Konec května

 Květen se pomalu, ale jistě chýlí ke konci, ale venku to vypadá spíše na červenec. Dnes je tedy o něco chladněji - aplikacemi ukazuje sedmnáct stupňů, ale pocitově bych řekla, že je tak kolem dvaceti. Ale ráno bylo tedy nezvykle chladno, ráno v osm jsme byli s Julinkou venku a dala jsem jí lehkou mikinku, k tomu ještě pofukovalo. 

Hodně času teď trávíme venku, dneska jsme ráno byly ve městě, v knihovně byl mimořádný bazárek knih, jindy bývá až v říjnu, tak to jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Hodně teď obměňuju domácí knihovnu, bohužel knihovna není nafukovací, takže co přečtu, nosím do knihobudky. Nakoupila jsem knížek docela dost, a bazar bude pokračovat i zítra. Což je fajn, protože knihy se budou průběžně doplňovat, takže tam budou zase nové tituly, jestli nám zítra s Juli zbyde trochu času, rozhodně ještě zajdu mrknout. 

A knižní úlovky budou v příštím článku, ještě jsem neměla čas je zdokumentovat. 

V pátek se mi Julinka ošklivě potloukla. Upadla na asfalt, běžela se podívat na pejska, a takto to dopadlo. Odřený obličej, nos, úplně ve mně hrklo, naštěstí nic zlomeného, jen tedy odřená opravdu pěkně. Krev tekla i z nosu, hned jsme to doma umyli a mažu to mastičkou. První takový větší úraz, ale je mi jasné, že takových bolístek ještě bude... Chvíli poté Julinka usnula a teprve po probuzení to asi začalo více štípat, protože hodně plakala a nebyla k utišení. Ale už je to dobré, odřeniny se krásně hojí. 

Jinak Julinka krásně prospívá. Začíná se více a více rozmlouvat - už umí dělat "íhá," když se zeptám, jak dělá koníček, syčí jako had, a teď se naučila nové slovo. Hokej - sice trochu zkomoleně, ale jo. Pak také umí hezky říct ptáček, balon, ale říct máma, to ne. To jsou vždycky dialogy: "Julinko, řekni máma!" 

A odpověď je buď "bába," nebo "táta." A hodně ji teď baví skákat na trampolíně, a hlavně si hraje ráda s balony. Když jedeme a někde vidí balon, hned mi to hlásí. Dnes jsme byly chvíli na návštěvě za synovci, tak ti tam měli plno balonů, Julinka z toho byla úplně unešená. Brácha má venku kočky, takže Julinka byla ve svém živlu, nevěděla co dřív, jestli balon, nebo kočky. Tak to bylo moc fajn, Julinka by k sobě moc potřebovala nějakého kamaráda, ale teď tu žádné malé dítě v okolí nemáme. 

Vidím, že je z toho smutná, tak s ní alespoň skáču na trampolíně já. 

Julinka vzala na milost kšiltovku, ta se jí hrozně líbí, když se chystáme ven, hned si ji vezme z botníku, ale brýle se jí nelíbí. Ale mám radost, že si nechává tu čepici, protože to sluníčko je přeci jen dost ostré. A co myslíte - už zase začíná sezona sundávání bot, takže jezdíme naboso... 

Takový pohled se mi minule naskytl, když jsem se vrátila z koupelny, kam jsem si odběhla umýt hlavu. Deset minut, a nadělení. Zapomněla jsem na stole jogurt. Julinka vytřeštěné oči, špinavá všude, jak vidíte, ruku měla celou od jogurtu, který tak pojídala místo lžičky. Jogurt na zemi, na křesle, na pyžamku, ale co vzala jsem to s úsměvem a smíchem, to nešlo jinak! 

A tohle je pes Denis. Psala jsem o něm již v minulých článcích. Pes od sousedů z kopce, kterým neustále utíká. Je tady opět denně! Minulý týden jsem se naštvala a volala jsem na obecní úřad. Naštvala jsem se, protože pořád máme ho**a před bytovkou, musíme to uklízet, a pes si navíc všechno značkuje - minule mi očural kočárek! 

Místostarostka, se kterou jsem mluvila, byla hrozně příjemná. Ujišťovala mě, že to zvíře je neškodné. Což vím, pes nikdy nikomu nic neudělal, ale to přeci neznamená, že tu musí být, když má své majitele. Tak mi slíbila, že jim zavolá a sjedná nápravu. 

Ta se projevila v tom, že "majitelé" dávají Denymu náhubek. Ti idioti neřeší, že jim utíká pes, ale ještě mu nadrzo dají náhubek, aby někoho nepokousal! Já už ani nevím, co na to říct. Pes to tady stále znečišťuje, a teď navíc chudák utíká i s náhubkem. Nejsem na něj zlá, on za to nemůže, spíše je mi ho líto. Tak je to pořád dokola, opravdu neuvěřitelné. 

Už jsem stihla i první letošní kornoutkovou zmrzlinu - jogurtovou, a byla opravdu mňam...

V našem lesoparku se to hemží slepýši, tento byl malinkatý, a už jsem bohužel viděla i několik přejetých. Už se těchto hadovitých ještěrek tolik nebojím, ale úplně kamarádit se asi nikdy nebudeme.

Krásně to kolem všechno kvete, teď se mi na chvíli zase uklidnila pylová alergie, ale léky beru pořád. aktuálně tedy zase nekvete nic, co by mě nějak dráždilo. 

Tento sušenkový dortík ke kávě byl prostě luxusní, dlouho jsem neměla tak dobrý zákusek. O víkendu zase s Juli zajdeme na něco dobrého. V sobotu se chystáme k nám na hřiště na dětský den spojený s kácením májky, budou zde nafukovací atrakce pro děti a kolotoč, Julinka se vyřádí. Vloni, jak ještě nechodila, tak to bylo jiné, ale letos už to bude velká zábava.

Užívejte pěkného počasí, děkuji Vám za přečtení a komentáře, mějte se hezky, Vaše Eliss ♥