Přeskočit na hlavní obsah

Prázdniny jsou tu

 Dětem konečně začaly tolik vytoužené letní prázdniny, a počasí tomu odpovídá. Vlna veder se dostala i k nám do hor, dneska už je lépe, v noci krátce sprchlo, a konečně se tedy pročistil vzduch. Navíc mě včera večer chytila příšerná migréna, vzala jsem si Brufen, i když léky beru nerada, a nakonec prášek zabral a usnula jsem. 

S Julinkou teď jezdíme nakupovat hodně brzy ráno, do obchodu vyrážíme už kolem půl šesté, oficiálně má naše sámoška otevřeno až od sedmi, ale pan majitel otvírá už kolem třičtvrtě, což je fajn. A do města jsem jela také dřív než obvykle, v osm, a v devět už jsme byly s Julinkou doma. Ale už tak brzy ráno se to horko nedalo snést, tílko a kraťasy jsem měla úplně durch propocené. 

V bytě je tedy trochu chladněji, nechala jsem otevřené jen ventilačky, a celý den jsem měla zatažené žaluzie, aby mu sem to sluníčko moc nešlo. Tak jsme s Julinkou ani moc nechodily na procházky, jen fakt do toho obchodu, maximálně chvilku na houpačku, jinak nic. 





Konečně dorazilo objednané pískoviště. Koupili jsme jej napůl se sousedy, dali jsme za něj celkově dvanáct stovek i s pískem, každý dal šest set, což je v pohodě. Doma jsme měli nějaké hračky, co se tam hodí, a tak jsem Julince už pískoviště ukázala. Holčička od sousedů bude mít v srpnu tři roky, takže si na pískovišti vyhrají i spolu.

Julince jsem nachystala nějaké starší oblečení, co si může zašpinit, dostala klobouček proti sluníčku a vyrazili jsme si hrát. Pískoviště je moc fajn, bezvadné je, že má i stříšku a dá se zaklopit, takže tam nenaprší ani na nás tam nečekají překvapení v podobě hovínek od psů nebo koček. Opravdu bezvadně si tam vyhrála, nejvíce ji bavilo rozbíjet bábovičky, které jsem vyráběla, a největší překvapení pro mě bylo, že si asi nezkoušela strkat písek do pusy. Malé děti prý rády ochutnávají písek, ale Julinku to nijak nelákalo, no, taky dobře, že. 


Tak z pískoviště mám velkou radost, doufám, že nám ho někdo nezničí nebo neukradne hračky. Nějaký nenechavec nám totiž začal brát polínka na zimu, co jsme měli vyskládané venku. Tak jako nenápadně, celá jedna zadní řada ale byla pryč. Tak jsem to vždycky sházela do sklepa, když byla chvíle času, Julču jsem měla u sebe v kočárku nebo na houpačce, kde jsem na ni viděla. 

Už mi to říkalo i pár známých, že se jim ztrácelo dřevo, většina lidí v okolí i sousedé si ho už dali dovnitř nebo do garáže. A tak nějak všichni víme kdo by to mohl být, kousek od nás bydlí takový poloviční bezdomovec, sice má malý byt, ale nemá tam elektřinu, vodu ani plyn, a už několik let nechodí do práce. Ale na krabicové víno si někde nejspíš vyžebrá, nebo možná bere nějakou hmotnou nouzi, nevím. V létě večer ho lidi několikrát viděli, jak se koupe v potoce. Celkově se u nás na vsi teď dost krade, mámě se tratilo ze zahrady několik květin, venku měla závěsný truhlík, a taky jí někdo vykopal rostliny ze záhonku. Kdyby je utrhl, ale vykopal? 

To fakt někomu udělá radost kradené kvítko, které někomu ukradne a zasadí si jej na zahradě? Děs, mě by hanba fackovala. Krást se bude asi v každé době, no. 


Julinka je většinu času usměvavé miminko, ale někdy se na mě umí i takhle zamračit. Hodně si teď oblíbila zpívajícího a mluvícího pejska, a má ještě taková dvě malá hrací piánka, takže mám doma pořád veselo, až mě někdy fakt bolí hlava. 


Julinka už umí s oporou krásně stát, k používáno chodítka ji nijak nenutím. Ráda si s ním spíše hraje, ale jaké bylo mé překvapení, když se sama krásně chytila za madlo a udělala pár krůčků dopředu! Už jde vidět, že se jí chce chodit, po čtyřech létá jak vítr, dělá mi opravdu velkou radost. 

