Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 189 Psí poslání

 Autor: W. Bruce Cameron

Žánr: Román, Rodinný

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Jeden pes se může narodit několikrát za sebou, aby dospěl k tomu, jaké je vlastně jeho poslání, a shledal se se svým prvním a nejlepším páníčkem. 

A tohle se stalo právě zlatému retrívrovi Baileymu. Tedy, na začátku vlastně vůbec nevěděl, jak se bude jmenovat. Narodil se v doupěti spolu se spoustou sourozenců, které na začátku popisuje jako teplé, kníkající a zapáchající kuličky. A nejdůležitějším a zároveň i tvorem poskytujícím bezpečí je matka. Jenže jak čas plyne, štěňata rostou a dospívají, není už možné se bránit okolnímu světu.

Štěňátko se spolu se sourozenci a matkou ocitá na místě plném psů, a všichni brzy pochopí psí hierarchii. Jenže Bailey je neposedný, za drátěným plotem se mu moc nelíbí, a proto se jednoho dne spolu s matkou vyplíží ven. Matka jej však opustí a dá mu jasně najevo, že si musí poradit sám. 

Pejsek se tedy potuluje, pojídá zbytky z popelnic, ale jednoho dne si jej všimne řidič kamionu. Ten jej vezme sebou do auta, jenže nešťastnou náhodou se pejsek málem upeče zaživa. Zachrání jej až žena, která statečně rozbije okénko, pejska vysvobodí, a polomrtvého jej naloží k sobě do auta, a odveze k sobě domů. A tam se pejsek seznámí s osmiletým Ethanem, a dostane jméno Bailey. Bailey a Ethan se stanou nerozlučnými přáteli, a Bailey při nejednom hrdinském kousku prokáže, jak výjimečný je to pes.

Jenže jak Ethan dospívá, začíná mít jiné zájmy, a Bailey jde tak trochu stranou. A když jednou nastane Baileyho čas a rodina jej vezme k veterináři, jaké je Baileyho překvapení, když se znovu narodí, tentokrát jako jiný pes, a má zase jiné pány, a úplně jiné poslání.

V srdci nosí ale jedinou touhu - znovu se shledat s Ethanem, prvním a jediným pánem, který se mu nesmazatelně vryl do srdce... Podaří se Baileymu uskutečnit toto přání? 

Hodnocení: Knížku jsem si půjčila v knihovně, protože jsem nedávno četla pěkný příběh o kocourovi, který jezdil autobusem, a zatoužila jsem si přečíst něco v podobném duchu. Paní knihovnice mi doporučila tuto knížku.

Před několika lety jsem viděla film, který byl podle knihy natočen, věděla jsem tedy, jak celý příběh skončí, ale ani trochu mi to nevadilo. Film byl strašně dojemný, smutný, na konci jsem se rozbrečela, a kupodivu mě stejně dostala i knížka, ke konci knihy jsem řvala jako malá holka.

Celý příběh je vyprávěn z pohledu psa, ale tak nádherně a procítěně... Nechápu, jak se autorovi podařilo proniknout do psí mysli, musí mít pejsky opravdu hodně rád. 

Celý příběh je tak trochu neuvěřitelný, ale na druhou stranu, proč by někdo nemohl věřit tomu, že psí láska přemůže i smrt a jednou se psí miláček ke svému páníčkovi vrátí, byť v jiné podobě? Psí poslání je knihou pro milovníky pejsků. Sama doma pejska mám a je pro mě hrozné pomyslet na to, že jednou tu ten pejsek, ten milující tvor, který dokáže zlepšit náladu a zahnat smutek už jen svou přítomností, prostě nebude.

Psí láska je tu ukázána ve své nejčistější podobě, pes vám bude mít rád vždycky, ať už máte peníze, střechu nad hlavou, nebo skončíte pod mostem. Psí poslání je moc krásná kniha, zahřeje u srdce, a oko nejednoho milovníka psů nezůstane suché. Jedná se o pohodové čtení, je tu spousta humorných, ale i emotivních scén. Na poklidný den strávený někde opalováním u vody je knížka ideální. 

Pokud bych měla porovnat knihu a film, tentokrát vychází oboje nastejno, a to pozitivně. Moc často se to nestává.

Pokud jste nečetli knížku nebo neviděli film, rozhodně doporučuji. Jedná se o moc pěkný příběh. Plánuji si v knihovně půjčit další volně navazující díl, a pevně věřím, že budu spokojená.

A co Vy? Četli jste knížku, nebo jste viděli film? A jak se Vám líbil/a? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Psí poslání - Cameron Bruce W. od 198 Kč - Heureka.cz

Komentáře

  1. Z knihy i z filmu jsem nadšená. Čtení jsem dlouho odkládala, protože v té době, jsme přišli o milovanou Betynku - fenku. Nakonec jsem tu knihu obrečela - je asi jedno, kdy ji čteš . Ale taky jsem se nasmála - rovněž až k slzám. I já ti vřele doporučuji jak Psí cestu, tak Psí domov - určitě je to stejně pěkné jako předchozí - ještě na mě v knihovně čeká. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já jako milovník pejsků, jsem tuto knížku četla a film musela vidět taky a moc se mi líbilo oboje :)

    OdpovědětVymazat
  3. Takové knihy nejsou můj šálek čaje.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc ráda jsem si přečetla tvoji recenzi. Byli jsme v kině na jedničce a pak i na pokračování (já dvakrát) :-) Moc se nám to s dcerou líbilo. A také jsme brečely. Myslím, že je to krásný příběh pro všechny milovníky psů. Děkuji za tip, že vyšlo i jako knížka a že se ti líbila .-)

    OdpovědětVymazat
  5. No já pamatuji a dojemný psi film Bílý Bim Černé ucho z dětství, ale ten konci smutné..

    OdpovědětVymazat
  6. Já viděla jen film, kniha mě zatím neláká, i když jsem ji měla několikrát v knihovně v ruce. Film se mi vcelku líbil :)

    OdpovědětVymazat
  7. Viděla jsem film a líbil se mi.Ale já u všeho bulím,tak asi knížku nebudu

    OdpovědětVymazat
  8. Viděla jsem film a klidně bych se podívala znovu. Je nádherný

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js