Přeskočit na hlavní obsah

Křížovky jako prevence!

 Když jsme doma měli nějaký časopis, televizní program či jinou tiskovinu, tak oba moji rodiče pravidelně luštili křížovky. Musím říci, že ty prázdné čtverečky k luštění mi v dětství připadaly nesmírně fascinující. A na druhém stupni základky jsem už také zkoušela luštit.

Písmenka do křížovek jsem psala obyčejnou tužkou, aby to po mě rodiče mohli opravit. Strašně mě bavilo hádat, co do kterého čtverečku patří. Ale když jsem si nebyla jistá, často jsem raději vynechala, abych neudělala chybu. Trvalo opravdu spoustu let, než jsem přišla křížovkám na chuť. Co mě ale bavilo, tak byly osmisměrky. Hledat ve změti písmenek jednotlivá slova, to mi jako velkému čtenáři vždycky šlo.


I ve škole, pokud jsme měli nějaký zábavný úkol s hledáním písmenek, tak jsem jej měla hotový mezi prvními.

Křížovky jsem začala luštit až na střední. Občas jsem hledala řešení některých políček na internetu. Tak moc jsem chtěla vědět, jaké řešení se skrývá v tajence! A od té doby ráda luštím. Večer u televize jsou pro mě křížovky skvělým relaxem a zábavou. Bonusem je navíc i zapojení mozku, který nezakrňuje.

Podle odborníků totiž luštění křížovek není jen zábava, ale také prevence Alzheimerovy choroby i demence. Dokáže udržet mozek podstatně mladší, i když tělo stárne. Toto zjištění vyplývá z historicky nejvýznamnějšího výzkumu sledující stárnutí mozku - ten byl prováděn na více než 20 000 respondentech!

Testovaní jedinci ve věku padesáti až třiadevadesáti let, kteří denně luštili křížovky nebo řešili jiné hlavolamy, měli podle výsledků studie mentální kapacitu až o osm let mladší než ti, kteří se hádankám věnovali méně často, případně vůbec. Takže vlastně udržujeme mozek pořád ve střehu, a takové procvičování je jen výborným tréninkem.

Křížovky mají v České republice více než stoletou tradici. V roce 1899 byla na našem území první křížovka - ovšem podstatně jiná, než jak ji známe dnes - otištěna ve Sborníku hádanek Zlaté Prahy. Vymyslela ji učitelka Milada Antošová z Modřan.

Za oficiálního "vynálezce" křížovky je považován angloamerický novinář Arthur Wynn. Jeho tzv. Word-Cross neboli "slovní kříž," z něhož bylo oficiálně odvozeno pojmenování křížovka. Od osmnáctého ledna roku 1925 začaly být "americké" křížovky publikované v Lidových novinách.

Mezi nejznámější vášnivé křížovkáře patřil Karel Čapek, Jan Werich, Miroslav Horníček, či operní pěvkyně Ema Destinová. 




Alzheimerova choroba je v současné době obrovským strašákem. A vše, čím posilujeme mozkové buňky, můžeme v budoucnosti zabránit tomuto onemocnění. Čtení knih, tvůrčí psaní, a právě i křížovky jsou přímo ideálním receptem proti degenerativnímu onemocnění mozku.

Alzheimerova choroba se nedá vyléčit. Mozkové buňky odumírají, ztrácí svou funkci, a jejich poškození bývá nevratné. První příznaky onemocnění bývají plíživé - krátkodobé výpadky paměti, problémy s hledáním vhodného slova během rozhovoru... To vše se dá přikládat stáří, či stresu.

Postupně ale dochází k čím dál větším potížím. Orientace v prostoru a čase bývá zmatená, někteří lidé mohou zapomenout například kde bydlí, ve kterém městě se právě nacházejí, jaké je právě roční období... V rozvinutějším stadiu už nemocný nepozná například ani vlastní děti, nebo milovaného partnera, se kterým strávil i dvacet krásně prožitých let.

To je opravdu hrozná nemoc. Posledním stadiem bývá těžká forma demence, a to už je potřeba celodenní péče o nemocného, jelikož už není schopen si sám zajistit ani ty nejzákladnější fyzické potřeby. Před pár lety jsem viděla pěkný film, který opravdu syrově seznámil diváka s tím, co nemocného Alzheimerem čeká. 

Pořád jsem to já z roku 2014 vypráví příběh úspěšné profesorky lingvistiky Alice, která začíná zapomínat nejprve slova, a pak najednou neví, kde bydlí. Když je jí diagnostikována práva Alzheimerova choroba v rané fázi, je odhodlaná se s nemocí poprat, a hlavně zůstat tím, kým pořád je! 

Film je opravdu depresivní, smutný, ale bohužel, taková je realita tohoto onemocnění. V České republice podle statistik v současnosti trpí touto nemocí přibližně 160 000 lidí. Navzdory tomu, že se traduje, že postihuje často starší lidi, výjimkou nejsou ani trpící Alzheimerem již například po třicítce, ač je to pořád ještě vzácné - kolem deseti procent.



