zomablog

 Snad každého z nás někdy napadlo, jaký kus historie se vztahuje k městu, obci či vesničce, kde bydlíme. A poměrně zajímavé je někdy pátrání po tom, podle čeho a za jakých okolností získala naše obec jméno. Já bydlím v okolí Jeseníku, a máme tu obce a vesničky, které přímo odkazují k hornině, která se tu před lety těžila.  Tak schválně: Uhelná, Žulová, Písečná, Břidličná, Vápenná, Kamenná, a Zlaté Hory, kde se zlato rýžovalo i hlubině těžilo. Aktuálně se dost mluví o obnově těžby, což si nepřejí místní obyvatelé. Pochopitelně, jednak by to mohlo narušit ráz krajiny, a sám starosta řekl, že nevidí žádný přínos ani pro místní obyvatele, ani pro obec jako takovou.  Musím říct, že mně osobně se ty názvy moc líbí. Podle hornin, možná někomu přijdou ty názvy tvrdé, ale tak nějak to vystihuje, jací tady na Jesenicku vlastně jsme - kdo tu chce žít, musí být tak trochu tvrdý, protože život tu leckdy není úplně růžový.  Ale zatímco tyto názvy jsou ještě docel ucházející, tak s...

V dnešním článku se zase tak trochu ponoříme do nástrah internetu, a to zejména pro děti a náctileté. Budu se věnovat výzvám, které se nejčastěji mezi mladými užívají pod anglickým pojmem "challenge." Jde v podstatě o jednoduchou věc - někdo něco vymyslí, další jedinci tu věc napodobují, natáčejí se u toho, a pak videa nahrávají na sítě na důkaz toho, že tu výzvu zvládli.  Jenže, není výzva jako výzva. Ony totiž některé jsou doopravdy nebezpečné, a bohužel už některé děti za podobný hazard zaplatily i životem. Kdyby to byla třeba výzva typu - ukliď své okolí, pomoz babičce odnést nákup z obchodu, pusť paní s kočárkem v autobuse sednout. Ale dělat dobro je přece tak pro fanoušky nudné a obyčejné, že...  Poměrně často se mluví ve zprávách o nebezpečných výzvách. A už to není jen výsada ciziny - ale jak sleduji celkem pravidelně Krimi zprávy na CNN, tak se podobné trendy nebezpečně tlačí i k nám. Blackout Chalenge spočívá v tom, že člověk má vydržet co nejdéle škrcení, až upadne...

 V minulém deníčkovém článku jsem psala o zdravotních neduzích, které Julinku postihly. Dva dny po sobě měla zvýšenou teplotu, byla hodně uplakaná a občas se chytla oběma rukama za bradu. Všechno jsem to přičítala rostoucím zubům - nahoře se klubou dva, a Julinka už několikrát měla zvýšenou teplotu. Tedy ty dva dny měla kolem 37, jednou navečer měla skoro 38, ale teplotu se nám podařilo snižovat, v noci spala dobře. Jenže když se mi ve čtvrtek ráno probudila s chrapotem, bylo slyšet, že se jí těžce dýchá, tak mi bylo jasné, že tohle od zubů nebude. Už předtím jsem volala doktorce, ta mi řekla, že zatím nejezdit, že to opravdu vypadá na zuby, ale tohle vypadalo na jiný problém. A navíc Juli nebyla ve své kůži - sice jedla, ale hrozně moc pořád chtěla pít, a byla hrozně spavá, což se jí nepodobá, přes den teď nespí skoro vůbec.  Tak jsme v devět hodin vyrazily autobusem k dětské doktorce. I známí, co stáli na zastávce, se podivovali, že dnes se Julinka nesměje, jindy je to smíše...

  Autor: James Herbert  Žánr: Horor Mé hodnocení: 90% Obsah: David Ash nedávno oslavil třicáté narozeniny, a v pracovním životě se mu opravdu daří. Pracuje v Institutu pro výzkum paranormálních jevů jakožto profesionální lovec duchů. Firma, kde pracuje, čítá i s ním tři zaměstnance - ještě jsou tu dvě "média," Davidova nadřízená Kate Marshallová a šedesátnice Edith Phippsová. Obě ženy mají dar určitého smyslu "třetího oka" - chodí k nim vize, většinou ty, co se odehrály v nedávné minulosti.  David je, navzdory svému povolání, zapřísáhlý nepřítel podvodníčků a různých "ezo" šmejdů, a za celou svou kariéru se v podstatě nesetkal s ničím, co by jej přimělo doopravdy věřit na věci mezi nebem a zemí. Díky své racionalitě a moderní technice se mu zatím vždy podařilo prokázat, že "tajemné" jevy byly vždy jen dobře provedeným podvodem.  Teď je zrovna David pozván na odlehlé venkovské sídlo Edbrook. To sídlí stranou od vesničky Ravenmoor, na samotě. David...