Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Michael (2026)

 Počasí teď aktivitám venku moc nepřeje, takže když Julinka včera po obědě spinkala jako miminko, využili jsme s přítelem příležitosti a udělali jsme si doma pohodové kino. A už hodně dlouho jsem chtěla vidět právě životopisný snímek Michael, protože recenze byly velmi rozporuplné, pro někoho šlo o ten nejúžasnější film svého žánru, další recenzent byl zase velmi zklamán.  Ale přiznám se, že ty recenze jsem nečetla nijak podrobně, rozhodla jsem se k tomu přistupovat s úplně čistou hlavou, a ani jsem si pořádně nečetla, o čem film bude. Jasně, že jsem věděla, že mapuje život nejslavnějšího krále popu Michaela Jacksona, ale po více detailech jsem se nepídila. A tak jsem ani nevěděla, jakou část Michaelova života film sleduje. A to bylo pro můj konečný divácký zážitek spíše ku prospěchu.  Na Michaela jsem se velmi těšila. Michael Jackson nepatří mezi mé TOP oblíbené zpěváky, nicméně jednou za čas si ráda jeho písničky pustím, když už, tak primárně živá vystoupení, jeho konce...
Nejnovější příspěvky

Knižní recenze 439 Panáček z popela

  Autor: Zdenka Hamerová  Žánr: Thriller, Mysteriózní, Detektivní  Mé hodnocení: 60% Obsah: Zora bydlí na malé vesnici s osmiletým synem Robinem v malé panelákové garsonce. Před pár měsíci opustila rodinný dům, který skoro deset let býval jejím opravdovým domovem. Za vše může rozvod s Markem, který proběhl všelijak, ale rozhodně ne v poklidném duchu. Marek si totiž začal románek s Natálií, bývalou Zořinou kamarádkou, a posléze oba zjistili, že spolu chtějí žít. Pro Zoru to byl obrovský šok a rána do srdce, z které se nikdy pořádně nevzpamatovala a pořád to bolí.  A díky tomu se rozpadla parta přátel, do které patřila i Natálie, ale přesto zůstaly Zorce dobré kamarádky Stella a Vanesa. A Natálie teď pro Zoru zůstala jen Mrchou, jinak jí před ostatními neřekne, a bohužel musí snášet i to, že víkendy tráví její syn s novou macechou a dvěma nevlastními sourozenci...  Díky tomu, že Zora píše články a povídky do časopisů, má tak svým způsobem velkou volnost a může si ...

V zajetí cukru

 Co se týče závislostí, tak se mi takové ty "pořádné" vyhnuly. Nekouřím, alkohol piju párkrát do roka a jen velmi výjimečně, z drog jsem dvakrát zkusila marihuanu a to bylo tak nějak všechno. Jenže, a to se musím přiznat, jsem závislá na cukru. Což se může zdát jako banalita nebo legrácka, ale ve skutečnosti tomu tak úplně není.  Začalo to už v dětství. Sladkosti mě do jisté míry provázely dětství a ve vzpomínkách si vybavím tu chuť a vůni bonbonů, které slastně křoupu na houpačce... Sladkostí, různých čokolád, bonbonů, toho u nás bylo vždycky dost. Po obědě, po snídani, jsem dostala "kokina." Mám jednu velmi intenzivní vzpomínku na Velikonoce. Mohlo mi být tak sedm, šest. Chodilo k nám hodně koledníků, v kuchyni byla mísa se sladkostmi. Já pořád chodila ujídat. Večer jsme šli ještě k sousedům na grilované makrely, a v noci jsem se tak hrozně pozvracela, a tak mě bolelo břicho...  Důsledek těch snězených sladkostí, a do toho ta makrela, co to asi mohlo udělat.  Máma...

Červen v plném proudu

 Dnes už máme sedmého června, a léto se začíná velmi urputně hlásit o slovo. Hned zkraje týdne u nás popršelo, a to dost vydatně. Pondělí, úterý, oba dny pršelo. A pro přírodu je to strašně fajn. Sucho letos je extrémní, zahrádkáři urputně zalévají, ale někdy to nestačí. Když chodím kolem cest a koukám do potoka, tak je tam opravdu maloučko vody, na některých místech u dna začíná obrážet tráva, a ani ta tráva mi letos nepřijde vůbec pěkná, zelená, ale místy už nepěkně žloutne, a také neroste tak hustě.  Ale jak zkraje týdne pršelo, Julinka se doma opravdu nudila. Snažíme se omezit televizi, takže zabavit dítě jen tak není někdy vůbec jednoduché. A tak jsme si hrály spolu s panenkami, chvíli s hracím stolečkem, pak jsem zase vařila chvíli oběd, takže Juli si listovala v knížce. Ale nakonec jsem si řekla, že prostě na chviličku ven půjdeme. Julinka má pláštěnky, gumáky, takže proč to nezkusit.  I v tom nejhustším dešti jsme byly alespoň chvilinku venku. A Julinka prostě mil...

Knižní recenze 438 Dům za duhovou zdí

  Autor: Pavel Hejcman Žánr: Detektivní, Válečný, Mysteriózní, Psychologický  Mé hodnocení: 100%  Obsah: Začátek září roku 1964 byl v malé osadě Smrková neobvykle teplý. Babí léto zde v Jeseníkách opravdu pěkné. Smrková je krom pár domečků na samotě i sídlem sanatoria pro duševně choré. Sanatorium bylo přestavěno z bývalého kláštera na několik moderních pavilonů, je tu zvláště oddělení pro alkoholiky, těžké schizofreniky, ale také dětské oddělení, kde se léčí ty nejtěžší případy mentálně retardovaných dětí.  Smrková spadá do oblasti bývalých Sudet, ale do nejbližšího okresního města Jeseník je to kolem čtyřiceti kilometrů. A tak snad právě toto zapomenuté, bokem ležící místo se stává útočištěm pro lidi s bolavou duší. Příroda je tu drsná, ale krásná, nikde jinde si člověk tak nevychutná západy a východy slunce, jako z vrcholků hor...  Třicetiletá Radka Dvořáková zde už pár měsíců pracuje jako lékařka, brzy ji čeká atestace, a tak nějak doufá, že si se svým partn...