Přeskočit na hlavní obsah

Srpen vskutku zvláštní

 Tak nějak jsem tápala nad tím, jak nazvat dnešní deníčkový článek. Asi mi už dochází fantazie, ale věřím tomu, že mi dáte za pravdu. Jednak tedy toto léto je extrémně suché, tráva je místy žlutá, v potoce teče hrozně málo vody, a vypadá to, že jen tak znovu nezaprší. A pak další teplotní výkyvy. Sice je teplo, ale nemůžu si pomoct, rána bývají studenější, a právě ten chladný ostrý vzduch mi evokuje to, že se blíží podzim.

Ano, já vím, je teprve čtrnáctého srpna, dnes je u nás zase čtyřiadvacet stupňů, ale je to tak, že září začíná pomalu klepat na dveře... 


Nejsem si jistá, zda už jsem tuhle fotku Julinky coby berušky nedávala do minulého článku. Ale je pěkná, tak to snad nevadí. Juli teď aktuálně prochází obdobím vzpurnosti, což je někdy pěkný zápřah na nervy. Když se jí něco nelíbí, dovede to dát pěkně najevo. Ale jasně jsem stanovila hranice, kam už ví, že takhle se chovat nemůže. Tento týden třeba hrozný problém nočník - jenom ho vidí, záchvat, řev, začne s ním házet. 

A včera najednou vzala nočník na milost, vzala si ho k sobě na křeslo, a dokonce si na něj bez plenky sedla. 


Posledně jsem tu psala o školním hřišti, kam jsme s Juli chodily. A toto odrážedlo si tam Julča zamilovala. Jenže pak školník motorky schoval, a holčička moje byla hrozně nešťastná, že tam najednou nejsou. Kdybyste to viděli, jak pobíhala kolem a volala: "Brm brm, kde je!" Fakt jsem z toho byla smutná, když jsem viděla Juli, jak se zlobí, že jí zmizely motorky.

A protože bude mít pětadvacátého srpna už druhé narozeniny, koupili jsme s přítelem dárek s předstihem. Toto odrážedlo je větší, než ta malá tříkolka, má silnější kola, akorát tedy co jsem si říkala, že ta řídítka by mohla být širší. 


Nechali jsme si balíček doručit domů, balík přišel v pořádku, motorka nová, krásná. I s poštovným a balným jsme platili 518 korun. S přítelem jsme to zaplatili napůl. Tak já šla pro balíček, venku jsem motorku vybalila z krabice, a pak jsem přítele jenom prozvonila, že můžou jít ven. Chtěli jsme to udělat jako pravé překvapení. 

A ta radost v dětských očích, to je něco úžasného. To bylo hned "brm brm," a hned začala na motorce jezdit. Je trošku větší, ale to vůbec nevadí, protože Julinka musí u ježdění taky trochu makat, což je fajn. Takže teď je to na ven nejoblíbenější hračka. Hned jak jdeme ven jde zkontrolovat, jestli tam motorka je, raději ji na noc schovávám do sklepa. 


A tuto starší čtyřkolku jsme nechali na ježdění na doma. Pořádně jsem umyla kolečka ve sprše, a tak Julinka může jezdit všude, zvládne to i přes práh. A sama si vymyslela, že bude vozit konzervu. Tak proč ne? 

Minulý týden v sobotu jsme si s přítelem a s Julinkou zašli na dobré jídlo na rybářskou baštu U Jesetera. Naposledy jsem tam byla asi před měsícem, na pstruha i s Julinkou. Ale protože jsme zrovna ten den měli k obědu lososa, rozhodně jsem neměla v plánu dát si zase rybu, spíše jsem dostala chuť na něco sladkého. 


Zmrzlinové poháry zrovna nemusím, takže jsem si objednala palačinky. S Nutellou, šlehačkou, a ještě navrch ozdobené hroznovým vínem - spíše by se tam hodily jahody, ale tak nevadí. Šlehačka hrozně chutnala Julince, a samozřejmě dostala i kousek palačinky. 


Přítel si dal topinku s masovou směsí. Takhle naservírované to působilo všelijak, topinka není pod horou masa ani vidět. Ale chutnalo mu moc, a to je důležité. Posezení i jídlo bylo fajn, k pití jsme si dali jablečný džus a minerálku. 


Rána u nás bývají hektická, takže na to abych se nasnídala někdy fakt není čas. Před pár měsíci otevřeli u nás ve městě bistro, které tu chybělo. Prodávají tu chlebíčky, bagety, bagely, smaženky, ale i zákusky. Všechno čerstvé a moc dobré. A já si občas ráda koupím tento croissant. Se sýrem, rajčetem, rukolou a tvarohovou pomazánkou. 

