Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 458 Otec: Jsou věci, které by neměly uniknout na veřejnost

 Autor: Patricie Farská 

Žánr: Román, Podle skutečné události, Psychologický 

Mé hodnocení: 50% 

Obsah: Osmadvacetiletá Rebeka se živí jako fotografka na volné noze. Procestovala už všechny možné kouty světa, a právě teď zahajuje vernisáž své nejnovější výstavy fotografií, které nafotila v Bhútánu. Je to pro ni první takové velká příležitost, a tak je nervózní. Rebeka má totiž velmi křehkou psychiku, sice na všechny působí jako vyrovnaná a úspěšná mladá žena, která procestovala kontinenty a poznala spoustu cizích kultur, ale bojuje s vnitřními démony. Už několik měsíců bere téměř každou noc Neurol, aby se vůbec mohla vyspat... 

Před několika lety našla svého otce oběšeného na půdě, a tohle ji velmi poznamenalo. Táta pro ni byl jediným člověkem, kterému kdy mohla věřit, byl pro ni kotvou a pevnou skálou. I přes svůj úspěch je Rebeka dost velký introvert, a když na vernisáži náhodou potká svou nejlepší kamarádku ze školy Veroniku, hned si obě nadšeně vymění telefonní čísla, aby zůstaly v kontaktu. Po vernisáži, která se koná ve větším městě, se již Rebeka nechce vracet domů, a proto vezme zavděk ubytováním na faře. 

Tam ji přivítá farní hospodyně Věra a katolický farář, otec Patrik, se kterým se setkala již na vernisáži. Muž asi padesátiletý, obtloustlý, plešatý, ale přesto z něj vyzařuje jakýsi klid a vlídnost. Ještě než jde Rebeka spát, dlouze si s farářem povídá o svých trablech, a svěří mu i intimní informace. Třeba to, že jí chybí objetí, a cítí se "tělesně" vyprahlá, protože již několik měsíců neměla s žádným mužem sex. Otec si vše s opravdovým zaujetím vyslechne, a oba jdou spát. 

Rebeka má ze setkání s otcem Patrikem dobrý pocit, další den ráno se oba rozejdou podáním ruky a slibem, že se ještě někdy v budoucnu setkají. A asi za měsíc se Rebeka skutečně znovu vrací na faru - má zde udělat nějaké církevní fotografie. Na všech podrobnostech je domluvena s otec Patrikem. Přijede brzy ráno, tak se rozhodne ještě si chvíli poležet na gauči, který je v prostorné kuchyni. 

Jenže se stane něco naprosto nečekaného. Patrik přichází za Rebekou jen v pyžamu, a se zcela jasným úmyslem. Prve začne dívku hladit po zádech, posléze ji líbá, a nakonec ji sexuálně zneužije. Rebeka pětkrát řekla jasné "NE," ale Patrik se nenechal zastavit. A poté hodí bezelstně všechnu vinu na dívku. Kdyby neležela na gauči tak vyzývavě, sice na sobě měla teplákové legíny a svetr, přesto... 

A tím se vše začíná. Asi za dva měsíce se tito dva setkávají znovu. Patrik je střídavě milý, pak zase přísný, Rebeka se však stává na něm a jeho autoritě závislá. Opakovaně kněze vyhledává, píše mu SMS zprávy, a několikrát ji Patrik navštíví i u ní doma. Dívka zajde tak daleko, že muži pošle své kalhotky poštou, nemůže se vymanit z jeho područí. 

Je to kněz, otec, autorita, a tak nějak v něm vidí i svého tátu, který tak brzy zemřel... Jenže Patrik začíná brzy ukazovat svou pravou tvář. Je fakt, že Rebeka bere léky na uklidnění, a tak je možné, že si některé věci nemusí pamatovat správně. Ale když Patrik jednou málem havaruje autem, přičemž jede opilý, tak to je opravdu děsivý zážitek. 

