Přeskočit na hlavní obsah

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit. 

Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení. 

Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená. 

Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu. 




Je úžasné pozorovat, jak se miminko každým dnem mění, jak je vnímavější a učenlivá, když už si chystám deku, kterou používám na kojení, vidím, jak už se těší na papání. Zpočátku jsem byla nejistá v tom, jak vlastně malou obléct na spaní, ale nejvíce se mi osvědčily klasické dupačky, když je přes den teplo, tak overálek, tepláčky a ponožky, případně i čepičku, tu ale dávám každopádně vždycky na venek. 



Nad postýlku už přítel nainstaloval kolotoč, hraje a svítí, super je, že se vždycky sám vypne, dají se tam navolit i různé melodie, takže super.



Dneska celý den prší, ale minulý týden jsme stihli procházku, aby měla Julča trochu sluníčka. Postava se mi vrátila téměř do normálu, ještě to bříško se snad zatáhne, ale kdo mě nezná tak by těžko hádal, že jsem před dvěma týdny porodila. Konečně už obleču svoje milované džíny, ale i kdybych byla oteklá a tlustá, bylo by mi to jedno.

Za to vytoužené miminko by to totiž všechno stálo. Konečně jsme s přítelem rodiče, jsme rodina, a to je to pravé štěstí! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné zářijové dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak tomu se říká rodinné štěstí a Julinka si určitě vybrala ty nejlepší rodiče :) . Užívejte .

    OdpovědětVymazat
  2. Kouzelné. Moc vám to sluší. Tobě i Julince.

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné fotky :) S kočárkem ti to moc sluší <3 Jsem moc ráda, že se máte parádně :) Také u nás dnes celý den pršelo, ale ono je to potřeba. Byla opravdu hrozná vedra...

    OdpovědětVymazat
  4. Děvčátka,sluší vám to👍🍀

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné. Taky u nás včera celý den pršelo a dneska to má být stejné, tak uvidíme. 🙂

    OdpovědětVymazat
  6. Julinka je opravdu krásná, a vy budete určitě skvělí rodiče :)

    OdpovědětVymazat
  7. Julinka je evidentně pořád v dobré náladě, to je super. Měj se hezky, pá 🍀

    OdpovědětVymazat
  8. ať je vše stále v pořádku, ty se cítíš lépe a lépe a jste spokojeni :)

    OdpovědětVymazat
  9. Julinka je moc krásné miminko a s kočárkem ti to sluší.

    OdpovědětVymazat
  10. Eliss, krásně to zvládáte. Julinka je spokojená. Jste skvělá rodinka.

    OdpovědětVymazat
  11. Gratuluji ke štěstí, užíj si tuhle dobu, co nejvíc,protože než se otočíš, bude pryç

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Obrovský průšvih?

 Řetězce rychlého občerstvení nepatří zrovna mezi podniky, kde bych se pravidelně stravovala. U nás ve městě nemáme McDonalds ani KFC, jen pár čínských bister a kebab. A pak je tu taky malý kiosek, kde se prodávají párky v rohlíku a hamburgery. Sem tam si tady koupím párek v rohlíku, v čínském bistru jsem měla párkrát nudle, ale to je tak jednou do měsíce, když fakt dostanu chuť na něco nezdravého.  V McDonaldu jsem byla poprvé v životě vloni, to když jsme jeli na genetiku do Olomouce. Snídani jsme si dali až po vyšetření, nevěděla jsem, jestli nemám být nalačno, takže jsem raději ráno nic nejedla, dala jsem si jen vodu. Pro mě to byla nová zkušenost, prostředí bylo takové typicky americké, řekla bych. Brácha si dal nějaký burger, já si objednala lívanečky a nějaký mléčný nápoj.  Jako jo, nebylo to špatné, hotová kalorická bomba, a tak si zpětně říkám, že je fajn, že jsem tenkrát nemohla jíst to maso. V KFC jsem nikdy nebyla, tenkrát jsme jeli kolem něj, ale brácha mávl p...