Vyplatí se šetřit?

 Od malička jsem byla rodiči vedena ke skromnosti. Nebyli jsme nikdy vyloženě chudí, ale ani bohatí. Řekla bych, že jsme byli průměrná rodina.

Nepamatuji si ale, že bych měla někdy pocit, že mi něco chybí, nebo že bych zažila nějaký pocit méněcennosti. Rodiče mi platili jeden dosti drahý kroužek - výtvarku, a to mi úplně stačilo. Byla jsem na všech školních výletech, akcích, dostávala jsem s sebou kapesné na útratu, nebylo sice vždycky tak velké, jako měli ostatní spolužáci, ale na nakoupení maličkostí to úplně stačilo.

Spousta hadříků z mé skříně byla poděděná po sestřenicích a různých rodinných známých. Přišlo mi to normální, běžné - byly to hezké věci, a proč bych je neměla chtít nosit? Jen proto, že už je měl někdo přede mnou? To by mě nikdy nenapadlo. Samozřejmě, že jsem také dostávala nové oblečení, ale o to více to pro bylo sváteční, a také jsem si toho vážila.

S jídlem se u nás doma zacházelo vždycky opatrně. Jídla bylo dost, to ano, ale máma vždycky dávala velký pozor, aby se vše spotřebovalo. Když jsem byla hodně malá, měla jsem jednu dobu z jídla takový psychický blok - málo jsem jedla, a vracela jsem do kuchyně skoro celý talíř. Máma se na mě za to dost zlobila, zbytky od oběda jsem tedy dostala k večeři, nebo je dojedl někdo jiný z rodiny. Bohužel jsem byla totiž velmi vybíravý strávník, v tomto ohledu to se mnou bylo opravdu těžké.

Postupem věku se u mě vyvinul dost velký cit pro hospodárnost. Snad je to i tím, že jsem narozena ve znamení Panny, které mají šetrnost k penězům v povaze.

V patnácti jsem si ušetřila peníze na první notebook. Do velké krabice jsem si odkládala drobné, co mi zbyly ze svačin, nebo z autobusu. Za více než rok jsem našetřila několik tisíc - byly v tom peníze k narozeninám a svátkům od babiček, případně i k Vánocům. Vydržela jsem na ty peníze nesáhnout, a co mi chybělo ke konečné částce, tak mi přispěl táta. Nedovedete si představit, jak jsem byla hrdá, že jsem zvládla ušetřit tolik peněz, v podstatě z ničeho.

A spoustu návyků k šetrnosti, a ne přílišné rozhazovačnosti jsem si s sebou přinesla i do dospělosti. Ale nejsem zase úplný škrt - jen se nesnažím kupovat zbytečnosti a nesmysly. Vlastně mám pocit, že toho zase tolik nepotřebuji. Nač mít byt přeplácaný kýčovitými dekoracemi? Mám ráda otevřené prostory, máme menší obývák, ale díky tomu, že v něm není mnoho nábytku, působí větší, než je ve skutečnosti.

Ráda nakupuji v second handech. Proč by ne? Nekoupila bych si tam samozřejmě boty - za ty si ráda připlatím, protože i z nákupu bot ve vietnamských tržnicích nemám moc dobré zkušenosti Tady upřednostňuji dražší značkové boty. 

Ale jinak, v sekáčích se dají nalézt opravdu pěkné věci za pár kaček. Stačí tam jen strávit trochu času, pořádně se prohrabat ramínky s vystavenými kusy. Nakoupila jsem si tam spoustu věcí do práce, pěkné svetry na zimu, a také spoustu triček, některá mám na spaní, ale to vůbec nevadí. 

Na čem ale naopak nešetřím a ani nechci, je jídlo. Koupím si to, na co mám chuť. Mám ráda kvalitní, mletou kávu, alespoň dvakrát týdně k obědu uvařím nějaké dobré maso, a protože miluji sladké, často mi v košíku skončí i nějaká dražší cukrovinka. Důležité je ale i jídlem neplýtvat. Samozřejmě že se někdy stane, že se něco zkazí, nebo si všimnu pozdě, a potravina je prošlá. Ale snažím se tomu předcházet. 

