Přeskočit na hlavní obsah

Konečně pěkně!

 Poslední týden to u nás s počasím nebyla vůbec žádná hitparáda. Typické aprílové počasí - chladno, lezavo, vítr s deštěm, a sluníčku se tak nějak moc nechtělo prodírat se skrze mraky. 

Včera ale konečně už brzké ráno dávalo tušit, že bude hezky - když jsem v sedm hodin v práci pila kafe- už z odtažených žaluzií proudily na dílnu sluneční paprsky. Sluníčko na mě působí přímo magicky - hned se mi chtělo víc do práce, těšila jsem se na cestu na kole domů, a také jsem si všimla, jak už se to kolem začíná pěkně zelenat, a taky tráva pěkně povyrostla.

Už jsem si fakt začínala myslet, že to pořádné pěkné jaro k nám na hory nikdy nedorazí! Doma jsem se dala pořádně do kupy, a se Žofkou jsem vyrazila k mojí mámě na oběd. Byly domácí jahodové knedlíky, a byly vynikající!

No a po jídle jsme si šli sednout na zahrádku. Mamka byla včera v Olomouci na květinové Floře, takže se mi chlubila pěknými úlovky. Já jsem sice vyučená zahradnice, ale zahrádku nemám, není to můj koníček, ale několik pěkných pokojovek mám doma.


Tento žlutý narcis už krásně kvete - máma má na zahrádce ještě bílé exempláře, ale mě se tento žlutý líbí víc.


Macešky, neboli violky zahradní, jsou takovou krásnou klasikou snad na všech zahrádkách. Myslím, že v takovém velkém květináči pěkně vyniknou! Nejvíce se mi líbí fialový květ, ten je opravdu krásně zabarvený.


Tuto trvalku si máma také koupila na Floře - byly tam už poslední tři kusy, z toho dva růžové - ale po příjezdu domů máma dočista zapomněla, jak vlastně prodavačka říkala, že se jmenuje. Nejprve jsem myslela, že půjde o krásnoočko - ale to má jiné květy. Tak nevím, mohla by to být paprskovka? Ale ta má květy trochu více nahusto u sebe...

Poradíte mi, milé čtenářky, o kterou rostlinku se jedná? Děkuji!




Žofka si pobyt na zahrádce užívala, ač jí letos už bude dvanáct roků, je to pořád takové malé čertisko, které chvíli neposedí. Taky byl problém ji vyfotit! Můžete si všimnout i na fotce fialové rostlinky, vlevo nahoře v rohu je kus rozmazané Žofky v běhu...

Ale jsem ráda, že je pořád taková akční, miluje procházky, a když jsme na zahrádce, bezvadně se tam vyřádí, a hlavně si ráda povídá s cizími pejsky, co jdou kolem - vždycky si říkám, takový malý pes, a jak dokáže být tak hlučný? Je to naše zlatíčko!

Když jsme přišli domů, tak protože bylo pořád tak úžasně hezky, táhlo mě to znovu ven. A tak jsem si obešla takové menší kolečko naší obcí.


Místní cyklostezka s přilehlým lesoparkem, kde jsem fotila pak další obrázky.


Letos jsem zatím moc šneků ani slimáků neviděla, ale tento tak směle vyčníval mezi suchým listím, že jsem se rozhodla cvaknout rychlou momentku, která se celkem povedla.



Mini potůček, je tedy docela zázrak, že tam protéká voda, protože minulé roky byl většinou suchý, díky horkům a malým srážkám. Ale teď je i v potoce dost vody, po deštích je pěkně kalná, a ještě docela bouřlivá.


Myslím, že tato fotka je pěknou ukázkou toho, že ne vše, co vypadá staré, mrtvé a ztrouchnivělé, takové opravdu musí být.


Nakonec to mám dvě spojené ploštice, které zběsile utíkaly po asfaltové cestě. Chtěla jsem je ještě vyfotit zblízka, ale to už se nezadařilo. Pamatuji si, že když jsem byla dítě, tak byly ploštice všude v přírodě, ale teď jich už kolem sebe tolik nevídám.

Posezení na zahrádce i procházka byly moc fajn, doufám, že už nás čeká více slunečních dní!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. My jsme taky hezké počasí uvítali - včera jsem ještě po příjezdu na chalupu byla dvě hodiny na zahradě a bylo příjemně. Dneska pokračuju v zahradnických pracech - musím vyplet zahrádku než se nám ztratí v trávě a plevelu.

    OdpovědětVymazat
  2. Počasí se konečně umoudřilo - i když jen na chvíli . Člověk má hned lepší náladu a táhne ho to ven . Jinak máš opět nádherné fotky přírody .

    OdpovědětVymazat
  3. Dneska to byla pohoda, pohodička...

    OdpovědětVymazat
  4. u nás teď bylo také krásně, tak jsme vyrazili na procházku :) rodiče byli na Flóře včera a také si dovezli krásné kytičky a příští týden vyráží do Kroměříže, kde je také něco takového :)

    jinak bohužel nevím, co je to za kytičku, ale vypadá krásně :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Obrovský průšvih?

 Řetězce rychlého občerstvení nepatří zrovna mezi podniky, kde bych se pravidelně stravovala. U nás ve městě nemáme McDonalds ani KFC, jen pár čínských bister a kebab. A pak je tu taky malý kiosek, kde se prodávají párky v rohlíku a hamburgery. Sem tam si tady koupím párek v rohlíku, v čínském bistru jsem měla párkrát nudle, ale to je tak jednou do měsíce, když fakt dostanu chuť na něco nezdravého.  V McDonaldu jsem byla poprvé v životě vloni, to když jsme jeli na genetiku do Olomouce. Snídani jsme si dali až po vyšetření, nevěděla jsem, jestli nemám být nalačno, takže jsem raději ráno nic nejedla, dala jsem si jen vodu. Pro mě to byla nová zkušenost, prostředí bylo takové typicky americké, řekla bych. Brácha si dal nějaký burger, já si objednala lívanečky a nějaký mléčný nápoj.  Jako jo, nebylo to špatné, hotová kalorická bomba, a tak si zpětně říkám, že je fajn, že jsem tenkrát nemohla jíst to maso. V KFC jsem nikdy nebyla, tenkrát jsme jeli kolem něj, ale brácha mávl p...