Už i pěkně řekne pár slabik, krásně říká "mama," "baba," ďaďa," a něco ve smyslu "haf," když slyší pejska. Pořád jí ukazuju zvířátka, u pejska říkám "haf, haf," tak už si to pamatuje. S jídlem pořád nemáme žádné problémy, včera k večeři snědla celou přesnídávku, je velký jedlík. Co mě ale trochu trápí je to, že krom mléka nechce žádné tekutiny, ani v těch vedrech. Jen kojenecké mléko, nebo kaši, tu dělám řídší, jinak nic. Ani čaj, šťávu pro miminka, nic ji nezajímá. Nepřipadá mi, že by trpěla žízní, toho mléka vypije dostatečné množství, ale nevím. 





Když jedeme autobusem, je někdy dost těžké Julinku zabavit. Většinou kouká kolem sebe a je hodná, ale vždycky sejí snažím dát nějaké podněty, dneska byly u zastávky zase slepičky, které utíkají sousedům, tak jsme koukaly na ně, fajn. A pak na zastávku přišla tak čtyřletá holčička s maminkou. Holčičku samozřejmě zajímalo miminko v kočárku, tak Julince vykládala a smála se na ni, a pak ji napadlo půjčit Julince svého plyšového pejska. 

Zvířátko se Julince moc líbilo, ale když si ho holčička brala zpátky, to bylo křiku! Byla to taková legrační situace. 


A v autobuse Julince půjčím na hraní jízdenku, dávám pozor, aby ji nekousala a nedávala do pusy, většinou ji zmačká, ale aspoň se zabaví. Když s sebou totiž vezmu hračky, hází je ven z kočárku na zem, a to už jí je nechce zase dávat, když byly na zemi. 

Dneska jsme si zajeli na kávu, a na rychlý nákup do Penny. Oběd jsem měla nachystaný ze včera, špagety, ale nakonec jsem sobě ani Julince nemohla ohřát oběd, jelikož nás postihl výpadek elektriky, teď mám puštěné zprávy, a jednalo se o blackout, elektrická síť měla výpadky po celé republice. Hasiči museli vyprošťovat lidi ve výtazích, no tohle bych opravdu zažít nechtěla, výtahy jezdím celkově nerada, když to jde, raději vyšlapu schody, a takhle uvíznout, to je pro mě docela noční můra. 



Tak snad to bude už v pořádku, něco podobného se v tak velkém rozsahu dlouho v Česku nestalo. 

Julinku už také zajímá moje sbírka knížek pod postelí, pár si jich vytáhla a zaujatě prohlížela, doufám, že bude také ráda číst jako já. Každý večer si čteme kousek pohádky a to ji moc baví, ráda si prohlíží i obrázky a poslouchá můj hlas, když předčítám. 

Bylo by fajn, kdyby teplé počasí vydrželo, ale nemusela by být žádná velká vedra, to fakt nesnáším. Když si vzpomenu, jak jsme trpěli v práci na dílně bez klimatizace, otevřená okna vůbec nepomáhala. Ale ten déšť je taky samozřejmě potřeba, sucho je pěkně úmorné. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné sluníčkové dny, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Krásná královnička pískoviště : ) . O tom výpadku jsem slyšela z rádia na koupališti - u nás naštěstí nic nebylo . Ale určitě to nadělalo spoustu problémů .

    OdpovědětVymazat
  2. To vedro je někdy docela náročné. Ve výtahu jsem uvízla jednou, a jak na potvoru jsem jela zrovna i s kočkou. Já jsem byla ve stresu, kočka naprosto v pohodě. Příjemný zážitek to určitě nebyl.

    OdpovědětVymazat
  3. Hezky ti Julinka roste. Blackout byl i v Praze, uváznutí ve výtahu jsem unikla asi tak o 5 minut - jela jsem mámě připravit oběd a jen jsem se zula, tak jsem zjistila, že už elektrika nejde.

    OdpovědětVymazat
  4. Julinka s kloboučkem je rozkošná. Pískoviště je super věc, naši slečnu taky vždycky krásně zabaví. Je super, že jste se se sousedy takhle dohodli! Blackout se nám naštěstí vyhnul, muselo to být nepříjemné. Takový rozsah a úplně z ničeho nic... Snad se to nebude opakovat.

    OdpovědětVymazat
  5. Mám ráda teplo, ale taková horka byla opravdu až nepříjemná :D Na tenis a na koně jsem chodila buď brzy ráno, nebo k večeru, jinak to nešlo. Minulý týden se vše vykompenzovalo, i když mně to zrovna moc do karet nehrálo, protože jsme měli tábor a skoro celý nám propršel :( Ale to se holt nedá nic dělat, počasí neporučíme.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...