Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Single máma?

 I když je srpen, okurková sezona, tak přesto politický rybníček rozvířilo jedno dost kontroverzní téma. Došlo totiž k zamítnutí připomínkového řízení zákona, který upravuje umělé oplodnění - budu zde používat zkratku IVF, tak je to ostatně vžito i v mediálním prostoru. Jde tedy jednoduše o to, že ženy bez partnera nemohou IVF podstoupit. A tohle je téma nejen politické, ale v zásadě i společenské a také etické.  Pořád je totiž vžitý názor, že dítě má od narození nárok na oba rodiče. Potřebuje jak ženský, tak mužský vzor. Tak samozřejmě, takhle napsané to vypadá moc hezky a jednoduše. Jenže tady nastává už trhlina v tom, že i děti počaté přirozenou cestou nemají od narození oba rodiče. Otec se v některých případech k dítěti vůbec nehlásí, ač by měl, případně jsou tu i jiné složitosti.  Někteří moderní odborníci tvrdí, že dítě mužský vzor k harmonickému vývoji nepotřebuje. Těžko to takhle jednoduše posoudit. Sama za sebe můžu říct ze své zkušenosti s výchovou Julči, že ten...
Nejnovější příspěvky

Ticho léčí

Všechny problémy lidstva pocházejí z naší neschopnosti posedět tiše o samotě v místnosti.   Nikdy jsem nebyla typ člověka, který miluje hlasitou hudbu, rachot, a věčný hluk. Naopak jsem vždycky utíkala na své klidné, tiché místečko, kde jsem si mohla v klidu číst, učit se do školy, nebo si malovat. A když jdu spát, tak k tomu potřebuju taky úplné ticho. Doma jsme mívali akvárium s želvami, a máma musela pak na noc vypínat filtr. Ten zvuk, ač pro někoho třeba ne moc hlasitý, mi bránil v usnutí. Ale co bylo naopak fajn, tak zvuky přírody.  Vrkání holuba venku, cvrkání kobylek, a taky šumění potoka, který jsme měli hned za domem. Vždycky mi připadalo zvláštní, když návštěva, co u nás přespávala ráno tvrdila, že jim vadí šumění vody. Já na to byla zvyklá odjakživa, takže mi to ani nepřišlo. Ale s odstupem let už to chápu.  S léty se jakási averze na hluk a mnoho vjemů nijak nezměnila. Když jsem pobývala na intru, tak jsem měla rok takové dost podivné spolubydlící. Zuzka ...

Srpen vskutku zvláštní

 Tak nějak jsem tápala nad tím, jak nazvat dnešní deníčkový článek. Asi mi už dochází fantazie, ale věřím tomu, že mi dáte za pravdu. Jednak tedy toto léto je extrémně suché, tráva je místy žlutá, v potoce teče hrozně málo vody, a vypadá to, že jen tak znovu nezaprší. A pak další teplotní výkyvy. Sice je teplo, ale nemůžu si pomoct, rána bývají studenější, a právě ten chladný ostrý vzduch mi evokuje to, že se blíží podzim. Ano, já vím, je teprve čtrnáctého srpna, dnes je u nás zase čtyřiadvacet stupňů, ale je to tak, že září začíná pomalu klepat na dveře...  Nejsem si jistá, zda už jsem tuhle fotku Julinky coby berušky nedávala do minulého článku. Ale je pěkná, tak to snad nevadí. Juli teď aktuálně prochází obdobím vzpurnosti, což je někdy pěkný zápřah na nervy. Když se jí něco nelíbí, dovede to dát pěkně najevo. Ale jasně jsem stanovila hranice, kam už ví, že takhle se chovat nemůže. Tento týden třeba hrozný problém nočník - jenom ho vidí, záchvat, řev, začne s ním házet....

Knižní recenze 449 Fatální omyl

  Autor: Allen Wyler Žánr: Thriller z lékařského prostředí Mé hodnocení: 50% Obsah: Doktor Tyler Matthews vykonává ve zdravotnickém středisku Maynard praxi coby neurochirurg. Celé své studium se prakticky zaměřil jen na výzkum mozku, a dá se říci, že patří ve svém oboru mezi opravdové kapacity. V Maynardu pracuje zatím pár měsíců, z prestižního místa v Los Angeles musel odejít poté, co se v jeho pracovní skříňce našlo kradené morfium. Tyler nedokázal uspokojivě vysvětlit, jak se drogy do jeho skříňky dostaly, proto následoval okamžitý vyhazov. Tímto se definitivně rozpadlo i jeho manželství s Nancy, které již předtím procházelo několika krizemi. Takže teď Tyler začíná jinde, ale samozřejmě vedení o jeho minulém prohřešku moc dobře ví.  V Maynardu sice není takový počet pacientů jako v Los Angeles, přesto Tyler nemůže tvrdit, že by se nudil. Právě teď celé zařízení přechází na nový počítačový systém zvaný Med-InDx. Což jsou elektronické zdravotní knížky. Maynard je první ve stá...

Lughnasad/Dožínky

 Dnes se zaměřím na dva moc pěkné svátky. Mají sice rozdílné názvy, ale v mnohém se podobají a v podstatě se dá říci, že jejich význam je totožný.  Začneme tedy těmi v našich končinách známějšími a oslavovanějšími. Dožínky se již dvaadvacet let slaví i v naší obci. Tradice od roku 2004, která začala velmi skromně a mezi návštěvníky byli veskrze občané naší obce, se postupem času stala velmi populární i pro lidi z okolních obcí, dokonce naše Dožínky v rámci polského přátelství navštěvují i polští spoluobčané.  První obecní Dožínky jsem s rodiči navštívila, když mi bylo deset. Vůbec jsem tehdy nevěděla, co ten pojem znamená, ale pochopila jsem tolik, že se jedná o nějakou obecní slavnost. Byl začátek září - Dožínky se u nás tradičně konají první zářijovou sobotu. Ale celkem se mi tam líbilo. Byl tam i koutek pro větší děti, různé soutěže, taky bylo fajn si prohlédnout hospodářská zvířata - kozy, ovce, drůbež, holuby. A krom toho tam byly zajímavé soutěže i pro dospělé....