U nás doma se kupovalo k pití všechno možné, převážně tedy sladké nápoje - sirupy, džusy, minerálky. Ale že by u nás doma někdo pil samotné mléko, třeba k snídani, to opravdu ne. Mléko bylo v lednici jen jako přísada do pečení, a pak také máma si jej dávala do kávy. A samozřejmě já jsem někdy dostala kakao, hlavně o víkendu, v zimě a na podzim. Na základce jsme ale měli dva roky po sobě jakýsi projekt, v jehož rámci jsme dostávali ovocné balíčky a k tomu i právě krabičkové mléko. Něco jako Kravík, jen se to asi jmenovalo jinak. A tohle neslazené mlíčko mi hrozně chutnalo.
Občas jsem si doma sama nalila sklenku mléka, hlavně večer k televizi. Nikdy ne plnou, pravda, tak půlka mi stačila, ale bylo to fajn.
Když jsem začala bydlet s přítelem, tak v naší lednici vždycky minimálně jedna lahev s mlékem vždycky je. Kupujeme jak trvanlivé, tak čerstvé, a několikrát jsme vzali i z našeho zemědělského družstva. Přítel miluje mléko od mala, jeho rodiče také pracovali v družstvu, takže mléko si vozili rovnou čerstvě nadojené od kraviček. A musím říct, že teď přes léto má problém s pitným režimem - káva, mléko, a moc vody teda za celý den nevypije. Když je v práci, tam přeci jen na vodu myslí, ale doma je to horší.
Já sama tedy mléko samotné nepiju. Ráda si jej dám do kávy, bez mléka ji nevypiju, nápoj je pro mě hořký. V zimě občas kakao, a co jsem si oblíbila v zimě, tak horké mléko a do něj med na příjemné spaní. A občas si koupím malé slazené mléko, případně v kavárně si nechám připravit mléčný shake s jahodami nebo banánem, to je opravdu mňam.
Docela mě překvapil článek, který vyšel na
Novinkách předevčírem. Titulek
"Co pít v horku? Nejlepším nápojem není voda" je psaný přesně tak, aby na něj člověk, stižen zvědavostí, kliknul. A článek se kupodivu zaměřuje na mléko jakožto na nápoj, který je vhodnější alternativou k vodě. Mimochodem, mléko je z výživového hlediska považováno za potravinu, nikoliv nápoj.
Obsahuje totiž velké množství tuku, bílkovin a sacharidů, organismus ho tráví podobně jako pevnou stravu a také mléko samo o sobě zasytí.
Ale pro někoho je mléko a výrobky z něj zdrojem zdravotních potíží a musí se mu tedy striktně vyhýbat. Alergie na kravské mléko, potažmo intolerance laktózy je totiž vážný problém. Alergie na mléčnou bílkovinu se ve většině případů objevuje u miminek a ještě v dětském věku vymizí, laktózová intolerance se objevuje většinou u dospělých, ale může propuknout i mnohem později, u seniorů. A s touto intolerancí se nežije zrovna snadno. Mléko se totiž objevuje v mnohých výrobcích, kde bychom to třeba nečekali - proto je na obalech pod složením: "Výrobek může obsahovat stopy mléka."
Laktóza je mléčný cukr, který se nachází v mléce a výrobcích z něj. Do prvního styku s ním přicházíme již v kojeneckém věku - je obsažen v mateřském mléce, a jeho obsah je zde dokonce vyšší než v tom kravském. Pro srovnání - v mateřském je 7.2 g. mléčného cukru na 100 g. Kravské a kozí obsahuje pouze 4.6 g na 100 g. To je velmi velký rozdíl, že?
A za problémy s trávením stojí enzym laktáza, konkrétně jeho nedostatečná tvorba v tenkém střevě. Pokud se laktóza správně nerozloží, pokračuje střevem dál, váže na sebe vodu a v tlustém střevě se fermentuje s bakteriemi, čímž vznikají mastné kyseliny a plyny. Tyto procesy pak vyústí v zažívací problémy, jako jsou bolesti břicha, nadýmání, plynatost nebo průjmy. Příznaky se obvykle objeví do dvou hodin po požití mléka, ale například v horkém počasí stačí i půlhodinka.
