Přeskočit na hlavní obsah

Konec září

 Dny mi teď vyloženě splývají, pomalu už ani nevím, co je za den. Julča je hrozně hodné miminko, občas si trochu popláče, ale třeba v noci, když má hlad, tak jenom tak "mrčí," vyloženě nepláče hlady, ale mě to samozřejmě vždycky vzbudí. 

Opravdu hezky přibírá na váze, ty nejmenší oblečky jsem už musela vyřadit, a tak si říkám, jak se moje malé miminko, co jsem si minulý měsíc přivezla z porodnice, stihlo tak proměnit! Pořád kojím, máme doma ve špajzu příkrm Beba, a už podvakrát jsme ho zkusili Julince dát. No vypila celou dávku, mlíčko jí chutnalo, ale mléka mám zatím dost, takže není potřeba. 

Kojení je takový fajn výměnný obchod - Julinka se nají, a mě tím pomůže od bolesti, myslím, že mám mléka až moc, protože občas cítím nepříjemné tvrdnutí v prsu, a už dvakrát jsem se vzbudila s mokrým flekem na pyžamu od mléka. 

Situace kolem povodní se už pomalu stabilizuje, jsem hrozně ráda za to, že máme teplou vodu a elektriku, a nepřestává mě dojímat, jak se lidé dokáží v takto těžké situaci spojit. Na platformě Donio vznikly sbírky na podniky v našem městečku, tak jsem taky poslala nějakou korunu. Nejvíce mě zasáhl osud mé milované lékárny, jejíž duší je postarší pán lékárník, vždycky velmi příjemný, ochotný, a ceny tu byly narozdíl od jiných lékáren velmi příznivé. Je to opravdu šílené, když ze dne na den přijdete vinou živelné katastrofy o podnik, který jste vlastníma rukama vybudovali... 

Nikdy by mě nenapadlo, že se něčeho takového ještě dočkám, a včera jsem viděla reportáž odvysílanou v České televizi v pořadu Reportéři ČT. Vidět tu hrůzu takto zprostředkovaně, slyšet příběhy lidí, kteří teď nemají nic, přišli o střechu nad hlavou a jediné, co se jim často podařilo zachránit je holý život, to je něco tak neskutečně dojemného a smutného, že jsem u toho brečela. Opravdu to mnou velmi otřáslo.

Včera se za námi stavil kolega z práce na kafe, a místa nahoře v naší obci už některá prakticky neexistují. Bolí mě z toho srdce a pořád musím přemýšlet nad všemi těmi lidmi, co teď nemají nic, a přitom mi připadá, že to nejhorší potkalo tak dobré lidi...

Zítra se chystám k doktorovi na kontrolu po šestinedělí, a taky asi dostanu papíry k vyřízení rodičovského příspěvku, protože zatím čerpám mateřskou. Doufám, že bude všechno v pořádku, cítím se celkem dobře, a to jak fyzicky, tak i psychicky. 









Julinka se někdy pěkně pitvoří, a když se to podaří zachytit, jsou z toho pěkné momentky. 

Přeji Vám všem pěkný začátek října, hlavně v pohodě, ve zdraví, a bez žádných katastrof! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Nádherná slečna Julinka :) . Tak ať se daří a zase bude všechno dobré , neboj se .

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, opravdu je i na fotkách vidět, jak se Julince skvěle daří. Jsem ráda, že se situace u vás změnila k dobrému, bez vody a elektřiny jde všechno dost ztuha, zvlášť když je doma miminko. Moc zdravím, pá 😀😘

    OdpovědětVymazat
  3. Julinka se má čile k světu. Už jsem tu chvíli nebyla a ona tak povyrostla. Štěstí, že vás povodně minuly. Také je mi všech lidí moc líto.

    OdpovědětVymazat
  4. Julinka se má čile k světu. Už jsem tu chvíli nebyla a ona tak povyrostla. Štěstí, že vás povodně minuly. Také je mi všech lidí moc líto.

    OdpovědětVymazat
  5. Julinka krásně prospívá, je dobře, že se vám daří. Lidé v místech s povodněmi to mají hodně těžké, jsou neuvěřitelně silní. Dobře, že u vás doma už vše funguje.

    OdpovědětVymazat
  6. Julinka krásně roste :) Ta zkáza je strašná :'( jste ohromně silní! Posílám spoustu síly, moc mě to mrzí :'( :'( :'(

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...