zomablog

 Internet je svého druhu úžasný vynález, skýtá však mnohá úskalí, která si často ani neuvědomujeme. Jedním z nich je i velká přemíra informací, která nás zahltí, a může se lehce stát, že nás ovládne negace a špatná nálada.  Já už roky nesleduji televizní zprávy. Televizi si pustím málokdy, a to i teď, co jsem doma. Někdy večer mě zaujme nějaký starší film na ČT, ale přes den nemám potřebu ji pouštět vůbec - maximálně tak jako kulisu k žehlení, a to nějaký z nabídky hudebních kanálů. Jenže i když se nedívám na zprávy, tak člověk pohybující se v online prostoru stejně některým zprávám zkrátka neuteče.  Před rokem v červenci mě poprvé začaly přepadat záchvaty panických atak. Přiznám se, že do té doby jsem měla tendenci tuto nemoc zlehčovat, jako nějaký nesmysl a simulaci moderní doby. Jenže když vloni začaly v práci velké problémy s novým vedením, já měla tak šíleně rozházené pracovní směny - jednou jsem začínala ve čtyři, podruhé až v sedm, plus k tomu přesčasy, a navíc jsem cítila, že n

 Dětem začaly tento týden letní prázdniny a zatím je počasí takové dost vrtkavé. Začátek týdne byl opravdu chladný, přitom ještě o víkendu byla taková vedra, a to i v noci, že jsem musela hned dvakrát převlékat povlečení, jak se to rychle zpotilo. Se spánkem mám poslední dny už dost velké problémy, jak roste bříško, nemůžu si v posteli najít tu správnou polohu, všude mě něco tlačí a bolí... Většinou spávám na levém boku, ale před pár dny mě v noci vzbudila taková křeč v rameni, že jsem myslela, že vyletím z kůže. Ovšem tohle jsou prkotiny ve srovnání s tím, že mi už konečně zabraly léky na křečové žíly. Bolesti mě teď už netrápí, i když chodím na delší procházky, jak jsem byla zvyklá. Problém je totiž samozřejmě v tom, že se doma často nudím, hodně uklízím, ale ono pořád taky není co doma dělat, obědy vařím jen o víkendu.  Včera jsem ale měla jakousi krizi, padla na mě od rána taková únava, že jsem nebyla schopná skoro ani vstát z postele, což je v jednatřicátém týdnu těhotenství celke

  Autor: Daphne du Maurier  Žánr: Psychologický román Mé hodnocení: 50% Obsah: Mladá vypravěčka příběhu, jejíž jméno v průběhu děje vůbec nepadne, sedá snad nejlépe označit jako nudná šedá myška. Coby sirotek pracuje jako společnice u zámožné paní Van Hopperové, přičemž činnost dívčiny práce je spíše dělat služku a tak nějak vše, co je zrovna potřeba. A zrovna teď z rozmaru své paní pobývá v jednom z luxusních hotelů. kde má bohatá panička dostatek času ke sledování místních celebrit, roznášení klepů, a pak také až příliš okaté snahy vlichotit se do přízně některého z vlivných návštěvníků hotelu.  Dívka je zvyklá příliš se v ničem neangažovat, ještě jí nebylo ani dvacet, takže je ze všeho dosud dost vylekaná a velmi nezkušená raději jen pozoruje okolí. Jednoho dne ale zažije setkání, které ji tak trochu vytáhne z ulity nesmělosti. A může za to Max de Winter, velmi pohledný čtyřicátník, který i přes určité společenské konvekce neváhá mladou dámu oslovit. A co se nestane - děvče se blázn