Problémem je, že spoustě lidí není často Alzheimerova nemoc vůbec diagnostikována, a bývá často zaměňována například za náladovost, přepracování či nešikovnost, anebo se jednoduše svede na projevy stáří... A bohužel je to dáno i dobou - protože stres, který díky životním nejistotám zažíváme, také dopomáhá k onemocnění mozku.

Já se snažím to negativní kolem sebe vypouštět, nevnímat, a radovat se ze života. Protože na to, abych se rozčilovala u zpráv, nadávala na politiku, je život opravdu příliš krátký. Křížovky, procházky, smích, čtení dobrých knih, užívání si maličkostí všedního dne, to je ta nejlepší prevence nejen na Alzheimera, ale i na jiná onemocnění.

A co Vy? Luštíte křížovky, nebo dáváte přednost jiným hlavolamům? Máte ze svého okolí nějakou zkušenost s Alzheimerem? Viděli jste film Pořád jsem to já? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Četla jsem to také,ale ač je to logické,moc tomu nevěřím.Nebo spíše ne každému to je k užitku.
    Manžel celé dny luští křížovky a kouká na soutěžní pořady.V reálu neskutečně zapomíná.Musím myslet za něho
    a všechno mu připomínat a to je asi lepší,jak křížovky.Nikde jsem žádnou nevyluštila.Nebavilo mě to.
    Eli,měj hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  2. Křížovky jsem moc ráda luštila jako malá - nejdřív dětský a pak ty normální , ale časem už mě to přestalo bavit a dneska už neluštím vůbec .

    OdpovědětVymazat
  3. Pracuji v domově seniorů se zvláštním režimem, kde kolem 90% lidí trpí demencí různého druhu a různých stádií. A jednou z aktivit, kterou s klienty dělám, je právě luštění křížovek, pak různé kvízy, testy, trénink paměti, slovní hrátky, prostě vše, čím si mohou zaměstnat mozek.
    Jinak na Alzheimerovu nemoc není ještě lék, ale český vědec v Americe pracuje na léku, který

    OdpovědětVymazat
  4. Pracuji v domově seniorů se zvláštním režimem, kde kolem 90% lidí trpí demencí různého druhu a různých stádií. A jednou z aktivit, kterou s klienty dělám, je právě luštění křížovek, pak různé kvízy, testy, trénink paměti, slovní hrátky, prostě vše, čím si mohou zaměstnat mozek.
    Jinak český neurolog Tolar pracující v Americe vynalezl lék, který by měl Alzheimerovu nemoc zastavit, už je schválený a na trhu by měl být do dvou let. Je to neuvěřitelný průlom v léčbě, kromě toho by měla být látka účinná i na Parkinsonovou nemoc nebo na amyotrofickou laterální sklerózu.

    OdpovědětVymazat
  5. Už léta jsem si nezaluštil. Dřív mě to celkem bavilo, dnes to beru trochu jako ztrátu času, kterou mozek může věnovat i něčemu užitečnějšímu :-).

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem kdysi luštila docela ráda, teď už jen občas - třeba na chalupě večer.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Eliss, film Pořád jsem to já s Julianne Moore jsem viděla dvakrát a hluboce na mne zapůsobil. Moje maminka měla Alzheimera a já jsem pracovala dvacet let se seniory, z nichž mnozí touto nemocí trpěli. Pozdravuju, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Já už přešel na vyšší level, křížovky sám vymýšlím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím říct, že se mi na tom i líbí, jak to míváš tematicky laděné k tomu danému roku - dost promakané :-)

      Vymazat
  9. Křížovky jsem mívala ráda, i osmisměrky a časem mě pohltilo taky sudoku.
    Pak jsem na to vše začala hůř vidět a na čas je dala k ledu.
    Jednou za čas si nějaké pořídím, mám ráda hodně různých druhů, né jen ty klasické. A sudoku luštím v mobilu.

    OdpovědětVymazat
  10. S největší pravděpodobností má babička Alzheimera :( je to něco strašného. Člověk se úplně změní... Nedávno jsem četla knížku Deník ze života s Alzheimerem, doporučuji! Jéé, o tom filmu jsem slyšela. Je někde zdarma ke zhlédnutí? Mamka chtěla knížku Ještě jsem to já, což je asi stejné, jako ten film. Chtěla jsem jí obdarovat k narozeninám, ale bohužel nebyla nikde k sehnání :(
    Jinak křížovky a osmisměrky mám také moc ráda. Je to fajn relax např. při učením se na zkoušky. Babičky taky ráda luští a čte si :)

    OdpovědětVymazat
  11. Film Pořád jsem to já jsem viděla a zaujal mě, dobře zahraný i dojemný. Myslím, že vznikl podle knihy, třeba by stála za přečtení, pokud ji neznáš. Křížovky luštím pravidelně, baví mě to, pročistím si tím hlavu od počítače a pestřím si tím mysl. Na podobném principu studuji i cizí jazyky, učit se nová slovíčka je dobrý způsob, jak udržovat mozek v pohotovosti. :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js