Astronomický podzim je již několik dní oficiálně tady, ale venku to aktuálně pořád vypadá ještě na poslední záchvěvy léta. Tedy - poslední - babí léto by mělo vydržet až do příštího víkendu, což je skvělé. Zdravotní problémy s močovým měchýřem už jsou (musím zaklepat na dřevo!) díkybohu za mnou. Po antibiotikách se mi ulevilo, už třetí den mi bylo o hodně lépe. Upravila jsem si pitný režim, opravdu jsem se doslova prolévala tekutinami. Ale nejvíce se mi vždy ulevilo v horké vaně, tam jsem na chvíli zapomněla, že mě vůbec něco bolí.
Tak nakonec se to neobešlo bez antibiotik, a mám pocit, že se zánět dostal i do levé ledviny, naštěstí je to už v pořádku a velké ponaučení pro příště, už si opravdu nesedám na nic studeného a tepleji se oblékám.
Koupila jsem si ještě v drogerii Teta alternativu k nápoji, a to tabletky. Brusinky a D-manózu. Obsah slibuje velice kvalitní kanadské brusinky, těch je celkem 62 mg v jedné tabletě, a D-manózy 750 mg - tedy o něco méně než v nápoji. Doporučená denní dávka je jedna tableta, já tedy brala tři, a myslím, že tohle mi také hodně pomohlo. Balení dvaceti tablet stálo 149 korun, což je podstatně levnější než rozpustný nápoj.
Ale moc jsem si při léčbě neodpočinula - samozřejmě, s antibiotiky by se nemělo chodit ven, ale jelikož jsem byla doma sama, musela jsem nakoupit, uvařit, a postarat se o Julinku. Občas jsem si přes den lehla, ale každou chvíli pro mě Juli přišla, ve tváři výraz "pojď si hrát." Tak jsme si hrály alespoň v posteli. Nejhorší bylo, že jsme nemohly pořádně ven, doma se Julča nudila, což chápu, ani televize ani hračky moc nefungovaly, je zvyklá, že jsme často venku.
Teď bývají poslední dny moc pěkné západy i východy slunce. Pokud se mi ráno podaří vyběhnout na venčení se Žofkou tak akorát, podaří se někdy hezká fotografie. A jablka dozrávají nádherně, jabloně jsou úplně obsypané, jedna jabloň stojí hned u školy, kudy s Julčou často chodíme, tak jsem cvakla alespoň takto. Jablko je vděčné ovoce, Julinka jej má ráda nastrouhané jako přesnídávku, ale když jí dám celé, tak do něj párkrát kousne a zbytek musím sníst já.
Což se vlastně týká více jídla - jogurtů, masa k obědu, ale tak co, myslím, že jí dost, a taky když jí něco chutná, jde to opravdu vidět.
Přítel mi zase z Německa přivezl várku aviváží. Pořád je co prát, takže mám radost. Lenor Fruhlingsgarten má vonět po "jarní zahradě," a opravdu těch květin je tam cítit dost. Hodně silně voňavá aviváž, stačí necelý vršek a prádlo je krásně provoněné, a fakt vydrží dlouho a hezky vonět. Bílá aviváž Doussy premium je určená převážně pro kojenecké a dětské prádlo. Ale některé věci nechci mít příliš převoněné, a také do Julčiných oblečků je ideální. Jemná, neutrální, nevtíravá vůně, za mě super.
A teď trošku kosmetiky. Palmolive naturals je moje klasika, a v koupelně miluji cokoliv s olivami - krém, právě třeba sprchový gel nebo mýdlo. Vůně je mléčno-olivová, konzistence je krémová, při sprchování velmi příjemné. Dermacol Aroma Moments smyslné tělové mléko, bourbonská vanilka, tento produkt jsem si sama nekoupila, ale byl jako dárek v časopise. Tělová mléka nepoužívám, takže jej ráda někomu daruji. Ale voní hezky, vanilka je taková jemná, nevtíravá.
Ale od značky Dermacol ráda kupuji sprchové gely, ty jsou také úžasně voňavé.
Po delší době jsem zase navštívila pralinkárnu, kde se prodává i čerstvě mletá káva a sypané čaje. Tak jsem vzala Panamu, to je u nás taková klasika, když už si občas koupíme "lepší" kávu. A je to úplně jiný požitek a pocit, je opravdu jemná, vynikající, já moc nemusím příliš kyselé a výrazné kávy, takže tohle je pro mě tak akorát - navíc ještě s trochou mléka, mňam!
