Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 196 Ochotná zemřít

 Autor: Lisa Jackson

Žánr: Krimi, Thriller 

Mé hodnocení: 90%

Obsah: Vyšetřovatelka Regan Pescoliová si právě užívá mateřskou dovolenou, před dvěma měsíci se jí narodil syn Tucker. Jenže Regan miluje svou práci a bez ní je jako ryba bez vody, proto naléhá na manžela Santanu, aby se mohla vrátit alespoň na částečný úvazek. 

Jenže vše se změní, když Regan obdrží telefonát od sestry Sariny, že jedna z jejích dalších sester Brindel byla zavražděna spolu se svým manželem Johnem. Sarina na Regan naléhá, ať okamžitě přijede do dalekého San Franciska, ta však váhá. S žádnou ze svých sester neměla nikdy nijak vřelý vztah, ale nakonec se nechá přemluvit, když s ní pojede i starší dcera Bianca, která se bude starat o Tuckera. 

V San Francisku se mezitím do pátrání pouští mladá vyšetřovatelka Tanakaová se svým kolegou Paternem, který má těsně před penzí a slíbil si, že toto bude jeho poslední případ.

Vše vypadá zpočátku na loupežnou vraždu, jenže spousta detailů nesedí. Proč a kam zmizela Brindelina sedmnáctiletá dcera Ivy, která žila s matkou a se svým nevlastním otcem v domě, kde došlo k vraždě? Mohla se snad stát obětí únosu? A navíc se pohřešují i Paulovi biologičtí synové, Macon a Seth, kteří neměli se svou nevlastní matkou a sestrou zrovna nejlepší vztahy. Mohou být snad do celé události nějak zapleteni?

Regan je jasné, že v San Francisku nemá žádné kompetence k vyšetřování případu, a navíc se jedná o její blízkou rodinu, proto ji ani nepřekvapí chladné přijetí obou detektivů. 

Jenže pak se u Reganiných dveří objeví právě Ivy, vyděšená a tvrdí své tetě, že ji cestou pronásledoval nějaký divný muž. Jenže Regan, která má za sebou roky policejní práce a vyšetřování, je od prvního okamžiku jasné, že Ivy něco důležitého skrývá, v její verzi událostí jsou značné trhliny.

Jenže bohužel brzy zjistí, že je ona i její rodina vydána napospas neznámému zabijákovi, který udělá cokoli, aby ji viděl trpět, takže jej musí najít dřív, než bude pozdě. Ale vůbec netuší, jaká nepříjemná překvapení na ni ještě čekají...

Hodnocení: Tak jsem si po sérii ženských románů konečně přečetla něco trochu jiného, a moje pocity jsou absolutně úžasné!

S autorkou Lisou Jackson mám už bohaté zkušenosti, četla jsem většinu jejích detektivek - všechny, co byly v knihovně k mání, a ani tato knížka mě nezklamala. Ochotná zemřít spadá do série Alvarezová a Pescoliová, což je dvojice vyšetřovatelek, které jsou každá úplně jiná a dá se říci, že si v práci pěkně lezou na nervy, přesto za sebou mají pěknou řádku vyřešených případů. V této knížce dostane Alvarezová prostor až ke konci, to ale není na škodu. 

Detektivní zápletka mě bavila, na můj vkus bylo vyprávění svižné, s každou stránkou jsem byla napjatější, přibývalo motivů, podezřelých, a nakonec i dalších mrtvol, no a já jsem tři sta stránek přelouskala za dva dny, příběh mi opravdu sednul, bavila jsem se jako už dlouho u žádné knížky.

Lisa Jackson má skvělý styl vyprávění, její knížky se opravdu čtou samy, snad jen jeden další autor detektivek mi tak sednul jako ona. Autorka mě neuvěřitelně vtáhla do děje, a při čtení jsem si užívala ten pocit tajemna a podivného zla, který z příběhu čišel. Závěr byl plný napjatých scén, nechyběly ani pořádné přestřelky. 

