Výlet do Faunaparku v Horní Lipové

 Včera jsme s přítelem a Julinkou konečně vyrazili na náš prázdninový výlet. Kousek od naší vesničky je obec Horní Lipová, a tady sídlí faunapark. Taková mini-zoo, která se dá projít za hodinku a něco. Byla jsem tam naposledy s kamarádkou před asi deseti, jedenácti lety, takže to už je celkem doba. Ale líbilo se mi tam, hlavně tedy papoušci. 

Tak jsem byla zvědavá, jak se faunapark za několik let změnil. Měli jsme to tedy naplánované na pátek, ale ve středu se na internetu objevila informace, že majitel prodává tuto zoo za 38 milionů. Pokud ji nikdo nekoupí, příští rok už faunapark neotevřou a zvířata budou rozprodána. Je to velká škoda, ale je mi jasné, že není jednoduché to ufinancovat, a v článku bylo psané, že jsou také už unavení a chtějí si užívat důchodu. Opravdu obdivuji každého, kdo provozuje podobné zařízení, protože to musí být nesmírně náročné. 

 Honem jsem se tedy dívala, zda bude vůbec otevřeno - a ano, do konce sezony, tedy do září, funguje pro návštěvníky v běžném režimu. Tedy, nevaří se, nefunguje ani bar, uvnitř je jen automat na nápoje v kelímku. Autobusem by to bylo složitější, takže jsme se domluvili s kamarádem, přidali jsme mu nějakou kačku na benzin a lahvinku dobrého vína, a odvoz jsme měli zajištěn. 

Je fajn, že kamarád má i autosedačku, my jsme větší už nekupovali, protože jak už byla Julinka větší, jezdili jsme pořád autobusem. Takže včera po jedenácté dopoledne pro nás přijel. A s připoutáním Julinky do sedačky bylo jasné, že cesta nebude jen tak. Julinka paniku, hrozně plakala a bála se, jsem si jistá, že jí nedělal dobře ten uzavřený prostor auta a taky to, že musela být připoutaná v sedačce. Ale nejeli jsme zase tak daleko, jedenáct kilometrů, ale tedy nebylo to příjemné. Jak byla  Julinka neklidná a ubrečená tak jsem doufala, že na místě to bude lepší. 

Měla jsem s sebou i náhradní oblečení, plenku a malou svačinku, samozřejmě i pití, ale včera bylo opravdu příjemně, žádné velké vedro. 

U pokladny a vchodu do areálu jsme nečekali dlouho, před námi byl manželský pár, tak to šlo rychle. Jeden dospělý platí 180 korun, dítě do dvou let je zdarma. Tak celkem 360 za vstupné, což není nijak strašné, dle mého. Vstupenku jsme ale dostali jen jednu, a k tomu doklad o zaplacení. 

Pohled na areál Faunaparku. Vlevo to schodiště, tak tam je vchod pro personál, vpravo teráska, uvnitř je bývalá restaurace a právě automat na pití, a vpředu je skrze sklo výhled do papouščího ráje. 

Faunapark je opravdu malinký, dá se projít za necelou hodinku, jak jsem psala výše. Všude jsou po areálu psána upozornění, že objekt je pod kamerami, a pak také samozřejmě, ať nikdo nepřekračuje zábrany a dbá na svou bezpečnost. 

Tady Julinka zrovna pozoruje agamu, ta byla v prostoru na trávníku ve svém klecovém výběhu. 

Myslím, že na menší zoo toho nemají zase tak málo. Puma, papoušci, lamy, ovce, kozy, lemuři, opička gibon, emu, ale třeba také kachny, různobarevné, a v jezírku plavala i káčátka, která byla vážně roztomilá. Pumu jsme viděli jen zdálky, zrovna pospávala, ale co se tedy Julince líbilo nejvíc, tak lamy, koníčci, a pak kačenky. 

Mají tam pěkně udělané molo, kde se návštěvníci mohou pokochat vodním ptactvem. V jezírku plavaly labutě, husy a kačeny. Všude po areálu je psané, že je přísně zakázáno krmit zvířata, dříve byla možnost zakoupit krmivo tuším pro lamy, ale dnes tam už nic podobného nemají. 

