Autor: Stephen King Žánr: Román, Mysteriózní, Horor Mé hodnocení: 50% Obsah: Lisey Landonová je vdova po slavném spisovateli - Scott získal Pulitzerovu cenu a Státní knižní cenu, jeho spisovatelská kariéra byla velmi plodná a úspěšná, kariéru mu hlavně odstartoval brilantní horor Hladoví ďábli. Lisey se konečně po dvou letech rozhodne vyklidit manželovu pracovnu a také protřídit jeho rukopisy, protože spousta materiálů nebyla nikdy vydána, Scott psal takřka neustále, tohle byl jeho život. Ale když se Lisey poprvé od manželovy smrti octne v rozlehlé pracovně - ta byla zbudována z bývalých stájí pro koně, ještě po těch letech by byla přísahala, že pořád cítí slabý pach sena - najednou na ni dolehne tíže vzpomínek. Když začne procházet staré novinové výstřižky, dokumenty, fotografie - na většině z nich tedy Lisey nevypadá moc lichotivě, jak ostatně pichlavě poznamenala i její mladší sestra Amanda. A pak tu je velká spousta měsíčníků a týdeníků, všechno možné, co se jen lehce z...
Dlouhé roky jsem pořádně nechápala, jak může být někdo závislý na lécích. Přišlo mi to jako sci-fi, než jsem si tím sama do jisté míry prošla. Od roku 2015 jsem brala antidepresiva na bázi citalopramu - Citalec, Citalon. Napsala mi je psychiatrička, kterou jsem tehdy navštěvovala kvůli problémům s jídlem - trpěla jsem několik let anorexií. Podle doktorky měly být léky "na lepší vstávání a dobrou náladu." Na začátku užívání jsem měla dojem, že se mnou léky nic moc pořádného nedělají, ale ony ty změny přicházely pomalu a plíživě. Dnes mohu říci bohužel, protože to, co jsem si zažila s těmito léky, bylo bezesporu jedno z nejhorších období v životě. Všude na internetu se píše, že toto antidepresivum na bázi SSRI nezpůsobuje klasickou fyzickou, ani psychickou závislost. Ovšem co si představit pod pojmem klasická, že? Já se léky hrozně dlouho bála vysadit, ačkoliv jsem byla někdy v roce 2017 fyzicky i psychicky na dně. Hubla jsem čím dál víc, za celý den jsem snědla třebas j...