Moje hodnocení asi nebude úplně objektivní, ale já tuto knižní sérii prostě miluju, a knížku jsem si užila od začátku až do konce. Dávám devadesát procent, a doufám, že se v knihovně brzy objeví od Lisy Jackson knížka, kterou jsem ještě nečetla!

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Nebo nějakou jinou od této autorky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Když si chci oddechnout od krutého světa, sahám po detektivkách s alespoň jednou mrtvolou. Není to divný? Tím jsem chtěla říct, že by se mi knížka asi líbila :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý odpočívá u něčeho jiného. Někdo u romantiky, někdo u mrtvol, tak proč ne ;-) :-D

      Vymazat
    2. Já mám nejraději detektivku klasickou. Nemám rád, když se do děje míchá moc osobních věcí.

      Vymazat
  2. Tak po téhle knize se určitě podívám, díky za typ.

    OdpovědětVymazat
  3. s autorkou nemám žádné zkušenosti, ale zní to dobře :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ty teda ozaj rýchlo čítaš! Tvoje recenzie si rada prečítam aj keď knihy nepoznám, pretože sú ozaj dobré a vlastne mi napovedia o čom sa jedná. Díky za to! 🌻

    OdpovědětVymazat
  5. Myslím, že jsem tuto knihu měla v jednom ze svých článků o titulech v předprodeji. Velmi mě zaujala, ale ke čtení jsem se ještě nedostala. Díky za recenzi. Hezký den. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím,že by mě knížka zaujala.Ovšem,kdy se dostanu do knihovny to teď nikdo neví.
    Měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Nákup z online antikvariátu

 Minulý týden jsem se pustila do pořádné "čistky" své domácí knihovničky. Bydlím v činžáku, čili místa tu není zase tolik, na knihy mám vyhrazený pokojíček, ale moje police s knihami se už začala místy nebezpečně prohýbat. Proto jsem se rozhodla (sice s bolavým srdcem), některé tituly rozdat kamarádce, a některé jsem odnesla do knihobudky. Při minulé návštěvě jsem s radostí zjistila, že spousta knih, které jsem tam odnesla, už si někdo vypůjčil či vzal.  Knihy, které jsem už dávno přečetla, a teď mi ležely na poličce, udělají radost někomu jinému.  A když už jsem provedla designovou úpravu, tak mě nenapadlo nic lepšího, než si místo těch právě vyřazených knih pořídit nové. Tedy, nové. Vzhledem k dnešním cenám nových titulů se mi osvědčilo nakupovat v antikvariátu, a de facto je to i tak trochu ekologické. U nás ve městě žádný kamenný antikvariát bohužel zatím nefunguje, ale naposledy jsem si vloni v létě objednávala použité knihy z e-shopu online-antikvariat.cz. S doručenou o

Páteční posezení na zahrádce

 Čtvrteční kontrola u mé obvodní lékařky dopadla naštěstí na výbornou - ledviny mám v pořádku, a v pondělí už jdu do práce. Už se tam opravdu moc těším, doma mě to už nebaví a nudou si opravdu hryžu nehty. Ale jsem samozřejmě ráda, že už je mi dobře, a z celé té patálie mám obrovské ponaučení a už dávám opravdu velký pozor na pitný režim. Doktorka mi ale doporučila, abych zůstala doma ještě v pátek a pořádně si odpočinula - takže do práce jdu v pondělí, a pak je zase dva dny volno, protože jsou státní svátky. Neschopenku mám tedy oficiálně ukončenou dnes, ale včera už jsem měla povolené vycházky. Nechala jsem si je napsat od osmi od rána do dvou, protože takhle zrána mi to vyhovuje více.  Fakt jsem se těšila, že už si pořádně vyrazím někam ven. Cítím se dobře, už více a lépe jím, a tak jsem s radostí využila možnosti vycházek. Takže včera hned v sedm ráno jsem vyrazila se pejskem na krátkou procházku do lesa, hned poté autobusem do města do knihovny vrátit knížky, a rychle zpátky domů,