Kler (2018)

Církev je svatá, ale tvoří ji hříšní lidé...

 S polskou kinematografií nemám moc zkušeností. Viděla jsem snad jen nějaké starší snímky od Romana Polanského, a to je tak asi všechno. 

A předevčírem jsem náhodou při brouzdání na československé filmové databázi narazila na Kler. Matně jsem si vzpomínala, že jsem o filmu slyšela, tuším že to bylo někde v rádiu. V Polsku totiž film vzbudil velké vášně, jelikož se dotýká dost citlivého polského tématu - katolické církve a mnohých skandálů, které se v ní děly, a bohužel stále dějí. Poláci patří mezi velmi věřící národy, je tam problém i s u nás "běžným" umělým přerušením těhotenství - je možný jen při vážném ohrožení plodu či matky. Režie se ujal Wojciech Smarzowski - i jeho další režijní počiny jsou velmi zajímavé a jsou hodnoceny vysoko. 

Kler je příběhem tří katolických kněží. Seznamujeme se s nimi na hned na začátku, kde právě probíhá bujará oslava na faře jednoho z nich. Kněz Lisocki je ze všech tří nejvíce ambiciózní - pevně věří, že se jednoho dne dostane do Vatikánu. Zato Trybus nemá velké ambice, zato si však plnými doušky užívá radovánek, které by mu jako muži v božích službách měly být odepřeny - dokonce udržuje až moc přátelský vztah se svou hospodyní. 

Poslední z trojice, Kukula, je nejpočestnější a svým přátelům se ani trochu nepodobá, právě on se ale paradoxně ocitne v centru celé tragédie. Jednoho dne totiž v kostele zkolabuje mladý ministrant, a Kukula se nešťastnou náhodou stane obviněným ze sexuálního násilí na mladých chlapcích. Jak se může někdo, kdo celý život věří v Boha a káže jeho Písmo, vyrovnat s tak hrozným nařčením? Dveře natřené hanlivými nápisy a pokřiky místních budou jen začátek...

Na film jsem se strašně moc těšila. Navnadilo mě i hodnocení na československé filmové databázi - Kler je v červených číslech, a dvaaosmdesát procent, to je příslibem kvalitní podívané.

Podle režiséra mají všechny scény z filmu, s výjimkou jediné, reálný základ. Doba je stále modernější, a toto se dotýká ve velké míře i církve. Faráři jezdí ke svým ovečkám supermoderními auty, mají dotykové telefony, a jejich vztah k alkoholu není rozhodně nepřátelský. Jenže stále platí ta zásada celibátu, jakýkoliv pohlavní styk či manželství je přísně zapovězeno.

Ve filmu je řečena jedna pěkná věta. I to nejdivočejší zvíře nežije v celibátu. Jak má toto zvládnout normální, zdravě smýšlející člověk? 

Pokušení musí být opravdu velké. Vždyť sex je příjemná záležitost, člověk se při něm uvolní, zaplní jej pocity štěstí, a vydržet zcela bez něj není přirozené. Vím, že jsou mezi námi asexuálové, lidé, kteří žijí dobrovolně bez sexu, ale těch upřímně zase tolik není. Vím, že láska k Bohu je u farářů a knězů velmi silná, ale ony tělesné potřeby jsou někdy silnější než... Všechno. A pak to právě může skončit tak, že na to doplatí malí nebo velmi mladí chlapci, kteří jsou první na ráně, a ten kněz toho prostě využije. Je to nechutné, podlé, nízké, ale bohužel se to děje. Nedovedu si představit, jak musí být ten člověk sexuálně frustrovaný, když zneužije dítě.

A z tohoto je pak trauma na celý život. Nechybí ani výpovědi obětí, lidí, kteří se odhodlali o svých zážitcích mluvit, ale třeba až po třiceti letech. Zneužité děti byly znásilňovány opakovaně, bylo jim vyhrožováno, pokud o tom, co se stalo, někomu poví, a zvrhlí kněží se nebáli vyhrožovat chlapcům i božím trestem - například tím, že se budou smažit v ohni pekelném...

Dost šokující pro mě bylo i to s těmi umělými přerušeními těhotenství. Jedna scéna je dost vypjatá, mladá Polka kvůli tomu, že chtěla potrat, přijela do České republiky, a u nás jí ho samozřejmě lékaři provedli. Mimochodem, k nám opravdu mohou jezdit Polky na potrat, oficiálně to uvedlo i ministerstvo zdravotnictví, a to už v roce 2016. Každá žena má mít právo se svobodně rozhodnout, i polské zákony by na to měly myslet, chápu, že  spousta lidí je zarytými odpůrci potratů, ale když je žena v tíživé situaci, a polské zákony na toto prostě nemyslí? Je to fér?

No, trochu jsem odbočila, zpátky k filmu. Celou dobu jsem byla doslova přikována k obrazovce, děj mě úplně pohltil, a nestačila jsem se divit, k čemu může v církvi docházet.

Herecké výkony byly opravdu skvělé, scénář i režie perfektní, hudební složky ve filmu moc není, což je dobře, protože by jen kazila dojem, ale když už zazní, je dechberoucí. Zajímavostí je to, že spousta scén se točila v České republice, a pár vět česky ve filmu zazní.

Film se mi líbil, hodně mě šokoval, vzal mi dost iluzí, které jsem dodnes o církvi měla - zvláště v té polské, kdo by řekl, že takto zbožný národ bude mít tolik skandálů... 

Celý film hodnotím pěti hvězdičkami z pěti možných - tu poslední hvězdu dávám hlavně za naprosto šílenou závěrečnou scénu. Dlouho mě nic tak nedostalo. Z filmu mám husí kůži ještě teď a dlouho jsem o něm přemýšlela, vlastně pořád přemýšlím.

Pokud jste film neviděli, doporučuji.

A co Vy? Viděli jste tento film? Nebo ne? A chystáte se na něj třeba někdy podívat? Napište mi do komentářů!

Doufám, že se Vám článek líbil, přeji krásný den, a děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