Světový den bez tabáku

 Na jednatřicátého května připadá každoročně pěkný významný den, který si můžeme připomenout, a sice Světový den bez tabáku. Tento den se poprvé "slavil" v roce 1987, a za jeho vznikem stojí samotná WHO. Všude po světě se tedy rozjíždějí různé kampaně, akce, a to vše za jediným účelem - nekuřte ani cigarety, ani jiné tabákové výrobky.

Podle statistik kouří v České republice více než dva miliony obyvatel. To je, i vzhledem k počtu obyvatel, docela dost. Každý z nás zná určitě někoho, kdo kouří, nebo je sám pravidelným kuřákem. 

První cigaretu jsem si zapálila asi tak ve třinácti. Tehdy jsem jezdila po škole jeden den v týdnu do výtvarného kroužku, a tam jsem se skamarádila se stejně starou Evou. Po výtvarce jsme spolu chodily na autobus na nádraží, a protože jsme často měly fůru času, brouzdaly jsme po obchodech a jen tak se couraly. Eva si vždycky za nádražím, kde je plácek pro kuřáky, neohroženě zapálila. Pokaždé mi nabízela, ať si taky dám, až jsem jednou neodolala a přijala nabízenou cigaretu. Dodnes si živě vybavuji tu podivnou chuť v ústech.

Nechutnalo mi to, ale statečně jsem předstírala, že jsem z toho unešená. Chtělo se mi kašlat, štípalo mě to v očích, a tak nějak jsem nechápala, co na tom je. Ani jsem ten kouř pořádně nevdechla do plic, jen do úst, ale i to mi stačilo. Cestou domů jsem se děsila, že naši něco poznají, proto jsem hned po příchodu domů vletěla do koupelny, vyčistila si zuby a pořádně si umyla ruce. A úzkostlivě jsem se snažila vyhýbat rodičům, aby na mě nic nepoznali. Muselo to být určitě cítit, ale ani máma, ani táta mi nic neřekli. A pak jsme se o tom už nikdy nebavili.

Tehdy na základce jsem měla spolužačku, která s kamarády z vyšších ročníků chodila o velké přestávce kouřit na sousední hřbitov, kde si sedli na zídku a vesele pokuřovali. Mimochodem, bylo dost zvláštní, mít hned vedle školy hřbitov, z okna třídy vidět na náhrobky... Učitelé o tom věděli, ale tak nějak to mlčky tolerovali. Naše třídní učitelka byla moc fajn, zlatá ženská, ale byla to hrozně silná kuřačka, pokaždé se za ní nesla výrazná vůně cigaret, tu nepřebil ani parfém, ani žvýkačky...

A snad právě proto nám cigarety často vymlouvala, ale její kázání znělo rozumně, do ničeho nás nenutila, nechávala volbu na nás...

Tehdy na základce kouřila ze třídy jen ta jedna spolužačka, zbytek jsme byli nekuřáci, nebo se alespoň nikdo nepřiznal. Ale dnes je situace opačná, naposledy na srazu už šla na cigaretu více jak polovina bývalých spolužáků.

Další setkání s cigaretami jsem absolvovala na učňáku. A tam jsem kouřila vyloženě z frajeřiny. Chtěla jsem zapadnout mezi spolužáky, z nichž většina byla starší, a tak jsem si začala kupovat cigarety. Tehdy to bylo jednoduché, byla jsem na intru, mimo dohled rodičů, cestou mě nikdo nehlídal, tak jsem kouřila. Ale zase jsem to nešlukovala až do plic, bylo to z mé strany takové "na sílu," tak moc jsem se snažila zapadnout.

Za půl roku jsem s touto šaškárnou skončila. Nebavilo mě utrácet peníze, nenaučila jsem se správně kouřit, tudíž jsem si nevytvořila návyk, a peníze za cigarety jsem investovala jinak a lépe. Od svých sedmnácti jsem neměla cigaretu v puse, a jsem fakt hrdá na to, že nekouřím.

Když jsem byla mladší a snila o svém ideálním partnerovi, vždycky jsem si opakovala, že si musím najít nekuřáka. Bylo pro mě nepředstavitelné žít s kuřákem. Doma u nás nikdo nekouřil, a měla jsem v živé paměti návštěvy u přátel a příbuzných, kteří kouřili i v bytě, a vždycky mi to vadilo.

Jenže člověk míní, láska mění. Srdci neporučíte. Můj přítel kouří, já jsem zapřísáhlý nekuřák. A takové soužití je hodně o kompromisech, z mé strany. Přítel není sice zase tak moc silný kuřák, ale i tak, patnáct cigaret denně není zrovna málo. Ale znám i horší. Moje máma měla v práci jednu kolegyni, a ta vykouřila za den těch cigaret šedesát, což je hrozné. Když k ní máma šla na návštěvu, v bytě to bylo silně cítit po cigaretách. Zažloutlé záclony, a ten pach se usadil všude v domě, protože máma mi kdysi od kolegyně donesla starší knížky, kterých se zbavovala, a ty byly nasáklé pachem cigaret... Pamatuju si, že jsem je tenkrát dala někam do chodby, aby se ten pach vyvětral a já je nemusela mít v pokoji.

Přítel tedy kouří, je to jeho jediný takový zlozvyk, protože už několik let abstinuje, alkohol se u nás nenosí. Nekupuje si krabičky, ale tabák a ručně si balí cigarety. Prý to vyjde levněji, a v cigaretách z krabičky je prý spousta chemikálií. 

Bydlíme v činžáku, tak přítel kouří z okna, když je hezky, jde často s cigaretou ven. Vyvenčí psa, dá si cigáro. Jenže v zimě, nebo když prší, tak to nejde. Vyčlenila jsem jednu místnost, kde může při otevřeném okně kouřit. Jenže stejně často vidím, zvlášť když svítí sluníčko, jak se ten vyfouknutý dým vrací zpět dovnitř. Ale když se často větrá, nestačí v bytě nic moc načuchnout od cigaret, to už mám vyzkoušené.

Bohužel to zatím nevypadá tak, že by chtěl s cigaretami přestat. V minulosti tři roky nekouřil - to jsme spolu ještě nebyli - pak do toho znovu spadl, a tak nějak to tak zůstalo. Zase lepší cigarety, než něco tvrdšího, že.

Co se mi ale hodně nelíbí, jsou matky, které kouří před malými dětmi. nebo dokonce v těhotenství. Moje sestřenice otěhotněla, přestala ze dne na den úplně kouřit, za což jsem ji teda obdivovala. Celé těhotenství nekouřila - nebo to alespoň tvrdila - a po pár dnech od porodu do toho zase spadla. Kouří ona i její partner, do toho malé dítě, a peníze neleží jen tak na zemi. Musí to být opravdu svého druhu hrozný druh závislosti.

Já cigarety k životu nepotřebuji, a jsem na to pyšná. Doufám, že jednoho krásného dne přestane kouřit i můj přítel, ale upřímně, myslím, že to v dohledné době nehrozí. 

Myslím, že Světový den bez tabáku je zajímavý významný den, ale pro ty, co cigarety milují, je to asi celkem bezpředmětné, protože ti se své závislosti jen tak ze dne na den určitě nezbaví. Ale může to být pěkná připomínka pro ty, co vůbec nekouří, nebo se jim podařilo s cigaretami jednou pro vždy skoncovat.

A co Vy? Jste vášniví kuřáci, nebo zásadoví nekuřáci? Zkoušeli jste v pubertě a dětském věku cigaretu? Kouřili jste z frajeřiny ve škole? A myslíte, že může fungovat soužití kuřáka s nekuřákem? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