Knižní recenze 360 Velká vánice

 Autor: Milan Dušek 

Žánr: Detektivní

Mé hodnocení: 55%

Obsah: Polovina listopadu přinesla do malé obce Podlesí silný vítr a ošklivá šedá mračna, která dávala tušit, že podzimní plískanici brzy vystřídá sněhová nadílka. A také z tohoto důvodu přijeli brzy ráno traktorem s vlečkou plně naloženou senem dva pracovníci místního JZD k opuštěné boudě na samotě. Bylo totiž potřeba doplnit zásoby, zvěř začne mít díky chladnému počasí brzy hlad. 

Opuštěná lesní bouda už má nejlepší léta za sebou, svědčí o tom nejen dezolátní stav střechy, stěny místy od země shnilé, a v poslední řadě také to, že někdo z místních chuligánů zase vytrhl narezlou petlici. Ovšem uvnitř na oba pracanty čeká překvapení v podobě trčící lidské ruky, která vykukuje zpod nápadně načechrané hromádky sena. 

Výjezdová skupina kriminálky z Újezdu dorazí na místo za půl hodiny, v čele s kriminálním komisařem Josefem Bémem. Ukáže se, že mrtvá mladá dívka, kterou kdosi narychlo a nepříliš pečlivě zaházel senem, je krom bílých tenisek úplně nahá, a vrah si dal tu práci, že jí odřezal poslední články prstů, aby znesnadnil identifikaci... Bém už toho viděl dost, ale s takovou brutalitou se snad ještě nesetkal - dívka byla svázána, pohlavně zneužita, a také dost nevybíravě zbita, takže smrt pro ni byla v jistém ohledu vysvobozením. 

O kus dál se nejde dívčin batůžek a ledvinka, ovšem bez jakýchkoliv dokladů totožnosti. Podlesí je opravdu typické maloměsto, zpráva o brutální vraždě se roznese doslova rychlostí světla i do okolních obcí. Jene stop je ze začátku opravdu velmi málo, a navíc je velký problém i s identifikací mrtvé. Pomůže až výzva v místním deníku, kde policisté uveřejnili dívčinu upravenou podobenku. 

Hned na druhý den se na oddělení dostaví muž, který tvrdí, že v podobence poznal svou dceru. Opravdu se záhy ukáže, že se jedná o sedmadvacetiletou Kláru Lešikarovou. Ta pracovala v místním obchodě, a podle elektronických záznamů se na seznamce seznámila s některým z místních, se kterým měla sjednanou schůzku. Jenže dlouho se nedaří zjistit jeho totožnost, až pomůže šťastná náhoda.

Jak už to tak bývá, jako první se v hledáčku kriminalistů octne místní násilník a rváč, a to i díky anonymnímu udání, že byl noc před vraždou viděn v lese, tedy respektive jeho auto. Jenže vzápětí se slibná stopa ukáže jako lichá, protože Šikl měl na celou noc i dobu vraždy prokazatelné alibi. 

Moc nálady policejnímu týmu nepřidá ani fakt, že jen o tři dny později od nálezu mrtvoly zmizí další místní žena, čtyřicetiletá Božena Kordová. To že zmizela zjistil její manžel, o půlnoci se probudil, zjistil, že žena není v posteli, a vydal se ji hledat. U blízké kadibudky objevil pouze jeden růžový pantoflíček, ale po ženě jako by se slehla zem. 

Vypadá to, že policisté mají co do činění s šílencem. První slibné stopy vedou k objektu staré hájenky, kde dojde k dalšímu hrůznému nálezu. Zajímavou informací je, že objekt patří místní počítačové firmě Harmony, která jej užívá jako sklad. Mohou být zaměstnanci do vražd nějak zapleteni, nebo se jedná o pouhou náhodu?

Josef Bém si i se svými kolegy marně láme hlavu se zapeklitými vraždami, a zdá se, že je jen otázka času, než důmyslný vrah zaútočí znovu. A jak se zdá dle kazícího se počasí, velká vánice je na spadnutí, a s ní může přijít i velká spousta nepříjemných překvapení! 

