Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 196 Ochotná zemřít

 Autor: Lisa Jackson

Žánr: Krimi, Thriller 

Mé hodnocení: 90%

Obsah: Vyšetřovatelka Regan Pescoliová si právě užívá mateřskou dovolenou, před dvěma měsíci se jí narodil syn Tucker. Jenže Regan miluje svou práci a bez ní je jako ryba bez vody, proto naléhá na manžela Santanu, aby se mohla vrátit alespoň na částečný úvazek. 

Jenže vše se změní, když Regan obdrží telefonát od sestry Sariny, že jedna z jejích dalších sester Brindel byla zavražděna spolu se svým manželem Johnem. Sarina na Regan naléhá, ať okamžitě přijede do dalekého San Franciska, ta však váhá. S žádnou ze svých sester neměla nikdy nijak vřelý vztah, ale nakonec se nechá přemluvit, když s ní pojede i starší dcera Bianca, která se bude starat o Tuckera. 

V San Francisku se mezitím do pátrání pouští mladá vyšetřovatelka Tanakaová se svým kolegou Paternem, který má těsně před penzí a slíbil si, že toto bude jeho poslední případ.

Vše vypadá zpočátku na loupežnou vraždu, jenže spousta detailů nesedí. Proč a kam zmizela Brindelina sedmnáctiletá dcera Ivy, která žila s matkou a se svým nevlastním otcem v domě, kde došlo k vraždě? Mohla se snad stát obětí únosu? A navíc se pohřešují i Paulovi biologičtí synové, Macon a Seth, kteří neměli se svou nevlastní matkou a sestrou zrovna nejlepší vztahy. Mohou být snad do celé události nějak zapleteni?

Regan je jasné, že v San Francisku nemá žádné kompetence k vyšetřování případu, a navíc se jedná o její blízkou rodinu, proto ji ani nepřekvapí chladné přijetí obou detektivů. 

Jenže pak se u Reganiných dveří objeví právě Ivy, vyděšená a tvrdí své tetě, že ji cestou pronásledoval nějaký divný muž. Jenže Regan, která má za sebou roky policejní práce a vyšetřování, je od prvního okamžiku jasné, že Ivy něco důležitého skrývá, v její verzi událostí jsou značné trhliny.

Jenže bohužel brzy zjistí, že je ona i její rodina vydána napospas neznámému zabijákovi, který udělá cokoli, aby ji viděl trpět, takže jej musí najít dřív, než bude pozdě. Ale vůbec netuší, jaká nepříjemná překvapení na ni ještě čekají...

Hodnocení: Tak jsem si po sérii ženských románů konečně přečetla něco trochu jiného, a moje pocity jsou absolutně úžasné!

S autorkou Lisou Jackson mám už bohaté zkušenosti, četla jsem většinu jejích detektivek - všechny, co byly v knihovně k mání, a ani tato knížka mě nezklamala. Ochotná zemřít spadá do série Alvarezová a Pescoliová, což je dvojice vyšetřovatelek, které jsou každá úplně jiná a dá se říci, že si v práci pěkně lezou na nervy, přesto za sebou mají pěknou řádku vyřešených případů. V této knížce dostane Alvarezová prostor až ke konci, to ale není na škodu. 

Detektivní zápletka mě bavila, na můj vkus bylo vyprávění svižné, s každou stránkou jsem byla napjatější, přibývalo motivů, podezřelých, a nakonec i dalších mrtvol, no a já jsem tři sta stránek přelouskala za dva dny, příběh mi opravdu sednul, bavila jsem se jako už dlouho u žádné knížky.

Lisa Jackson má skvělý styl vyprávění, její knížky se opravdu čtou samy, snad jen jeden další autor detektivek mi tak sednul jako ona. Autorka mě neuvěřitelně vtáhla do děje, a při čtení jsem si užívala ten pocit tajemna a podivného zla, který z příběhu čišel. Závěr byl plný napjatých scén, nechyběly ani pořádné přestřelky. 

Moje hodnocení asi nebude úplně objektivní, ale já tuto knižní sérii prostě miluju, a knížku jsem si užila od začátku až do konce. Dávám devadesát procent, a doufám, že se v knihovně brzy objeví od Lisy Jackson knížka, kterou jsem ještě nečetla!

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Nebo nějakou jinou od této autorky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Když si chci oddechnout od krutého světa, sahám po detektivkách s alespoň jednou mrtvolou. Není to divný? Tím jsem chtěla říct, že by se mi knížka asi líbila :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý odpočívá u něčeho jiného. Někdo u romantiky, někdo u mrtvol, tak proč ne ;-) :-D

      Vymazat
    2. Já mám nejraději detektivku klasickou. Nemám rád, když se do děje míchá moc osobních věcí.

      Vymazat
  2. Tak po téhle knize se určitě podívám, díky za typ.

    OdpovědětVymazat
  3. s autorkou nemám žádné zkušenosti, ale zní to dobře :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ty teda ozaj rýchlo čítaš! Tvoje recenzie si rada prečítam aj keď knihy nepoznám, pretože sú ozaj dobré a vlastne mi napovedia o čom sa jedná. Díky za to! 🌻

    OdpovědětVymazat
  5. Myslím, že jsem tuto knihu měla v jednom ze svých článků o titulech v předprodeji. Velmi mě zaujala, ale ke čtení jsem se ještě nedostala. Díky za recenzi. Hezký den. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím,že by mě knížka zaujala.Ovšem,kdy se dostanu do knihovny to teď nikdo neví.
    Měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...