Přeskočit na hlavní obsah

Nádherný, ale i záhadný

 Americké národní parky patří nesporně mezi úchvatné přírodní scenerie. V dnešním článku se podíváme na zoubek Grand Canyonu, který krom nádherných výhledů a scenérií nabízí také sérii podivných záhad, které odborníci nedokáží vysvětlit.

Někteří se dokonce nebojí otevřeně tvrdit, že je prokletý!


Pro vědce a geology představuje Grand Canyon doslova ráj pro jejich práci. Nabízí nepřeberné, a často zcela ojedinělé možnosti výzkumu. Nacházejí se tu skály staré neuvěřitelných 1,84 miliardy let. Díky tomu se tak daří odhalit velký kus historie, který v sobě skály a horniny skrývají. 

Dodnes ale není jasné, jak vlastně tento park, který byl v roce 1919 prohlášen za národní památku, vznikl. Odhady se velmi liší - od 6 milionů, až po 70 milionů let. Jak je možné, že se vědci v názorech takto rozcházejí? Může za to tzv. "Velká neshoda." V určitých vrstvách horniny totiž prokazatelně chybí materiál za miliardu(!) let, a nikdo neví, kam se poděl.

V praxi to vypadá tak, že na skále staré 1.2 miliardy let sedí kus horniny, který má pouhých 250 milionů let. Problém je, že vrstvy mezi tím, zahrnující celou miliardu let, prostě chybí. A to je opravdu na poli geologie jedinečný úkaz. Jako by se kaňon sebral a proskočil časem o miliardu let dopředu... 

Vědci se roky přou, jak je to vlastně možné, ale uspokojivá odpověď nepřichází. 



V roce 1909 vyjde v dubnovém vydání arizonského týdeníku šokující zpráva. Dva profesoři se vypravili do Grand Canyonu pátrat po minerálech. Nakonec najdou něco ale mnohem většího.

Podle článku prý objeví obrovský podzemní komplex, se stovkami jeskyní, které jsou volně propojené tunely. A uvnitř těchto jeskyní se skrývají obrovské poklady, které pocházejí od Egypťanů. Tomu ostatně nasvědčují i roztodivné hieroglyfy na stěnách komplexu.

Jedna z jeskyní má být plná mumií, další obsahuje zlaté poklady, a nechybí ani plně vybavená kovářská dílna. Jenže věc má háček. Nikdy se nepodařilo pořídit žádné fotografie těchto úžasných krás, a nikdo další se do podzemního komplexu nikdy nedostal. Dokonce ani institut, kde mají oni dva vědci pracovat, dává od zprávy a ruce pryč a ředitel prohlašuje, že nikdo podobného jména u nich nikdy nepracoval. Zdá se, že se jednalo o novinářskou kachnu, a jediným cílem mohlo být zvýšení prodeje onoho týdeníku...

Pátrala jsem na internetu jako divá, a žádné fotografie egyptských hieroglyfů z Grand Canyonu se mi vážně najít nepodařilo.

Ale jiné záhady jsou snadno ověřitelné, a bohužel mezi ně patří i smutný fakt, že za posledních sto let tu zahynulo více než 700 lidí, a došlo k mnoha nevysvětlitelným zmizením. Mezi nešťastnými nehodami zde hrají prim i vraždy a sebevraždy. V roce 1975 došlo na severním okraji kaňonu k nálezu zakrvácené dámské košile s celkem šestatřiceti bodnými ranami.

V roce 1977 objevil náhodný turista těla manželského páru, které někdo popravil jedinou střelou do týla. Případ nebyl nikdy vyřešen. V roce 2006 turisté objeví pod vodopádem tělo čtyřiatřicetileté japonské turistky Tomomi, ubodané 29 ranami. Tento případ byl ale objasněn - k činu se přiznal o několik měsíců později mladík závislý na drogách.



Milovníci paranormálních jevů a záhad mohou zaplesat - Grand Canyon jich má totiž být plný.

Na fotografii výše, vlevo na fotce, můžete vidět "záhadného muže, který je oblečen jako smrtka." Toto je popis v článku psaném v angličtině, a takto jsem to zevrubně přeložila. Na první pohled obyčejný snímek, ale podle fotografa se na něj vloudil někdo, kdo tam rozhodně nepatří. Pří fotografování tam totiž údajně žádný další člověk nestál.

