zomablog

  Autor: Martin Goffa Žánr: Krimi Mé hodnocení: 80% Obsah: Žena, která viděla, co neměla.              Dva muži, kteří jsou přes mrtvoly              Dokonale odhlučněný sklep.              A novinář, který chce zachránit nevinnou. Marek "Terence" Vráz je uprostřed noci probuzen zoufalým bušením na dveře. Za nimi najde vyděšenou kolegyni novinářku a bývalou reportérku Danu. Ve strachu o život prosí Marka o pomoc. Před chvílí byla totiž svědkem toho, jak dva policisté zabili neozbrojeného, bezbranného člověka. Dana se totiž chystala natáčet reálný pořad z policejního prostředí, a proto si dohodla s ředitelem policejního oddělení, že stráví pár dní jako civilistka v autě s policejní hlídkou. Jenže právě při jedné takové akci se Dana nachomýtla k něčemu, co vidět rozhodně neměla, a jedinou možností je pro ni útěk. Oprávněně se totiž obává, že další na řadě může být ona sama. Problé...

 Na duchy a obecně jiné paranormální jevy věřím už odmala. Už tehdy mě zajímaly různé tajemné věci, v Bravíčku jsem hltala hororové příběhy čtenářek a svět jsem viděla jako místo plné záhad. Milovala jsem podzim a návštěvy hřbitovů, protože mi to přišlo žúžo strašidelné. Vždycky jsem si říkala, jaké to asi musí být, když člověk zažije něco opravdu strašidelného, když uvidí ducha nebo se mu stane něco, co je racionálně nevysvětlitelné? Postupem času mě tato vášeň neopustila. Přečetla jsem několik knih z edice Největší záhady světa, kupovala jsem časopisy Enigma a 2000 záhad. O záhadách ráda píšu, na YouTube mám několik oblíbených autorů, kteří se věnují všem možným záhadám, tajemným jevům, ale třeba i strašidelným zmizením. Můj první trochu paranormální zážitek jsem zažila v únoru roku 2008. Tehdy jsem se jedno chladné ráno probudila s hrozně divným pocitem, že je něco špatně. Bylo mi třináct, za pár dní měly být jarní prázdniny, ale já měla to ráno nevysvětlitelnou úzkost. Nedalo s...

 Můj hudební vkus se od dětství až přes pubertu a následně dospělost poměrně hodně proměnil a vyvíjel. Na základce a později na učňáku jsem si pouštěla takové ty popíky, co se zrovna hrály v rádiu. V sedmnácti jsem dostala svůj první dotykový mobil, a tak jsem si do něj nahrála hromadu populárních písniček, nejčastěji zrovna to, co se hrálo na Evropě 2. Tehdy se mi taková hudba moc líbila, se spolužačkami jsme si pouštěly nové "hity" na praxi a debatovaly všechny společně o tom, která písnička je lepší. Mám na ty doby pěkné vzpomínky, ač většinu těch písníček bych si dnes už asi nepustila.  V osmnácti se mi hodně zalíbil hip hop a rap, hodně jsem poslouchala Tafroba a Killaze , přišlo mi to hrozně cool, ty texty plné sprostých slov a sexu a tak. Ne všechen rap je takový, ale já tehdy hledala cíleně na YouTube ty hodně sprosté. Jako náctileté mi to přišlo hrozně boží, ale dnes už taky hip hop ani rap nevyhledávám.  Kvalitnější a trochu náročnější hudbu jsem začala poslouch...

 Včera jsem na YouTube narazila na zajímavý dokument České televize z cyklu Pološero s názvem Byznys v bílých pláštích. Říkala jsem si, že to bude určitě něco o tom, jak lékaři předepisují zbytečně mnoho léků, které ve výsledku třeba pacient ani vůbec nepotřebuje. To jsem měla sice pravdu, ale jen zčásti. O tuto problematiku jsem se nikdy do hloubky tak moc nezajímala, a byla jsem tedy překvapená. Dokument je z roku 2013, ale předpokládám, že ve spoustě faktů a informací bude aktuální i dnes.  Výrobci léků a farmaceutické korporace se snaží přesvědčit lékaře, aby předepisoval jejich výrobek. Někdy se jedná o novinku, kterou nedávno schválil SÚKL, jindy jde o zavedený lék. Výrobcům jde ale o to, aby to byl právě jejich výrobek, protože logicky prodej rovná se tržba. Tuto práci dělají takzvaní farmaceutičtí reprezentanti. Ti klepou na dveře obvoďákům a nabízejí jim své výrobky, tedy aby předepisovali to, co vyrábí přímo jejich firma. A za toto jsou ochotni lékaře de facto upláce...

  Autor: Peter May Žánr: Thriller, Krimi, Mysteriózní  Mé hodnocení: 60% Obsah: Skotský ostrov Lewis je sice krásné, ale také drsné odlehlé místo téměř bez stromů, pokryté suchými vřesovišti a bičované prudkými větry. Topí se tam rašelinou a mluví gaelsky. Snad jen strach místních obyvatel z Boha je silnější než starost o živobytí. Pod zástěrkou víry a ctění Boha však přežívají silné pohanské tradice starodávná touha po krvi a pomstě.  Na ostrov přijíždí policejní inspektor Fin Macleod, který se má podílet na vyšetřování vraždy, spáchané podle stejného scénáře jako v jeho rodném Edinburghu. Fin prožil na ostrově dětství, ale návrat pro něj není v mnohém snadný. Vrací se do míst, která dobře zná, kde si hrával jako dítě, ale vzpomínky jsou v mnohém hořkosladké.  Setkává se se starými známými, ale většina ho nevítá s otevřenou náručí. A zvláště jeho pomoc nevítá ani policejní oddělení v čele s inspektorem Smithem, který se na Fina dívá s velkou nedůvěrou. Sám Fin si s ...