Přeskočit na hlavní obsah

Konečně pěkně!

 Poslední týden to u nás s počasím nebyla vůbec žádná hitparáda. Typické aprílové počasí - chladno, lezavo, vítr s deštěm, a sluníčku se tak nějak moc nechtělo prodírat se skrze mraky. 

Včera ale konečně už brzké ráno dávalo tušit, že bude hezky - když jsem v sedm hodin v práci pila kafe- už z odtažených žaluzií proudily na dílnu sluneční paprsky. Sluníčko na mě působí přímo magicky - hned se mi chtělo víc do práce, těšila jsem se na cestu na kole domů, a také jsem si všimla, jak už se to kolem začíná pěkně zelenat, a taky tráva pěkně povyrostla.

Už jsem si fakt začínala myslet, že to pořádné pěkné jaro k nám na hory nikdy nedorazí! Doma jsem se dala pořádně do kupy, a se Žofkou jsem vyrazila k mojí mámě na oběd. Byly domácí jahodové knedlíky, a byly vynikající!

No a po jídle jsme si šli sednout na zahrádku. Mamka byla včera v Olomouci na květinové Floře, takže se mi chlubila pěknými úlovky. Já jsem sice vyučená zahradnice, ale zahrádku nemám, není to můj koníček, ale několik pěkných pokojovek mám doma.


Tento žlutý narcis už krásně kvete - máma má na zahrádce ještě bílé exempláře, ale mě se tento žlutý líbí víc.


Macešky, neboli violky zahradní, jsou takovou krásnou klasikou snad na všech zahrádkách. Myslím, že v takovém velkém květináči pěkně vyniknou! Nejvíce se mi líbí fialový květ, ten je opravdu krásně zabarvený.


Tuto trvalku si máma také koupila na Floře - byly tam už poslední tři kusy, z toho dva růžové - ale po příjezdu domů máma dočista zapomněla, jak vlastně prodavačka říkala, že se jmenuje. Nejprve jsem myslela, že půjde o krásnoočko - ale to má jiné květy. Tak nevím, mohla by to být paprskovka? Ale ta má květy trochu více nahusto u sebe...

Poradíte mi, milé čtenářky, o kterou rostlinku se jedná? Děkuji!




Žofka si pobyt na zahrádce užívala, ač jí letos už bude dvanáct roků, je to pořád takové malé čertisko, které chvíli neposedí. Taky byl problém ji vyfotit! Můžete si všimnout i na fotce fialové rostlinky, vlevo nahoře v rohu je kus rozmazané Žofky v běhu...

Ale jsem ráda, že je pořád taková akční, miluje procházky, a když jsme na zahrádce, bezvadně se tam vyřádí, a hlavně si ráda povídá s cizími pejsky, co jdou kolem - vždycky si říkám, takový malý pes, a jak dokáže být tak hlučný? Je to naše zlatíčko!

Když jsme přišli domů, tak protože bylo pořád tak úžasně hezky, táhlo mě to znovu ven. A tak jsem si obešla takové menší kolečko naší obcí.


Místní cyklostezka s přilehlým lesoparkem, kde jsem fotila pak další obrázky.


Letos jsem zatím moc šneků ani slimáků neviděla, ale tento tak směle vyčníval mezi suchým listím, že jsem se rozhodla cvaknout rychlou momentku, která se celkem povedla.



Mini potůček, je tedy docela zázrak, že tam protéká voda, protože minulé roky byl většinou suchý, díky horkům a malým srážkám. Ale teď je i v potoce dost vody, po deštích je pěkně kalná, a ještě docela bouřlivá.


Myslím, že tato fotka je pěknou ukázkou toho, že ne vše, co vypadá staré, mrtvé a ztrouchnivělé, takové opravdu musí být.


Nakonec to mám dvě spojené ploštice, které zběsile utíkaly po asfaltové cestě. Chtěla jsem je ještě vyfotit zblízka, ale to už se nezadařilo. Pamatuji si, že když jsem byla dítě, tak byly ploštice všude v přírodě, ale teď jich už kolem sebe tolik nevídám.

Posezení na zahrádce i procházka byly moc fajn, doufám, že už nás čeká více slunečních dní!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. My jsme taky hezké počasí uvítali - včera jsem ještě po příjezdu na chalupu byla dvě hodiny na zahradě a bylo příjemně. Dneska pokračuju v zahradnických pracech - musím vyplet zahrádku než se nám ztratí v trávě a plevelu.

    OdpovědětVymazat
  2. Počasí se konečně umoudřilo - i když jen na chvíli . Člověk má hned lepší náladu a táhne ho to ven . Jinak máš opět nádherné fotky přírody .

    OdpovědětVymazat
  3. Dneska to byla pohoda, pohodička...

    OdpovědětVymazat
  4. u nás teď bylo také krásně, tak jsme vyrazili na procházku :) rodiče byli na Flóře včera a také si dovezli krásné kytičky a příští týden vyráží do Kroměříže, kde je také něco takového :)

    jinak bohužel nevím, co je to za kytičku, ale vypadá krásně :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula