Začátek září

 Poslední dny ani nevnímám, jak ten čas letí, dny se mi slévají v jeden celek, prakticky pořád se věnuju malé, stále se mi daří úspěšně kojit co dvě tři hodinky, což je fajn. I fyzicky se dávám do pořádku, na závod maratonu to ještě není, ale je to lepší.

Hlavně jsem ráda, že je se mnou teď doma přítel, protože mi se vším pomáhá, ale Julinka je zatím velké zlatíčko. Musím ji budit na kojení, je velký spáč, prakticky o ní ani nevím, když spinká. A je to velký jedlík, mám opravdu radost z toho, jak nám to spolu zatím hezky jde. 

Z jedné strany Julča, a z druhé Žofka, měla jsem strach, jak si na sebe ty dvě zvyknou, ale Žofka přijala nového člena domácnosti celkem vřele, nejvíce jí vadí, když malá pláče, to začne štěkat, takže je o zábavu postaráno. 

Julča s tatínkem, ten si ji vždycky po kojení ponosí, aby si ublinkla, a každý večer si spolu sednou k televizi, bohužel počasí teď moc nepřeje, takže s kočárkem jsme ještě pořádně nebyli. 

A od strejdy jsme dostali takového úžasného plyšového opičáka, Julinka se v něm úplně ztrácí, ale máme ho teď v posteli, dá se na něm krásně ležet.

Dny se nám teď trochu proměnily, ale pomalu si zvykám na určitý spánkový deficit, ale už nejsem ze všeho tak vyplašená jako na začátku. Je opravdu strašně krásné být mámou, koukat do očí svému děťátku a jenom tak si užívat pocit vzájemné blízkosti. 

Tak jsem si k těm letošním třicátinám, které budu mít za pár dní, nadělila ten nejkrásnější dárek, který nenahradí žádné peníze ani majetky. Rodinný kruh je nejvíc.

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