Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 10 Pan Mercedes

Autor: Stephen King
Žánr: Román, Thriller, Krimi
Mé hodnocení: 60%
Obsah: Bill Hodges si užívá odchodu do důchodu sledováním televizních pořadů, přejídáním se a koketováním s myšlenkou na sebevraždu.
Z klidu ho vytrhne dopis od Mercedesového vraha - před burzou práce najel nějaký šílenec do lidí a spoustu jich zabil a zranil - případ, který Hodges nedokázal vyřešit.
Vrah si z něj dělá vyloženě legraci, popisuje svůj zločin jako něco velice pěkného a vzrušujícího a zdá se, že Hodgese sleduje v jeho bytě.
Je to někdo z Hodgesova blízkého okolí? Někdo jeho známý?
Spojuje se svými bývalými kolegy a na vlastní pěst se pokouší vraha vypatrát.
Bude to však dřív než stačí znovu zaútočit?
Hodnocení: Knížku bych hodnotila jako trošku slabší.
Neuvěřitelně mě vytočilo to že je tam téměř hned na začátku pŕozrazeno jméno pachatele.
Jinak se knížka čte dobře - na druhou stranu poznáme dobře psychiku útočníka, jeho zázemí, důvody jeho jednání...
Nedoporučovala bych ji slabším povahám - o usekané části těl tu není nouze.
Knížku bych hodnotila průměrně, za pár dní na děj zapomenu a asi ji znovu nevyhledám.
Můj první King z kterého jsem trošku zklamaná.
A jak se knížka líbila Vám? Děkuji za přečtení, Vaše Eliss ♥
Výsledek obrázku pro Pan Mercedes

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula