Přeskočit na hlavní obsah

Omluva - nemoc

 Milí čtenáři a blogoví přátelé,

bohužel pár dní nebudou žádné nové články. Snad díky počasí, které je stále jako na houpačce, nebo opět tím, že v zimních měsících zapomínám pít - mě zase chytla ledvina. Včera večer už mě začalo bolet vpravo v zádech, dostala jsem hroznou žízeň, a do toho zimnici.

V| noci to bylo ještě horší, nemohla jsem skoro spát, a dneska jsem se už objednala k doktorce, kam jdu zítra. Je to úplně stejné jako vloni v létě, kdy jsem měla náběh na zánět. Dneska jsem teda doma, od zítřka asi neschopenka, jsem zvědavá co mi řekne doktorka.

Snažím se hodně pít, jenže to není o moc lepší, pořád mě to tlačí v zádech a nejhorší je ta zimnice, která se mě nechce pustit. Ach jo. Tak to vypadá, že si prodloužím volno, ale je mi fakt pěkně blbě...

Mějte se hezky, budu se snažit ozvat hned jak to bude lepší, Vaše nemocná Eliss ♥







Komentáře

  1. Hleď se brzy vyzdravět.
    Nechť ti k tomu nastupující jaro dopomůže.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je hodně nepříjemný :( . Drž se a ať si co nejdříve zase fit .

    OdpovědětVymazat
  3. Eliss, ledviny umějí dát pořádně zabrat. Držím palce, ať je brzo lépe, pá 🍀

    OdpovědětVymazat
  4. To je nemilé, doufám, že ti bude brzy lépe. ❤

    OdpovědětVymazat
  5. To je nepříjemné.Tak ať si brzy zase v pořádku a hlavně buď opatrná

    OdpovědětVymazat
  6. Eliss, taky držím palce, hlavně to pořádně doleč.

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Eliss, přeju Ti hlavně hodně zdraví ! Opatruj se, myslím na Tebe. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Talkshow Ellen několik let denně moderovala stejná moderátorka, ale jednou musela jít (nejspíše) k doktorovi, tak za ní jednou zaskočila šikovná dobrá známá. Moc se mi líbilo takové milé vstřícné chování, tak mě napadla jedna věc pro Eliss.
    Napsal jsem jí, že je skvělá blogerka s úžasným blogem a že sice jsem nebyl v době Blog.cz tolikrát vybrán na přední stranu jako ona, ale že bych jí moc rád poslal nějaký článek do zásoby, aby ho mohla publikovat až bude nemocná, jestli bude chtít. A mě se celý den rozzářil, když mi napsala, že by za to byla ráda.
    Asi 3x za měsíc jsem se zamýšlel o čem by takový článek (či články, aby si mohla i vybrat) měli být, aby se jí sem hodil a byla za něj ráda. Pro diskutoval jsem to se známými a přemýšlel. Uběhli tři roky a já, ostuda, jí žádný, bohužel, neposlal.
    Eliss, doufám, že možnost stále platí. :) Bylo by mi poctou. O prázdninách bych si v klidu sednul. Rozhodně by mi to už 3 roky netrvalo. :D
    Ale teď se hlavně pro nás o sebe dobře starej a uzdrav se nám. :)

    OdpovědětVymazat
  9. S ledvinami jsem si užil své, tak si to trochu umím představit. O to víc držím palce, ať se vše postupně zklidní a bolesti ustanou.

    OdpovědětVymazat
  10. Mrzí mě, že jsi nemocná :( snad je ti lépe <3

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula