Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 455 Kus mého srdce

 Autor: Mary Higgins Clark, Alafair Burke 

Žánr: Detektivní

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Laurie Moranová pracuje v televizním studiu, kde produkuje a uvádí velmi úspěšnou zpravodajskou realitní show V podezření. Ta se zabývá otevíráním a prošetřováním uzavřených případů, protože i po letech se dají najít nové důkazy a už se mnohokrát ukázalo, že nevinný člověk seděl desítky let ve vězení. Ale teď, v polovině července, má Laurie dovolenou a konečně si může užívat. 

Vrcholí totiž přípravy na její svatbu - a vyvoleným není nikdo jiný než její studentská láska Alex Buckley. Perfektně se doplňují i profesně - Alex je soudce ve Washingtonu. Do svatby zbývají jen tři dny, a proto se celá užší rodina schází v letovisku South Shore Resort. Jediný, kdo zatím schází, je Lauriin otec Leo. Navzdory odchodu do důchodu pracuje stále na částečný úvazek do protiteroristické policejní skupiny. Leo má důležitou poradu, a plánuje se k rodině připojit co nejdříve. 

V hotelovém komplexu je ubytován ještě Alexův bratr Andrew s manželkou Marcy, pětiletými dvojčaty Emily a Chloe, a devítiletým synem Johnnym. Samozřejmě nechybí ani Timmy, který nedávno také oslavil deváté narozeniny. Lauriin jediný syn, jehož otec tragicky zemřel a Laurie trvalo roky, než otevřela své srdce bývalé lásce ze školních let. A tento předsvatební čas pro ni má být taková delší dovolená, ačkoliv přípravy na svatbu a nervozita se jistě projeví. 

K dispozici je tu i profesionální hlídačka dětí, studentka Kara a její kamarádka Ashley. Takže rodiče si mohou na chvíli odpočinout od dětí a zajít si někam společně. Jako první jev plánu odpolední golf a výborné pohoštění. Děti zůstávají s chůvami a dospělí se jdou bavit. Vše probíhá normálně, ale o dvě hodinky má Laurie hovor od Kary. Johnny zmizel. Vlny vynesly na břeh jeho skimboard, na kterém řádil s Timmym ve vlnách, ale po chlapci samotném není žádná stopa... 

Všichni se okamžitě vrací zpět na hotel. Johnny byl viděn naposledy kousek od zmrzlinářské dodávky, když na pláži sbíral mušle. Kolem bohužel není moc kamer, takže stopy veškeré žádné. A Laurie nejvíc děsí ten skimboard, protože to může znamenat, že Johnnymu se staly osudné hrátky ve vlnách. Leo na místo okamžitě posílá hlídky, do pohotovosti se dává i pobřežní hlídka, ale nejhorší je celá situace pro Marcy a Andrewa. 

Je potřeba okamžitě jednat, protože čas se zlověstně krátí. Laurie zmobilizuje svůj televizní tým a pomocí sociálních sítí a mobilních aplikací se pátrání rychle rozbíhá. Jenže tu jsou velká tajemství o Johnnyho původu. Chlapec není Marcy a Andrewovo biologické dítě, adoptovali si jej jako novorozené miminko. Jenže chlapcův původ i jeho biologičtí rodiče jsou neznámí, takže bude velice těžké zjistit relevantní informace... 

Laurie má navíc vážné podezření, že prsty má v únosu Darren Gunther, který si již několik let odpykává trest za vraždu majitele hospody. K smrti totiž nenávidí Lea, který jej dostal za mříže, a trvá na tom, že je nevinný. Laurie je jasné, že když se Johnny nenajde, nejen kus jejího srdce bude navždy pryč... 



Hodnocení: Mary Higgins Clark patřila před lety k mým oblíbeným spisovatelům detektivek, potažmo thrillerů. Její thrillery měly až hororový nádech, nejvíce se mi do paměti vryl thriller Noční pláč. A tak mě poměrně překvapilo, že Mary napsala tuto knihu ještě s další autorkou - a dokonce je tento titul poslední ze série s Laurie Moranovou. Pokud budou v knihovně i další tituly, určitě se po nich poohlédnu. 

V prvé řadě téma únosu malého dítěte je takové ošemetné téma. Jako mámě mi bylo místy nepříjemné číst některé pasáže, ale bohužel, zlo je stále mezi námi a pořád se najdou zrůdy, které se neštítí ubližovat malým dětem. Zvláštní, jak rodičovství mění úhel pohledu na některé věci. 

Unesený chlapec je už skoro synovcem Laurie Moranové, která produkuje úspěšnou show - něco jako "true crime," akorát s tím rozdílem, že zde se otevírají staré případy. Laurie byla celkem sympatická, akorát tu byl trochu jiný problém. Všechny postavy mi přišly nudné, ploché, bez nějakého výraznějšího charakteru, takové nudné a unylé. Celkově bez emocí, i když třeba Marcy a Andrew reagovali asi jako na jejich místě každý rodič. 

Ale nevím, chyběla mi větší "hloubka" prožitků. Vyšetřování bylo dost zamotané, spletité, spousta postav, a začala mě otravovat ta linie s Guntherem, to mi přišlo až moc nerealistické! Navíc se k této staré události vázala velká spousta postav, takže bohužel velký zmatek ve jménech a v tom, jak jsou na sebe jednotlivé postavy navázané. Než jsem se zorientovala v tom, kdo je Andrew, kdo Alex, plus jejich děti a doprovod, no uf. 

Děj byl na můj vkus příliš pomalý, chybělo více akce a napětí, ale zase tu máme pasáže, kde se dozvídáme, čím vším si prochází malý Johnny, a to mi přišlo dost hrozné, protože žádné dítě by nemělo prožít takové hrozné trauma. Zápletka týkající se chlapcova zmizení byla dost průhledná, a tak nějak na ni ukazuje i prolog, který se odehrává před pěti lety. Na druhou stranu je to opravdu odpočinkové čtení, nenadchne, neurazí, ale  přesto mi tu něco chybělo. 

Hlavně jsem tedy zklamaná z absence nějaké tajuplnější atmosféry, protože Mary Higgins Clark pro mě byla vždycky synonymem pro tajuplné až hororové detektivky, ale tento titul má do jejího stylu tedy opravdu daleko! Kdybych nevěděla jméno autora, vůbec bych si netipla Mary, ale samozřejmě své dělá asi i to, že kniha je psána dvěma autorkami... 

Závěr byl očekávaný, ano, dokážu pochopit jednání pachatele, ale chyběl tomu větší šmrnc. Všední, tuctová detektivka, která zapadne. Ale dám samozřejmě autorce ještě šanci, ale spíše asi těm starším titulům, které vydávala jen sama za sebe. Doporučuji jen jako velmi odpočinkové čtení, není to špatné, ale čekala jsem mnohem více.

A co Vy? Četli jste nějakou knihu od autorky? Máte rádi její thrillery? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...