Hotově, nebo kartou?

 Bankovní účet mi založili rodiče, když mi bylo patnáct. Bylo to z ryze praktických důvodů - chystala jsem se na střední, kde jsem byla tenkrát na internátě, takže pro případ, že bych ztratila hotovost, či mě někdo okradl (což se mi opravdu stalo.)

Na účtu jsem měla pár stovek, které mi tam dali rodiče, a to bylo všechno. Svůj účet jsem nepoužívala, vždy jsem se spoléhala jen na hotovost, kterou jsem nosila v peněžence. A když mě nakonec tedy má vypečená spolubydlící okradla o peníze na autobus, na jízdenku domů se mi složily kamarádky. Kartu jsem u sebe prostě nikdy neměla.

Bankovní účet mám u společnosti Moneta. Když jsem si ale zakládala s rodiči ten účet, tehdy se banka jmenovala ještě GE Money Bank. Měla jsem kartičku k přihlašování na internet, platební kartu a složku s bankovními údaji, ale jak jsem už napsala, nikdy jsem neměla potřebu účet využívat.

Zlom nastal až na střední škole, kdy jsem už s ohledem na to, že ne všichni zaměstnavatelé vyplácejí výplatu na ruku, musela přemýšlet nad obnovou bankovního účtu. Tehdy už se banka přejmenovala na Moneta Money Bank. Mimochodem, slovo monetární znamená měnový, v ekonomii jsme se učili pojem monetární politika státu.

Takže účet jsem si nakonec obnovila. Zašla jsem do banky, tam rozstřihli mou starou neplatnou kartu, podepsala jsem haldy dokumentů, dostala údaje k internetovému bankovnictví, a za pár dní jsem si šla pro novou kartu.

V bance na mě byli milí, paní mi všechno ochotně vysvětlila. Pamatuji si, že kartu bylo potřeba ještě nějak aktivovat, asi nějakým kódem nebo čímsi, a bylo hotovo. Rovnou v bance jsem na účet vložila pár stovek, aby tam alespoň něco ještě bylo.

A s mou první prací mi na účet začala chodit výplata. Můj zaměstnavatel nabízí i možnost vyplácení na ruku, ne všichni kolegové to mají na účet, někteří jej ani nemají. Ale já si říkala, proč ne? Vyberu si z bankomatu, něco můžu platit online, takže jsem do osobního dotazníku tenkrát napsala své číslo účtu a kód banky.

U nás v práci je výplatní termín vždy desátého. Tak jsem se těšila, že budu mít už ten den výplatu na účtu. Jenže ouha.

Snad je to díky tomu, jakou banku mám, tak mi výplata chodí vždy o jeden nebo dva dny později. Kolegové, co dostávají peníze na ruku v obálce, ji mají většinou dříve než já. Je to maličkost, už jsem si zvykla, ale poprvé jsem z toho byla dost vyplašená a měla strach, že mi peníze nepřijdou. I účetní, u které jsem ten podepisovala výplatní lístek, se divila, že prý všichni co to mají na účet, tam mají peníze už ráno...

Když mi přijde výplata, jako první jedu vybrat peníze do bankomatu, zaplatím složenky, koupím si něco, čím si udělám radost, a udělám velký nákup jídla.

Stala se z toho pro mě rutina. Ale ze začátku jsem z výběru peněz a placení kartou měla velký strach. Když jsem poprvé platila kartou, klepaly se mi ruce a nevěděla jsem, kam tu kartu "strčit" - jestli jen přiložit, nebo vložit do té dírky, pak jsem měla strach, že zapomenu pin...

Ale zvládla jsem to. Hodná prodavačka mě navigovala, kam s kartou, a vše proběhlo v pořádku. Ale i tak, nerada platím kartou, dávám stále přednost hotovosti, pokud to jde. Nerada s sebou kartu nosím v peněžence, sice věci neztrácím, ale i tak mám hrůzu z toho, že ji někde vytrousím, a problém je na světě. 

S internetovým bankovnictvím jsem se ale naučila pracovat dobře. Platím z účtu internet a kabelovou televizi. Vždy si ale pečlivě zkontroluji platební údaje, hlavně číslo účtu, kam platbu posílám - ono to jde nastavit i jako trvalý příkaz, já však k tomuto nemám moc důvěru, ony se mění (čím dál výše) i ty částky, které platím, takže raději to budu ťukat každý měsíc do počítače znovu. Nevadí mi to, hlavně když mi to pak při konečném potvrzení transakce ukáže políčko, že podobnou platbu jsem už posílala minulý měsíc.

