Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Knižní recenze 219 - Ostré předměty

  Autor: Gillian Flynnová Žánr: Krimi, Psychothriller, Mysteriózní  Mé hodnocení: 60% Obsah: Reportérka Camille Preakerová pracuje v Chicagu pro deník Daily Post. Zrovna ve své kancelářské kóji dokončuje poslední článek o nezodpovědné fetující matce, když ji vyruší šéfredaktor Curry, a pozve si ji k sobě do kanceláře. Camille čeká všechno možné, ale rozhodně ne to, co na ni šéf vybalí. Chce po ní, aby se vydala do svého rodného městečka Wind Gap, kde vloni v srpnu někdo brutálně uškrtil malou holčičku. Nejděsivější na celém případu bylo, že malé Ann někdo po smrti vytrhal skoro všechny zuby. A reportáž přímo z místa činu může být pro Daily Post sólokaprem.  A Curry si Camille vybral ještě z jednoho důležitého důvodu. Ve Wind Gap totiž žila jako malé dítě. A na tu dobu nemá úplně nejhezčí vzpomínky. Návrat domů je tedy pro ni dost... Komplikovaný. Camillina matka Adora žije ve velkém, krásném domě se svým manželem Alanem. Adoře patří velký průmyslový podnik ve městě zabýva...

Světový den bez tabáku

 Na jednatřicátého května připadá každoročně pěkný významný den, který si můžeme připomenout, a sice Světový den bez tabáku. Tento den se poprvé "slavil" v roce 1987, a za jeho vznikem stojí samotná WHO. Všude po světě se tedy rozjíždějí různé kampaně, akce, a to vše za jediným účelem - nekuřte ani cigarety, ani jiné tabákové výrobky. Podle statistik kouří v České republice více než dva miliony obyvatel. To je, i vzhledem k počtu obyvatel, docela dost. Každý z nás zná určitě někoho, kdo kouří, nebo je sám pravidelným kuřákem.  První cigaretu jsem si zapálila asi tak ve třinácti. Tehdy jsem jezdila po škole jeden den v týdnu do výtvarného kroužku, a tam jsem se skamarádila se stejně starou Evou. Po výtvarce jsme spolu chodily na autobus na nádraží, a protože jsme často měly fůru času, brouzdaly jsme po obchodech a jen tak se couraly. Eva si vždycky za nádražím, kde je plácek pro kuřáky, neohroženě zapálila. Pokaždé mi nabízela, ať si taky dám, až jsem jednou neodolala a přijal...

Zlatý přízrak

 Dnes jsem shlédla poslední díl seriálového cyklu Planeta záhad s názvem Dobře utajené příšery.  O příšerách to dnes ale úplně nebude, protože mě tentokrát zaujala až úplně poslední část dokumentu, která je vlastně takovým bonusem, s názvem Zlatý přízrak. Čtrnáctého srpna roku 1995 došlo v české vesničce Bahno poblíž Kutné hory k něčemu velmi podivnému. Pro Josefa Samka přiběhla kolem osmé hodiny večerní jeho manželka s tím, že venku se děje něco divného, ať se jde honem podívat. Z okna rodinného domku se krom obyčejného výhledu na blízký les se smrky přidává i něco jiného. Na každém stromě se totiž objevila zlatá záře. Dle citace pana Samka: "Jako kdybyste na vrchol stromu položili skleničku. To bylo celý zlatý. A jako by to perlilo. A podle slov paní Samkové: "Ono to bylo jako když veliký zlatý hmoždíř položíte na vršky těch smrčků."  To ale nebylo všechno. Následně kmen jednoho stromu úplně zbělel, a i přes absolutní bezvětří se začal najednou kývat ze strany na stran...

Zvědavost a zvídavost

 Člověk je tvor zvídavý. Odmalička objevujeme svět kolem sebe, a učíme se nové věci. Postupně jsme čím dál zvědavější.  Jenže někdy může být zvědavost nevhodná, a dokonce nebezpečná. Bydlím v malé vesnici, a je to tady hotová líheň klepů a drbů. Nejhorší je, že často nejsou vůbec pravdivé, nebo jen zčásti, a když si někdo při předávání informací o někom něco dalšího přibarví a přikrášlí, nakonec je na světě úplná hloupost. Sama to vidím v práci. Kolegyně často probírají věci o ostatních, nad kterými zůstává někdy rozum stát. Dotyčné třeba osobně znám, a dost mi vadí, když se o nich šíří bludy. Tak se ozvu a zastanu se jich. Nelíbí se mi, když někdo pomlouvá mé kamarády a vykládá o nich nesmysly. Je to ale asi v lidské nátuře, že se zajímáme o životy ostatních, ale musí to být v nějaké rozumné míře. Já sama takové věci nevyhledávám, ale člověk se tomu nikdy úplně nevyhne.  Před lety jsem měla na intru spolubydlící, která byla hotová studnice snad o všem, co se ve škole a n...

Knižní recenze 218 - Pomsta

  Autor: Sandra Brown Žánr: Krimi, Thriller, Romantický Mé hodnocení: 75% Obsah: Texaský ranger Crawford Hunt se chystá začít novou životní kapitolu. Po smrti manželky žil rozháraně a v zoufalství, holdoval přespříliš alkoholu a známostem na jednu noc, nyní se ale dostatečně vzchopil natolik, aby se vrátil zpět do práce. A díky tomu se rozhodl požádat o svěření své malé dcerky Georgie do výhradní péče. Ta je zatím u svých prarodičů, Grace a Joea. Ti byli rodiči zemřelé Beth, a s Crawfordem nemají ty nejhezčí vztahy. Jsou tu totiž věci, které nemohou Crawfordovi odpustit, a jelikož malá Georgia žije u nich od malička, jsou na ni zvyklí a rozhodně ji nechtějí svěřit otci jen tak. A proto je na řadě soud, aby posoudil, kdo se dokáže o dívku postarat lépe a kde bude mít ten lepší domov. Avšak ve chvíli, kdy se v soudní síni projednává jeho případ, dovnitř vtrhne maskovaný střelec a začne pálit. Vypukne panika, a střelec stihne zabít jednoho ze soudních zřízenců.  Crawford stihne n...