Čím to je?

 Dneska jsem zaregistrovala na Seznam zprávách poměrně zajímavý článek. Týkal se rakoviny slinivky, a čtenář si zde může v audioverzi poslechnout rozhovor s gastroenterologem Tomášem Huclem. "Nejzákeřnější rakoviny přibývá i mezi mladými, odborníci bijí na poplach." Takto zní nadpis článku, a na první pohled to působí dost strašidelně. 

Bohužel rakovina slinivky je jedna z těch nejzákeřnějších, prakticky každý nemocný na ni umírá - pěti let se s touto diagnózou dožije pět až deset procent pacientů... Slinivka je nepostradatelná pro správnou funkci trávicí soustavy, a její převážná část je zodpovědná za tvorbu pankreatické šťávy. Krom rakoviny se může objevit i chronická nedostatečnost slinivky, a ta s sebou nese trávicí problémy - bolesti břicha, nadýmání, průjmy, nebo naopak zácpu. 

Rakovina slinivky je zrádná v tom, že velmi dlouho probíhá naprosto bez příznaků, plíživě, jedním z projevů může být například i diabetes. Objevit problém je klíčové v raném stadiu, protože pak procento úspěšného vyléčení stoupá. Jenže protože příznaky onemocnění se dají snadno zaměnit s běžnými trávicími problémy, člověk si třeba řekne, že to má ze stresu, k lékaři nejde vůbec, a zrádná nemoc se mezitím rozšíří. 

Prevence samozřejmě existuje. Podle Hucla je největším rizikovým faktorem kouření. Těžko říct, zda je tomu opravdu tak, ve svém okolí jsem se setkala s dvěma lidmi, u kterých propukla rakovina slinivky, a oba to byli celoživotní zapřísáhlí nekuřáci. Nicméně asi nelze mou zkušenost takto paušalizovat ve velkém měřítku, že. 

Jestli nebudou spíše na vině špatné stravovací návyky. Kdo z nás občas nějak nezhřeší, a nedá si něco pořádně nezdravého. Jenže pokud se špatně stravujeme pravidelně, je už zaděláno na problém. A bohužel se tento problém týká hlavně mladých lidí, následky se můžou projevit až o několik let později, ale nemusí jít rozhodně o nic příjemného, počínaje třeba "obyčejnou" cukrovkou, konče třeba právě rakovinou slinivky... 

Když teď občas jezdívám ráno do města nebo jedu s kočárkem do obchodu, nelze si nevšimnout, jakou oblibu si našly děti v energetických nápojích. Hlavně tedy v tom městě mi přijde, že je má v ruce každý třetí, a to se jedná o žáky základní školy, kterým by tyto nápoje neměly vůbec přijít do ruky. Jenže ono je to dneska v módě, dokonce už některé prodávají i YouTubeři, ve kterých spousta dětí má svůj vzor. 

Už několikrát jsem se tématu energy drinků zde na blogu věnovala a jsem toho názoru, že jejich prodej by měl být omezen věkem, ideálně tedy až od osmnácti. Já sama jsem naposledy pila energy drink před deseti lety, a to když jsem byla na brigádě v pekárně, a potřebovala jsem se nakopnout  na noční. Sice to pomohlo, ale ten nápoj chutnal fakt odporně sladce, a jaksi uměle. Od té doby mě to prostě neláká. 

Jenže jak už to bývá, děti a mladí lidé si tak trochu neuvědomují důsledky svého jednání, a rozhodně není v pořádku denní konzumace těchto nápojů. A o dalších stravovacích návycích, kdy pojmy ovoce a zelenina jsou pro děti pomalu sprosté slovo, raději si dají sladkosti. Ale ruku na srdce - já tomu ovoci a zelenině taky moc nedám. Občas nějaký banán nebo mandarinku, jablka jsem přestala jíst úplně, nejčastěji si dám přesnídávku, nebo výjimečně zředěný džus. Ale džus taky není ta úplně zdravá varianta - přidané cukry a tak dále...

Spousta z nás někdy ráda zahřeší, a koupí si fakt nezdravé, rychlé jídlo. Ještě když jsem chodila do práce, tak se mi už pak fakt nechtělo vařit, když jsem přišla domů až za skoro za tmy a byla jsem ráda, že jsem stihla otevřený obchod. O víkendu jsem si tedy ve městě koupila "hotovku" v plastu. Takové to jídlo, které vložíte do mikrovlnky, tři minuty ohřejete, a hotovo. 

