zomablog

 Dnes se budu v článku věnovat tématu umělé inteligence, a abych se nemusela pořád rozepisovat, zjednodušeně použiji zkratku AI, která se myslím již víceméně ujala všude. V posledním roce AI zažila docela raketový vzestup, je součástí snad každého moderního telefonu, stává se nepostradatelným pomocníkem v lékařství nebo školství. Zrovna nedávno jsem v televizi viděla reportáž, jak AI pomáhá vyhodnocovat snímky z rentgenů a magnetické rezonance, a tím takto šetří čas lékařů.  A ve školství může pomoci učitelům efektivněji zorganizovat výuku, či vytvořit osobní vzdělávací plán pro každého studenta. To je určitě fajn. Podle posledního průzkumu používá AI dvaasedmdesát procent českých studentů. Méně příznivé jsou statistiky o tom, že s ní třetina podvádí u domácích úkolů. Tak co si budeme nalhávat, podvádění u domácích úkolů tu bylo vždy, a nejspíš nikdy nezmizí. Kdo si neopsal rychle o přestávce úkol od kamaráda, a k tomu se ještě třeba nesnažil zfalšovat podpis od rodičů?  ...

  Autor: Veronika Martínková Žánr: Detektivní Mé hodnocení: 60% Obsah: Dvacátého srpna pozdě v nočních hodinách se dvaadvacetileté studentce farmacie Anetě Valové navždy změnil život. A přitom to měl být víkend jako každý jiný - tedy až na to, že Aneta jej trávila sama, v rozlehlé vile rodičů, kteří odjeli do hotelu na wellness pobyt. Jenže v deset v noci došlo k tragédii. Aneta dole v domě slyšela nějaký hluk, kroky, šramot, takže rychle utíkala do otcova trezoru pro zbraň, kterou tam vždy měl.  A pak - dle svých slov nešťastnou náhodou - zastřelí kluka, který bydlel v sousedství, jen o tři roky staršího Michala Soukupa. Ihned po činu Aneta zavolá policii a záchranku, ale mladíkovi již není pomoci. Rána, kterou dostal přímo doprostřed čela, byla fatální. Na místo činu přijíždí kapitánka Hana Vítková z místního kriminálního oddělení se svým kolegou Danem.  Aneta je hned po činu v šoku, starají se o ni záchranáři. Je ale schopná vypovídat. Michala zastřelila, dle svých slo...

 Musím říct, že letošní zima mi dává docela zabrat. Ať už fyzicky, nebo psychicky, není to zrovna optimální. Už druhý týden se mě nechce pustit to hnusné nachlazení, viróza, nebo já nevím co to vlastně je. Teploty už nemám, ale rýmu, kašel, to ano. A nejhorší je ten kašel - cítím pořád v krku knedlík, a taky pořádně zahlenění. Pořád ten pocit, že tam něco mám, ale nechce se tomu ven. Tak jsem si doma vařila pořád Paralen Grip Horký nápoj, ale to tedy moc nezabíralo, prvně na tu horečku jo, ale teď už je to k ničemu.  A dneska jsem potkala ve městě známou, a ta mi doporučila na kašel Levopront kapky. Prý na kašel jí nic jiného nezabírá. Hned jsem zaběhla do lékárny, u nás na poliklinice. Je fakt, že lahvička stojí dvě stovky, ta chuť těch kapek taky nic moc, ale můžu říct, že už je to o kousek lepší, kašel se uklidňuje. Mám si kapat třikrát denně, tak ještě před spaním.  A krom toho jsem si ještě doma minulý týden na kašel vzala Septabene, pastilky na bolest v krku s eukal...

 V posledních letech se hojně diskutuje o "syndromu bílého pláště." Nejčastěji se s tímto slovním spojením setkáváme v případě, kdy pacientovi v ordinaci naměří vysoký krevní tlak, přitom v domácím prostředí jej má zcela v normálních hodnotách. Vedle těchto příznaků se projevuje i bušení srdce, pocení, třes - mozek vysílá signály, na které tělo neumí reagovat jinak než individuálními tělesnými projevy.  Takže může dojít k situaci, kdy lékař předepíše léky pro snížení tlaku, ale reálně je ten člověk třeba vůbec nepotřebuje. Před asi deseti lety diagnostikovali mojí babičce také vysoký krevní tlak. Máme to rodové, takže je dost dobře možné, že já ho jednou budu mít také. Babička z toho byla tenkrát dost nešťastná, protože si zakládá na zdravém životním stylu. Takže si domů koupila měřič tlaku, a při každé příležitosti si doma měřila své hodnoty. To samé čekalo i mě, když jsem tam jednou přespala - babičku prostě bavilo měřit mi tlak.  A tak si babička vzala do hlavy, že tla...