Dny mi teď vyloženě splývají, pomalu už ani nevím, co je za den. Julča je hrozně hodné miminko, občas si trochu popláče, ale třeba v noci, když má hlad, tak jenom tak "mrčí," vyloženě nepláče hlady, ale mě to samozřejmě vždycky vzbudí.
Opravdu hezky přibírá na váze, ty nejmenší oblečky jsem už musela vyřadit, a tak si říkám, jak se moje malé miminko, co jsem si minulý měsíc přivezla z porodnice, stihlo tak proměnit! Pořád kojím, máme doma ve špajzu příkrm Beba, a už podvakrát jsme ho zkusili Julince dát. No vypila celou dávku, mlíčko jí chutnalo, ale mléka mám zatím dost, takže není potřeba.
Kojení je takový fajn výměnný obchod - Julinka se nají, a mě tím pomůže od bolesti, myslím, že mám mléka až moc, protože občas cítím nepříjemné tvrdnutí v prsu, a už dvakrát jsem se vzbudila s mokrým flekem na pyžamu od mléka.
Situace kolem povodní se už pomalu stabilizuje, jsem hrozně ráda za to, že máme teplou vodu a elektriku, a nepřestává mě dojímat, jak se lidé dokáží v takto těžké situaci spojit. Na platformě Donio vznikly sbírky na podniky v našem městečku, tak jsem taky poslala nějakou korunu. Nejvíce mě zasáhl osud mé milované lékárny, jejíž duší je postarší pán lékárník, vždycky velmi příjemný, ochotný, a ceny tu byly narozdíl od jiných lékáren velmi příznivé. Je to opravdu šílené, když ze dne na den přijdete vinou živelné katastrofy o podnik, který jste vlastníma rukama vybudovali...
Nikdy by mě nenapadlo, že se něčeho takového ještě dočkám, a včera jsem viděla reportáž odvysílanou v České televizi v pořadu Reportéři ČT. Vidět tu hrůzu takto zprostředkovaně, slyšet příběhy lidí, kteří teď nemají nic, přišli o střechu nad hlavou a jediné, co se jim často podařilo zachránit je holý život, to je něco tak neskutečně dojemného a smutného, že jsem u toho brečela. Opravdu to mnou velmi otřáslo.
Včera se za námi stavil kolega z práce na kafe, a místa nahoře v naší obci už některá prakticky neexistují. Bolí mě z toho srdce a pořád musím přemýšlet nad všemi těmi lidmi, co teď nemají nic, a přitom mi připadá, že to nejhorší potkalo tak dobré lidi...
Zítra se chystám k doktorovi na kontrolu po šestinedělí, a taky asi dostanu papíry k vyřízení rodičovského příspěvku, protože zatím čerpám mateřskou. Doufám, že bude všechno v pořádku, cítím se celkem dobře, a to jak fyzicky, tak i psychicky.
Nádherná slečna Julinka :) . Tak ať se daří a zase bude všechno dobré , neboj se .
OdpovědětVymazatHezky ti Julinka roste
OdpovědětVymazatEliss, opravdu je i na fotkách vidět, jak se Julince skvěle daří. Jsem ráda, že se situace u vás změnila k dobrému, bez vody a elektřiny jde všechno dost ztuha, zvlášť když je doma miminko. Moc zdravím, pá 😀😘
OdpovědětVymazatJulinka se má čile k světu. Už jsem tu chvíli nebyla a ona tak povyrostla. Štěstí, že vás povodně minuly. Také je mi všech lidí moc líto.
OdpovědětVymazatJulinka krásně prospívá, je dobře, že se vám daří. Lidé v místech s povodněmi to mají hodně těžké, jsou neuvěřitelně silní. Dobře, že u vás doma už vše funguje.
OdpovědětVymazatJulinka krásně roste :) Ta zkáza je strašná :'( jste ohromně silní! Posílám spoustu síly, moc mě to mrzí :'( :'( :'(
OdpovědětVymazatJulinka je moc roztomilá ♥
OdpovědětVymazat