Nepodařilo se mi vypátrat, ve kterém roce byl snímek pořízen. Ale tipovala bych to na sedmdesátá, osmdesátá léta, rozhodně se nejedná o fotku focenou na chytrý telefon. Osobně si nemyslím, že je fotka nějak záhadná. Mohlo se lehce stát, že si fotograf prostě nevšiml, že tam někdo stojí, a muže si všiml až při vyvolání fotky. Postava na mě nepůsobí jako "smrtka," nýbrž jako obyčejný člověk z masa a kostí.

Snad se nechtěně připletl do záběru? Možná se byl v křoví vymočit, a zrovna když se vynořil z křoví, byl vyfotografován. Pro mě je to obyčejný snímek, ze kterého někdo zbytečně dělá senzaci.

Rozhodně se ale nevyplácí si z Grand Canyonu nosit domů nějaké suvenýry, ani na první pohled obyčejné kusy hornin. Mají být totiž prokleté! V roce 1879 obchodník Don Maguire vymění své zboží s Emmou Leeovou za její krásnou navažskou deku.

Žena ho sice varuje, že deka má být prokletá, a jejímu manželovi přinesla jen samé neštěstí, ale Don se tomu jen směje. Ale smát se brzy přestane. Za dva roky jej potkalo snad sto katastrof. Větších či menších. A vše mělo ustat jako zázrakem, když se oné deky zbavil...

Strážci parku i v současné době dostávají balíčky s vrácenými ukradenými suvenýry, které si bez povolení odvezli z chráněných oblastí. Třeba i kousky keramiky ukradené z indiánských pohřebišť. V dopisech vysvětlují, že se na ně od toho okamžiku začala lepit smůla, nemoci a jiné katastrofy.

Upřímně, těmto lidem to za takto troufalé krádeže snad i trochu patří. Ukrást artefakty z pohřebiště, to nemůže napadnout nikoho normálního...

Určitě věřím, že se v Grand Canyonu dají vidět pěkné, ale i pěkně strašidelné věci. Hlavně ta nevysvětlitelná vražda manželů je děsivá. Kaňon je ale vpravdě ideální místo pro skrývání mrtvých těl... 

Co si o tomto myslíte Vy? Může se v Grand Canyonu pohybovat vraždící maniak? Co ta záhada egyptských podzemních komplexů? Jednalo se jen o hloupou novinářskou kachnu? A co si myslíte o záhadné fotografii "smrtky"? Jedná se o přízrak, nebo muže, který se nechtěně přimotal k fotografování? 

Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Takové věci mě baví.Četla jsem i viděla hodně různých dokumentů z Grand Canyonu.
    Hezky jsi to sepsala.

    OdpovědětVymazat
  2. Taky mám tohle ráda , občas si koupím časopis Enigma - tam je spousta takových příběhů . Je pravda , že některé příběhy jsou hodně přitažené za vlasy , ale kdo chce věřit , věří . A myslim,že je fajn , že má člověk možnost nahlédnout do nějakého světa nadpřirozena . Já jsem v tomhle světě byla a jsem dodnes vždycky moc ráda .

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Eliss, takové tajemno a záhady baví mého muže, ten se v tom vyžívá a sleduje to. Měj se hezky, pozdravuju. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Je nejen tajuplný ale i romantický.

    OdpovědětVymazat
  5. Viděla jsem nejeden zajímavý dokument z těchto míst. Je to obrovský kus zajímavé přírody.

    OdpovědětVymazat
  6. jak jsem to četla, vybavil se mi horor Hory mají oči :D je to opravdu zajímavé, netušila jsem, že Grand Canyon je opředen tolika záhadami... na jednu stranu asi fajn místo na schování těl, na druhou stranu... kdo ví, jestli někdo neřádí tam :)

    OdpovědětVymazat
  7. Vraždící maniak se může vyskytnout kdekoli, tak proč ne zrovna v Grand Canyonu? Egyptské podzemní prostory jsou podle mě výmysl.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N