Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 09 Žhářka

Autor: Stephen King
Žánr: Horor, Thriller
Mé hodnocení: 70%
Obsah: Andy McGee a jeho osmiletá dcera Charlie jsou štvanci, kteří prchají před skupinou agentů z organizace Dílna, kteří se je pokoušejí zlikvidovat.
Andy má totiž zvláštní schopnost, kterou získal při studiu na vysoké škole, a nějakou mutací genů se přenesly i na jeho dcerku.
Ti chtějí Andyho i Charlie dostat a využít jejich schopnosti ke svým plánům...
Ale Charlie udělá cokoliv aby tatínka ochránila, a agetům tajné služby z toho bude pěkně horko...
Hodnocení: Tahle knížka od Kinga pro mě byla trochu slabší než tym s kterými jsem zatím měla tu čest.
Má 360 stran a já bych jí klidně o těch sto zkrátila. Vše je tu vysvětlováno docela zdlouhavě.
Líbila se mi část jejich putování a skrývání se, mezi nejlepší okamžiky patří incident na Mandersově farmě.
Naopak mě moc nebavila druhá část knížky v laboratořích, různé testy atd.
Konec mě naštval, ale našly se tam i pěkné části o tom, že ne všichni lidé jsou zlí.
Dokáže Charlie udržet své schopnosti na uzdě nebo se jich úplně zbavit?
A dokáže se s otcem usadit na nějkém bezpečném místě?
To se dozvíte jen když si přečtete tuto knihu!
Četli jste ji nebo chystáte? Nebo jste viděli filmové zpracování? Děkuji za přečtení, doufám, že se Vám dnešní recenze líbila. Vaše Eliss ♥

Výsledek obrázku pro žhářka

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...
13 komentářů
Další informace

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...
23 komentářů
Další informace

Obrovský průšvih?

 Řetězce rychlého občerstvení nepatří zrovna mezi podniky, kde bych se pravidelně stravovala. U nás ve městě nemáme McDonalds ani KFC, jen pár čínských bister a kebab. A pak je tu taky malý kiosek, kde se prodávají párky v rohlíku a hamburgery. Sem tam si tady koupím párek v rohlíku, v čínském bistru jsem měla párkrát nudle, ale to je tak jednou do měsíce, když fakt dostanu chuť na něco nezdravého.  V McDonaldu jsem byla poprvé v životě vloni, to když jsme jeli na genetiku do Olomouce. Snídani jsme si dali až po vyšetření, nevěděla jsem, jestli nemám být nalačno, takže jsem raději ráno nic nejedla, dala jsem si jen vodu. Pro mě to byla nová zkušenost, prostředí bylo takové typicky americké, řekla bych. Brácha si dal nějaký burger, já si objednala lívanečky a nějaký mléčný nápoj.  Jako jo, nebylo to špatné, hotová kalorická bomba, a tak si zpětně říkám, že je fajn, že jsem tenkrát nemohla jíst to maso. V KFC jsem nikdy nebyla, tenkrát jsme jeli kolem něj, ale brácha mávl p...
7 komentářů
Další informace