Asi je do jisté míry normální, že se dívky i předpubertálního věku zajímají o kosmetiku a líčení. Já sama jsem jako malá pokukovala po mámině poličce v koupelně. Máma se moc nelíčila, výjimečně, když šli s tátou na zábavu nebo třeba na rodinnou či sousedskou oslavu. Ale nepamatuji si, že by používala make-up nebo to s líčením nějak přeháněla.
A mě bavilo sedět na prádelním koši a pozorovat mámu, jak se krášlí. Řasenka, stíny, lesk na rty a bylo to. Hrozně mě ta mámina kosmetika lákala, samozřejmě. Máma mi vysvětlovala, že holčičky se nemalují, že je to jen pro dospělé paní, a až budu větší, bude se mi to třeba líbit. A když někdy máma nebyla doma, prohlížela jsem si řasenky a stíny a opatrně jsem si trochu dala na pleť, jen pro ten pocit. Ale nikdy jsem se vyloženě nenalíčila.
Líbilo se mi, jak kosmetika voněla, a když mi bylo tak jedenáct a nikdo nebyl večer doma, rozhodla jsem si "vyčistit pleť." Neměla jsem vůbec žádné zkušenosti s ničím. A jak jsem tehdy nevěděla, co k čemu pořádně slouží, vzala jsem si tátovu "eau de toilette" v domnění, že jde o něco na obličej. Konkrétně jsem si tedy myslela, že si tím pleť vyčistím! Takže jsem našplíchala řádnou dávku na vatový tamponek a "vyčistila" jsem si obličej. K popukání - smrděla jsem, takže jsem si hned obličej umyla, no prostě fuj. Poprvé a naposled.
Ale samozřejmě holky ve třídě začaly s kosmetikou brzo, možná už v těch dvanácti. Decentně se líčily, žehlily si vlasy, používaly parfémy, zatímco u nás doma se nepoužíval pořádně ani deodorant. A tohle zrovna není špatné - navonět se, necítit potem, pro mě je tohle základ dne. Zatímco spolužačky měly voňavky, tak já nikdy nic. A když jsem si deodorant tenkrát koupila za svoje peníze, tak doma jenom: "Ty smrdíš, co to je?" Tohle mě zrovna dost mrzí, že máma mě nevedla k tomu, starat se o to, jestli voním, a co se týče péče o pleť, bylo to ještě horší.
V pubertě jsem samozřejmě měla pupínky, kolem těch dvanácti let, trápilo mě to, můj obličej byl doslova jako struhadlo. Kluci se mi smáli a měli poznámky, tak jsem se rozhodla to nějak řešit a poprosila jsem mámu, zda by mi nekoupila nějaký krém na pupínky. Máma se za pár dní vydala do drogerie a donesla mi malou tubu značky Dermacol, krém proti pupínkům. A tak jsem si jej každý večer mazala. Jenže mi nepřipadalo, že to nějak pomáhá. Takže první pokus o nějaký přípravek skončil neúspěchem.
Jako další tu byla záležitost s holením nohou. Tak nějak jsem nedokázala jít za mámou a říct "mami, jak si s tím mám poradit?" Tak jsem raději zase experimentovala, sama doma jsem si večer tupou žiletkou šmidrala chloupky z nohou, no hrůza, pořezala jsem se několikrát, a jelikož jsem po sobě špatně umyla vanu, máma se na mě ráno usmála a: "Ty sis včera zkoušela holit nohy, že?" A na to konto jsem zase dostala další produkt - gel, k němuž byla špachtle a měl ty chloupky na nohách nechat "zmizet." Po aplikaci počkat nějaký čas, špachtlí to setřít, a mělo být po problému.
Jenže... Zase to jaksi nefungovalo. Mám pocit, že máma koupila něco levného, kdo ví odkud, protože to nedělalo nic. Jenom to odporně smrdělo a chloupky nemizely. Samozřejmě, že jsem se to časem naučila, ale i dnes se mi občas povede se hezky říznout, no.
A dnes používám kosmetiku, samozřejmě, ale nepřeháním to. Denní a noční krém, jeden druh, čistící gel na pleť, někdy pleťovou vodu, a to je tak všechno. Mám ale ráda parfémy, deodorant je pro mě samozřejmost, a v létě ráda vyzkouším nějakou toaletní vodu. Ano, ty parfémy mě baví, ráda se voním a experimentuji s tím, co mi sedne.
Ale jinak se nelíčím. Nepoužívám make-up, žádné stíny, lesky ani rtěnky. Baví mě ta přirozenost a snad je to i tím, že jsem vyrůstala v prostředí, kde kosmetické produkty moc nefrčely.
Co je ale problém dnešní doby a hlavně u dětí, tak to, že s kosmetikou a péčí o pleť začínají děti velmi brzy. A to třeba už v osmi letech, což někdy opravdu není úplně vhodné. Sephora Kids -nadnárodní řetězec, jež dal název tomuto trendu. A prioritou není make-up čí líčení, ale péče o pleť. Což není nic špatného, ano, ale u osmileté holčičky, která navíc používá kosmetiku pro dospělé, no...
