Konec září

 Dny mi teď vyloženě splývají, pomalu už ani nevím, co je za den. Julča je hrozně hodné miminko, občas si trochu popláče, ale třeba v noci, když má hlad, tak jenom tak "mrčí," vyloženě nepláče hlady, ale mě to samozřejmě vždycky vzbudí. 

Opravdu hezky přibírá na váze, ty nejmenší oblečky jsem už musela vyřadit, a tak si říkám, jak se moje malé miminko, co jsem si minulý měsíc přivezla z porodnice, stihlo tak proměnit! Pořád kojím, máme doma ve špajzu příkrm Beba, a už podvakrát jsme ho zkusili Julince dát. No vypila celou dávku, mlíčko jí chutnalo, ale mléka mám zatím dost, takže není potřeba. 

Kojení je takový fajn výměnný obchod - Julinka se nají, a mě tím pomůže od bolesti, myslím, že mám mléka až moc, protože občas cítím nepříjemné tvrdnutí v prsu, a už dvakrát jsem se vzbudila s mokrým flekem na pyžamu od mléka. 

Situace kolem povodní se už pomalu stabilizuje, jsem hrozně ráda za to, že máme teplou vodu a elektriku, a nepřestává mě dojímat, jak se lidé dokáží v takto těžké situaci spojit. Na platformě Donio vznikly sbírky na podniky v našem městečku, tak jsem taky poslala nějakou korunu. Nejvíce mě zasáhl osud mé milované lékárny, jejíž duší je postarší pán lékárník, vždycky velmi příjemný, ochotný, a ceny tu byly narozdíl od jiných lékáren velmi příznivé. Je to opravdu šílené, když ze dne na den přijdete vinou živelné katastrofy o podnik, který jste vlastníma rukama vybudovali... 

Nikdy by mě nenapadlo, že se něčeho takového ještě dočkám, a včera jsem viděla reportáž odvysílanou v České televizi v pořadu Reportéři ČT. Vidět tu hrůzu takto zprostředkovaně, slyšet příběhy lidí, kteří teď nemají nic, přišli o střechu nad hlavou a jediné, co se jim často podařilo zachránit je holý život, to je něco tak neskutečně dojemného a smutného, že jsem u toho brečela. Opravdu to mnou velmi otřáslo.

Včera se za námi stavil kolega z práce na kafe, a místa nahoře v naší obci už některá prakticky neexistují. Bolí mě z toho srdce a pořád musím přemýšlet nad všemi těmi lidmi, co teď nemají nic, a přitom mi připadá, že to nejhorší potkalo tak dobré lidi...

Zítra se chystám k doktorovi na kontrolu po šestinedělí, a taky asi dostanu papíry k vyřízení rodičovského příspěvku, protože zatím čerpám mateřskou. Doufám, že bude všechno v pořádku, cítím se celkem dobře, a to jak fyzicky, tak i psychicky. 

Julinka se někdy pěkně pitvoří, a když se to podaří zachytit, jsou z toho pěkné momentky. 

Přeji Vám všem pěkný začátek října, hlavně v pohodě, ve zdraví, a bez žádných katastrof! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