Knižní recenze 189 Psí poslání

 Autor: W. Bruce Cameron

Žánr: Román, Rodinný

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Jeden pes se může narodit několikrát za sebou, aby dospěl k tomu, jaké je vlastně jeho poslání, a shledal se se svým prvním a nejlepším páníčkem. 

A tohle se stalo právě zlatému retrívrovi Baileymu. Tedy, na začátku vlastně vůbec nevěděl, jak se bude jmenovat. Narodil se v doupěti spolu se spoustou sourozenců, které na začátku popisuje jako teplé, kníkající a zapáchající kuličky. A nejdůležitějším a zároveň i tvorem poskytujícím bezpečí je matka. Jenže jak čas plyne, štěňata rostou a dospívají, není už možné se bránit okolnímu světu.

Štěňátko se spolu se sourozenci a matkou ocitá na místě plném psů, a všichni brzy pochopí psí hierarchii. Jenže Bailey je neposedný, za drátěným plotem se mu moc nelíbí, a proto se jednoho dne spolu s matkou vyplíží ven. Matka jej však opustí a dá mu jasně najevo, že si musí poradit sám. 

Pejsek se tedy potuluje, pojídá zbytky z popelnic, ale jednoho dne si jej všimne řidič kamionu. Ten jej vezme sebou do auta, jenže nešťastnou náhodou se pejsek málem upeče zaživa. Zachrání jej až žena, která statečně rozbije okénko, pejska vysvobodí, a polomrtvého jej naloží k sobě do auta, a odveze k sobě domů. A tam se pejsek seznámí s osmiletým Ethanem, a dostane jméno Bailey. Bailey a Ethan se stanou nerozlučnými přáteli, a Bailey při nejednom hrdinském kousku prokáže, jak výjimečný je to pes.

Jenže jak Ethan dospívá, začíná mít jiné zájmy, a Bailey jde tak trochu stranou. A když jednou nastane Baileyho čas a rodina jej vezme k veterináři, jaké je Baileyho překvapení, když se znovu narodí, tentokrát jako jiný pes, a má zase jiné pány, a úplně jiné poslání.

V srdci nosí ale jedinou touhu - znovu se shledat s Ethanem, prvním a jediným pánem, který se mu nesmazatelně vryl do srdce... Podaří se Baileymu uskutečnit toto přání? 

Hodnocení: Knížku jsem si půjčila v knihovně, protože jsem nedávno četla pěkný příběh o kocourovi, který jezdil autobusem, a zatoužila jsem si přečíst něco v podobném duchu. Paní knihovnice mi doporučila tuto knížku.

Před několika lety jsem viděla film, který byl podle knihy natočen, věděla jsem tedy, jak celý příběh skončí, ale ani trochu mi to nevadilo. Film byl strašně dojemný, smutný, na konci jsem se rozbrečela, a kupodivu mě stejně dostala i knížka, ke konci knihy jsem řvala jako malá holka.

Celý příběh je vyprávěn z pohledu psa, ale tak nádherně a procítěně... Nechápu, jak se autorovi podařilo proniknout do psí mysli, musí mít pejsky opravdu hodně rád. 

Celý příběh je tak trochu neuvěřitelný, ale na druhou stranu, proč by někdo nemohl věřit tomu, že psí láska přemůže i smrt a jednou se psí miláček ke svému páníčkovi vrátí, byť v jiné podobě? Psí poslání je knihou pro milovníky pejsků. Sama doma pejska mám a je pro mě hrozné pomyslet na to, že jednou tu ten pejsek, ten milující tvor, který dokáže zlepšit náladu a zahnat smutek už jen svou přítomností, prostě nebude.

Psí láska je tu ukázána ve své nejčistější podobě, pes vám bude mít rád vždycky, ať už máte peníze, střechu nad hlavou, nebo skončíte pod mostem. Psí poslání je moc krásná kniha, zahřeje u srdce, a oko nejednoho milovníka psů nezůstane suché. Jedná se o pohodové čtení, je tu spousta humorných, ale i emotivních scén. Na poklidný den strávený někde opalováním u vody je knížka ideální. 

Pokud bych měla porovnat knihu a film, tentokrát vychází oboje nastejno, a to pozitivně. Moc často se to nestává.

Pokud jste nečetli knížku nebo neviděli film, rozhodně doporučuji. Jedná se o moc pěkný příběh. Plánuji si v knihovně půjčit další volně navazující díl, a pevně věřím, že budu spokojená.

A co Vy? Četli jste knížku, nebo jste viděli film? A jak se Vám líbil/a? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