Přeskočit na hlavní obsah

Trhlina

 Dnešní filmová recenze se bude týkat filmu, který jsem už sice viděla před nějakou dobou, ale líbil se mi natolik, že jsem se na něj od té doby podívala několikrát.

Mysteriózní horor Trhlina byl natočen vloni, jedná se o slovenské dílo, a předlouhou pro scénář se stala úspěšná kniha Jozefa Kariky. Film režíroval Peter Bebjak, před pár lety jsem viděla jeho další režisérský počin, horor Zlo, a i přes celkem kritické recenze si pamatuju, že se mi film líbil. 

V Trhlině se na začátku seznamujeme s mladým absolventem vysoké školy, Igorem. Ten bohužel skončí na úřadu práce, protože si nemůže najít práci. Práci v pravém slova smyslu nedostane, ale úřednice mu nabídne placenou absolventskou praxi. A protože Igor žije se svou přítelkyní Miou v podnájmu a všechny výdaje na domácnost táhne v podstatě jen ona, nabídku přijme. 

Naplní této praxe jsou pomocné práce při vyklízení staré psychiatrické léčebny. Igor spolu s partou řemeslníků vyklízí starý nábytek a demoluje zdi, když v tom narazí na starý, bytelný trezor. Hnán zvědavostí se rozhodne v noci tajně do budovy vrátit, aby trezor násilím otevřel. Jaké je jeho překvapení, když v něm místo pokladu najde jen pár lékařských zpráv, a starou vinylovou desku. Doma si ale materiály pečlivě prostuduje a zjistí, že je na stopě něčemu velkému.

V papírech i na desce, kterou si přehraje, jsou rozhovory s Walterem Fischerem, který se záhadně ztratil v pohoří Tribeč v roce 1939, když se vydal na procházku k Čiernemu hradu. Objevil se až po třech měsících, značně dezorientovaný, s podivnými popáleninami na krku a na tvářích, s řeznými ranami na nohou. Díky svému značně špatnému psychickému stavu se octl právě na psychiatrii. Mluvil z cesty, jeho vyprávění bylo značně nelogické, a musel setrvávat v absolutní tmě - světlo jej uvádělo do vegetativních stavů, byl zcela bez sebe, nekontrolovatelně zvracel a neudržel ani jiné tělesné tekutiny. Podle svého lékaře setrvával v pečlivě vybudovaném světě bludů.

Jenže Igorovi se to celé nezdá. O pohoří Tribeč si najde spoustu informací a zjišťuje, že podivných záhad a zmizení se tu dělo daleko více.

V roce 1929 například zmizel lesník Štefan Samšal, který znal celé pohoří velmi důkladně, při obvyklé obchůzce v lese. Po sedmačtyřicetiletém muži se nenašlo vůbec nic, ani zbytky oblečení, což by nahrávalo lidem, kteří věřili, že jej roztrhala nějaká lesní zvěř. Po třech měsících bylo pátrání ukončeno a muž prohlášen za mrtvého. A jen o rok dříve se při cestě k příbuzným ztratila osmnáctiletá studentka, která si přes Tribeč měla zkrátit cestu k příbuzným, ke kterým ale nikdy nedorazila.

Igorovi nedá celá záležitost spát a je rozhodnutý se do Tribeče vypravit a zjistit, jestli je na záhadě kus pravdy, nebo se jedná o pouhou smyšlenku. K výpravě přibere krom Mii i mladého milovníka záhad a konspiračních teorií Andreje a jeho přesný opak, postaršího skeptika Davida. Jenže tato výprava nebude jen tak obyčejná, pochmurné kopce tonoucí v mlze skrývají nejedno tajemství, a nemusí být tak jednoduché najít ten správný směr...




Ještě před prvním shlédnutím filmu jsem četla knižní předlohu. Jozef Karika je opravdu dobrý vypravěč, Trhlina dokáže čtenáři i přes stránky knihy zprostředkovat tu tajemnou a mysteriózní atmosféru, kterou se povedlo částečně přenést i do filmu. Ale v tomto případě je pro mě knižní předloha lepší.

Začátek filmu byl pro mě lehce utahaný a místy jsem se nudila, ale když se celá čtveřice vydá na průzkum pohoří, už to začínalo mít ty správné grády. Atmosféra houstla, začínalo přibývat čím dal podivnějších úkazů a celé to bylo znepokojující. 

Pro milovníky duchařských filmů to asi moc není, jelikož tu žádný "bubák" v pravém slova smyslu nestraší, ale je tu něco jiného, co nedokážeme pojmenovat, a snad právě proto je to mnohem děsivější. Herečtí představitelé byli vybráni dobře, jejich herecké výkony jsou průměrné, nejedná se o žádný debakl.

Hudební podkres je také dobrý, hodící se k mysteriózní atmosféře filmu, a speciálně musím vypíchnout hudební pecku Hýkal od skupiny Zrní, která ve filmu zazní.


Celkově se mi film líbil, na slovenskou tvorbu se jedná rozhodně o nadprůměr. Na československé filmové databázi má Trhlina sice "jen" šestapadesát procent, ze strany hodnotících jde ale asi o dost zkreslený dojem, já bych totiž hodnotila film daleko shovívavěji, protože se mi líbil. Má všechno, co od správného hororu divák čeká.

Pokud jste film neviděli, a chystáte se ho zhlédnout, nebo si chcete přečíst knihu, můžu oboje vřele doporučit, snad se Vám bude líbit jako mně! Je to celé pěkně tajemné, a mně z toho běhá pořádně mráz po zádech...

