zomablog

 Dešťových srážek jsme se letos zatím moc nedočkali, a i když je začátek května, venku to vypadá spíše na pořádně parné léto. Podle předpovědi by k večeru měly dorazit bouřky a nějaké menší deštík, tak uvidíme, podle mobilní aplikace by něco přijít mělo. Ale ono to sucho je opravdu velké, a tak nějak mi to s hrůzou připomíná předloňský rok, kdy bylo velmi horké léto, nepršelo, a pak přišly zářijové povodně. Fakt se modlím, aby se nic podobného už nezopakovalo...  A konečně se i v Jeseníku začíná pořádně budovat, opravovat, takže semafory, a občasné kolony na cestách. Ale to mi vůbec nevadí, někdy mívá autobus zpoždění třebas deset minut, ale jsem hrozně ráda, že se konečně začíná více naše krásné lázeňské městečko opravovat, ale potrvá ještě dlouho, než se dá vše do pořádku. Opravdu ta velká voda, co nás předloni zasáhla byla velmi krutá a ničivá...  Prvního května, na státní svátek, jsem měla v plánu, že budeme s přítelem doma. Ale nakonec jsme si všichni udělali menší v...

 Balíček žvýkaček je něco, co má po ruce většinou každý z nás. Já mám nejraději klasické mentolové, ty ovocné mě moc neoslovují, a nejčastěji asi kupuju klasické Orbit. V práci byly žvýkačky nezbytným zvykem, po svačině a po kávě, trochu si osvěžit dech. Ale jak jsem teď doma, tak než abych si dala žvýkačku, raději si i po obědě vyčistím zuby. A ve škole, hlavně na základce, jsme žvýkali všichni ostošest. Také po některých výtečnících zůstávaly žvýkačky nalepené pod lavicí - ale ty se dají najít všude možně.  Na zastávkách, na odpadkových koších, a nebo prostě na zemi. Ovšem parádní je, když se taková žvýkačka nalepí na podrážku, nebo na kolečka kočárku... Ale ono žvýkání má opravdu zajímavou a velmi pestrou historii.  V roce 2007 objevila britská studentka archeologie podivný předmět, a prve ji napadlo, že jde o fosilizovaný zvířecí exkrement. Jedna věc ji však zarazila - věc nesla stopy lidských zubů. Proč by člověk kousal zrovna do něčeho takového? Nálezem se začali za...

  Autor: Michael Peinkofer Žánr: Detektivní, Historický, Dobrodružný Mé hodnocení: 80%  Obsah: Říjen roku 1883 trávila dvacetiletá Sarah Kincaidová v ústraní ve svém sídle Kincaid Manor. Daleko od ruchu hrabství Yorkshire, a zde se mohla věnovat svému velkému koníčku - vším související s archeologií a Egyptem. Před pár měsíci totiž při vykopávkách v Alexandrii zemřel Sarah otec, se kterým si byla velmi blízká, a pořád se nemůže smířit s jeho nečekanou, a také tak trochu záhadnou smrtí. Utkvělá láska k minulosti nakonec stála Gardinera Kincaida život.  Sarah nemá mnoho návštěv a přátel, a proto když nečekaně přijede její strýček a kmotr Mortimer Laydon. Ten pracuje v současnosti jako královský lékař, a za Sarah nepřijíždí jen tak na zdvořilostní návštěvu. Přichází z pověření královské rodiny a žádá Sarah, aby se s ním v naléhavé záležitosti vypravila do Londýna. Britské impérium dobře zná věhlas Sarah v oblasti týkající se egyptologie, a to se teď bude hodit.  Jenže L...

 Duben se definitivně nachýlil ke konci, ale počasí je pořád takové podivné. Jednak je tedy hrozné sucho - u nás se hrozně práší - a i když neprší, jarní to ještě úplně není. Včera i dnes u nás opět lehce mrzlo - na horách bohužel ještě normální jev, a sousedka si ráno stěžovala, že jí pomrzly papriky ve skleníku, i když je měla přikryté. Obávám se že i sadaři spláčou, jak už je všechno v plném květu a přejde to mrazem, je to neštěstí.  A s tím jak všechno tak nádherně kvete, se o slovo velice intenzivně hlásí moje pylová alergie. Méně větrám, pořád vysávám, vytírám, ale je to skoro zbytečné. Pyl se mi krásně usazuje na sklech brýlí, nosím si ho domů ve vlasech, a když suším peřiny venku, tak opravdu, škoda slov. Teď v týdnu mě to potrápilo hodně. Budím se pravidelně kolem třetí ráno s plným nosem, na chvíli pomohou kapky do nosu, ale je to boj s větrnými mlýny.  Předevčírem jsem musela doslova utéct domů, když jsem ráno venčila Žofku, protože mě tak pálily oči, že jsem s...