Přeskočit na hlavní obsah

Tak jsem si včera...

 ...užila avizovaný test na těhotenskou cukrovku tak, že jsem skončila po obědě v nemocnici, a pustili mě až dnes odpoledne...

Už je mi ale v rámci možností fajn, podrobnější článeček bude pozítří, musím se dát trochu dohromady. Děkuji, dávejte na sebe pozor, Vaše Eliss ♥



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Nečekané dědictví!

 Internet je ve své podstatě báječným místem pro komunikaci s přáteli, rodinou a známými. Nejčastěji se tak děje přes různé chaty, a řekla bych, že největším virtuálním tahounem je Facebook. Já sama Facebook využívám téměř denně, píšu si tu s kamarády ze školy a občas s rodinou, ale jinak tam nic moc ze svého soukromí nepřidávám. Na tohle jsem velmi opatrná, protože i když mám profil zamčený jen pro své přátele, jeden nikdy neví... Samozřejmě mi ale může napsat prakticky kdokoliv. Většinou tyto zprávy spadnou do nevyžádané pošty, kterou zase tak často nekontroluji. Jaké je tedy mé překvapení, když si někdy tyto zprávy prolistuju, a nestačím se divit, oč přicházím!  Například tato zpráva o Turka/Turkyně s jménem Azara Y. Pardon, tak se omlouvám, je to paní, bankovní úřednice z Istanbulu. Azara Yucil pracuje v bance ISBANKASI. Když jsem projela Google, zjistila jsem, že tato banka opravdu existuje. Zajímavé!  Podle další informace je "Božím přáním," abychom se potkali. Úžas...