Trend dnešní doby, co se týče péče o pleť, spočívá ve "vrstvení." Komplexní a pravidelná péče s řadou kroků s použitím těch nejznámějších značek. A do těch patří také Sephora, že... Na sociálních sítích se prezentují tvůrci, kteří na videu "pro děti" prezentují výrobky, které stojí v součtu i čtyři tisíce korun. Ale kámen úrazu je ten, že tato kosmetika je určena pro dospělé. Přesto ji ten člověk prezentuje jako něco pro děti úžasného a přínosného.
Nejen pokožka malých dětí je přecitlivělá na různé krémy, masti, ale i sprchový gel - Julinka nedávno dostala ekzém z pěny do koupele, zabraly mastičky a naštěstí jsme nemusely jít na kožní. Ale od té doby ji koupu v čisté vodě a vlasy jí myju mýdlem pro miminka. A od miminka jsem ji moc nepromazávala - spodek ano, ale občas nějaký olejíček, případně modrý Aviril, ten byl fajn, ale jinak nic, a v současnosti ji také nemažu. Ano, třeba v zimě v mrazech je fajn na obličej něco nanést, tak třeba klasický Infadolan, ten se mi osvědčil na všechno.
Trend péče o pleť již v útlém dětském věku jde ale také bohužel s dobou. Stárnutí pleti a její změny jsou naprosto přirozeným procesem. Jenže pokud na dítě ze všech stran útočí "reklamy," rodiče třeba nekontrolují, co dítě vlastně sleduje, tak se může nechat rychle ovlivnit a dojít k názoru, že bez drahé péče o pleť se mu rozpadne celý svět.
V roce 2025 byla provedena studie kosmetické značky Pai Skincare. Průzkum proběhl mezi dětmi ve věku 9-12 let a výsledky prokázaly, že více než čtvrtina jich zkusila nebo dosud používá produkty se silnými aktivními látkami jako retinol, AHA a BHA kyseliny. Tyto složky ničí kožní bariéru u dětí, ale mohou také způsobit těžké alergické reakce, ale třeba i dermatitidu, a v závažných případech i popáleniny.
A tak si děti, které měly paradoxně "dokonalou" pleť, svým jednáním způsobily závažné zdravotní problémy, přičemž místo kosmetiky musí začít používat masti a krémy, ale tentokrát ze zdravotních důvodů. Opravdový paradox.
Samozřejmě, péče o dětskou pleť sama o sobě není špatná. Špatné je, aby dítě v deseti letech používalo produkt proti vráskám, že. Ale třeba tělový krém nebo mléko speciálně pro děti, proč ne? Indulona má například sadu vyhrazenou speciálně pro děti, a pokud někteří rodiče důvěřují korejské kosmetice, tak jsou k dostání i v našich drogeriích. Já osobně tedy ke korejské kosmetice nemám moc důvěru, před nějakou dobou jsem si koupila pleťovou masku, a ani jsem ji pak nevyzkoušela, přiznávám. Možná je to jen hloupý předsudek z mé strany.
Korejci jsou totiž známí tím, že chtějí mít bezchybnou pleť, někdy to hraničí až s obsesí - například deseti krokový rituál pro péči o pleť, no, dobře, ale když nemám čas trávit v koupelně dvě hodiny, je to docela nešťastné, že.
Péče o pleť, jo, proč ne. Ale všeho s mírou, v dětském věku to nepřehánět, protože vše, co na svoji kůži nanesu, se někam ukládá a za pár let se mi to může nepěkně vrátit, že. A děti jsou prostě citlivější, jejich kůže není ještě tak vyvinutá a odolná jako naše. Pak to může sklouznout až do "kosmetikorexie," což je nebezpečná závislost na líčení a kosmetických produktech.
Evropská unie se zaměřila na složení kosmetických produktů pro děti a a omezila povolenou koncentraci retinolu v kosmetice - jedním z argumentů byla i ochrana dětské pokožky. A třeba stát Connecticut letos nařídil proškolit personál drogerií, aby dětem do 13 let vůbec kosmetiku se "silnými" látkami nedoporučoval.
Děti se ještě vyvíjejí a měly by se mít rády takové, jaké jsou a ne zbytečně nadužívat kosmetické produkty, protože se to může zvrtnout. Je v pořádku, že chce dítě objevovat něco nového, co je pro dospělé, a pokud to nesklouzne do něčeho horšího, OK. Ale pokud se najdou lidé, kteří s čistým svědomím nabízejí malým dětem něco, co jim může poškodit kůži, jelikož je to produkt pro dospělé, je to špatně.
S nostalgií vzpomínám na dobu, kdy pro mě největší radostí byl lesk na rty v časopise Top dívky - nanášela jsem ho jen proto, abych ho pak mohla ze rtů olízat, protože mi chutnal... Ale každá doba má své, bohužel to není často zrovna ku prospěchu.
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥
Pro mě je svět make - upu nebo kosmetiky úplně mimo . Celoživotně , nelíčím se a je mi tak dobře . Myslím,že spousta holčiček jen kopíruje svoje matky - pokud vidí,že máma se líčí a podobně , chtějí to samozřejmě taky a mám obavu ,že spousta takových matek je v kupování a používání takových věcí ještě podporují .
OdpovědětVymazat