Přeskočit na hlavní obsah

Nákup z Restoria, online antikvariátu

 Minulý týden ve středu jsem brouzdala stránkami mého milovaného internetového antikvariátu Restorio. Na Megaknihy jsem po minulé nespokojenosti s časem dodání a průtahy kvůli neuvedení toho, že zboží není na skladě, dočasně zanevřela. A jelikož na Restorio si třikrát až čtyřikrát ročně nějaké knihy koupím a zatím jsem byla vždy spokojená, rozhodla jsem se znovu si nějaké knihy objednat. 

Mám ráda ten "knižní" koloběh. To, že někdo dává život starým knihám, znovu je pouští do oběhu, a za pár korun se tu dají po důkladném hledání najít opravdové poklady. Ve středu pozdě večer jsem odeslala objednávku, zaplatila jsem hned převodem, a teď už nezbývalo jen čekat. Hned ve středu přišel i email, že objednávku právě připravují - a to je u tohoto obchodu skvělé. Když jim pošlete hned peníze, tak hned připraví objednávku. 

V pondělí přišel email, že objednávka je už na cestě. Tedy dle jejich formulace: Už k vám letí. Je to milé, takové hrátky se slovy. Balíček jsem tedy čekala tak v úterý nebo ve středu, a nakonec přišel včera, tedy ve středu. Doba dodání je fajn, na Megaknihy to kvůli průtahům trvalo téměř dva týdny. 

Balíček jsem si nechala doručit prostřednictvím PPL na Českou poštu. Nebývám ráno často doma, a vyzvednout si balíček ve městě mi připadalo jednodušší než čekat doma. Včera ráno v devět hodin mi přišla SMS, že dnes budou mezi desátou a dvanáctou doručovat balíček. Fajn, říkala jsem si, to se zrovna hodí, ideální čas. A za hodinu byl balíček na místě. 

Jenže, a tohle byla tedy moje chyba, mě nějak zmátlo, že jde o PPL. A protože v esemesce nebylo uvedeno, na jaké adrese balíček je, tak mě napadlo, zda není ve výdejním boxu PPL, který máme na autobusovém nádraží. Tak jsem tam zašla, vyťukala kód, a nic. Tak mi bylo jasné, že je na poště. A taky že ano. Julinka mě doprovodila k přepážce, zvědavě si prohlížela balíček, který jsme nesli po schodech do kočárku. 

Ono totiž v té esemesce bylo psáno, že balíček je v PPL ParcelShopu. A tohle bylo to, co mě zmátlo. Ale tak nevadí, už příště vím, že na naší poště je výdejna PPL taky. 



Balíček se zdál v pořádku, ano, na první fotce je vidět vpravo na krabici malá dírka, ale to se může stát, nic hrozného. Tentokrát mi chyběly plastové pásky, kterými bývá krabice převázána, ale tak co, izolepa udělá stejnou službu. 


Další překvapení uvnitř - bublinková fólie. Restorio si totiž vždy zakládalo na ekologickém přístupu, místo fólie vždy bývaly balíky vystlané novinami zmuchlaných do kuliček. Ale tak nevadí, alespoň budu mít co "lupat" večer u televize. Je to výborný prostředek proti stresu. 


Pohled do balíku po otevření, bublinková folie tak pěkně vyplňovala zbývající prostor. Celkem jsem si objednala osm titulů, i s poštovným a balným měla celá objednávka vyšla na 237 korun. Což je slušné, myslím. 

Všechny knihy jsou v pořádku, nijaké vady na kráse nemají, žádné ohnuté rohy nebo pomačkané stránky, co jsem si stihla všimnout. 



Jelikož Julinka miluje listování v pohádkových knížkách, tak přidat do každé objednávky knížku i pro Juli je krásná povinnost. Tuto pohádkovou knížku jsem měla doma jako malá já, ale při stěhování jsem ji nechala doma synovcům. A tak jsem si ji teď moc ráda prolistovala a úplně na mě dýchla nostalgie, když jsem viděla ty krásné ilustrace. Knížka je útlá, jsou tu celkem tři krátké pohádky, a jak je napsáno na obálce, velkým plusem jsou velká písmena. 


Černá kronika lásky vypráví příběh první lásky dvou maturantů, Vítka a Aliny. A jelikož se vše odehrává na jaře roku 1939, do bezstarostného života mladé dvojice vtrhne jako velký vítr válka. Předtucha tragického konce lásky i dětství visí nad jejich osudem stejně jako neodvratný konec tehdejší Litvy. 

Romantika, láska, to vypadá na opravdu zajímavé a napínavé čtení. Těším se. 

Normální porucha je knížkou pro mladé slečny. Ale vzhledem k palčivému tématu jsem se rozhodla si ji přečíst také. Vanda je normální gymnazistka z normálního českého městečka. Až na to, že se cítí trochu tlustší, než by měla být. Zahájí proto boj se špeky a dosud nezkrocenou vášní pro čokoládu ve všech podobách. Ale její touha být jako modelka se pomalu vymyká kontrole a Vanda začne mít velký problém... 

To by se mi mohlo líbit, proč si nepřečíst i něco pro mladší čtenáře. 

Zvěrolékař na klinice - autorce Vicki Croke otevřela své brány prestižní bostonská veterinární klinika otevřela své brány a poodhalila tak něco málo ze své praxe. Příběhy humorné, smutné, ale také dojemné, to když veterináři bojují veškerými silami o záchranu zvířátek. 