Na závěr přidávám ještě jedno pěkné videjko, kde je celá záhada Tribeče pěkně popsaná, rozhodně si jej pusťte!

A co Vy? Viděli jste film? A slyšeli jste o záhadě pohoří Tribeč? Napište mi do komentářů! 

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Knihu jsem četla, líbila se, film tedy zkusím taky, když se ti zdál taky dobrý. Jinak hodnocením na ČSFD se nikdy neřídím, často se neshoduje s mým, což je v pohodě, každý ať si hodnotí filmy podle svého.

    OdpovědětVymazat
  2. Knižku som nečítala ale som presvedčená, že bude oveľa lepšia a pútavejšia ako bol film, z ktorého som bola skutočne sklamaná. Čakala som rozhodne viac. O pohorí Tríbeč sa vie že je to veľmi záhadné, dokonca strašidelné miesto - napísala som o ňom aj článok. Ak máš záujem tak zájdi na: https://latrynablog.blogspot.com/search?q=tr%C3%ADbe%C4%8D
    Prajem pohodový podvečer. 🌞

    OdpovědětVymazat
  3. Četla jsem knížku a ta se mi líbila moc. Zkusím vyhledat i film, díky za tip ☺

    OdpovědětVymazat
  4. Kápla jsi mě do noty.Já tyhle záhady miluji.Film jsem viděla a knihu mám objednanou.Zhlédla jsem i nějaké dokumenty o pohoří Tribeč,kde mizeli lidé a na Youtube je i audiokniha Trhlina.Na knížku se hrozně těším,vždy jel epší,jak film.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  5. Knížku jsem bohužel nečetla. Film jsem chtěla vidět v rámci "Slovenského týdne" na ČT, ale ani to jsem nestihla.

    OdpovědětVymazat
  6. já film viděla a líbil se mi :) a jsem dost nalomena si přečíst knihu, prý je lepší a lépe pochopitelnější, ale můj seznam je táák dlouhý :D

    OdpovědětVymazat
  7. Tento žánr není mým šálkem čaje, ale možná se podívám po knížce, protože v dnešní složité době, kdy už téměř nikam nemůžeme, bude čas na čtení.

    OdpovědětVymazat
  8. Ja som na tento film počula skôr negatívnejšie recenzie, takže som nejako nemala chuť pozrieť si ho, ale plánujem prečítať si knihu :)
    What A Fancy World

    OdpovědětVymazat
  9. Nad Trhlinou jsem uvažovala od chvíle, co jsem se dozvěděla o knize. :) Ale vypadá to, že nejdříve dám přednost filmu. :D

    OdpovědětVymazat
  10. Knížku máme doma, ségra ji četla a moc si ji chválila. S mamkou se nedávno podívaly na film, běžel v televizi. Já na to nemám odvahu, ale třeba ji někdy najdu.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  11. Vnadivá recenze. O knize už jsem viděla nejednu zmínku na knižních fejs speciálech, film jsem neviděla, ale jedno z toho, nebo oboje, asi vyzkouším. - U hororů nepotřebuji litry krve, dobře vybudované napětí mi vyhovuje víc. Totéž u thrillerů...

    OdpovědětVymazat
  12. Stalo se mi už mnohokrát, že film, který se mi líbil a mému mlsnému manželovi taky, byl na ČSFD strašně strhaný. Takže jejich hodnocení už vynechávám a řídím se raději hodnocením přes Google, kde jsou lidé z celého světa, ne jen intoši, kterým hned tak něco nevoní, z ČSFD :D.

    OdpovědětVymazat
  13. Mám rád filmy, které jsou zajímavé i na druhé, třetí i další zhlédnutí, tenhle film - z toho mála, co o něm vím, protože jsem ho neviděl - se mi jeví spíš tak, že čím víc toho člověk ví o jeho ději, tím méně je důvodů ho ještě navrch vidět (a nedej bože, aby někdo předem prozradil, jak to dopadne! :-)). Můžu se samozřejmě plést, ale řekl bych, že to asi není úplně film pro mě.

    OdpovědětVymazat
  14. Film neznám, ale podle popisu mě zaujal. Určitě na něj během následujících dní přijde řada. :))

    OdpovědětVymazat
  15. Díky za rozšíření filmových obzorů. Neznám a neviděla jsem.

    OdpovědětVymazat
  16. Film jsem neviděla, ale knihu jsem četla.Líbila se mi. Nevím však, jestli bych film chtěla vidět.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  17. I když většinu takových filmů moc nevyhledávám, musím uznat, že tento mě zaujal. :D

    OdpovědětVymazat
  18. Tak tohle Tvoje vyprávění mě hodně navnadilo si knihu přečíst a filmu pustit, snad už bude někde na stažení když je poměrně nový, ale zase ne tak moc :-)
    Slováci poslední dobou nemají vůbec špatné filmy, stejně jako Češi se zlepšují :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Já znám knížku, o které mi několik lidí už říkalo, ale přijde mi, že i na ní bylo spousta různých názorů. Přiznám se, že jsem netušila, že je podle toho natočený film, ale zní docela dobře :) První si ale určitě chci přečíst knihu :D

    OdpovědětVymazat
  20. Mne sa film páčil, možno aj preto, že som ho v kine videla ešte predtým, ako som prečítala knihu a tak sa mi páčilo aj filmové spracovanie aj knižný príbeh :-)

    OdpovědětVymazat
  21. Na film jsem se podíval. Líbil se mi.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js