Co je ale zvláštní, tak Rebeka si už s Patrikem nemůže povídat o Bohu. Když se projeví otcovy sadistické choutky a záliba ve zvrhlých praktikách, je Rebeka opravdu v šoku. Ale pořád se nedokáže z toxického vztahu vymanit. Patrik ji zahrnuje dárky, penězi, ale vzápětí zase obrací a třeba měsíc o sobě nedá vědět. 

Rebeka se zcela ocitá v jeho područí a trvá několik let, než se odhodlá o to, jak ji kněz sexuálně a psychicky zneužíval, otevřeně promluvit. A tím vším to teprve začíná, protože Rebeka, která měla už tak křehkou psychiku, se dočká ještě mnohých životních překážek, než se jí podaří dojít k cíli... 

Jsou věci, které by neměly uniknout na veřejnost, ale když se to stane, ta lavina už nejde zastavit... 


Obsah: Knížku jsem si vypůjčila v knihovně, samozřejmě mě hned zaujalo téma, protože v posledních letech vyplulo na povrch mnoho skandálů spojených s katolickou církví, bohužel jsou i případy, kdy došlo ke zneužití dítěte, což je opravdu hrozné. A tak jsem se na knihu vzhledem k výbušnému tématu, které rezonuje společností, velmi těšila. 

Jenže jsem dostala úplně něco jiného. Od začátku mi moc neseděl styl psaní, strohé, jednoduché věty, opakující se slovní spojení, no ale tak jsem pořád čekala, až se to rozjede. První věc - Rebeka je snad ta nejvíce hloupá, naivní, prostě s prominutím úplně blbá, jinak to fakt popsat nedokážu. Jasně - situace, kdy ležela v kuchyni na pohovce ve svetrových šatech, leginách a ponožkách na pohovce, nebyla nijak provokující. 

Z dalšího vyprávění vyplývá, že se jí nijak nelíbí, co jí kněz prováděl. Nechutný, obtloustlý a plešatící pan farář. Přesto začne na dívce vykonávat naprosto nechutný orální styk - není zde ani přesně napsáno, kdy ji vlastně stihnul svléknout - a Rebeka přesto, že to bylo tak odporné, má několik orgasmů. Následně jí kněz vyčítavě řekne, že si za to může sama - a prý tohle byla jeho první sexuální zkušenost. "Vůbec nevím, o co jde," řekne nevinně. 

Celá tato scéna, a další sexuální jsou svým popisem naprosto odporné. Nejsem žádná puritánka, sex ani tematika BDSM mě nijak nepohoršuje, ale tohle bylo podáno tak lacině a odporně, že jsem během čtení převracela oči a vzdychala nad tím, jaká je to kravina! Dívka se tedy cítí "znásilněna," ale sama s otcem nepřerušila kontakt. Chodila na jeho mše, nechala se vozit na večeře, přijímala drahé dárky a drobné pozornosti, a i při dalších sexuálních stycích pociťovala vzrušení a touhu. 

A když ji kněz třeba nějakou dobu nekontaktoval, psala mu, lísala se, a pořád za ním "lezla." Proč??? A když se jí kněz nakonec přestane ozývat a prostě ji odhodí, začne situaci řešit. Ale až po třech letech! Během té doby pořád fňuká, lituje se, nedokáže pracovat, jíst - taky jsem nepochopila, kde brala peníze na nájem a na jídlo. Jasně, kamarádka Veronika, jediný blízký člověk, ale za polovinou knihy to bylo pořád dokola. 

Přehrávání té jedné konkrétní situace - Rebeka pořád opakovala, že měla na sobě oblečení, které nebylo vyzývavé, ale nadrženého chlapa, který vidí snadnou oběť, tohle prostě zrovna dvakrát nezajímá, že. A jak se Rebeka sama psychicky týrala, tak si způsobila vážné zdravotní potíže a měla opravdu namále. Až pak se rozhodla věc řešit se spolkem Jsme tu pro tebe - který má na starost oběti zneužívání ze strany katolické církve. 

