnělo předloňské povodně, kdy bylo umytí hlavy, natož sprcha, jednu dobu taky luxus.  Ale jinak už to bylo dobré. Sluch se mi zlepšil, a co víc, co bylo ještě lepší - tak čich. Nevím, zda jsem měla z nějakého důvodu už déle ucpaný nos, tak teď konečně jsem zase cítila všechny vůně. Tak jsem zjistila, že mi "smrdí" aviváž, kterou jsem měsíce používala, a příjemně mě překvapí zdánlivé maličkosti. Vůně jara venku, pečení provoněná celá...