Někdy v roce 2012 jsem se rozhodla, že bych potřebovala jít k psychologovi. Měla jsem za sebou poměrně složité období, co se týče situace v rodině, a potřebovala jsem si o svých problémech s někým popovídat. Ani jsem si tehdy nijak nepročítala na internetu, kteří odborníci u nás ve městě pořádně jsou. Věděla jsem, že na naší poliklinice sídlí centrum duševního zdraví, tak mi přišlo nejschůdnější se zaregistrovat tam. Absolvovala jsem průvodní rozhovor se sestrou, která si zapsala všechny osobní údaje do počítače, ptala se mě na spoustu věcí - rodinnou anamnézu, závislosti, bylo toho docela dost. A pak jsem dostala kartičku s termínem, bylo to tuším do dvou týdnů. Na kartičce bylo i jméno psycholožky, později jsem zjistila, že jich tam takto funguje asi pět, každý má přidělenou svou kancelář a klienty. Na to první sezení jsem šla se smíšenými pocity, víceméně jsem se ale spíše těšila. Že si budu mít konečně s kým popovídat, svěřit se, vypovídat se z problémů. Nevěděla jsem te...
Již několik let je na trhu velká spousta streamovacích služeb, kde si díky placenému obsahu můžeme pouštět něco "navíc." Seriály, filmy, dokonce jsou i aplikace zaměřené jen pro děti. Nemáme doma Netflix ani Oneplay - dříve "Voyo," ale s čím jsme již roky spokojeni, je aplikace sledovani.tv. Dříve jsme tuto aplikaci měli v mobilu a na počítačích, ale co jsme si koupili "chytrou" televizi, tak aplikace nám nahradila pozemní vysílání. Aplikaci platíme spolu s internetem, stojí nás něco málo přes tři stovky, takže dohromady je to každý měsíc osm set korun. Což si myslím, že není vůbec špatné. Ačkoliv na tu televizi zase tak moc času není - večer občas stihnu seriál, ráda se podívám na Krimi zprávy, a pokud je sychravé počasí, tak Julince pustím nějakou pohádku, teď aktuálně miluje prasátko Peppu a Tlapkovou patrolu, případně Kouzelnou školku. A s aplikací jsem při svém občasném sledování televize spokojená. Co mě ale štve, tak samozřejmě reklamy. Když si p...