Ve výběhu s želvičkami bylo hned několik druhů - želva zelenavá a želva vroubková. 

Lemuři - tak tyto opičky, známé i z různých animovaných filmů, mi opravdu učarovaly. Ty jejich krásné, pronikavé oči, a pak jedna se tak krásně posadila a ukázala nám bříško! 

A toto je gibon lar. Ve výběhu byl jediný zástupce tohoto druhu. A zrovna se mi povedlo vyfotit, jak se krásně zubil. 

V areálu jsou funkční toalety, což je fajn, ale jinak jsem se nemohla zbavit dojmu, že mi to místo přišlo krapet smutné. Před lety mi přišel Faunapark takový živější, tenkrát tu byl i pan majitel a měl zrovna venku z klece tygra, ukazoval zrovna, jak jej krmí, to byl velký zážitek. Sleduji tuto mini-zoo i na Facebooku a tak mi přijde, že co zemřel poslední z párku tygrů, pana majitele jakoby opustil elán a chuť dál pracovat se zvířaty. 

Od té doby příspěvky přidává jen sporadicky, a ono to jde vidět, že zvířata miluje, a zvláště ti tygři byli jeho miláčci. Bohužel chápu, že je strašně těžké sehnat dobré zaměstnance, ošetřovatele, nakonec na celý areál zůstal sám majitel s manželkou. Ale - zase další věc - co mám i z více zdrojů, že se pan majitel nedokáže shodnout se žádným zaměstnancem. Tak mu prostě všichni utekli, taková je krutá realita. Když už se tam přes sezonu ani nenamáhá sehnat kuchaře na meníčka, tak je to bída. 

Chápu, že tohle je strašně těžká práce, žádný odpočinek, dovolená, ale pokud chci někoho na pomoc, musím se k němu patřičně chovat, že... 

Takto po nás pokukoval zpoza plotu klokan. 

A tady zase hrdá a majestátní lama. 

Moc pěkné jsou tyto naučné tabule ze dřeva, tyhle tu při mé poslední návštěvě také nebyly. Piškvorky, ke kterým hned běžela Julinka, potravní labyrint, který je opravdovým hlavolamem, a hravé pexeso. Tohle jsou pěkné prvky, ale z oděrek na dřevě jde vidět, že tomu zrovna nikdo už moc péče a oprav nevěnuje. Ale tohle chápu, peníze jsou třeba jinde. 

Nedovedu si představit, kolik musí provoz takové, sic mini-zoo, stát. To musí být vskutku černá díra na peníze, a někdy prostě láska ke zvířatům nestačí. Tak jen doufám, že pokud Faunapark nikdo nekoupí, alespoň se zvířata podaří prodat a dostanou se do dobrých rukou. Protože si zaslouží nějaké pěkné prostředí... 

Fotografie psouna prériového, takto visí na stěně u toalet. 

Suma sumárum, za necelou hodinku se dá celý areál projít, a možná to stihnete i dvakrát. My jsme se zdrželi něco přes hodinu, a to jsme to natahovali. Julinku zaujala jen některá zvířátka, třeba kolem morčat jen proběhla, a to bylo vše. 

Ale tak chápu, že ještě nemá ani dva roky, příští rok by to bylo zase zajímavější. Jen uvidíme, jak osud náš horský Faunapark potká, zda jej budeme mít příští rok příležitost zase navštívit... Mini-zoo se mi líbila, jen škoda, že tam už nemají tygry. Ale vidět naživo surikaty, pumu a krásnou sovici sněžní, to byl také zážitek. Ale zamilovala jsem se do lemurů, to jsou úžasně roztomilé opičky, opravdu! 

Jde vidět, že o zvířata je dobře postaráno, všude čisto, akorát jde vidět, že ten areál už není co býval, a celé to tak trochu upadá. Hlavně pro rodiny s dětmi je asi problém ta absence restaurace. My měli jídlo i pití s sebou, nikdy na výletech nespoléhám na občerstvení, ale tohle je v podobných zařízeních základ. 

Výlet byl pěkný, měla jsem sice větší očekávání, ale tak co se dá dělat. Hlavně že se Julince líbila zvířátka, to je nejdůležitější!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