Koupila jsem na zkoušku dva sáčkové čaje Richard Royal Tea. Royal Grape obsahuje, jak už napovídá název, hroznové víno. Ještě jsem čaj neochutnala, tak jsem zvědavá, a také jsem snad nikdy neochutnala hrozny v čaji, tak uvidíme! Royal Garden Bouquet v sobě skrývá ibišek, mátu, citronovou trávu, ale také světlici barvířskou. Tak to bude hodně bylinkové, spíše se více těším na ten hroznový, pokud mi zachutná, třeba si koupím celou krabičku!
Julinka někdy vezme zavděk slunečními brýlemi, ovšem ponožky a čepice, s těmi se zase poslední dobou moc nekamarádí. A co je velká novinka - už ujde velký kus sama bez kočárku. Učíme se chodit přes cestu na přechodě, když řeknu "stůj," poslechne mě. Tak když jsme ve městě, vypustím ji na náměstí, kolem radnice nejezdí vůbec auta, a nebo si zajdeme do pasáže, kde je knihobudka, tam se projde po schodech. Umí se mě pěkně držet za ruku, a já mám velkou radost, že je takto samostatná!
Minulý týden ušla skoro půl kilometru k babičce, ale zpátky jsem ji už vezla v kočárku, to už se jí zase nechtělo. Ale mám radost, protože spolu můžeme jít pěšky i k nám do obchodu, to také není daleko, akorát musím mít oči všude a pořád sledovat, kde zrovna Julča je. A tyto cesty jsou fascinující, protože dvouleté dítě zajíma všechno. Kamínek v trávě, loupající se zábradlí, chmýří z pampelišky. Ale nikam nespěcháme, to, že se cesta protáhne, vůbec nevadí. Užíváme si to objevování světa spolu.
Každý den se Julinka učí něco nové, slůvko, vjem, umí krásně říct "paprika," "sluníčko," a také si ráda vymýšlí hry. Skáče z peřiny a volá "jede, jede," oblíbila si hračku miminko, které "krmí" a dává mu pít, a je to nejlepší kamarád. Také ji baví malovat - do knížek - a ano, posledně jsem už musela více zvýšit hlas, když Julinka tužkou ryla do televize...
S chozením na nočník je to trochu lepší, Julinka už jej akceptovala, ale ne vždy se zadaří, chce to opravdu hodně trpělivosti.
Tak jsme byly s Julinkou u nás v samoobsluze a povídala si s prodavačkami, a ty jí půjčily právě tento časopis. A protože se jí tak hrozně líbil, nakonec jsem jí ho koupila. Méďa Pusík, to je prostě klasika, ten časopis jsem v dětství, hlavně ve školce a později i chvíli ve škole, milovala. Jasně, Julinka neumí číst, ale ukazujeme si obrázky, a nejvíce se jí zalíbila reklama na film s ovečkou Shaun.
A tak mě to pěkně nostalgicky vrátilo i do dětství. Rodiče mi tento časopis nikdy nekoupili, ale babička ano. Když jsem k ní přijela na prázdniny nebo jen tak, tak časopis tam na mě vždycky čekal. Měl své místo v kuchyni, vede zavařovací sklenice, a já jsem měla hroznou radost. Bavily mě vystřihovánky, omalovánky, a je tam toho docela dost. Luštění, křížovka, dvojstránka věnovaná papouškům, a také indiánský speciál, kde se dá vybarvit totem.
Akorát mám dojem, že dříve tam býval i komiks, ale možná si to pletu. Julinka má teď hrozně ráda knihy, časopisy, takže proč ne, i když samozřejmě je mi jasné, že brzy bude z časopisu salátové vydání, ale netrhá listy, pěkně listuje, tak uvidíme.
Líbí se mi, že časopis pořád vychází, měla jsem ho já jako dítě a teď jej bude mít i Julinka, tak mi dělá radost, že staré dobré věci pro věci pořád fungují.
A nakonec je tu jedna perlička. Uklízím, vytírala jsem v kuchyni, na chvíli si odběhnu do koupelny, a po příchodu na mě čeká toto. A Julinka prý: "Kupi kupi, bubliny." No, tak jo, tak se vykoupala i panenka...
Přeji Vám všem pěkný konec měsíce, užijte si zítřejší státní svátek. Mějte se hezky, děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥














To jsem ráda, že už jsi v pořádku :) Počasí je nádherné, jsem ráda, že má ještě vydržet, protože jsem nemocná, tak jsem si ho neužila :/ Jéé, to se dá koupit jen sáček čaje? To slyším poprvé, ale je to super, že člověk ochutná a případně dokoupí celou krabičku. Julinka je šikulka :) Téda, paprika je hodně těžké slovo! Méďa Pusík mě taky nostalgicky vrátil do školkových let. Vybavuji si, že nám mamka kupovala časopisy pro předškoláky, kde se různě vybarvovalo, lepilo, jednoduše počítalo. Miminko v bublinkách je super :D :)
OdpovědětVymazat