Je to opravdu mňam a jako taková rychlá a dobrá svačinka je to bezva. 



Fotky z včerejší návštěvy knihobudky. Jak jsem slíbila, donesla jsem zde přečtený titul Fatální omyl. Knížek tu bylo docela dost, takový mix žánrů, ale tentokrát jsem si nic ke čtení neodnesla. Musela jsem si ale až doma ze zvědavosti vygooglit titul od Johna Updidea, cože je to vlastně za knížku. Králík je bohatý je třetí díl ze série o Králíkovi Angstromovi. Ale jak jsem koukala na recenze a očem vlastně kniha pojednává, asi by mě to stejně nebavilo. 

Od autora jsem před lety četla známé Čarodějky z Eastwicku, to bylo pěkné čtení a knížku můžu jen doporučit. 


Julinka dostala zase nějakou maličkost. Miluje auta, motorky, traktory, jenže to všechno už doma má. Takže volba padla na sanitku. Chtěla jsem původně hasičské, ale to bohužel neměli. Julinka už totiž umí říct "hasi" - tedy hasiči. A tato hrací sanitka je fajn. Houká, svítí, což jsem zjistila až po nákupu. Myslela jsem, že uvnitř nebudou baterie, ale byly - výjimečně. Takže celou cestu domů jsem poslouchala houkání a pípání.

Ale Julinka měla velkou radost, ostatně to jde vidět i fotky, jak jí krásně svítila očička. Panenky ji zatím vůbec neberou, ale cokoliv co má kola, tak tam je úspěch zaručen. 


Ve středu jsem byla po delší době zase na návštěvu za bráchou. Na kafe, a pokecat, dlouho jsme se neviděli. Tak bylo fajn, byli tam i oba synovci, tak se hned Julinky ujali a pěkně si s ní hráli, kopali si do balonu a houpali Julinku v houpací síti, tak to bylo hezké. Zase jsem se dozvěděla nějaké novinky, co se děje kolem a tak. 

Nakonec tu mám ještě pár věcí, co jsem koupila. Mám objednané knížky z antikvariátu, zase jsem protřídila knihovnu, takže místa je zase dost. 


Matky matkám, asi netřeba se moc rozepisovat, o čem knížka je. Koupila jsem ji v Genesis second-handu, kde krom oblečení prodávají i pár kousků antikvariátních knih. Tři oblíbené blogerky a matky na plný úvazek zde sepsaly své zkušenosti s těhotenství, porodem, a následnou péčí o miminko. Ač jsem taky máma tak vlastně tento typ literatury nevyhledávám, ale tak jsem si řekla, proč neudělat výjimku. 

Ale když jsem viděla to hodnocení na databázi knih, nejsem si úplně jistá, zda je to čtení pro mě. Ale uvidíme, no! 


Tento Špalíček pohádek a říkadel jsem milovala jako dítě. Měla jej doma moje nejlepší kamarádka, a já se do knížky zamilovala. Několikrát jsem ji četla, měla jsem ji půjčenou hned několikrát od kamarádky domů. Krom pohádek tu jsou moc pěkná říkadla, a hezké ilustrace. Pohádky jsou klasické, ale třeba i ne ty úplně známé, třeba Jak se Honzík učil latinsky. Knížku krásnými ilustracemi doplnila Dagmar Košková. 



Krásných puzzle není nikdy dost, Julinku sice zatím vkládačky moc nebaví, ale věřím, že do toho doroste. A Ledové království je krásná kreslená pohádka, takže tohle byla ideální volba. 


A nakonec jedna společná fotka. Julinka je tam krásně vysmátá jako sluníčko. Vypadá to, že nás čeká ještě dost slunečných dní, tak alespoň můžeme být hodně venku. 

Užívejte také sluníčka a léta, případně volna či dovolené, pokud máte. Mějte se hezky, děkuji Vám za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Zdravím slečnu motorkářku a maminku , užívejte zbytek léta :)

    OdpovědětVymazat
  2. Julinka dostala parádní dárek k narozeninám :) Je opravdu divné, že školník motorky zamyká a pak je nevyndá ven. Kdyby na noc, tak to pochopím, ale i přes den? U nás v nemocnici před pár lety zrekonstruovali bistro a teď je opravdu vyhlášené. Mají tam skvělé zákusky, chlebíčky... Prostě paráda! Když jdu kolem, ráda tam zajdu :) Také mám teď v plánu udělat větší pořádek v knihovně, aby bylo místo zase na nové knížky. Prodáváš je někde, nebo je dáváš do knihobudky? Mějte se krásně, holky :)!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...