Hodnocení: Velkou vánici jsem už představila v minulém článku, kdy jsem se pochlubila nákupem z internetového antikvariátu. Nijak mi nevadí nákup použitých knih, je to rozhodně lepší, než aby skončily někde v popelnici nebo nedejbože ve spalovně. Je fajn dát knížkám druhou šanci. 

Velká vánice spadá do série Původní česká detektivka, kterou vydává nakladatelství Moba. Série je velmi rozsáhlá, podle aktuálních statistik už čítá přes čtyři stovky vydaných svazků, což je úctyhodné. Už před pár lety jsem pár těchto detektivek četla, bohužel u nás v knihovně jich je pomálu. Jedná se většinou o čtenářsky méně náročné knihy, dají se zhltnout na jeden zátah. 

Velká vánice mě od začátku bavila. Mám ráda detektivky ze zapadlých českých vesniček, kde lišky dávají dobrou noc, není tu nouze o opuštěná stavení a temné lesy skrývají mnohá tajemství...  V jistém ohledu knížka toto mé očekávání splnila. Bohužel tu jsou ale dost velká "ale." 

Kniha má téměř tři sta padesát stránek. Což je v tomto případě prostě hrozně moc! Děj byl na můj vkus zbytečně rozvleklý, spousta nepodstatných detailů odváděla pozornost od případu. Je fajn se ponořit do osobních životů hlavních hrdinů, ale tady byl kvůli tomu byla detektivní linka příliš často odsouvána do pozadí, a bylo to místy opravdu nezáživné. 

Na druhou stranu tu funguje atmosféra malé, zapadlé vesničky, která je tak trochu tajemná, a začne ji obcházet strach - jak já jsem ráda, že nebydlím přímo u lesa, i když ho taky teda nemám zrovna daleko... Tak trochu to na mě působilo, jako by autor pořádně nevěděl, zda chce napsat detektivku, nebo sondu do duší policistů. 

Styl psaní byl poměrně čtivý, ale vadily mi dlouhé odstavce, příliš často se opakující příjmení, a co také na dobrém dojmu z knihy nepřidá jsou chyby a překlepy v textu, a tady jsem jich zaznamenala opravdu docela dost. 

Ono je to vlastně takové dost schizofrenní. Místy se tu dělo strašně moc věcí najednou, a pak se zase chvílemi nedělo skoro nic, jen se třeba rekapitulovala jednotlivá zjištění. Což není na škodu, ale tady to bylo fakt zbytečně moc ukecané, přece když čtu detektivku, nemusím si jednotlivá fakta dvacetkrát připomínat, že...

I když se to strašně táhlo, nakonec jsem byla překvapená tím, kdo byl pachatel. Jedná se samozřejmě o detektivku, ale dost věcí mi tu přišlo vyloženě neuvěřitelných, a nedávalo to moc smysl. Možná by nebylo špatné, kdyby autor spoustu věcí prostě a jednoduše vyškrtl a trochu si pohrál s atmosférou. Takhle se jedná o lehce podprůměrnou detektivku, ze které nemám vlastně ani žádné čtenářské pocity a už za týden nebudu pořádně vědět, co jsem to vlastně četla. 

Ale jako úplně nenáročné čtení, lehce zavánějící brakem, se to dá. Fakt mě mrzí, že dávám tak nízké hodnocení, ale na dobré krimi je to setsakra málo! Pětapadesát procent je v tomto případě naprosto odpovídající hodnocení, čekala jsem mnohem více, ale zase vzhledem k tomu, že knížka stála směšné peníze, mohlo mě to varovat. Ale jak se říká, nesuď knihu podle obalu, že!

A co Vy? Znáte edici Původní česká detektivka? Četli jste nějaký titul? Vyhledáváte raději české, nebo zahraniční autory? Máte rádi tak trochu brakové detektivky, u kterých se nemusí moc přemýšlet? Máte chuť si tuto knížku přečíst? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné slunečné dny, Vaše Eliss ♥