Přeskočit na hlavní obsah

Kler (2018)


Církev je svatá, ale tvoří ji hříšní lidé...

 S polskou kinematografií nemám moc zkušeností. Viděla jsem snad jen nějaké starší snímky od Romana Polanského, a to je tak asi všechno. 

A předevčírem jsem náhodou při brouzdání na československé filmové databázi narazila na Kler. Matně jsem si vzpomínala, že jsem o filmu slyšela, tuším že to bylo někde v rádiu. V Polsku totiž film vzbudil velké vášně, jelikož se dotýká dost citlivého polského tématu - katolické církve a mnohých skandálů, které se v ní děly, a bohužel stále dějí. Poláci patří mezi velmi věřící národy, je tam problém i s u nás "běžným" umělým přerušením těhotenství - je možný jen při vážném ohrožení plodu či matky. Režie se ujal Wojciech Smarzowski - i jeho další režijní počiny jsou velmi zajímavé a jsou hodnoceny vysoko. 

Kler je příběhem tří katolických kněží. Seznamujeme se s nimi na hned na začátku, kde právě probíhá bujará oslava na faře jednoho z nich. Kněz Lisocki je ze všech tří nejvíce ambiciózní - pevně věří, že se jednoho dne dostane do Vatikánu. Zato Trybus nemá velké ambice, zato si však plnými doušky užívá radovánek, které by mu jako muži v božích službách měly být odepřeny - dokonce udržuje až moc přátelský vztah se svou hospodyní. 

Poslední z trojice, Kukula, je nejpočestnější a svým přátelům se ani trochu nepodobá, právě on se ale paradoxně ocitne v centru celé tragédie. Jednoho dne totiž v kostele zkolabuje mladý ministrant, a Kukula se nešťastnou náhodou stane obviněným ze sexuálního násilí na mladých chlapcích. Jak se může někdo, kdo celý život věří v Boha a káže jeho Písmo, vyrovnat s tak hrozným nařčením? Dveře natřené hanlivými nápisy a pokřiky místních budou jen začátek...

Kněží pijí a znásilňují. Polský film trhá rekordy v návštěvnosti a  rozděluje veřejnost | Kultura | Lidovky.cz

Na film jsem se strašně moc těšila. Navnadilo mě i hodnocení na československé filmové databázi - Kler je v červených číslech, a dvaaosmdesát procent, to je příslibem kvalitní podívané.

Podle režiséra mají všechny scény z filmu, s výjimkou jediné, reálný základ. Doba je stále modernější, a toto se dotýká ve velké míře i církve. Faráři jezdí ke svým ovečkám supermoderními auty, mají dotykové telefony, a jejich vztah k alkoholu není rozhodně nepřátelský. Jenže stále platí ta zásada celibátu, jakýkoliv pohlavní styk či manželství je přísně zapovězeno.

Ve filmu je řečena jedna pěkná věta. I to nejdivočejší zvíře nežije v celibátu. Jak má toto zvládnout normální, zdravě smýšlející člověk? 

Pokušení musí být opravdu velké. Vždyť sex je příjemná záležitost, člověk se při něm uvolní, zaplní jej pocity štěstí, a vydržet zcela bez něj není přirozené. Vím, že jsou mezi námi asexuálové, lidé, kteří žijí dobrovolně bez sexu, ale těch upřímně zase tolik není. Vím, že láska k Bohu je u farářů a knězů velmi silná, ale ony tělesné potřeby jsou někdy silnější než... Všechno. A pak to právě může skončit tak, že na to doplatí malí nebo velmi mladí chlapci, kteří jsou první na ráně, a ten kněz toho prostě využije. Je to nechutné, podlé, nízké, ale bohužel se to děje. Nedovedu si představit, jak musí být ten člověk sexuálně frustrovaný, když zneužije dítě.

A z tohoto je pak trauma na celý život. Nechybí ani výpovědi obětí, lidí, kteří se odhodlali o svých zážitcích mluvit, ale třeba až po třiceti letech. Zneužité děti byly znásilňovány opakovaně, bylo jim vyhrožováno, pokud o tom, co se stalo, někomu poví, a zvrhlí kněží se nebáli vyhrožovat chlapcům i božím trestem - například tím, že se budou smažit v ohni pekelném...

