Deset malých černoušků (1987)

 Knihy Agathy Christie jsou celosvětovou klasikou. Není snad nikdo, kdo by nečetl její knihy nebo neviděl jejich filmové ztvárnění. Jména jako Hercule Poirot či slečna Marplová jsou klasikou. Každou chvíli jsou seriály či filmy podle jejích knih v televizi.

Před několika lety jsem četla knížku právě od Agathy Christie, Deset malých černoušků. A tato knížka mě opravdu dostala. Naštěstí jsem nevěděla o knize vůbec nic, žádné spoilery, ani úplně konečné rozuzlení zápletky, protože ta je jedním slovem geniální.

Dobrá klasická detektivka má v sobě něco, co ty moderní často postrádají. Atmosféru, spletitý detektivní příběh a punc tajemna.

Včera jsem si pustila Deset malých černoušků. Existuje spousta filmových verzí této knihy, v roce 2015 byl natočen i minisérie o třech dílech Až tam nezbyl žádný, který můžu vřele doporučit, na československé filmové databázi má čtyřiaosmdesát procent. Já jsem včera shlédla ruskou adaptaci románu z roku 1987. Na československé databázi má dvaaosmdesát procent, což je slušný výsledek. 

Na začátku filmu se seznamujeme s osmi lidmi, kteří se právě setkávají na podivném místě, odlehlé pustině uprostřed moře, na Černochově ostrově. Ostrůvek je poměrně malý, téměř celou jeho rozlohu zabírá obrovské sídlo. V domě jsou k dispozici dva sluhové, manželé Rogersovi. Zbylých osm nových hostů tvoří různorodá směsice. Je mezi nimi soudce Wargrave, mladá vychovatelka Vera Claytonová, upjatá, stará panna Emily Brentová, generál McArthur ve výslužbě, londýnský doktor Armstrong, mladý floutek James Marston a nakonec pan Lombard.

Tito lidé se nikdy předtím neviděli. Přijeli na pozvání, které přišlo poštovní cestou. Obyčejný dopis, pěkně napsaná pozvánka, podepsaná pánem N. Z. Namy. Každý dostal pozvání pod jinou záminkou. A protože Černochův ostrov měl nedávno koupit nějaký velmi bohatý muž, o kterém nikdo nic určitějšího neví, všichni pozvání přijali už jen z čiré zvědavosti. 

Jenže podivné je, že pán domu na místě zatím není, ale prý má přijet co nejdříve. Skupinka se postupně seznamuje, prozkoumá dům, zasedne k večeři, a při podávání kávy dojde k šokujícímu překvapení. Neznámý hlas skupině oznámí, že jsou obviněni z těžkých zločinů. Následuje jméno každého ze skupiny, včetně sloužících manželů Rogersových. A jejich provinění jsou si hodně podobná - jde o jednu, či dokonce hned několik vražd, a dokonce i doktor a soudce jsou obviněni.

Komu patří onen hlas? Jde jen o hloupý vtip? Všichni se totiž začnou navzájem přesvědčovat, že jsou nevinní, ale jak je to doopravdy...?

V každé ložnici v domě najdou hosté na stěně podivnou dětskou básničku o deseti malých černoušcích. 

                                                Deset malých černoušků hostil děda Vševěd,

                                                jeden z nich se zakuckal, zbylo jich jen devět.

                                                Devět malých černoušků chtělo sypat kosům,

                                                jeden z nich se nevzbudil, zbylo jich jen osm...

Básnička pokračuje dále, a její sdělení není příliš pozitivní. A pak, hned první večer, při popíjení dobrého vína dojde k tragické události. Marston se napije vína, padne náhle mrtev k zemi. Ukáže se, že ve sklenici byl jed. Kdo z hostů dovedl nenápadně a rychle otrávit sklenici? Nebo to byl tajemný mstitel zvenčí..?

Navíc zmizí jedna z figurek černoušků, které jsou naaranžovány na jídelním stole...

Jisté je, že začala hra o čas. Na odlehlém ostrově řádí neznámý šílenec, který se rozhodl vzít spravedlnost do svých rukou. Paranoia, temná atmosféra strachu se začínají rozjíždět na plné obrátky. Kdo za tím vším stojí, a proč? Obyčejná dětská říkanka se změní v nejhorší noční můru...

 

I když jsem věděla, jak celý film nakonec dopadne, s chutí jsem ho celý shlédla. A i když jsem viděla i ty novější filmová zpracování a seriál, tato ruská verze je pro mě osobně zatím nejlepší. Nejvěrněji se totiž drží knižní předlohy. 

Charaktery postav jsou perfektně vykreslené - nejvíce se toho dozvíme o mladé vychovatelce Veře, protože spáchala ten nejhorší zločin, který se nedá pochopit a už vůbec ne odpustit. Ze začátku s nimi můžeme sympatizovat, ale jak se vše začne rozjíždět, docela jsem i souhlasila s tím neznámým vraždícím šílencem.

Herecké výkony jsou ucházející, hudební složka byla až hororová a perfektně dokreslovala temnou atmosféru opuštěného ostrova, kde nevidíme sluneční paprsky a neklidné rozbouřené moře hlomozí o kamenitý terén, a sídlo je stylizováno do hororové podoby, chladné, temné sídlo na vrcholu skalního převisu.

Detektivní zápletka je v tomto případě úžasná. Na první shlédnutí nebo počtení to myslím dostane každého. Nechci nic bližšího prozrazovat, protože to si zkrátka musíte užít a vychutnat. Pokud jste neviděli film nebo nečetli knížku a milujete detektivky, rozhodně to napravte! Jen si nenechte od nikoho vyzradit zápletku, byli byste zklamaní.

Film se mi moc líbil, a hodnotím jej čtyřmi hvězdičkami z pěti.

A co Vy? Máte rádi detektivky od Agathy Christie? Koukáte někdy na slečnu Marplovou nebo Hercula Poirota? A četli jste knížku Deset malých černoušků? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