Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 459 Adam a jeho Evy

 Autor: Ruth Rendellová 

Žánr: Román, Detektivní, Psychologický 

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Kolik životů má na svědomí muž s monogramem J. L.? 

Minty Knoxová vyrostla v chudší londýnské čtvrti, ale tohle jí nikdy velkou hlavu nedělalo. Od dvou let, kdy ji matka nechala u sousedky "na půl hodinku pohlídat," již svou matku nikdy neviděla a vychovala ji sousedka, které neřekla nikdy jinak než "tetička Winnie." Tetička byla trochu svérázná, co se týče výchovy, hlavně byla chorobně posedlá čistotou jak domova, tak i tělesné schránky, takže Minty si tohle vše odnesla s sebou do dospělosti. 

Našla si práci v prádelně, kde denně žehlí košile, a tato práce jí vzhledem ke svému zaměření maximálně vyhovuje. Trpí totiž jistou formou obsedantně-kompulzivní poruchy. Několikrát denně pere, koupe se minimálně pětkrát za den, a nikdy by nesnědla žádné jídlo, kde je vepřové maso. Taková ideální svačina je pro Minty sendvič s hlávkovým salátem a suchým, nekořeněným kuřecím masem. Bez jakékoliv zálivky či doplňku. Bezprostřední okolí si samozřejmě všimlo, že Minty je "jiná," sousedé ji mají za podivínku, s výjimkou Sonovie a Lafa, který pracuje na policejním oddělení. 

Manželé mají Minty rádi, snaží se jí pomoci, proto s ní například chodí do kina nebo do divadla. A pak jednou Minty, která náhodou zavítala do hostince, aby si po představení v kině dala pomerančový džus, osloví neznámý muž. Minty je z toho mírně řečeno v šoku, i když nedávno oslavila pětatřicáté narozeniny, nemá žádnou zkušenost s muži, dosud ji oslovil pouze pošťák či zákazník v obchodě, a teď... Jock Lewis je okouzlující, šarmantní, i když má někdy trochu zvláštní prupovídky. 

Ale Minty se rychle zamiluje, zažije první sex svého života a i když pořád dbá na pečlivý úklid a hygienu, jinak její ostražitost docela poleví. Jock jí slíbí, že si ji vezme, jen tu jsou pořád nějaké drobné překážky. Tuhle potřebuje zaplatit nové nářadí do práce, pak zase potřebuje půjčit na Mintin zásnubní prstýnek, pak zase jeho matka potřebuje zaplatit drahou a náročnou operaci kolene... 

A když jednoho dne Jock zmizí i s jejími penězi a pak jí přijde dopis, že zahynul při železničním neštěstí od společnosti Great Western. Policie se však kupodivu neozvala. Minty je zlomená smutkem, a tehdy se začne prohlubovat její psychická nepohoda. Začne vídat lidi, kteří jsou dávno mrtví, a dokonce několikrát v autobuse a v kině spatří Jockova ducha... 

Zillah žije sama se dvěma dětmi, devítiletou Eugenií a tříletým Jordanem v chátrajícím domku ve vesničce Long Fredington. Před lety ji opustil manžel Jerry Leach. I Zillah dostala před lety dopis o železničním neštěstí, ale jelikož svého manžela moc dobře zná, nevěřila tomu příběhu ani za mák. Spíše to celé Jerry narafičil proto, aby nemusel platit alimenty, jelikož věčně neměl peníze. 

Ale teď se zdá, že by Zillah mohla být konečně šťastná. Její kamarád z dětství, Jim Melcombe-Smith ji požádá o ruku. Jeho politická kariéra je velmi slibně rozjetá, má velkou šanci stát se poslancem Dolní Sněmovny, a k tomu potřebuje rodinné krytí. Jim je totiž homosexuál, a nemá zájem, aby se tohle někdo dozvěděl. 

Jenže Zillah tuší, že je vlastně oficiálně provdána za Jerryho. Jenže vždyť je to už tak dávno, a pokud je její bývalý manžel opravdu mrtvý, nic špatného se přeci nemůže stát... Rozhodla se tedy před Jimem o svém problému pomlčet. Jenže všechno špinavé prádlo jednou vyplave na povrch... 

Fiona je mladá, úspěšná bankéřka. Má honosný dům, pěkné auto, peněz docela dost, a k tomu se těší na svatbu. Jeff Leigh u ní bydlel pár měsíců, do práce pořádně nechodil a nepokrytě si od ní bral peníze, tak přesto jej Fiona milovala a věřila, že je to ten pravý. Jenže když jednoho dne zmizel bez vysvětlení, sousedé nebyli příliš překvapeni. 

Michelle a Matthew totiž nesnášeli Jeffa od první chvíle. Měl hloupé narážky a humor, který nikdo nechápal, z Michelle si utahoval kvůli její tloušťce a Matthewa rád shazoval naopak kvůli tomu, že bojoval s anorexií. Velmi nesourodý pár, který se ale hluboce miluje. 