V Česku trpí asi deset procent obyvatel intolerancí na laktózu. Ale ne všichni mají stejný typ intolerance - někdo nemůže jíst třeba jen sýry, ale spousta lidí ve starším věku nemůže pít ani mléko. A k odhalení intolerance stačí většinou jednoduchý test u lékaře, který odhalí genetickou predispozici.
Další metodou odhalení intolerance laktóza je "laktózový toleranční test." Pacient vypije roztok laktózy a následně se změří hladina glukózy v krvi. A pak je tu dechový test - při tom se měří množství vodíku ve vydechovaném vzduchu po konzumaci laktózy. Zvýšená hladina vodíku naznačuje, že laktóza nebyla správně strávena.
Ovšem pokud se prokáže intolerance laktózy, nedoporučuje se ji zcela vyřadit - většina pacientů snáší šest až dvanáct gramů laktózy denně. Při úplném vyřazení z jídelníčku hrozí, že by pacienti už nebyli schopni tolerovat žádné mléčné výrobky! A to je pak problém, protože mléko je hlavním přirozeným zdrojem vápníku.
Daleko vážnějším problémem je totiž samotná alergie na mléčnou bílkovinu. Toto onemocnění vyžaduje přísnou bezmléčnou dietu. Alergie postihuje až pět procent kojenců, a většinou se projeví během prvního roku života. Příčina je jasná - silná imunitní reakce na mléčnou bílkovinu. Je třeba z jídelníčku vyřadit všechny potraviny s mlékem. Alternativou pro děti jsou mléka se štěpenou bílkovinou. Ale tato mléka jsou bohužel o něco dražší než ta běžná kojenecká.
Mezi příznaky této alergie patří zvracení, hlen a krev ve stolici, vyrážka, a také celkový neklid a neutišitelný pláč dítěte - ale třeba ten pláč se dá snadno zaměnit s dětskou kolikou. Ovšem další příznaky už jsou varovnější. V závažných případech může dojít i k dušnosti nebo respiračním potížím, případně anafylaktickému šoku.
Pro větší děti je tu ale spousta rostlinných mlék a jiných variant, ovšem zase je to poměrně finančně náročné. Ovšem je dobré toto vždy konzultovat s pediatrem, protože vápník je pro děti velmi důležitý.
Ale u dospělých se alergie na mléčnou bílkovinu může objevit v podstatě kdykoliv během života - jako ostatně u většiny alergií. Hlavním spouštěčem může být i stres, jiné onemocnění nebo těžká životní situace. Vždy je třeba mít na pamětí, že bílkoviny z mléka je nutno nahradit z jiných zdrojů - ryby, maso, vejce, luštěniny...
S těmito onemocněními se dá žít, ale musí to být poměrně náročné si na to zvyknout, hlavně když se alergie projeví až v dospělém věku. Protože přeci jen, malé dítě je zvyklé, že to nesmí, a tak se už učí vlastně žít bez mléka, případně s nějakým omezením, že třeba nejí jen sýry.
Každopádně, pro mě není mléko adekvátní náhrada vody či jiných nápojů, co se týče pitného režimu. Čistá voda pro mě pořád hraje prim a nedovedu si představit, že bych měla v těchto vedrech popíjet mléko, byť studené, to fakt ne...
A co Vy? Máte rádi mléko? Dáváte si jej do kávy? Máte rádi ovocná mléka? Máte intoleranci na mléko nebo alergii, případně měli jste někdy po konzumaci mléka nějaké nepříjemné zdravotní následky? Je mléko opravdu superpotravina? Napište mi do komentářů!
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, dávejte na sebe hlavně v tom horku pozor, Vaše Eliss ♥
Mléko mám ráda od mala , ale ochucené mi nikdy moc nechutnalo . Ale časem jsem se naučila pít kakao a ráda ho piju dodnes . Taky jsem o tom nedávno četla ,že mléko je ve vedrech lepší než voda . Za mě hloupost , sama někdy pociťuju ,že po mléku mám ještě větší žízeň a beru jo jako spíš jídlo než tekutinu
OdpovědětVymazat