Některé byly fakt chuťově docela dobré, ale samozřejmě domácí stravě se to nevyrovná. Co jsem otěhotněla a nyní kojím, tak se těmto jídlům vyhýbám, odebírám obědy ze školy, kde se snaží vařit alespoň trochu zdravě, a o víkendu si vždycky něco uvařím - upeču kuře, a poslední dobou jsem si hodně oblíbila ryby, takový tuňákový salát je ideální a celkem rychlý oběd. 

Někdy se i vyplatí si za jídlo trochu připlatit, konkrétně tedy za některé potraviny. Ale dražší nemusí vždy znamenat lepší. Já třeba celkově moc nejím uzeniny, klobásy nebo párky už teď vůbec, a když už nějaký salám, tak ten dražší. Příteli vždycky koupím štangli uheráku, když se vrací domů z cest, a ten si dáme spolu. Jenže i tak obsahuje jídlo tolik éček, barviv, konzervantů a dalších šmakulád, že se tomu prostě úplně vyhnout nemůžeme. 

Je tedy příčina opravdu v nezdravém, a leckdy až lehce toxickém jídle? Nebo je na vině stres? Stres je spouštěč nejen rakoviny, ale i spousty dalších nemocí. Já byla vloni v práci tak dlouho ve stresu, že ten tlak vyústil až v záchvaty panických atak, které byly tak šílené, že bych to opravdu nepřála nikomu na světě. Chodila jsem spát s pocitem, že se mi ve spánku zastaví srdce, ráno už se nevzbudím, a strach ze smrti byl vlastně permanentní, už jsem si fakt vsugerovala, že mám něco se srdcem, a doktoři na mě koukali jak na simulanta. 

Jenže když jsem skončila na neschopence, doma to to bylo paradoxně ještě horší, protože to na mě všechno dolehlo, a trvalo dost dlouho, než jsem se dala do pořádku. Pomohla až psychoterapie, a pak také nácvik svalové relaxace, což je super věc, i v různých krizových situacích. Naposledy mi tento nácvik relaxačního dýchání hodně pomohl u porodu, zvládnout bolest z kontrakcí. 

Někteří také viní z nárustu onemocnění rakoviny slinivky očkování proti covidu-19. Nejsem nijaký zastánce, ani vyložený odpůrce očkování, ale proti této nemoci jsem se očkovat nenechala. Jsem na vážkách, zda opravdu očkování může za rakovinu slinivky. Jasně, očkování může mít vedlejší účinky. Ale že by z něj zrovna vypukla rakovina slinivky? Tomu se mi nechce věřit.

Ona to bude spíše kombinace nevhodného stravování, stresu, a pak je také velkým problémem u mladých nedostatek pohybu. Když vidím u základky ráno ty hromady aut, tak mám pocit, že za mě to tak ještě nebývalo, snad každý můj spolužák jezdil autobusem, já chodila výhradně pěšky. Není samozřejmě nic špatného na tom odvézt dítě do školy, ale pokud to má kousek, proč by nemohlo jít pěšky? 

Tento špatný návyk vypěstoval u svých dětí i můj bratr. Oba synovce, čtvrtá a pátá třída, pořád vozí do školy i po vyučování domů autem. A to mají školu skoro za rohem, po zadní cestě jsou tam za chvíli, ale ne, kluci jezdí autem. Ale na druhou stranu, oba jsou hodně sportovně založení, po škole mají spoustu aktivit, basket, florbal, čímž se to vyrovnává. Ale stejně, já chodila do školy pěšky za každého počasí, občas mě svezl táta, ale to jsem měla vyloženě za odměnu, a babička často vzpomínala, že do školy chodila každé ráno přes pět kilometrů, a to i v zimě, což tedy nevím, dnešní děti by to nezvládly. 

Pohyb je velmi důležitý, a bohužel dnešní děti už nejsou moc zvyklé hrát si venku, a on ten pohyb na čerstvém vzduchu má také něco do sebe. 

Těžko říct, v čem tkví nárůst (nejen) rakoviny slinivky, ale je to opravdu alarmující, a v příštích letech se situace asi moc nespraví, spíše to bude ještě horší... Je na každém z nás, zda se budeme snažit alespoň preventivně žít zdravě či nikoliv. 

Přikládám ještě odkaz na článek, diskuzi pod ním si určitě přečtěte také! 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-nejzakernejsi-rakoviny-pribyva-i-mezi-mladymi-lekari-biji-na-poplach-263588

Co si o tomto myslíte Vy? Co stojí za nárůstem nebezpečné rakoviny slinivky u mladých? Je to nezdravý životní styl - jídlo, málo pohybu? Jsou energy drinky opravdu pro děti tak nebezpečné a měl by jejich prodej být věkově omezen? Může pomoci prevence, když se budeme snažit jíst více ovoce a zeleniny? Nebo je spouštěč tohohle všeho stres? Napište mi do komentářů Vaše názory!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