Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 186 Casper, kocour cestující autobusem

            Casper (cat) - Wikipedia
Autor: Susan Findenová
Žánr: Autobiografický
Mé hodnocení: 80%
Obsah: Susan a její manžel Chris celý život milují kočky. Často se stěhují, a vždy se snaží najít vhodný domov pro sebe a své kočičí miláčky - vždy jich mají minimálně pět.
Susan často navštěvuje kočičí útulky a většinou z nich neodejde s prázdnou. 
Casper byl však kocourek v tolika ohledech vyjímečný, že o něm Susan napsala knihu.
Caspera si jednoho dne přinesla Susan právě také z útulku - jméno dostal proto, že hned první den u svých nových paničků zmizel jako duch.
Casper bylod začátku velmi svérázný kocour - byl velice nezávislý, a často mizel na dlouhé hodiny někam pryč.
Jaké bylo ale Susanino překvapení, když jednoho dne při cestě autobusem do práce zjistila, že Caspera znají v širokém okolí!
Susan málem trefil šlak, když zjistila, že její kocour pravidelně jezdí autobusem, a dokonce preferuje jednoho autobusového dopravce před jiným! A vysmátý řidič Susan oznámil, že dokonce zasedla jeho místo, kde pravidelně sedává!
Casper však nejezdí jen autobusem. Znají ho v lékárně, kde má své vyhrazené křeslo, a dokonce i v ordinaci u lékaře!
Při nastupování do autobusu je Casper velice ukázněný - poctivě stojí ve frontě, a nepředbíhá! 
Kocourek se stane brzy známým po celém městě, a jeho sláva přesáhne hranice Anglie. 
Hodnocení: Knížku by si měli přečíst všichni milovníci koček. Já mám sice doma pejska, přesto mě knížka velmi bavila, a na konci jsem byla opravdu dojatá a rozbrečela jsem se.
Autorka není žádná spisovatelka, s knížkou jí pomáhala právě jedna spisovatelka, ale přesto je knížka čtivá, protože je psána od srdce.
Knížka má sto osmdesát stránek, přečetla jsem ji za dva dny - výhodou jsou i velká písmena, celý příběh jsem zhltla jako malinu, a zahřál mě u srdce.
Jak Susan sama podotýká, v záplavě špatných zpráv si každý rád přečte příběh o kocourkovi, který rád jezdil autobusem.
Kniha je doplněna i fotografiemi Susan a jejich kočičích miláčků, samozřejmě na nich převažuje Casper. Dovedu si představit, že by knížka mohla být i zfilmována, bylo by to určitě pěkné čtení!
A co Vy? Máte rádi knížky o zvířatech? A četli jste tuto? Napište mi do komentářů!
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Casper je miláček. Ale když je sám, vyhledává potíže!

    OdpovědětVymazat
  2. Knihu znám, ale nečetla jsem. Ani mě zatím neláká :-)
    Jinak jsem ráda, že jsi mi hodila komentář na blog, abych o tobě věděla. Budu ráda, když najdu další nové blogy blogerů, které jsem sledovala :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Kniha by se mi asi líbila.Kočky miluju jednu máme doma.

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, to zní přesně jako knížka pro mě :-) Muselo to být skutečně půvabné čtení, to, že kocour preferuje jednoho autobusového dopravce před jiným mě tedy dostalo :-D
    Vítej na nové adrese a ať ti to píše! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Měli jsme kocoura a zvíře doma potěší, chystáme se pořídit si nového..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Dva roky plné štěstí

 Když jsem předloni v lednu na těhotenském testu uviděla dvě čárky, nemohla jsem tomu vůbec věřit. Tak dlouho jsme se snažili, a už jsem se docela vzdávala i naděje, že se to kdy vůbec podaří. A pak to bylo najednou skutečné. S odstupem si pořád myslím, že mi prospěla dlouhá dovolená, kterou jsem měla v zimě, pominul stres z práce, a tak se zadařilo. Protože během pracovního shonu to nešlo vůbec.  A tak hned po vánočních svátcích, na začátku ledna, jsem si nadělila takový dáreček. Musím se přiznat, že jsem měla strach jít na první prohlídku, pořád ve mně hlodal červíček pochybnosti. Co když nakonec třeba těhotná vůbec nejsem, mám třeba jenom cystu, které mě trápily několik let opakovaně? A tak jsem se k doktorovi odhodlala jít až v půlce ledna - na můj svátek. Už tehdy mě asi dva dny trápily podivné ranní nevolnosti - ráno, ale i přes den, jednou jsem vyzvracela kus čokolády, a to už mi bylo divné.  V čekárně jsem byla jako na trní, pořád se mi honily hlavou ty nejhorší s...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...