Ano, zvířátka miluji, takže na tohle čtení se také moc těším. Tohoto žánru není nikdy dost. 

Vandiny tajné zápisky - to bude čtení pro Julinku. Desetiletá Vanda Lichtembergerová je normální školačka. Až na to, že si píše svůj přísně tajný deníček. A když se do vedlejšího domu nastěhuje stejně starý Fabián Šlink a s ním i jeho "děsná" rodina, tak to je tedy vrchol! Ale Vanda v tom má jasno - Šilkovi musí zmizet, a to pěkně rychle. Schovat jim někde v domě dost jetou chcíplou myš, to je bod číslo jedna Vandina plánu.


Musím tady vyzdvihnout úžasné grafické zpracování a ilustrace, to je něco naprosto úžasné. Vtipné a veselé čtení pro všechny slečny. 


Edice Nejlepší světové čtení je určitě každému známá. Jedná se o zkrácené verze světových bestsellerů, takové čtení vhodné do uspěchané doby. Zrovna jednu další knihu z této edice dočítám. Tady se těším nejvíce na román Let orlovce. 

Nicola objeví v pytlácké síti zraněného orlovce, a tím se změní její život. Po těžké životní ztrátě nachází novy životní cíl i útěchu v péči o mohutného orlovce. Orlovec se pomalu zotavuje a začíná lovit pstruhy v chovném rybníku Martina Colliera. Společné úsilí o návrat orlovce do divoké přírody nakonec Martina a Nicolu spojí poutem pevného přátelství. 

Tipuju tak trochu romantický, a snad i dobrodružný příběh ze zajímavého prostředí. 


Další kniha, s opravdu poetickým názvem Neumřeš. Helena Wesendahlová netuší, co jí stalo. Je v nemocnici, bez vlády nad svým tělem, bez možnosti mluvit, s výpadky pamětí. Na cestě zpět do života je konfrontována s cizí ženou, kterou kdysi byla ona sama. 

Tohle bude krapet náročnější čtení, hodně psychologické, tak uvidíme, jak mi knížka sedne. Musím ale vyzdvihnout pěkné fotografie na obálce. 


A nakonec Přírodní léčivé síly. Taková alternativní četba, od všeho trochu. Homeopatie, nácvik autogenního tréninku, ale také různé tipy na jógu a meditaci. A také tu jsou různé recepty z bylinek - zaujalo mě třeba to, že ředkvička prospívá játrům, to jsem nevěděla. Knihu si s chutí přečtu, hlavně mě zajímá ta meditace a jóga. 

S knihami i jejich stavem jsem spokojená, těším se, až se pustím do čtení, jen kdyby toho času bylo více. Po přečtení knížky zase odnesu do knihobudky, ale ty Přírodní léčivé síly si nechám v domácí knihovničce. 

Opravdu si teď málokdy kupuju nové knihy, baví mě brouzdat v antikvariátech, bohužel u nás žádný kamenný nemáme, takže nakupuju přes internet. Ale dvakrát ročně je u nás bazárek vyřazených knih z knihovny, a to je taky fajn. 

A co Vy? Také rádi nekupujete v antikvariátech? Nebo dáváte přednost nákupu nových knih? Kupovali jste někdy knihy z Restoria? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte srpnové dny, mějte se hezky, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Tak to je krásná nadílka . Určitě potěšila a ta relaxační folie , jak u nás doma říkáme bublinkový , je taky super , taky jí hned praskám , nádhernej pocit :-D . Mějte se fajn , slečny čtenářky .

    OdpovědětVymazat
  2. Čeká na tebe pěkná hromádka čtení. Já občas nakupuju na Knihobotu, i tam knížky prodávám. Přece jen bydlíme v paneláku a nechci si knížkami zaskládat celý byt. A protože čtu hlavně detektivky, tak vím, že se k nim s největší pravděpodobností nevrátím (i když je pár výjimek jako Agatha Christie nebo Dick Francis)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...

Konec nouzového stavu?

 Včera proběhlo ve Sněmovně hlasování o pokračování nouzového stavu. Tentokrát ale premiér Andrej Babiš neměl od začátku vůbec jisté, že jeho návrh bude akceptován. Samotné jednání bylo dokonce přerušeno a premiér vyjednával s opozicí na případném kompromisu. K žádné dohodě ale nedošlo, a po zdlouhavých vyjádřeních politiků došlo k dalšímu neprodloužení nouzového stavu. Ten tedy v neděli večer skončí. Teoreticky by se tak měly otevřít obchody a služby. Do školy s velkou pravděpodobností děti nepůjdou, to už odmítl ministr školství. Děti půjdou do školy, až bude možné je několikrát týdně testovat. Nebo by se děti mohly rovnou testovat samy. Otázkou ovšem je, jestli nebudou děti u těchto domácích testů podvádět. V pondělí by se mohly rozjet i vleky. Na Seznamu se už objevila zpráva, že v pondělí všichni otevřou. No na druhou stranu, lidi na ty lyže stejně vyrazí, přes všechny zákazy a nákazy. Nikomu se už totiž nechce sedět doma. Nejsem fanoušek zimních sportů, ale vůbec se nedivím. ...

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...