A když je nalezeno mrtvé tělo, velmi záhy se ukáže, že patří muži, který vystupoval pod několika identitami a oklamal spoustu žen. Takže každá měla důvod jej nenávidět a chtít zabít, jenže která to byla doopravdy...? 


Hodnocení: Tuto detektivku jsem si koupila vloni na bazárku knih vyřazených z knižního fondu. Matně jsem měla dojem, že jsem od autorky četla knižní sérii, tedy několik titulů, ale doma jsem zjistila, že jsem se spletla. No, nevadí. 

Musím říct, že tohle není úplně klasická detektivka, a to mi bylo jasné od začátku. Postupně se seznamujeme s postavami, nejvíce prostoru dostane Minty, z její povahy a zvláštních "kompulzí" mi opravdu běhal mráz po zádech, takového souseda opravdu nechcete, brr. Často nebylo úplně jasné, jestli si Minty povídá s reálnými lidmi, nebo... Tahle postava mě zpočátku bavila úplně nejvíc. 

Méně mě bavila Zillah a její rodinný život, sice to bylo takové autentické, jak může dopadnout matka samoživitelka, protože osud píše různé příběhy, že. A pak je tu ten sňatek z rozumu, ale samozřejmě se brzy dostaví první komplikace. Zillah si sice užívá života luxusu, má peníze, dům, krásné oblečení a vybraná jídla, jenže její manželský život je tristní. 

A když se ozve bývalý manžel a má vcelku jasné požadavky, začne to být opravdu zajímavé. 

A pak Fiona, která je mladá, zamilovaná, a až tak zaslepená, že přehlíží veškeré jeho zjevné nedostatky. No, vykutálený bigamista měl asi opravdu pořádné kouzlo osobnosti! Tak trochu neobvyklé je, že k vraždě dojde až za polovinou knihy, a je hned známa identita pachatele, takže se zdá, že to hlavní překvapení je pryč. Tohle mě zrovna zamrzelo, protože Jeffa měl v úmyslu zabít každý v okolí kvůli tomu, jak si zahrával a podváděl. 

Jenže ono to vlastně tou smrtí všechno začíná. Jeff ovlivnil všechny zmíněné postavy, a vlastně se všechno jeho smrtí ještě více zamotalo. Hodně se tu hraje na psychologickou stránku věci, každá ze tří žen, hlavních hrdinek, má své kostlivce ve skříni a žádná z nich se nechová úplně čestně, a svým způsobem jsou nesympatické a nelze s nimi soucítit, ale předpokládám, že tohle byl autorčin záměr. 

Problém ale je, že se to celé tak nějak zvrtlo do sebeparodie. Linka se Zillah mě přestala bavit úplně, jen jsem pořád čekala, jak to dopadne s Minty, protože to byla opravdu velmi podivínská postavička, tak trochu jako z nějakého hororu. 

Předně tedy to není klasická detektivka, autorka to pojala jinak, originálněji, což je fajn, jen ke konci už šlo poznat dost viditelně, že ztrácí dech a musela jsem se do čtení nutit. Závěr zvláštní, alespoň dvě hrdinky skončily jakž takž dobře, ale mám z knihy velmi smíšené pocity a asi jsem podivnější dlouho nečetla. 

Není to úplný brak, jen se to těžko někomu trefí do vkusu. Dávám šedesát procent, tohle je naprosto adekvátní, a vyberu si teď ke čtení něco více odpočinkového. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užijte si pohodový státní svátek a mějte se hezky, Vaše Eliss ♥


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Dva roky plné štěstí

 Když jsem předloni v lednu na těhotenském testu uviděla dvě čárky, nemohla jsem tomu vůbec věřit. Tak dlouho jsme se snažili, a už jsem se docela vzdávala i naděje, že se to kdy vůbec podaří. A pak to bylo najednou skutečné. S odstupem si pořád myslím, že mi prospěla dlouhá dovolená, kterou jsem měla v zimě, pominul stres z práce, a tak se zadařilo. Protože během pracovního shonu to nešlo vůbec.  A tak hned po vánočních svátcích, na začátku ledna, jsem si nadělila takový dáreček. Musím se přiznat, že jsem měla strach jít na první prohlídku, pořád ve mně hlodal červíček pochybnosti. Co když nakonec třeba těhotná vůbec nejsem, mám třeba jenom cystu, které mě trápily několik let opakovaně? A tak jsem se k doktorovi odhodlala jít až v půlce ledna - na můj svátek. Už tehdy mě asi dva dny trápily podivné ranní nevolnosti - ráno, ale i přes den, jednou jsem vyzvracela kus čokolády, a to už mi bylo divné.  V čekárně jsem byla jako na trní, pořád se mi honily hlavou ty nejhorší s...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...