Přeskočit na hlavní obsah

Mystický Bugarach

 Na světě najdeme pořád spoustu míst, která mají právem či neprávem jakýsi punc tajemna a přitahují milovníky záhad a paranormálních jevů. A jedním z nich je i  francouzská hora Pech de Bugarach, která se nachází na území stejnojmenné obce, ale článek bude pojednávat o hoře, nikoliv o městečku, takže budu psát zkráceně jen Bugarach. 

Hora měří 1230 metrů, pro geology je to hotový poklad, jelikož zde došlo ke kernému přesmyku - což je vlastně taková fraktura, svého druhu geologická porucha, a je to opravdu velká vzácnost. Turisté zde mohou projít zajímavým skalním oknem a také spatřit nádherný vodopád, z vrcholu se pak nabízí kruhový výhled. 

Ale milovníky záhad zde táhne jako magnet něco trochu jiného, než krásné výhledy na lesy a krajinu. Byly zde nalezeny stopy po osídlení již ze středověku, hora hrála důležitou roli i v duchovním systému templářských rytířů, kteří ve třináctém století působili v oblasti Languedoc. Podle některých historiků se zde někde v blízkosti skrývají vzácné rukopisy a ztracené templářské poklady. 


Dle dalších duchovních výkladů je přímo na Bugarachu umístěn otisk templářského kříže a tvar hory kopíruje vzory "nebeských pečetí." Bohužel jsem nenašla nikde relevantní popis toho, co mají být tyto pečetě vlastně zač. Templáři ale měli vědět přímo "něco," co se týká samotné hory, a je to zahaleno hávem tajemství. Ale o co vlastně jde? 

Templářský řád zde byl velice aktivní, což je doloženo historicky. A domněnek, co zde vlastně měli templáři ukrýt, je spousta. Bohatství, znalosti, svaté relikvie... Má zde existovat i jakýsi "jiný" svět, který je dostupný pouze těm, kdo jsou vnitřně připraveni a znají "jazyk světla." Vchod je buďto maskovaný nebo zaniklý, ale údajně jej odhaluje zlatý paprsek ve chvíli, kdy o letním slunovratu zapadne slunce přesně za skalním výčnělkem Roches de Dames. 


Bugarach
navštěvovaly odedávna významné osobnosti, například Leonardo da Vinci, a ve druhé polovině dvacátého století se hora stala útočištěm duchovních poutníků a esoteriků, ale také hrála významnou roli pro hnutí New Age. Ale i lidé praktikující meditaci a jógu zde najdou své útočiště - mohou zde provést duchovní očistu, a dokonce se údajně napojit i na vyšší úroveň vědomí. 

Někdy se místu přezdívá "energetická anténa Evropy." 

Další hypotéza říká, že uvnitř hory sídlí mimozemská civilizace, potažmo její plavidla. Svědci popisují podivná světla, létající objekty, náhlé změny počasí, nevysvětlitelné zvuky... Někteří turisté dokonce popisovali, že se jim zdály zvláštní sny, když nocovali v blízkosti hory. 


Ovšem do podvědomí mnoha lidí se stala hora Bugarach v roce 2012. Jednadvacátého prosince měl podle starého mayského kalendáře nastat konec světa, a podle mnohdy i bizarních proroctví měla být hora jediným místem, kde se dal konec světa přečkat bez úhony. "Všichni víme, že uvnitř hory jsou tisíce let mimozemšťané. Mohou být silou, která nám pomůže proti apokalypse." Toho jsou slova Paula Ponssota, majitele pařížského knihkupectví. 

Toto s sebou neslo invazi turistů a různých esoteriků, což s sebou ale neslo problémy pro místní obyvatele. Proto se nakonec místní úřady rozhodly v polovině prosince horu pro veřejnost zcela uzavřít. Zákaz se týkal také pro osoby, které by se chtěly na místo dostat pomocí kluzáku či padáku... A samozřejmě se našli i podnikavci, kteří na tomto krásně vydělávali - ať už prodejem upomínkových předmětů, či předraženým pronájmem pokojů v městečku.

Všichni víme, jak to dopadlo, konec světa se nekonal, ale mystická aura místa zůstává. Každopádně je to celé zajímavé, rozhodně by stálo za to městečko i s přilehlou horou navštívit, Určitě věřím tomu, že citlivější duše se mohou pořádně ponořit do atmosféry místa, a takhle brzy ráno, kdy svítá, užít si tu chvilku relaxace a meditace, to musí být nádhera... 

Ale kdoví? Třeba se jednou ten templářský poklad či nějaké jiné tajemství vynoří! Co si o záhadě Bugarachu myslíte Vy? Opravdu zde mohou působit nějaké tajemné síly? Skryli zde templáři svůj poklad? Skrývají se zde mimozemské lodě? Nebo je to celé jen velká nafouknutá bublina? 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný sváteční den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. I love how you blended history, spirituality, and a touch of the paranormal. It really makes Bugarach feel alive and mysterious. I didn’t know about the Templar connections or the “energy antenna” idea; that part especially gave me chills. The way you describe the summer solstice golden ray almost makes me want to plan a trip there just to see it myself. Whether it’s aliens, treasures, or just the mountain’s natural energy, your post makes it feel like anything could happen there.

    OdpovědětVymazat
  2. Tuhle památku ještě neznám, i když mám Francii jinak dost proježděnou i nastudovanou. Ráda jsem se dozvěděla něco nového! Už jen to jméno, Bugarach, zní děsivě (a úplně nefrancouzsky :)).

    by Boudicca

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...