Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Letní nálada

 Prázdniny jsou v plném proudu a je to znát. Letos konečně kraj zřídil posilu směrem ze Šumperku na Jeseník, přes víkend jezdí dva autobusy hned za sebou, a tak je to fajn. Není zpoždění, lidí tolik nejede, a tak je vždycky místo i pro kočárek. Většinou teď jezdím s kočárkem sama, občas v Bukovicích nastoupí ještě jedna maminka s kočárkem, ale jinak pohoda. Zatím mi ten provoz přijde klidnější, ale třeba se to ještě změní, uvidíme!  O víkendu má zase dorazit vlna veder, ale dnes i včera bylo fajn. Ani horko, ani zima, je to na tričko, ale člověk se nepotí ani není zima. Včera jsem navštívila strejdu v nemocnici, posledně jsem tu psala, že má nalomenou kyčel, a z chirurgie ho přeložili na LDN. Nemůže pořádně chodit, a tak není soběstačný, co se týče hygieny a tak. Ale je docela problém s tím, jak má to postižení - je autista - tak má tendence utíkat. Z pokoje na chodbu, doktorovi už několikrát říkal, že chce domů, no je to složité, pořádně nechápe, proč tam musí ležet a nemůže ...
Nejnovější příspěvky

Po ovoci poznáte je

 Nikdy jsem nevěřila v Boha nebo jiného Stvořitele, a asi k víře už nikdy nepřilnu. Věřím v jiné věci, věřím tomu, že jsou věci mezi nebem a zemí, určitě existuje něco jako osud, a náhody, případně náhodná setkání, neexistují. Vše je tak nějak dané.  Přesto jsem si před lety Bibli přečetla - tedy jsem se o to pokoušela. A ještě před polovinou jsem to čtení vzdala, na mě příliš složitý jazyk, velmi rozsáhlý, těžko čtivý text, a hlavu jsem měla ze čtení jako pátrací balon. Ale přesto je Bible plná zajímavých myšlenek, citátů a veršů. Já sama jsem brala Bibli jako takovou "pohádku", kde se samozřejmě prolínají skutečná místa, historické události, a ten zbytek...? Kdoví.  Nedávno mě zaujala na jednom internetovém fóru zdánlivě nevinná věta, která má však pokračování, a právě tato slova vyřkl Ježíš Kristus během svého Kázání na Hoře:  "Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom ne...

Knižní recenze 443 Šmírák

  Autor: Kristýna Trpková  Žánr: Thriller, Detektivní, Mysteriózní  Mé hodnocení: 50% Obsah: V téhle vesnici se všichni dobře znají - nebo si to alespoň myslí! Nebezpečí je mnohem blíž, než se zdá...  Dvaašedesátiletý Eduard Valdner bydlí v malé vesničce Trudnov, nedaleko Pardubic. Před devíti měsíci, přímo na Nový rok, přišel tragicky o manželku Miriam. Zrovna se vraceli od dcery Kristin, které byli popřát novoroční přání. A Eduard neposlechl dceřiny rady, ať v takové chumelenici nikam nejezdí, protože cesty jsou nebezpečně zasněžené... Ale Eda se - tak trochu sobecky - rozhodl, že se vydají na cestu. Nerad u někoho cizího přespává, má rád své pohodlí, svou postel a svůj dům, takže...  Jenže když se nečekaně před autem objevila srna, Eda dostal smyk, a auto skončilo na střeše. Zatímco on sám skončil jen s otřesem mozku, Miriam za jeho osudové rozhodnutí zaplatila životem. Od té doby se Eduard uzavřel před světem, zavřený ve svém domě, a ven vychází jen na nákup...

Nákup z Megaknihy

 V neděli jednadvacátého června jsem brouzdala různými internetovými antikvariáty a nakonec jsem zabrousila i na Megaknihy. Před cca osmi lety jsem si tam pár knížek kupovala, asi tak dvoje objednávky, ale od té doby jsem dala přednost jiným doménám, hlavně často nakupuju použité knihy na restorio.cz. Tady mám výborné zkušenosti, posledně jsem platila objednávku přes účet, a je fajn, že hned po obdržení peněz odesílají objednávku.  A jaký byl můj nákup přes Megaknihy? Jak už jsem psala, objednávku jsem posílala v neděli. Co jsem totiž potřebovala hlavně koupit, tak textilní úložný box. Mám v plánu jich koupit ještě více - k tomu přihodit pár knih - a tentokrát se mi zalíbil šedozelený. Nevýhodou je, že boxy se nedají prát, musí se čistit ručně, ale tak nevadí, mýdlem nebo jarovou vodou snad fleky či nečistoty půjdou dolů.  Objednávku jsem tedy odeslala v neděli a očekávala jsem, že do pátku by mohl balíček přijít. V neděli přišlo ještě do e-mailu potvrzení platby a objedn...

Prázdniny jsou tu

 Víkendová horka v minulém týdnu dala zabrat asi všem bez rozdílu. Tak jsme si s Juli trošku pozměnily denní rytmus. Ven jsme šly spolu co nejdříve ráno - kolem šesté, v osm už jsme zalezly zase domů do chládku, a v devět jsme jely klasicky do města. Po jedenácté a celé poledne jsme byly doma, a ven jsme šly později - kolem čtvrté, páté k večeru. To už bylo trochu líp, ale stejně to bylo opravdu úmorné. Julinka si ale naštěstí nechávala kšiltovku, a pila hodně tekutin, i když je pravdou, že v těch vedrech méně jedla.  Ale to já taky, vůbec jsem neměla chuť vařit, dělala jsem jen lehčí věci - saláty, ryby, a stejně jsem se musela do jídla nutit, protože jsem neměla pocit hladu. A taky jsem si nedávala vůbec horké kafe, ve městě jsem si zašla na tu ledovou, a to bylo všechno. Julinka to tedy přečkala bez potíží, měla jsem strach, aby nedostala úžeh nebo úpal, ale jen se mi dvakrát vzbudila zpocená, s mokrou hlavičkou, takže hned do chladnější sprchy a bylo zase fajn.  Ač zm...