Knižní recenze 335 Pokoj smrti

 Autor: Jeffery Deaver

Žánr: Thriller, Detektivní, Špionážní 

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Desátý případ Lincolna Rhyma. 

Robert Moreno, americký občan žijící už několik let na Bahamách, se jednoho květnového dopoledne stane obětí odstřelovače. Zrovna v hotelovém pokoji poskytuje interview mladému novináři Eduardovi de la Rua. Moreno má velmi protiamerické názory, nenávidí svou rodnou zem, a je evidentní, že se snaží založit hnutí, které má místní občany nabádat k sabotování všeho, co jen trochu zavání Amerikou. 

Jenže při vražedném útoku zemřel i novinář a také Morennův osobní strážce - ty ale zabily rozprsknuté střepy z okna, které se rozletělo po celém pokoji. Vraždu si měla objednat americká vláda na základě tajné informace, že Moreno připravuje teroristický útok. Jenže se ukáže, že vše bylo tak trochu jinak - Moreno chystal nevinný protest, nikoliv žádný atentát.

Ač k vraždě došlo na Bahamách, pořád se jedná o občana s americkou národností. Vyšetřováním v New Yorku je pověřen kapitán Lincoln Rhyme a jeho podřízená Amélie Sachsová. Rhyme je brilantním vyšetřovatelem, před pár lety odešel do výslužby díky poranění míchy, po kterém zůstal trvale upoután na invalidní vozík, a může pohybovat pouze pravou rukou. 

S oběma policisty bude spolupracovat státní zástupkyně Nance Laurelová, která na první pohled působí velmi nepřístupně a rezervovaně. Lincoln se rozhodne do případu jít. Vražda revolucionáře, který už roky pobýval v Jižní Americe, nenáviděl svou vlast a chystal se údajně k teroristickému útoku, to vypadá na zajímavý a zapeklitý případ! 

Jenže vyšetřovat případ takto na dálku je opravdu složitý úkol. Navíc bahamská policie nechce moc s americkými kolegy spolupracovat, dokonce se zdá, že chce případ velice rychle uzavřít. Pachatelem mají být místní drogové kartely, ale Lincolnovi se na tom samozřejmě spousta věcí nezdá. 

Nakonec se Lincoln rozhodne navzdory svému postižení vydat se až na Bahamy, do hotelu South Cove Inn. Zde jej ovšem čeká pořádný šok - pokoj, kde došlo k vraždě, nejenže není zapečetěn, ale dokonce se v něm už pečlivě uklízelo, a natěrač právě nanáší nový nátěr! Jak je možné, že místo činu bylo tak rychle kontaminováno? 

Pro Lincolna byla cesta díky jeho postižení samozřejmě velmi náročná, ale má tu s sebou svého osobního ošetřovatele Thoma a mladého desátníka Rona Pulaskiho. Jenže se tak ocitá v nebezpečné blízkosti odstřelovače. Jenže kdo je vlastně pachatel? 

Nitky totiž vedou až k nejvyšším patrům policejních složek - dle velmi specifické zbraně je očividné, že pachatel je někdo z FBI či CIA. Postupně vycházejí najevo další znepokojivé okolnosti a Lincoln s Amélií zjišťují, že nic není takové, jak se jim mohlo zpočátku zdát. Podaří se jim dosáhnout spravedlnosti, nebo i na ně někde čeká pokoj smrti...? 

Hodnocení: Před mnoha lety jsem od autora Jefferyho Deavera četla snad dvě knížky ze série s vyšetřovatelem Lincolnem Rhymem. Už je to sice pár let, ale velký dojem ve mně nezanechaly, jelikož si už vůbec nepamatuji, o čem byly. Ale před tuším pěti lety jsem viděla film Sběratel kostí v hlavní roli s Angelinou Jolie, a ten se mi líbil.

Pokoj smrti jsem si vypůjčila v knihovně. Chtěla jsem si zase po dlouhé době od Deavera něco přečíst, a na první pohled mě zaujalo grafické zpracování obálky. Ta evokovala na první pohled to, že se bude jednat o krvavý thriller - což já opravdu můžu.

Jenže jsem dostala něco úplně jiného, než jsem očekávala. První kapitoly byly příjemně navnaďující - střelba v hotelu, počátek vyšetřování v New Yorku, četné rozhovory s policejním ředitelstvím a hlavně nová postava v podání rezervované Nance Laurelové. 

Slibný začátek vyšuměl kamsi do ztracena. Problémem je, že se tu strašně moc mluví, a tempo se odvíjí velmi pomalu. Ale zase je čas na to se pořádně seznámit s postavami - matně jsem si pamatovala, že Lincoln je upoután na invalidní vozík, a překvapilo mě příjemně to, jakým směrem se posunul jeho vztah s Amélií, i když byl místy lehce nejednoznačný. 

Jenže dál už to tak pozitivní nebylo. Čekala jsem detektivní thriller, a dostala jsem jakousi překombinovanou splácaninu. Chváli detektivka, pak špionážní román ve stylu Jamese Bournea. Bavila mě jedna postava skrytá tak trochu v pozadí - Jacob - pasáže s ním byly moc pěkně popsané. Ale jinak jsem těch šest set stran dočetla jen s velkým sebezapřením.

Nemastné, neslané, překombinované, příliš velké množství postav, což mi hrozně vadilo, protože jsem se v nich přestávala orientovat. Vyloženě nenávidím v detektivkách dlouhé popisné pasáže - a tady tvořily snad čtvrtinu knihy! Všechny ty popisy zbraní, letounů ráží vystřelených kulek, tohle bylo prostě zbytečné! Přiznám se, že pár pasáží jsem přeskočila - a nemyslím, že bych o něco přišla... 

Detektivní linka byla tím pádem úplně pohřbená pod tím vším nánosem kolem. A už vůbec jsem nepochopila, jak Lincoln přišel na některé indicie, to bylo strašně přitažené za vlasy... Byly tu i napínavé scény, pár pěkných přestřelek, ale to bohužel bylo na dobrou detektivku hrozně málo. Možná pro americké vlastence zajímavé čtení, ale pro milovníky napínavých detektivek tohle rozhodně ne...

A závěr mě také nijak neoslovil Očekávala jsem něco prostě úplně jiného, takže převažuje zklamání. Asi se autor vydal ve své knižní sérii trochu odlišným směrem - Pokoj smrti byl poprvé celosvětově vydán v roce 2013, od té doby napsal také pár dalších nových knih, ale já si od něj zase delší dobu nic nepřečtu.

Dávám padesát procent, protože bylo hrozně těžké se knížkou přelouskat, nebavilo mě to, a příští týden už si vůbec nebudu pamatovat, o čem to vlastně celé bylo... Velká škoda! Dnes tedy knížku doporučit nemůžu, raději sáhněte po jiném autorovi...

A co Vy? Viděli jste film Sběratel kostí? Četli jste nějakou knihu od Jefferyho Deavera? Znáte tuto knižní sérii? Máte rádi špionážní thrillery? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