U nás doma se kupovalo k pití všechno možné, převážně tedy sladké nápoje - sirupy, džusy, minerálky. Ale že by u nás doma někdo pil samotné mléko, třeba k snídani, to opravdu ne. Mléko bylo v lednici jen jako přísada do pečení, a pak také máma si jej dávala do kávy. A samozřejmě já jsem někdy dostala kakao, hlavně o víkendu, v zimě a na podzim. Na základce jsme ale měli dva roky po sobě jakýsi projekt, v jehož rámci jsme dostávali ovocné balíčky a k tomu i právě krabičkové mléko. Něco jako Kravík, jen se to asi jmenovalo jinak. A tohle neslazené mlíčko mi hrozně chutnalo. Občas jsem si doma sama nalila sklenku mléka, hlavně večer k televizi. Nikdy ne plnou, pravda, tak půlka mi stačila, ale bylo to fajn. Když jsem začala bydlet s přítelem, tak v naší lednici vždycky minimálně jedna lahev s mlékem vždycky je. Kupujeme jak trvanlivé, tak čerstvé, a několikrát jsme vzali i z našeho zemědělského družstva. Přítel miluje mléko od mala, jeho rodiče také pracovali v družstvu, ...
Autor: Jo Nesbo Žánr: Horor, Mysteriózní, Thriller Mé hodnocení: 50% Obsah: Čtrnáctiletý Richard Jensen se nedávno přistěhoval s rodiči do malého městečka Ballantyne. Frank a Jenny nejsou jeho vlastní rodiče, mají jej v pěstounské péči, přesto se snaží chlapci zařídit co nejlepší domov a dát mu veškerou péči a lásku. Ale Richard je tak trochu "sígr," se spolužáky nemá zrovna nejlepší vztahy, neumí pořádně zapadnout do kolektivu, a jediný, kdo se s ním více kamarádí, je Karen, do které se chlapec, skoro stejně jako většina chlapeckého osazenstva třídy, beznadějně zamiloval. Richard má za sebou i pár průšvihů mimo školu. Vloni, chvilku po svém příjezdu, třeba zapálil vysokou trávu na pozemku před bývalou pilou. A jelikož je Frank velitel dobrovolných hasičů, byla to pro celou rodinu pěkná ostuda. Jelikož je konec března a venku je opravdu nádherně, tráví Richard hodně času venku. Většinou sám, někdy ale přemluví nějakého spolužáka, aby se k němu přidal. A společně...