Co ráda poslouchám

 Můj hudební vkus se od dětství až přes pubertu a následně dospělost poměrně hodně proměnil a vyvíjel. Na základce a později na učňáku jsem si pouštěla takové ty popíky, co se zrovna hrály v rádiu. V sedmnácti jsem dostala svůj první dotykový mobil, a tak jsem si do něj nahrála hromadu populárních písniček, nejčastěji zrovna to, co se hrálo na Evropě 2. Tehdy se mi taková hudba moc líbila, se spolužačkami jsme si pouštěly nové "hity" na praxi a debatovaly všechny společně o tom, která písnička je lepší.

Mám na ty doby pěkné vzpomínky, ač většinu těch písníček bych si dnes už asi nepustila. 

V osmnácti se mi hodně zalíbil hip hop a rap, hodně jsem poslouchala Tafroba a Killaze, přišlo mi to hrozně cool, ty texty plné sprostých slov a sexu a tak. Ne všechen rap je takový, ale já tehdy hledala cíleně na YouTube ty hodně sprosté. Jako náctileté mi to přišlo hrozně boží, ale dnes už taky hip hop ani rap nevyhledávám. 

Kvalitnější a trochu náročnější hudbu jsem začala poslouchat, až když jsem začala chodit se svým přítelem. Přítel poslouchá nejraději metal, ale i jiné kapely, třebas ne tak známé, ale protože nejsou komerční, jejich hudba je opravdu kvalitní. Já sama jsem metal nikdy moc nemusela, ale musím uznat, že některé písničky, které nejsou tak "tvrdé," jsou poslouchatelné. Ale ten úplně tvrdý metal opravdu nemusím, je to na mě moc ukřičené a hlasité.

Jak jsem už zmínila, moderní hudba mě moc nebere. Ani českých, ani zahraničních umělců. Konkrétně u těch českých umělců mi vadí i to, že se často vměšují do politiky, a někdy i dost nevybíravě urážejí hlavní představitele státu. Já vím, že každý má právo na svůj názor, ale konkrétně u zpěváků mi to často přijde jako pozérství. 

Více mě baví hudba osmdesátých a devadesátých let. Před pár lety jsem hrála počítačové hry typu GTA a tam se mi zalíbilo velké množství starších hitů, které jsem do té doby neznala a moc jsem si je oblíbila. A mým velkým favoritem se stala skupina Tears For Fears. Skupina je aktivní od roku 1981 až do současnosti, ale musím přiznat, že jejich novější hity jsem ještě neposlouchala.

Snad všichni znáte písničku Mad World od Garyho Julese, ale málokdo ví, že právě Tears For Fears jsou autorem toho originálu, který Jules převzal po svém. V podání kapely není píseň tak depresivní, naopak je velmi energická, posuďte sami:

Před pěti lety jsem objevila kouzlo elektronické hudby, konkrétně stylu zvaného trip hop. Trip hop je pomalá a temná elektronická hudba s přídatnými prvky. Tento hudební styl asi není úplně pro každého, je potřeba se do této hudby ponořit a vnímat ji celým tělem, a také je potřeba na ni mít náladu. 

V tomto žánru nejraději poslouchám Portishead a Morcheebu. Písničky těchto kapel jsou atmosferické, temné až hororové, asi to není pro každého, ale já tento styl opravdu miluji.

Přikládám video právě od Portishead, i videoklip se mi moc líbí, protože mi silně připomíná atmosféru amerických třicátých let a má v sobě kus příběhu. 

Kombinace black metalu a elektronické hudby zní možná hodně zvláštně, ovšem pokud se jí chopí opravdoví umělci, je rozhodně o co stát. Příkladem je norská skupina Ulver. Ta je aktivní od roku 1993, a každé její album je jiné, osobité. 

Ve své tvorbě využívá hodně ambient, což je specifický styl, který vychází z toho, že každý zvuk kolem nás je potencionální hudbou, což je zajímavé. Na první poslech se mi kapela moc nelíbila, ale časem, na několik poslechů jsem si ji zamilovala a nejlepší jsou pro mě osobně na poslech do auta.

Z českých kapel ani interpretů moc oblíbenců nemám. O víkendu jsem se dívala na "znovuzrozeného" Českého slavíka 21, a za mě tedy tato soutěž populárních interpretů moc nepochlapila. Koukala jsem na celý přenos, a od moderátorů až po některé "děkovné" proslovy to bylo celé tak trochu s puncem trapnosti.

Upřímně, je pro mě česká scéna tak trochu vyčpělá, a nad některými výsledky jsem jen kroutila hlavou. Ale zase, když se to líbí ostatním, tak proč ne? Každý máme jiný vkus.

Mou nejoblíbenější českou hudební kapelou je Zrní. I v případě této kapely platí, že jejich texty si musí člověk naposlouchat, a postupně si k nim najít cestu. Já to tak alespoň měla.

Podle Wikipedie je Zrní dle žánru alternativní rock, mě jejich hudba ale tak trochu evokuje i grunge. Pětičlenná kapela je aktivní od roku 2001 a já jsem měla tu šest je vidět v roce 2019 živě v zapadlé obci Bílá Voda na Jesenicku. Celé to pro mě byl úžasný a neopakovatelný zážitek. 

Písničky od Zrní jsou hodně lyrické a místy až melancholické, ale když posluchač pochopí jejich pravé poselství, tak se k nim bude vracet hodně často. Já mám s touto skupinou spojené pěkné vzpomínky a nedám na ně dopustit, nejraději mám album Následuj kojota.

Opět přikládám svou nejoblíbenější, doufám, že se bude líbit i Vám!

Z českých kapel se mi líbí třeba ještě i starší hitovky od Lucie, Kábati, Divokej Bill (hlavně jejich písničky Pocit a Malování.) To bude už pro dnešní hudební článek vše, doufám, že jsem Vás alespoň trochu inspirovala či seznámila s trochu jinou hudbou.

Doufám, že se Vám článek líbil, a budu moc ráda, když mi napíšete do komentářů Vaše názory na můj hudební výběr, případně mi dáte tipy na to, co rádi posloucháte Vy!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