Přeskočit na hlavní obsah

Už je lépe

 Ahoj,

úvodem chci moc a moc poděkovat za všechny pěkné komentáře u minulého článku, udělali jste mi velkou radost!

Už se cítím o mnoho líp - jsem zatím tedy ještě na nemocenské, ale někdy v příštím týdnu už bych šla ráda do práce. Samozřejmě jsem měla zase náběh na zánět ledviny - užila jsem si kolečko vyšetření v nemocnici, na druhý den jsem musela zase k doktorce. No prostě hrůza, hlavně zase to čekání na interním oddělení, to bylo šílené.

Antibiotika jsem ale nedostala, doktor usoudil, že bude stačit pořádně pít a hodně odpočívat. Nejhorší byla (krom té bolesti), strašná únava. První tři dny jsem prakticky pořád ležela v posteli, večer jsem šla brzy spát a ráno jsem měla problém se vzbudit. Ale ještě jsem měla doma zásoby čajů na posílení ledvin, přítel mi nakoupil brusinky a borůvky, a tak jsem si sama naordinovala tak trochu dietu, abych tělo zbytečně nezatěžovala.

Články budou tedy už zase vycházet pravidelně.

Ještě jednou děkuji za pěkné komentáře, přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Tak tohle moc ráda slyším, myslela jsem na tebe :) . Už se moc těším na nové články .

    OdpovědětVymazat
  2. to je dobře :) tak ještě odpočívej :)

    OdpovědětVymazat
  3. Dobré zprávy. Když už je ti lépe,btak ať je to brzy ještě lepší. ♥️

    OdpovědětVymazat
  4. Návrat do práce raději neuspěchej.
    Nechť sluníčko vrátí síly a svěžest.

    OdpovědětVymazat
  5. Také bych do práce až tak nespěchala, ledviny dokáží hodně pozlobit, dej jim čas. Měj se hezky, zdravím 😊

    OdpovědětVymazat
  6. Jsem ráda, že už je ti lépe <3 pořádně si odpočiň!

    OdpovědětVymazat
  7. Musíš být opatrná,rádo se to vrací.Jsem také ráda,že je ti lépe.
    Hezké dny

    OdpovědětVymazat
  8. Já mám bohužel takovou zkušenost a dojem, že ta naše nemocnice jde nějak do kopru. Kdyby mě - nedej bože - chytlo něco vážnějšího, tak raději pojedeme do Olomouce.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...