Dost šokující pro mě bylo i to s těmi umělými přerušeními těhotenství. Jedna scéna je dost vypjatá, mladá Polka kvůli tomu, že chtěla potrat, přijela do České republiky, a u nás jí ho samozřejmě lékaři provedli. Mimochodem, k nám opravdu mohou jezdit Polky na potrat, oficiálně to uvedlo i ministerstvo zdravotnictví, a to už v roce 2016. Každá žena má mít právo se svobodně rozhodnout, i polské zákony by na to měly myslet, chápu, že  spousta lidí je zarytými odpůrci potratů, ale když je žena v tíživé situaci, a polské zákony na toto prostě nemyslí? Je to fér?

No, trochu jsem odbočila, zpátky k filmu. Celou dobu jsem byla doslova přikována k obrazovce, děj mě úplně pohltil, a nestačila jsem se divit, k čemu může v církvi docházet.

Herecké výkony byly opravdu skvělé, scénář i režie perfektní, hudební složky ve filmu moc není, což je dobře, protože by jen kazila dojem, ale když už zazní, je dechberoucí. Zajímavostí je to, že spousta scén se točila v České republice, a pár vět česky ve filmu zazní.

Film se mi líbil, hodně mě šokoval, vzal mi dost iluzí, které jsem dodnes o církvi měla - zvláště v té polské, kdo by řekl, že takto zbožný národ bude mít tolik skandálů... 

Celý film hodnotím pěti hvězdičkami z pěti možných - tu poslední hvězdu dávám hlavně za naprosto šílenou závěrečnou scénu. Dlouho mě nic tak nedostalo. Z filmu mám husí kůži ještě teď a dlouho jsem o něm přemýšlela, vlastně pořád přemýšlím.

Pokud jste film neviděli, doporučuji.

A co Vy? Viděli jste tento film? Nebo ne? A chystáte se na něj třeba někdy podívat? Napište mi do komentářů!

Doufám, že se Vám článek líbil, přeji krásný den, a děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Film jsem neviděla,ani o něm nečetla,ale filmy s podobnou tematikou jsem už viděla.Poláci kdysi měli moc pěkné filmy,hlavně historické.Za mlada jsme do kina chodili snad na všechno.Ráda bych film viděla a tak si pohlídám program našeho kina.
    Měj hezký začátek týden

    OdpovědětVymazat
  2. Film neznám, ale chtěla bych ho vidět. Porozhlédnu se po něm.

    OdpovědětVymazat
  3. To vypadá hodně zajímavě! Mám za to, že ve všech organizacích, ve kterých začnou fungovat vztahy na rovině moc-bezmoc, se dějí nepěkné věci podobného rázu, ať už se ona organizace zaštiťuje čímkoli. Když jde o Boha, tím hůř.

    OdpovědětVymazat
  4. To zní opravdu hodně zajímavě. Děkuji za tip!
    Leník

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavé! Pokusím se film dohledat. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Tak tento film mě zaujal, ten musím vidět! :)

    OdpovědětVymazat
  7. A mám ho ve své pidi databázi filmů, které rozhodně musím :-) vidět. Děkuji za tip.

    OdpovědětVymazat
  8. Tohle mě zaujalo, jsem dost proti církvi a tohle jsou hrozný aféry a podle popisu by se mi to mohlo líbit.

    OdpovědětVymazat
  9. Polské filmy mám rád. Hlavně od režiséra Krzysztofa Zanussiho (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Krzysztof_Zanussi)

    OdpovědětVymazat
  10. Film jsem neviděla, ale ráda si ho shlédnu. Podle popisu vypadá zajímavě. 😊

    OdpovědětVymazat

  11. Film, o kterém píšeš, může být opravdu poutavý a výborně natočený, se silnými scénami i dobrými hereckými výkony. Hony na čarodějnice se dělaly v každé době, ta dnešní se liší jen tím, že se neupaluje - ale lynč, morální nebo i ten fyzický, je pořád v možnostech.
    Celibát musí být opravdu hodně těžký, myslím, že právě z těchto důvodů si faráři drželi farské kuchařky. I když, pochopitelně, ty mohly být opravdu jen kuchařkami. Co se týče potratů, to je hodně citlivé téma, protože žena se má právo rozhodnout o svém životě, ale tím potratem už rozhoduje i o životě toho druhého. Chápu model, kdy je žena traumatizovaná třeba ze znásilnění, nebo jde o dítě, které může mít genetickou vadu hodně závažnou.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula