zomablog

  ...jsme doma i s Julinkou, obě jsme v pořádku, až se dám trochu víc dohromady napíšu víc... Je to náročné, ale hrozně krásné... ♥♥

 Konec srpna bývá většinou upršený a tak trochu laděný do podzimního hávu, letos ale léto pořád jede na plné obrátky. Období bouřek a dešťů opět vystřídaly tropy, i u nás na horách je nezvykle teplo, dneska se teploty pohybují kolem sedmadvaceti stupňů. Už ve čtvrtek nečekaně přijel domů přítel z Německa, protože se jim posunula práce, což mi udělalo samozřejmě velkou radost. Náš vztah je teď opravdu harmonický, vůbec se nehádáme, a pokud už je něco potřeba si vyříkat, tak je to v klidu. I já sama jsem překvapená z toho, jak celé těhotenství zvládám v psychické pohodě. Měla jsem na začátku strach, že to budu celé prožívat mnohem hůř, ale nemám teď už žádné výkyvy nálad ani hysterické záchvaty. Před otěhotněním jsem trpěla záchvaty panických atak, a hrozně moc věřím tomu, že už se nic podobného opakovat nebude. Miminko je pro mě strašně moc důležité, hrozně jsem si ho přála, a chci být dobrá máma a celé si to užít a předat tomu malému človíčkovi to nejlepší do budoucího života......

  Autor: Táňa Keleová-Vasilková  Žánr: Společenský román, Ze života, Romantický Mé hodnocení: 70% Obsah: Helena nedávno oslavila třiačtyřicáté narozeniny a na první pohled se zdá, že má až téměř dokonalý život. Roky pracuje v prodejně kosmetiky, kde má sice trochu přísnější šéfovou, ale zato spoustu kamarádek, a práce je pro ni koníčkem, i když se někdy naskytne zákaznice, která je pěkně protivná, snaží se to brát s nadhledem.  S manželem Martinem nedávno oslavili pětadvacáté výročí, a dá se říct, že jejich vztah tak trochu zevšedněl. Mají takové... obyčejné, nudné manželství. Bez hádek a rozbíjení nádobí, ale také bez jiskry a hřejivosti, která tu přeci kdysi byla! Helenu to trápí, ale tak nějak neví, co s tím. Žijí vedle sebe spíše jako dva spolubydlící, už je ani nespojují společné koníčky - dvakrát do roka si zajedou na hory zalyžovat, ale to je tak všechno.  Martinův koníček je lepení modelů letadýlek, zatímco Helena se ve volném čase ráda oddává snění. Touží po...

Troufám si o sobě říct, že nejsem nijak extrémně náročný člověk, upřednostňuji v mnoha ohledech spíše minimalismus, a velmi mi vadí plýtvání čímkoliv, ať už se to týká potravin, nebo třeba oblečení. Samozřejmě si ráda obléknu něco hezkého, hlavně třeba v létě šaty nebo pěknou sukni. Nemám nijak vyhraněný styl, nejradši nosím rifle, k tomu tričko, případně mikinu. Neřeším kombinace barev, módní trendy, ale co mám ráda, tak jsou vzorky - puntíky, čtverečky, srdíčka, to je fakt, že oblékám mnohem raději.  Nepotřebuji značkové oblečení - jasně, boty si kupuju kvalitní, ale ty vydrží zase opravdu spoustu let. Od té doby, co jsem těhotná, tak jsem musela zredukovat šatník, nakoupit nové kousky, protože moje celoživotní velikost S, případně XS, už jaksi přestala stačit.  A tak jsem začala nakupovat hodně po second-handech. Už dříve jsem samozřejmě občas do sekáče zašla, ale teď se návštěvy staly mnohem častějšími. Co mi padlo ještě před dvěma týdny, teď už přes bříško prostě nenatáhn...

 Dětem se volno už pomalu krátí, srpen letí jako blázen, a já už taky pomalu, ale jistě stříhám metr. Osmatřicátý týden těhotenství už není úplně procházka růžovou zahradou, zbývají tři týdny a malý kousek do oficiálního termínu porodu. Ale nemůžu si zase vyloženě stěžovat. Nejlepší zpráva je, že mě přestala pálit žáha, to bylo něco tak ukrutně nepříjemného, hlavně večer (zjistila jsem, že do jisté míry to spouští i papriky...)  Ani ty nohy už tak hrozně nebolí, ale začala mi otékat chodidla a trochu i kotníky, mám problém se dostat do bot, a taky mám věčně na nohách otlačené vzorky z ponožek. Pořád beru tabletky na křečové žíly, bez těch bych už ani nebyla schopná vstát z postele, ale i tak se snažím pořád zůstat aktivní, ač to není někdy úplně jednoduché. Ještě do čtvrtka jsme chodili s přítelem zalévat máme zahradu, z dovolené v Řecku se vrátila až v pátek. Za ty dva týdny pršelo snad jen dvakrát, takže sud na vodu už byl skoro prázdný, a bylo potřeba zalévat pořádně, proto...