Takže vím, že jsem se nespletla.

Co mě ale dost zarazilo, byla věc, která se stala vloni. Elektriku, plyn a nájem platíme s přítelem přes SIPO složenky. A právě vloni, někdy tuším v březnu, nám přišla jen složenka k zaplacení nájmu. Elektrika a plyn nikde.

Přišlo mi to divné, ale ono je to nějak, že když se dělají odečty, že jeden měsíc se to nějak neplatí. Takže jsem tomu nevěnovala zase tak velkou pozornost. Když ale nepřišla ani další měsíc, to už mi přišlo hodně zvláštní. Za pár dní se přítel náhodou podíval do emailu, který moc nepoužívá. A od ČEZu nám přišly fakturační údaje k platbě za elektriku a plyn, přes bankovní účet.

Takže od té doby jsem platila elektriku a plyn přes účet. V emailu bylo všechno - variabilní symbol, částka, bankovní účet skupiny ČEZ. Přišlo mi tedy divné, že nás nijak předem neupozornili, proč neposlali složenky, ale nějak jsem to přestala řešit.

Nešlo o žádný podvod, emaily nebyly podvodné, vše oficiální hlavičky, a tak.

Více než rok jsem tedy platila energie přes účet. V emailu mám uložené fakturační údaje, vždy kolem desátého jsem platby posílala. A tak mě vážně překvapilo, že minulý měsíc přišla zase složenka na elektriku a plyn - zase SIPO v hotovosti. Takže teď to platím už normálně na poště spolu s nájmem. Nějak tomu moc nerozumím. 

Rok přes účet, složenku nám neposílali, a teď ji zase posílají poštou? Ono je to jedno, že, pořád platíme stejné částky, ale i tak mi to připadá divné. Nijak blíže jsem se nepídila po důvodech, ale jsem zvědavá, jestli si zase ČEZ nevymyslí, třeba za půl roku, že máme platit přes účet...

Je fakt, že platby přes účet, potažmo kartou, jsou pohodlné. Jde to z pohodlí domova, můžu odesílat peníze z pohodlí domova a lenošení v křesle.

Ale i tak jsem více věrná hotovosti. Mám ráda šustění bankovek v peněžence, jejich zvláštní vůni, když čerstvé vyjedou z bankomatu, a chřestění drobáků v peněžence. Myslím, že vzhled našich bankovek a mincí je opravdu povedený, radost mi udělá i třeba taková maličkost, jako je nová lesklá dvacetikoruna, kterou mi vrátí řidič v autobuse. 

Někdo může říci, že nošení hotovosti u sebe také skýtá jistá rizika. Ale totéž platí pro platební kartu. Já osobně jsem na peníze opatrná, peněženku nosím u sebe tak, abych na ni viděla a měla ji vždy po ruce. Když už sebou beru peníze, platební kartu nechávám zásadně doma. Opatrnosti není nikdy nazbyt, a člověk opravdu nikdy neví.

I když si objednávám věci přes internet, platím v hotovosti. Možná jsem ze staré školy, ale já mám prostě ráda peníze, a ne číslice na kartě, která jsou tak trochu imaginární. A hlavně, člověk peníze v hotovosti tak moc neutrácí, zato přes kartu, kdy nemáme zase takový přehled, tak to utracené cifry závratně stoupají.

Na něco je placení online fajn, ale nad něčím bude mít hotovost pořád navrch. V životě bych si ale nekoupila takové ty chytré hodinky, kterými se dá platit, to už je na příliš. Asi jsem tak trochu stará konzerva, ale vůbec mi to nevadí.

Podle statistik nedá na platbu v hotovosti dopustit každý čtvrtý Čech. Devět z deseti lidí platí hotovými penězi pravidelně. Takže, jak se zdá, konec placení v hotovosti zase tak brzký nebude, i když se nás o tom některé články a rozhovory snaží přesvědčit.

A co Vy? Preferujete placení v hotovosti? Nebo raději pohodlně přikládáte kartu ke čtečce, a hotovost nosíte jen málokdy? Má hotovost budoucnost, nebo budeme platit už jen virtuálně? A máte dobré zkušenosti s internetovými platbami? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