Za ty roky soužití s přítelem jsem se naučila nakupovat tak, aby to vystačilo, a nemuselo se vyhazovat. Ale problém máme s pečivem. Přítel má často v obchodě "velké oči," a osm rohlíků na večer mu přijde tak akorát. Jenže já pečivo skoro nejím, takže za dva dny můžu dávat tak pět rohlíků sušit.

Usušené, ztvrdlé a nepotřebné pečivo dáváme sousedům, kteří mají slepičky. Co nesnědí slepičky, to nám hodná paní sousedka v mlýnku namele na domácí strouhanku. A ještě od ní dostaneme návdavkem pár domácích vajíček.

Oba jsme s přítelem Panny - takže naše soužití, nakládání s penězi a šetření je opravdu úsporné. Ale nepřeháníme to - nesedíme večer při svíčkách, ani nemrzneme pod peřinou tři dny bez topení. Je ale fakt, že jsme úplně vyrušili plynový kotel, topíme jen v kamnech, dřevo také něco stojí, ale pořád nám to vyjde myslím do levněji, než kdyby tu měl v největších mrazech hučet plynový kotel. 

Energetická krize je v plném proudu, proto jsme překopali některé zvyky. I taková zdánlivá hloupost, jako je zastavení kohoutku s vodou u čištění zubů - nač by měla voda téct naprázdno - nebo vypínání veškerých elektrických spotřebičů za zásuvek před odchodem do práce, to vše může pomoci ušetřit pár korun.

I přesto jsem se děsila letošního vyúčtování. To za plyn dopadlo dobře - díky tomu, že na něm jen vaříme, jsme skončili s přeplatkem 7 542 korun. To nám přišlo už v srpnu, a tak nějak jsem to čekala, ačkoliv ve mě hlodal lehký červíček pochybností. Díky velkým otazníkům, jak to vlastně bude s cenami elektriky, přišlo vyúčtování letos opravdu pozdě.

Jindy chodilo v půlce září - to si pamatuji, protože vždycky chodilo kolem mých narozenin - a letos stále nic. Když jsem se dívala do uživatelské sekce ČEZ, kde máme účet, kde je vše pěkně přehledné, stále mi to psalo oznámení v tom smyslu, že na konečné vyúčtování musíme počkat i z důvodu zaúčtování státního příspěvku.

Dnes jsem se náhodou podívala, jestli už něco nepřišlo. A čekal mě šok - vyúčtování elektriky skončilo přeplatkem 7 037 korun! A to měsíční zálohy platíme ve výší 1 900 korun, což na třípokojový byt není zase tak málo. Navíc jsme tak trochu maniaci, co se týče počítačů, já hraju i hodně her na mobilu, což žere hodně baterie, a telefon tak častěji dobíjím.

Já vím, že je v tom započítán i ten státní příspěvek. Musím ještě pořádně prozkoumat to vyúčtování, zjistit, kolik jsme vlastně od státu dostali, ale i tak je to opravdu příjemný šok, a nějak tomu nerozumím. To tolik pomohlo to vypínání hlavního jističe, nebo je v tom něco jiného? Všude ze svého okolí totiž slýchám o nedoplatcích na vyúčtování, a zvýšení záloh. 

Příští zálohy na elektriku budeme platit až v dubnu 2023... Tak alespoň něco mi udělalo radost! Ušetřené peníze totiž budeme moci investovat do nákupu dřeva - velkou hromadu už máme ve sklepě, ale proč ještě nepřikoupit, takto budeme mít v zimě krásné teplo, které by nám topení plynem nikdy nepřivodilo. 

Tak se mi při deštivém úterku opravdu zlepšila nálada.

A co Vy? Také už jste dostali vyúčtování za energie? Byli jste překvapeni příjemně, či nikoliv? Snažíte se s energiemi šetřit? Jaké máte tipy na šetření energií? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