Přeskočit na hlavní obsah

Mystický Bugarach

 Na světě najdeme pořád spoustu míst, která mají právem či neprávem jakýsi punc tajemna a přitahují milovníky záhad a paranormálních jevů. A jedním z nich je i  francouzská hora Pech de Bugarach, která se nachází na území stejnojmenné obce, ale článek bude pojednávat o hoře, nikoliv o městečku, takže budu psát zkráceně jen Bugarach. 

Hora měří 1230 metrů, pro geology je to hotový poklad, jelikož zde došlo ke kernému přesmyku - což je vlastně taková fraktura, svého druhu geologická porucha, a je to opravdu velká vzácnost. Turisté zde mohou projít zajímavým skalním oknem a také spatřit nádherný vodopád, z vrcholu se pak nabízí kruhový výhled. 

Ale milovníky záhad zde táhne jako magnet něco trochu jiného, než krásné výhledy na lesy a krajinu. Byly zde nalezeny stopy po osídlení již ze středověku, hora hrála důležitou roli i v duchovním systému templářských rytířů, kteří ve třináctém století působili v oblasti Languedoc. Podle některých historiků se zde někde v blízkosti skrývají vzácné rukopisy a ztracené templářské poklady. 


Dle dalších duchovních výkladů je přímo na Bugarachu umístěn otisk templářského kříže a tvar hory kopíruje vzory "nebeských pečetí." Bohužel jsem nenašla nikde relevantní popis toho, co mají být tyto pečetě vlastně zač. Templáři ale měli vědět přímo "něco," co se týká samotné hory, a je to zahaleno hávem tajemství. Ale o co vlastně jde? 

Templářský řád zde byl velice aktivní, což je doloženo historicky. A domněnek, co zde vlastně měli templáři ukrýt, je spousta. Bohatství, znalosti, svaté relikvie... Má zde existovat i jakýsi "jiný" svět, který je dostupný pouze těm, kdo jsou vnitřně připraveni a znají "jazyk světla." Vchod je buďto maskovaný nebo zaniklý, ale údajně jej odhaluje zlatý paprsek ve chvíli, kdy o letním slunovratu zapadne slunce přesně za skalním výčnělkem Roches de Dames. 


Bugarach
navštěvovaly odedávna významné osobnosti, například Leonardo da Vinci, a ve druhé polovině dvacátého století se hora stala útočištěm duchovních poutníků a esoteriků, ale také hrála významnou roli pro hnutí New Age. Ale i lidé praktikující meditaci a jógu zde najdou své útočiště - mohou zde provést duchovní očistu, a dokonce se údajně napojit i na vyšší úroveň vědomí. 

Někdy se místu přezdívá "energetická anténa Evropy." 

Další hypotéza říká, že uvnitř hory sídlí mimozemská civilizace, potažmo její plavidla. Svědci popisují podivná světla, létající objekty, náhlé změny počasí, nevysvětlitelné zvuky... Někteří turisté dokonce popisovali, že se jim zdály zvláštní sny, když nocovali v blízkosti hory. 


Ovšem do podvědomí mnoha lidí se stala hora Bugarach v roce 2012. Jednadvacátého prosince měl podle starého mayského kalendáře nastat konec světa, a podle mnohdy i bizarních proroctví měla být hora jediným místem, kde se dal konec světa přečkat bez úhony. "Všichni víme, že uvnitř hory jsou tisíce let mimozemšťané. Mohou být silou, která nám pomůže proti apokalypse." Toho jsou slova Paula Ponssota, majitele pařížského knihkupectví. 

Toto s sebou neslo invazi turistů a různých esoteriků, což s sebou ale neslo problémy pro místní obyvatele. Proto se nakonec místní úřady rozhodly v polovině prosince horu pro veřejnost zcela uzavřít. Zákaz se týkal také pro osoby, které by se chtěly na místo dostat pomocí kluzáku či padáku... A samozřejmě se našli i podnikavci, kteří na tomto krásně vydělávali - ať už prodejem upomínkových předmětů, či předraženým pronájmem pokojů v městečku.

Všichni víme, jak to dopadlo, konec světa se nekonal, ale mystická aura místa zůstává. Každopádně je to celé zajímavé, rozhodně by stálo za to městečko i s přilehlou horou navštívit, Určitě věřím tomu, že citlivější duše se mohou pořádně ponořit do atmosféry místa, a takhle brzy ráno, kdy svítá, užít si tu chvilku relaxace a meditace, to musí být nádhera... 

Ale kdoví? Třeba se jednou ten templářský poklad či nějaké jiné tajemství vynoří! Co si o záhadě Bugarachu myslíte Vy? Opravdu zde mohou působit nějaké tajemné síly? Skryli zde templáři svůj poklad? Skrývají se zde mimozemské lodě? Nebo je to celé jen velká nafouknutá bublina? 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný sváteční den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

Tak chřipka...

 ...už bohužel zavítala i do naší domácnosti. Zatím jsem nemocná jenom já, mám teplotu, bolí mě hrozně svaly a nejhorší jsou ty zažívací potíže, dost mě bolí břicho a žaludek. Paráda, tak ležím, už jsem měla Brufen a piju horké čaje. Jenom doufám, že to nechytne Julinka, že moje miminko malé nebude nemocné... Ozvu se až bude líp, Vaše Eliss ♥