Asi je do jisté míry normální, že se dívky i předpubertálního věku zajímají o kosmetiku a líčení. Já sama jsem jako malá pokukovala po mámině poličce v koupelně. Máma se moc nelíčila, výjimečně, když šli s tátou na zábavu nebo třeba na rodinnou či sousedskou oslavu. Ale nepamatuji si, že by používala make-up nebo to s líčením nějak přeháněla. A mě bavilo sedět na prádelním koši a pozorovat mámu, jak se krášlí. Řasenka, stíny, lesk na rty a bylo to. Hrozně mě ta mámina kosmetika lákala, samozřejmě. Máma mi vysvětlovala, že holčičky se nemalují, že je to jen pro dospělé paní, a až budu větší, bude se mi to třeba líbit. A když někdy máma nebyla doma, prohlížela jsem si řasenky a stíny a opatrně jsem si trochu dala na pleť, jen pro ten pocit. Ale nikdy jsem se vyloženě nenalíčila. Líbilo se mi, jak kosmetika voněla, a když mi bylo tak jedenáct a nikdo nebyl večer doma, rozhodla jsem si "vyčistit pleť." Neměla jsem vůbec žádné zkušenosti s ničím. A jak jsem tehdy nevěděla, ...
Přede dvěma týdny jsem na Facebooku s potěšením zaregistrovala zprávu, že se uskuteční podzimní bazárek knih vyřazených z městské knihovny. To je pro mě velká věc, jakožto pro milovníka knížek a "křečka," který rád schraňuje knihy obzvlášť. Žel moje domácí knihovna není nafukovací, takže to poslední roky dělám tak, že průběžně vyřazuji přečtené knihy a ty odnáším do knihobudky, a zase doplním novými kousky. Přijde mi to fér, když koupím starší knihy za pár korun, tak pak zase je zdarma poslat dál, aby udělaly radost dalšímu čtenáři. Náš městský knižní bazárek navštěvuji pravidelně, pokud nejsem nemocná či se neděje něco vážného, tak se pokaždé zúčastním. Většinou se koná ve čtvrtek a pátek, a v říjnu proto, že je Týden knihoven. Měla jsem v plánu jít na bazárek už včera, leč plány se mi zhatily. Nepříznivé počasí, hlídání pro Julinku jsem měla zajištěno, jenže mi neplánovaně usnula, tak jsem se na to vykašlala. Dnes je doma přítel, včera v noci přijel z práce, takže si užil...