Jenže tohle je hrozně zdlouhavé. Rebeka pořád vše analyzuje, dokonce knězi píše esemesky a emaily, následně si jej zablokuje, pak mu zase píše - i když Tereza ze spolku pro oběti násilí jí to rázně zakázala. A je škoda, že tu není uvedeno jméno konkrétního spolku, nýbrž název, který neexistuje, ale předpokládám, že jde o spolek Někdo ti uvěří, který informuje a pomáhá v problematice zneužívání katolických kněží. 

Bohužel i vzhledem k tématu hrozně nezajímavě podáno. Rebeka prostě pořád dokola omílá to, co knězi psala, co dělala, jak se měla zachovat, ale vlastně se pořád točí v kruhu. Ještě do toho řeší trauma s matkou a otcem, nedokáže jít v životě dál a posunout se. Upne se na to, že se jí dostane omluvy a nějakého zadostiučinění, ale to je všechno hrozně zdlouhavé. A tak nějak mi bohužel přišlo, že Rebeka šla tomu všemu vlastně naproti. 

Hrozně divné chování, nikdo ji nenutil znovu jezdit na faru, zvát si kněze domů - co čekala po předchozích zkušenostech? Velmi chaoticky a nepřehledně napsaná kniha, a rozhodně se nejedná o thriller, jak je psáno na databázi knih, to ani náhodou! Je důležité se věnovat tématu zneužívání katolickou církví, ale tohle byla špatně napsaná, utahaná kniha, kdy třeba i ty erotické scény mohly být podány jinak. 

Jasně, chápu, cílem bylo šokovat bez příkras, ale vyznělo to nechutně a odporně, fuj. Je mi Rebeky líto, příběh je podle skutečné události, tak doufám, že mladá žena se postavila na vlastní nohy a snaží se být alespoň trochu šťastná. Protože zkušenost to musí být bezesporu hrozná. Chybělo mi i větší vykreslení Patrikovy postavy, je tu popsán jen jako odporný zvrhlík, což chápu, ale chybělo mi vysvětlení toho, proč se tak choval, pohnutky, nic, je vykreslen jako zvrhlý ďábel z pekla a to je vše. 

Velmi slabá kniha, špatně napsaná, jestli bylo cílem šokovat popisem sexuality, tak tohle bylo opravdu v podrobnostech až nechutné. A ten konec, to bylo také divné, a celé vlastně o ničem. Padesát procent za otevření tématu, které je pořád tabu, ale jinak nemohu doporučit, určitě se dají sehnat lepší knihy třebas z ciziny na téma sexuálního chování kněžích v církvi. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Dva roky plné štěstí

 Když jsem předloni v lednu na těhotenském testu uviděla dvě čárky, nemohla jsem tomu vůbec věřit. Tak dlouho jsme se snažili, a už jsem se docela vzdávala i naděje, že se to kdy vůbec podaří. A pak to bylo najednou skutečné. S odstupem si pořád myslím, že mi prospěla dlouhá dovolená, kterou jsem měla v zimě, pominul stres z práce, a tak se zadařilo. Protože během pracovního shonu to nešlo vůbec.  A tak hned po vánočních svátcích, na začátku ledna, jsem si nadělila takový dáreček. Musím se přiznat, že jsem měla strach jít na první prohlídku, pořád ve mně hlodal červíček pochybnosti. Co když nakonec třeba těhotná vůbec nejsem, mám třeba jenom cystu, které mě trápily několik let opakovaně? A tak jsem se k doktorovi odhodlala jít až v půlce ledna - na můj svátek. Už tehdy mě asi dva dny trápily podivné ranní nevolnosti - ráno, ale i přes den, jednou jsem vyzvracela kus čokolády, a to už mi bylo divné.  V čekárně jsem byla jako na trní, pořád se mi honily hlavou ty nejhorší s...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...